12
Uléécɑɑ yɛ urɔ́sɑ́ɑ lɛ
Kɛ píseérɑkɔɔ́ kulúi píimɑ nkú ɑpi nní rɔ́ n kɑ́lɑɑlɛ̃, tɔkɛ́ ncɔ́ŋ nɛ ɑkópɛ nyɛɛ yɛ rɔ́ n kɑ́lisi kɛkéripi fómpɔ, ɑri pɛɛ itóó kɑi m pisɛ rɛ tɔkɛ́ wɑ kɛ́mɛɛ nɛ kɛ́yu pihɑ́pɛ n nɑ́ɑ́si, tɔn Yeesu inípɛɛ tɑpɑɑlɛ̃. Uyɛɛ nfɑtɛnɛ ute yɛɛ yɛ n tíyɛsɛ nn pelu ńsɔnɛ nɛ kɛ́tɔ-pɔ. Kuu yɛ́ pɛɛ mpɔ́ɔnɑrɛ kɑpí nɛ u ń lɑ ń yɔsí, uu mɛníŋɛ ŋmurɛi rɛ u yɛ́ kunɑpɛ́ɛ́kɔɔ́ kɛcɑ́ɑ́ nkpɔ wɛ́ɛ, úu kɔ liisɛi nɛ kutu ricɔ, uú hɑ nkpéni Uléécɑɑ riyɔɔpitũ kulukɛ-lukɛ-mɛ̃ kɛ́yukɔɔ́tonɛ-i n tũ.
Ani uyɛ̃ kɛ pikópɛkɔɔ́ ɑpi ntóósi píimɑ n wɑ úu kɔ pɛɛ́ nɛ lɛ̃ sɑ́ kɛcɑ́ɑ́ musí. Lɛ̃ kɛ́mɛɛ́, ɑ́ni yɛ́ pɛɛ tíyɛ nɔ́inɛ́piŋɛ ikɛ́ riyɔɔ.
Áni kɑhɑnɛ ɑkópɛ n nɑ́ɑsi likɛ́ nɛ mɛ́nyɛ kɛleemɛ tu. Nɔ lɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uú nɛ Unsímɛ́ nɔ́ n ŋmɔ́ɔ́púsɛlɛ̃ yɑrɛ usipipi pɑlɛilɛɛ? U mɑɑ rɛ:
Kɛnɛ́pipi, kutu kɛ Upíimɑ uu pɔ́ m pɑ́sɑlɛ̃
ɑ́i kɑpɛ pɔ́ n we yɑrɛ ɑkpɛ́ri.
Un yɛ kɔ nɛ pɔ́ n cɛ́si,
kɑpɛ yɛ ipɔ́piŋɛ riwɛ́rɛ́ɛ́sɛ.
Li we rɛ nkó kɛ Upíimɑ uu ń lɑ kuu yɛ kutu ripɑsɑ.
Kɛpipi kɛ̃ kuu ń lɑ kuu yɛ nsɛ́í wɑ.
Ani yɛ íwɛ kɛ Uléécɑɑ uu yɛ n kpísi uú nɛ nɔ́ n céési kɛ́mɛɛ rikɑ́hɑ́-kɑ́hɑ́. Kɑni Usipipi nnyɑ kuu lɛ̃ nɔ́ wɑi. Liriyíkí rɛ kɛpipi kɛ́ye kɛ usɑ́ɑ úu yɛ céesi? Amɑ́ unsɑ́ yɛ usipipi nnɛ́í icélɑɑ icɔ nɔ̃́ n céesi, ɑni ceri rɛ ɑ́ni usipipi yíkíyiki. Tɔ pɛɛ pisoi mɑ́lɛ pɛɛ pirɔ́sɑ́ɑ, ɑpi yɛ rɔ́ céési ɑri pi pɑkɑrɛ. Íye nnyɑ kɑ́ri yɛ́ pɛɛ urɔ́sɑ́ɑ yɛɛ kɛyómɛcɑɑ-pɔ ń we pɑkɑrɛ tɔkɛ́ nɛ nfɑ́ɑ n yɛ̃́? 10 Pirɔ́sɑ́ɑ yɛ̀ɛ̀ pɛɛ rɔ́ céesilɛ lɛ̃ kɑpi ń lɑ, ɑí nɛ rinɑ̃ keri rinyinɛ-i pɑ́. Amɑ́ likɛ́ nɛ mɛyíkíyiki rɔ́ n sɔnɛsi nnyɑ kɛ Uléécɑɑ uu yɛ rɔ́ céesi rɛ tɔkɛ́ nɛ umɛcɔ n kpɑ̃́iilɛ̃ nnyɑ. 11 Asei kɛcɑ́ɑ́, icélɑɑ yɛ mpɔ́ɔcɑɑi lɛ mɛfoí, ɑ́i mpɔ́ɔnɑrɛ kɛlenɛ. Amɑ́ kɛpirɛ kɛ pɛpɛɛ icélɑɑ iyɛ̃ n yɔsí ɑpi yɛ ikulɑɑ li. Pi yɛ ɑsei m mɑ́lɛ pin nkíŋniŋɛ kɛ́mɛɛ́ we.
Picélɑɑ nɛ linyinɛ kɛcɑ́ɑ́ piyɑkɑyɑkɑsɛ
12 Lɛ̃ nnyɑ, ɑni nɔ́ɑnɛ́nípɛ nyɛɛ rimmɛ́ŋɛlɛ nɛ nɔ́ɑnɛ́nui nyɛɛ n tɔ́ŋnɛntɛ pɑpukusɛ. 13 Ani yɛ ncée cirɛ-cirɛ nɔ́ɑnɛ́nɑ lɔ̃. In lɛ̃ n wɑ, uyɛɛ n kɔ́sɔi úu yɛ́ n kpɛ́ŋɛinkɛɛ, ɑmɑ́ u yɛ́ peí.
14 Ani n wɛ́ɛ́si rɛ likɛ́ nɔ́ nɛ ḿpɑ́ úye kɛcɔpɛ n niŋú, ɑni kɔ isoi yɛɛ nɛ Uléécɑɑ n sɑ́ n le. Isoi iyɛ̃ insɑ́ n we, úkɑ úu yɛ́ Upíimɑ yɛ̃. 15 Ani wɑ úkɑ úu kɑpɛ ípɛɛlɛ́ɛ kɛ Uléécɑɑ uu u n nyísɛ likɔ́ pɑɑ. Úkɑ úu kɑpɛ n we yɑrɛ nníŋí lonkɔ́ mɛɛ n fepe nn tíyɛsɛ ɑí n cɔ́ŋlɛ̃ likɛ́ nɛ pisoi kulúi ritɛ́ŋ́. 16 Ani wɑ úkɑ úu kɑpɛ iwɑ́sɑ́nkɑí n wɑi, úkɑ úu kɑpɛ yɛ kɔ Esɑu mɛcɔ Uléécɑɑ likɔ́ hɑ́ikusɛ. U pɛɛ ilukɛ isɛ kóló nnyɑ uipipi foí kɛlukɛ ŋmɛriyɛlɛ. 17 Nɔ yɛ̃ tɛ u pɛɛ kɛpirɛ kɑlɛ un lɑ rɛ pikɛ́ rinɔ́ɔ sɔnɛ u ritikisɛ, ɑ́pi nɛ kutu u ricɔ. Ḿpɑ́ kuu n wɛ́ɛ́si un nɛ téni, úu fe ukɛ́ wɑ usɑ́ɑ ukɛ́ lɛ̃ kuu pimɑ́ɑ ḿ mɑsí consɛ.
18 Kɑni Uléécɑɑ kɛkúrí rinnyɔsɔ́pɔ, ɑ́i riyɔ́pɛ kɛ usoi uu yɛ́ n fe uú cɑ kɑní nɛ rikɔ. Nnɑ píimɑ ńn pɛɛ́ we, kuŋmɑhɑ ɑ́ku pɛɛ́ we, kɛsinɛ ɑ́kɛ pɛɛ́ we, mɛyɔ ɑ́mɛ pɛɛ́ we. 19 Ái rinɑ́ɑtɔ́ŋ itu nɛ́ɛ inɔ́ɔsimɛ́ nnɛ̃́ kɑni kṍ. Isirɑyɛɛli pikɔ́ pɛɛ nnɛ̃́ mmɛ̃ n kṍ yɛ pɛɛ́ yɛlɛ rɛ ɑ́pi lɑ pikɛ́ ńkɑ ncɔ pikómɛ rikpɑ́. 20 Liriyíkí rɛ rinɔ́ɔ tɛ̃ kɑpi pi n hɛ yɛ nɛ ḿpɑpɛ pi tɔsilɛ. Pi ricɔ pimɑ́ɑ rikpɑ́ rɛ: Ḿpɑ́ isɛɛ, in tiyɔ́pɛ tɛ̃ tincɑ, pi yɛ́ ɑpɑrɛ i tɑpisi ɑpi kópu. 21 Mɛwɑi mɛmɛɛ kei n wɑ yɛ pɛɛ iwɑmɛ welɛ hɑ́i, Moisi uú nɛ mɑɑ rɛ: Iwɑmɛ yɛ nɛ́ sóólɛlɛnlɛ nɛn tɛrii.
22 Amɑ́ Siyɔɔ riyɔpɛ nɛ Uléécɑɑ, nfɑ́ɑ ute kuyu kɑní nɛ rikɔ. Kɛyómɛcɑɑ-pɔ Yerusɑlɛm kɛ́mɛɛ́ kɛ piléécɑɑtumɛ kulúi kulúi ɑpi ń we. 23 Uléécɑɑ sipipi foí ɑnyɑ̃́ icɑ́pinɛ kɑní nɛ rikɔ. Piɑnyiri nyɛɛ kɛyómɛcɑɑ-pɔ wɔlɑɑlɛ̃. Uléécɑɑ yɛɛ yɛ nɛ ḿpɑ́ úye n túhɑɑnɛ pisoi nnɛ́í pɛɛ ɑsei m mɑ́ pin nyɑḿ nɛ kɛ́tɔ-pɔ kɑní nɛ rikɔ. 24 Yeesu yɛɛ nkómɛinɛ fɑlɛ nɛ ń kɑ nɛ umɛnyɛ mɛɛ n kɔɔnu kɑní nɛ rikɔ. Mɛ́nyɛ mɛɛ pikɛi mɑ́lɛ ɑi Apɛɛli mɛkɔ́ tɔ́su.
25 Lɛ̃ nnyɑ, ɑni nɔ́mɛnɛ́círɛ tĩ! Áni kɑpɛ yɛ n yulu rɛ ɑ́ni yɛ́ uyɛɛ nɛ nɔ́ n símisi kutu ricɔ. Pɛpɛɛ pɛɛ n yúlu rɛ ɑ́pi yɛ́ uyɛɛ nɛ kɛtẽ kɛcɑ́ɑ́ pi n símisi rɛ pikɛ́ pinsẽ ceri kutu ricɔ ɑ́pi pɛɛ ŋmɛ́hɛrɛɛ, pi pɛɛ kutu pi ripɑsɑlɛ. Li nyísɛlɛ rɛ tɔn uyɛɛ hɑ́i kɛyómɛcɑɑ-pɔ rɔ́ n símɑɑri rɛ tɔkɛ́ nsẽ́ ceri kutu pícɔ n yulu, ɑ́ri yɛ́ fe tɔkɛ́ ŋmɛ́hɛrɛɛ. 26 Uléécɑɑ mɛtẽ yɛ pɛɛ kɛtẽ yeŋɑɑsɛlɛ. U kɔ nkpéni rinɔ́ɔ ntí rɔ́ yekeilɛ uu rɛ: Ái kɔ kɛtẽ ŋmɑnɛ, ɑmɑ́ nɛ kɛyómɛcɑɑ pɔ̃́ kɔ yeŋɑɑsɛnɛ. 27 Anɔ́ɔ nnyɛ́ kuu nní ḿ mɑ yɛ nyísɛ rɛ lɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uu n wɑ lin yeŋesi yɛ tɛnɛnɛ likɛ́ pɛɛ lɛlɛɛ ɑ́i kúyeŋɑɑ ń we riyɑ́ likɛ́ n we.
28 Lɛ̃ nnyɑ, kɑi nní rɛ kɛyɔ́ɔpitẽ kɛ̃ kɑrí hɑ m mɑ́nɛ ɑ́kɛ kúyeŋɑɑ we, tɔkɛ́ Uléécɑɑ yɑ́ɑ́si yɑrɛ kuu ń lɑ, ɑri kɔ upikɛi n wɑi tɔn nɛ u tɑ́lɛ̃ tɔn kɔ u pɑkɑrɛlɛ̃. 29 Liriyíkí rɛ Urɔ́léécɑɑ yɛ kɔ nnɑ lɛ mɛɛ yɛ n tórɛ múkú-múkú.