Nsímɛ́ Kɛcirɛ ritɛlɛ́ kɛ Yohɑni uu n wɔ́i
Lɛlɛɛ rítɛlɛ́ ntí kɛ́mɛɛ ń we Yohɑni yɛɛ Nsímɛ́ mmú wɔ́i. U Yeesu upirɛtiki nɛ uusɑnɛ lɛ. Efɛɛsi kuyu-pɔ, pɛɛ mɛkɛɛ Asii kɛteni-i kuu Nsímɛ́ Kɛcirɛ ritɛlɛ́ ntí wɔ́i.
Ifɑɑci iyɛ̃ mɛkériinɛ yɛ mmɛ́:
1. Yohɑni yɛ símisilɛ uú nɛ nyísɛ rɛ Yeesu Kirisi yɛɛ Uléécɑɑ rinɔɔ. Uléécɑɑ rinɔɔ tɛ̃ ɑrí weri ɑri kɛrɔ́cɔpɛ n we (1:1-18).
2. Yohɑni yɛ nyísɛ rɛ Yeesu yɛ Uléécɑɑ Kɛpipi lɛ. Yeesu yɛ kɔ uicélɑɑ kɛ́mɛɛ nyísɛ rɛ uyɛɛ ilukɛ yɛɛ yɛ nfɑ́ɑ n hɛ nɛ usɛɛsẽ́ yɛɛ yɛ pisoi nɛ Sɑ́ɑ Uléécɑɑ kɛ́mɛɛ ń hɑ, nɛ mɛtɛ́í mɛɛ kɛtẽ nnɛ́í n kpɑ̃́iilɛ̃. Lɛ̃ kɛ Yeesu uú nɛ ḿpɑ́ úye nyísɛ rɛ uyɛɛ úye (1:19–12).
3. Yeesu yɛ umɛcirɛ cɑ́pinɛ ukɛ́ kpu uu kɔ upipirɛtiki icélɑɑ tɔrɔɔ pɑ (13–21).
1
Tinɔ́ɔ tɛɛ yɛ mɛtɛ́í nɛ nfɑ́ɑ n hɛ
Uléécɑɑ ukɛ́ kɛlenɛ ḿpɑ́ yo n wɑ, Tinɔ́ɔ yɛ pɛɛ welɛ. Tinɔ́ɔ nɛ Uléécɑɑ pɛɛ pɛɛ́ we. Tinɔ́ɔ yɛ pɛɛ Uléécɑɑ lɛ. Ti nɛ Uléécɑɑ pɛɛ pɛɛ́ we Uléécɑɑ uu kɛlenɛ ḿpɑ́ yo wɑi. Tɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uú nɛ ritiki uú nɛ ḿpɑ́ yo wɑi. Líkɑ ɑ́i we kɛ Uléécɑɑ uu n wɑ kɑ́i pɛɛ tɛ̃ kuú nɛ ritiki. Tɛtɛɛ nfɑ́ɑ riyíkí mɛɛ pisoi mɛtɛ́í n wɑi. Mɛtɛ́í ɑmɛ kuŋmɑhɑ-i léeri, ɑmɑ́ kuŋmɑhɑ ɑ́ku fe kukɛ́ mɛ yɑrii. Uléécɑɑ uu kɛyɑ́ɑ utisi unyinɛ tum. Pi yɛ u sée rɛ Yohɑni. U kɑlɛ rɛ ukɛ́ mɛtɛ́í mɛ̃ pisoi nyísɛ, ḿpɑ́ úye ukɛ́ nɛ kɛfɑ mɛ tɛnɛ. Ái uricuruu ŋmɑɑ yɛɛ mɛtɛ́í, ɑmɑ́ u kɑlɛ rɛ ukɛ́ mɛtɛ́í mɛ̃ nsímɛ́ pisoi símisi. Mɛtɛ́í mɛ̃ mɛcirɛ ŋmɑnɛ mɛɛ mɛtɛ́í yíkíyiki. Mɛ kɛtẽ kɛcɑ́ɑ́ kɑlɛ rɛ mɛkɛ́ pisoi nnɛ́í n kpɑ̃́iilɛ̃. 10 Tinɔ́ɔ yɛ kɛtẽ kɛcɑ́ɑ́ kɑlɛ. Tɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uú nɛ ritiki uú nɛ kɛ wɑi, ɑmɑ́ kɑri ń kɑ, kɛtẽ pikɔ́ ɑ́pi ri ceri. 11 Tinɔ́ɔ yɛ tipikɔ́ kɛ́mɛɛ kɑlɛ, ɑmɑ́ tipikɔ́ ɑ́pi ri yɔsí. 12 Amɑ́ pɛ̃ nnɛ́í pɛɛ ri ń yɔsí ɑpí nɛ kɛfɑ ri tɛnɛ kɑri ńnɑŋɛ hɛ rɛ pikɛ́ pɑnsɛ Uléécɑɑ sipipi. 13 Ái mɛsoimɑrɛ kɑpi pi mɑri nnyɑ, ɑ́i kɔ lɛ̃ kɛ pisoi ɑpi ń lɑ pikɛ́ yɛ pisiwɑ̃ mɑri nnyɑ kɑpi fe ɑpi lɛ̃ pɑnsɛ. Ápi pɑnsɛ Uléécɑɑ sipipi yɑrɛ kɛ sisoipipi ɑsi yɛ m mɑ́ri nɛ́ɛ yɑrɛ kɛ sisoipipi ɑsi ń lɑ mɛcɔ. Amɑ́ Uléécɑɑ yɛɛ umɛlɑ kɛ́mɛɛ nfɑ́ɑ fɑlɛ pi hɛ.
14 Tinɔ́ɔ yɛ pɑnsɛlɛ kɛsoipipi tin kɛrɔ́cɔpɛ tũ. Ti ípɛɛlɛ́ɛ mɑ́lɛ tin kɔ nsímɛ́sei mɑ́ ńsɔnɛ. Tɔ umɛyɔɔpi yɛnlɛ. Mɛyɔ́ɔpi kɛ Kɛpipi cirɛníŋɛ ɑkɛ Sɑ́ɑ Uléécɑɑ kɛ́mɛɛ n yɛ̃́. 15 Yohɑni yɛ ukɛcɑ́ɑ́ ɑseérɑ lesɛlɛ uu cɑ́ɑ́i rɛ: Nkó nsímɛ́ kɑḿ mɑɑ rɛ: Uyɛɛ kɛnɛ́pirɛ n wemɛ yɛ nɛ́ felɛ. Uyɛ̃ nɛ pɛɛ́ welɛ ɑpi kɛlenɛ nɛ̃́ mɑru. 16 U ípɛɛlɛ́ɛ rɔ́ nyísɛlɛ uu lɛ̃ nnɛ́í kuu m mɑ́ rɔ́ hɛ fɑɑlɑɑ, líkɑ ɑ́i tɔ́ ripɑ́rí. 17 Asei kɛcɑ́ɑ́, Moisi kɛ Uléécɑɑ uú nɛ ritiki uú nɛ isé rɔ́ pɑ. Amɑ́ Yeesu Kirisi kuú nɛ ritiki uú nɛ ípɛɛlɛ́ɛ rɔ́ nyísɛ uu kɔ nsímɛ́sei rɔ́ símisi. 18 Úkɑ úu Uléécɑɑ yɛ́nɑɑlɛ̃. Insɑ́ Ukɛpipi cirɛníŋɛ kɛɛ ukɛmɛɛ́ ń we, kɛn kɔ Uléécɑɑ, kɛɛ rɔ́ u nyísɛ.
Aseérɑ kɛ Yohɑni Úniwolɛ uu Yeesu kɛcɑ́ɑ́ ń lésɛ
(Mɑtiyee 3:1-12; Mɑriki 1:1-8; Luki 3:1-8)
19 Yohɑni ɑseérɑ kuu n lésɛ yɛ nnyɛ́: Pɛɛ́ uyɛ-i kɛ Pisuifi piwɛ́ɛ́sɛ pɛɛ Yerusɑlɛm–i ń we ɑpi pɛpɛɛ yɛ Uléécɑɑ inyɔ́ɔnsɛ n wɑ nɛ Lefi mpuri pikɔ́ n tũ tɛ pikɛ́ hɑ u pisɛ rɛ uyɛɛ úye? 20 Yohɑni úu kɛsi, u pinnɛ́í kɛyu-i ɑseérɑ lesɛlɛ rɛ: Ái nɛ̃́ Yohɑni kɛ Uléécɑɑ uu wɛ́ɛ. 21 Kei kɑpi kɔ pipisɛ u rikpɑ́ rɛ: Pɔ mpíí úye kɛcirɛ lɛ? Pɔ́ɔ Elii nɛ́ɛ? Uu rɛ: Eehei. Api kɔ pipisɛ u kpɑ́ rɛ: Pɔ́ɔ ɑntepu uyɛ̃, nɛ́ɛ yo? Uu rɛ: Eehei. 22 Api kɔ pipisɛ u kpɑ́ rɛ: Pɔ́ɔ pɛɛ nkpéni úye ŋmɑɑ? A rɔ́ símisi tɔkɛ́ hɑ pɛpɛɛ rɔ́ n tummɛ símisi. Pɔ ripɔ́cúruu ŋmɑɑ mpíí rɛ pɔ́ɔ úye kɛcirɛ? 23 Kei kɛ Yohɑni uu pɛɛ pi pɛsɛ rɛ: Nɛ́ɛ nní uyɛ̃ nsímɛ́ kɛ ɑntepu Esɑyi uú pɛɛ n tee rɛ:
Unyinɛ yɛ kucɛsi kóimɑ-i yóólɛ̃ tɛ ɑni Upíimɑ ncee ritɛ̃iisɛ.
24 Pɛ̃ kɑpí pɛɛ Yohɑni kɛ́mɛɛ n tũ yɛ pɛɛ Pifɑrisi lɛ. 25 Pɛ̃ ɑpi pɛɛ u pisɛ rɛ: In tɛ ɑ́i pɔ̃́ kɛ Uléécɑɑ uu wɛ́ɛ, ɑ́i kɔ pɔ́ɔ Elii, ɑ́ɑ kɔ ɑntepu uyɛ̃, yo nnyɑ kɑɑ pɛɛ pisoi míni wolɛ? 26 Yohɑni uu pɛɛ pi pɛsɛ rɛ: Míni kɛ nɛ́ɛ pisoi wolɛ. Amɑ́ unyinɛ yɛ nɔ́kɛnɛ́cɔpɛ nkɛ́-i welɛ kɑ́ni n nyu. 27 U kɛnɛ́pirɛ wemɛlɛ un nɛ́ fe. Inɛ́soi íi tu rɛ kɛ́ ukunɛ́ɛ́ri nŋmɛ fénnɛ. 28 Petɑnii kɛyupi kɛɛ Yuritɛɛ mɛtɛ́ŋ́ kɛtuŋɛleemɛ kuwɛ́ɛ́-mɛ̃ ń we kɛ́mɛɛ kɛ lɛ̃ nnɛ́í ɑi lɛ̃ wɑi. Kei kɛ Yohɑni uu yɛ pɛɛ Yuritɛɛ nkoi kɛ́mɛɛ pisoi míni wolɛ.
Yeesu yɛ Uléécɑɑ Risɑŋpipi lɛ
29 Kɑi kóso n weesi, Yohɑni uu Yeesu yɛnu un ukɛkúrí wépɔ, uu rɛ: Ani ripɑí, Uléécɑɑ Risɑŋpipi yɛɛ yɛ pisoi nnɛ́í ɑkópɛ n lésɛ yɛ ntí. 30 Uyɛ̃ kɑḿ pɛɛ tee rɛ: Unyinɛ yɛ kɛnɛ́pirɛ wemɛlɛ un nɛ́ fe. Uyɛ̃ nɛ pɛɛ́ welɛ ɑpi kɛlenɛ nɛ̃́ mɑru. 31 Nɛ pɛɛ lɛ̃ símisilɛ ɑ́m nyu úye kɛcirɛ lo. Amɑ́ nɛ nkpéni kɑlɛ nɛn Isirɑyɛɛli pikɔ́ míni wolɛ pikɛ́ nɛ u n céri nnyɑ. 32 Yohɑni uu kɔ kpɑ́ rɛ: Nɛ Uléécɑɑ Nfɑɑsɔnɛ yɛnlɛ nn kɛyómɛcɑɑ-pɔ súiri yɑrɛ tilɔ́ɔlɑ̃ ɑrí nɛ ukɛcɑ́ɑ́ tonɛ. 33 Ám pɛɛ kɑhɑnɛ n ceri rɛ uyɛɛ úye kɛcirɛ, ɑmɑ́ Uléécɑɑ yɛɛ nɛ́ n tummɛ rɛ kɛ́ pisoi míni wolɛ yɛ nɛ́ mɑɑ rɛ: Pɔ́ Uléécɑɑ Nfɑɑsɔnɛ yɛ̃ nn súiri nn unyinɛ kɛcɑ́ɑ́ tonɛ. Uyɛɛ sɔ́nti ukɛ́ Uléécɑɑ Nfɑɑsɔnɛ pisoi hɛ pikɛ́ nkɛmɛɛ́ m pɔlɔlɛ̃. 34 Yohɑni uu kɔ kpɑ́ rɛ: Nɛ nkpéni li yɛnlɛ. Lɛ̃ nnyɑ kɑm ɑseérɑ lesɛ rɛ uyɛɛ Uléécɑɑ Kɛpipi.
Yeesu pipirɛtiki foí kɛcɑ́ɑ́ nsímɛ́
35 Kɑi kóso n weesi, Yohɑni nɛ upipirɛtiki pitɛ́ pinyinɛ ɑpi kɛlõ kɛ-i n we. 36 Yohɑni uu Yeesu yɛnu un tɔ́su uu rɛ: Ani ripɑí, Uléécɑɑ Risɑŋpipi yɛ ntí. 37 Kɛ Yohɑni pipirɛtiki pitɛ́ pɛ̃ ɑpi lɛ̃ n kṍ, ɑpi yisi ɑpi Yeesu tiki. 38 Yeesu uú ŋmɛɛlú uu yɛ́nu rɛ pi u tikilɛnlɛ, uu pi pisɛ rɛ: Yo kɑni wɛ́ɛ́si? Pɛ̃ ɑpi kɔ uyɛ̃ pisɛ rɛ: Yei kɑɑ́ we, Rɑɑpi? Rɑɑpi ɑsei nyɛɛ Ucélɑɑ. 39 Uu pɛɛ pi mɑɑ rɛ: Ani kɑm ɑni yɛ̃. Api yisi ɑpi u tiki ɑpí hɑ yɛnu kei kuu n sói. Api kɛyɑ́ɑ kɛ̃ ukɛkúrí kei tonɛ. Inyɔ́ɔ́tuŋɛ kɛfi nɛ mɛkpuulũ kumúŋɛ́-i kɑi lɛ̃ wɑi.
40 Pipirɛtiki pitɛ́ pɛɛ pɛɛ Yohɑni nsímɛ́ n kṍ ɑpi yisi ɑpi Yeesu tiki, usɛ yɛɛ Simɔɔ Piyɛɛ uwɑ̃ Antiree. 41 Antiree uu mɛfoí umɑ́ɑ Simɔɔ piwɛ́lɑɑ sĩ kɛlenɛ. Uú nɛ u sɑ́nɛ uu u mɑɑ rɛ: Tɔ Umɛsii yɛnlɛ. Mɛsii ɑsei nyɛɛ uyɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uu n wɛ́ɛ. 42 Uu pɛɛ umɑ́ɑ kpísi uú nɛ Yeesu lɛɛpɔ, Yeesu uú hɑ u nyɑ́nɛi tíḿḿ uu rɛ: Pɔ́ɔ Yonɑɑsi uŋmɑ́nɛ Simɔɔ. Pikɛ́ yɛ nkpéni pɔ́ sée rɛ Sefɑɑsi. Liɑsei rɛ Ripɑrɛ.
Yeesu yɛ Filipu nɛ Nɑtɑnɑyɛɛli sée
43 Kɑi kóso n weesi, Yeesu uu hɔ́ rɛ u yɛ́ Kɑlilee kɛtẽ-pɔ hɑ. Kuu n tɔ́su, uú nɛ Filipu sɑ́nɛ uu u mɑɑ rɛ: A yisi ɑ nɛ́ ritiki. 44 Filipu yɛ Petisɑyitɑ kɛyupi ukɔ́ lɛ Antiree nɛ Piyɛɛ mɛcɔ. 45 Filipu pɔ́ɔ kɔ nɛ Nɑtɑnɑyɛɛli sɑ́nɛ uu u mɑɑ rɛ: Tɔ uyɛ̃ nsímɛ́ mɛɛ Moisi isé ritɛlɛ́-i n wɔ́lɑɑlɛ̃, ɑntepuyɛ ɑpi kɔ n símisi yɛnlɛ. Uyɛɛ Yosɛfi uŋmɑ́nɛ, Nɑsɑrɛti ukɔ́ Yeesu. 46 Nɑtɑnɑyɛɛli uu u mɑɑ rɛ: Lisɔnɛ linyinɛ yɛ́ fe ɑi Nɑsɑrɛti-pɔ leerii? Filipu uu u pɛsɛ rɛ: A kɑm ɑ nɛ ipɔ́nípɛɛ yɛ̃.
47 Yeesu uu Nɑtɑnɑyɛɛli yɛnu un ukɛkúrí sɔ́nɛpɔ uu rɛ: Isirɑyɛɛli ukɔ́ yíkíyiki ŋmɑɑ yɛ nkó. Úu piyɑɑlukɛ mɑ́. 48 Kei kɛ Nɑtɑnɑyɛɛli uu pɛɛ Yeesu pisɛ rɛ: Yei kɑɑ nɛ́ nyu? Yeesu uu u pɛsɛ rɛ: Hɑ́i kɑɑ́ pɛɛ kúfikiyee riyíkí ń tṹ, nɛ pɛɛ pɔ́ nyulɛ Filipu uu kɛlenɛ pɔ́ séi. 49 Nɑtɑnɑyɛɛli uu pɛɛ Yeesu mɑɑ rɛ: Ucélɑɑ, pɔ Uléécɑɑ Kɛpipi lɛ. Pɔ́ɔ Isirɑyɛɛli uyɔɔpi! 50 Yeesu uu u pɛsɛ rɛ: Nɛ́ntɛ kɑm pɔ́ ḿ mɑɑ rɛ hɑ́i kɑɑ́ pɛɛ kúfikiyee riyíkí ń tṹ kɑm pɔ́ yɛ̃́ nnyɑ kɑɑ́ nɛ kɛfɑ nɛ́ tɛnɛ? Pɔ́ kɑm ɑɑ lɛ̃ litɔ́ŋɛ́-tɔŋɛ́ yɛ́nu. 51 Asei kɛcɑ́ɑ́, kɛ́ nɔ́ símisi rɛ nɔ́ kɑm ɑni kɛyómɛcɑɑ yɛ́nu kɛn wúkulɛlɛ̃, piléécɑɑtumɛ pin nɛ̃́ Usoi Kɛpipi kɛcɑ́ɑ́ tóói pin nɛ kɛyómɛcɑɑ tɑ́ɑ́i pin kɔ nɛ súlɑɑri!