Mulán buk ái Paulo a le on uri narsán bos tám ruruna á
TESOLONIKA
Worwor táil
Ái Paulo a soi lotu adi Tesolonika i balis á Makedoniá i kán áruán láklák. Ái Paulo a lala nem i bos Tesolonika, má i pákánbung er a kis i katbán i di, ák tohtohpas uri narsá di mai mur i lain tatalen sár (1Te 2:1-12, 4:1). Mái sár tilik arabilbiling a tapam hut iatung, má bos tám ruruna dik tari duk pala Paulo suri ngo na han pas na káp banai lala taun (Apo 17:1-10). Má ngorer ái Paulo ák han pas urada Beria má namur ák han uranang Aten. Má tilatung ák dos pala Timoteo uradi Tesolonika (1Te 3:1-5) kabin a lala hol i matananu di ruruna i Karisito idi Tesolonika er di kis i katbán tan arabilbiling (2:13–3:10). Ái Paulo a dos pala Timoteo ngorer, má namur ák han uranang Korin. Má ngo ái Timoteo a kaleng má ák bit atalsa Paulo i ruruna má armámna káián bos Tesolonika (3:6), io ái Paulo a longrai ngorer má ák tarwa palai buk minái ur si di suri arakrakai i di má suri atintin di i tan lalain tatalen (4:1-12, 5:12-22). Ái Paulo a atintin di mul suri kalkaleng si Karisito má suri kán apaptur kaleng tili minat káián bos tám ruruna. Kápdite talas suri tan táit minái kabin ái Paulo a sangar i han pas alar di má káp kán te pákánbung suri lain atintin di (1:9-10, 4:13–5:11). Tan táit minái a worwor suri áwáwatin pákánbung, a lala támin táit i aru buk minái káián ái Paulo uri narsá di á tan Tesolonika (mákái mul 2Te 2:1-12).
1
1 Buk minái á iau Paulo mái Sailas mái Timoteo gimtul tarwai ur si gam á boh tám ruruna ida i malar á Tesolonika, gam kándiar sang ái Káláu Kák git má ái Konom Iesu Karisito. Gimtul sung Káláu suri kán artangan má kán moloh na lu kis narsá gam.
Matngan liu má ruruna kándi tara Tesolonika
2 Gimtul lu balbal ot kuluk ur si Káláu sur gam, má káp gimtul te lu hol balantahun gam i kángimtul bos pákánbung án sung.
3 Áá, i pákánbung gimtul lu sung uri narsán ái Káláu Kák git, gimtul hol pas gam ngoromin. Gimtul lu hol pasi kamu him a but pas tili kamu ruruna, má kamu songsong a aptur tili kamu armámna, má gimtul hol pasi mul ngo a tur atu i kamu ngangai i kángit Konom Iesu Karisito.
4 Rang buhang, gimáte mánán má ngo ái Káláu a mámna gam má ákte ilwa pas gam ur káián sang.
5 Gim mánán ngorer kabin i pákánbung gim hut mai lain arbin narsá gam, Tanián a Pilpil a bontai kángim arbin, suri ngorer kápgimte hut mai worwor a so tili ngus gim sár, má gimtul hut mai rakrakai káián Tanián mul. Má gam mák ilmi ngo gimtul mul gimtul ruruna on ngo a támin, pasi á ngorer gamá ruruna sang. Gamáte talas má uri tan táit gim longoi narsá gam tungu gim kis tiklik mam gam, má gam mánán ngo tan táit erei a uri tangan gam.
6 Má gamá lu murmurwasu i kángim ninas má ninsin ái Konom mul. A támin ngo gam lala arsuar mai rangrangas kabin gam ruruna, ái sár kápgamte arsok. Gam lu sonai sár i rangrangas erei má gamá árár pasi midán ái Káláu mai gasgas er Tanián a Pilpil ákte tari.
7 Má ngorer gamáte hut má ngoro kesi lain tohtohpas uri mátán tan tám ruruna á Makedoniá má Girik.
8 Gamáte lu arbin mai midán ái Konom tangrai bos malar ada Makedoniá má Girik mul. Má sinih ngo midán ái Káláu masik a han, wa arbin suri kamu ruruna i Káláu ákte han arkaliut mul uri bos pokon no. Má ngorer, kápte te táit mul gima parai,
9 kabin matananu tili tan malar erei di lu lala para gam suri kamu ninas mam gim tungu gam árár pas gim i pákánbung gim hut mai lain arbin. Má di lu parai mul sur gam ngo gamáte tánlak alari bos angagur án káláu er a mámáhat sár, má gamáte ilang suri gama taram i Káláu muswan, koner a liu pagas sang.
10 Má di lu parai mul ngo gam lu kiskis monai Natun ái Káláu suri na sosih tilami bát. Ái Natun er, ái ái Káláu ákte apturi tili minat, má ái na sáras pas git tili togor si Káláu er na hut.