5
Yeesu yɛ kɛ́kɑnkɑ́lɑ́kɑ́ kɛnyinɛ pɔisɛ
Lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́, Pisuifi ɑnyɑ̃́ ɑnyinɛ yɛ pɛɛ kumúŋɛ́ kpɛ-i Yerusɑlɛm-i welɛ. Yeesu uu yisi uu sĩ́. Kúnipɔrɛ kunyinɛ yɛ kuyu kpɛ-i Isɑ́ŋ Tinɔnɔɔ kɛkúrí welɛ. Pi yɛ kupɔ́rɛ kpɛ̃ Epiree mɛyu kɛ́mɛɛ sée rɛ Pɛtɛsitɑ. Akúsi sipolɛ sinupũ kɑkú mɑ́. Pitóikɔ́ kulúi, pinyíyɛ nɛ síkɑnkɑ́lɑ́kɑ́ nɛ [pipɑ́íkɔɔ́ yɛ pɛɛ imɛlɛ iyɛ̃ mɛtene fíntilɛnlɛ pin mɛ̃́ tɛ míni mɛkɛ́ lémesi. Uléécɑɑtumɛ unyinɛ yɛɛ pɛɛ kɛyɑ́ɑ kɛyɑ́ɑ súimɛlɛ uu míni pɔkɔi. Utóikɔ́ úye un mɛpɔ́kɔi-mɑɑ́ mɛfoí míni mɛ-i n lompɔ, ḿpɑ́ itói íye kuu pɔ́ɔ́lú, u yɛ peilɛ]. Utisi unyinɛ yɛ pɛɛ kei welɛ. Kuú nɛ m pɔ́ɔ́lúmɛ, li wɑlɛ iŋmɛ̃ itɛ́ íi we ɑfɛɛnɑ. Kɛ Yeesu uu u n yɛ̃́ un kei finu, uu kɔ kom tɛ kuú nɛ m pɔ́ɔ́lúmɛ ɑ́i kusɑ nɑ́ŋɑi, uu u pisɛ rɛ: Pɔ lɑ pɔkɛ́ peii? Utóikɔ́ uyɛ̃ uu u pɛsɛ rɛ: Upíimɑ, ɑ́m úkɑ mɑ́ rɛ míni mɛn n lémesi ukɛ́ mɛkɛmɛɛ nɛ́ tɑmpɔ. Nɛ yɛ nɑ́ɑsilɛ, kɛ́ n tuipɔ, unyinɛ un nɛ́ fɔsí. Kei kɛ Yeesu uu pɛɛ u mɑɑ rɛ: A yisi ɑ ripɔ́sɑ́ŋɑ́ɑ́pɔrɛ́ kpísi ɑɑ sɔ́nɛ. Utisi uyɛ̃ uu mɛsɛ nɛ mɛsɛ pélu, uu urisɑ́ŋɑ́ɑ́pɔrɛ́ kpísi uu nsẽ́ kɑ́pɑ́ɑ́. Kɛwéntɛyɑɑ tuŋɛ́ kɑí pɛɛ lɛ̃ wɑi. 10 Pisuifi piwɛ́ɛ́sɛ ɑpi utisi uyɛɛ nní ḿ peí mɑɑ rɛ: Nɛni yɛ kɛwéntɛyɑɑ lɛ. Lɛ̃ nnyɑ irɔ́sé kɛ́mɛɛ, ncée ńn we rɛ pɔkɛ́ ripɔ́sɑ́ŋɑ́ɑ́pɔrɛ́ cɔ̃. 11 Uu pi pɛsɛ rɛ: Utisi uyɛɛ nɛ́ m pɔisɛ yɛ nɛ́ mɑɑ rɛ: A ripɔ́sɑ́ŋɑ́ɑ́pɔrɛ́ kpísi ɑɑ sɔ́nɛ. 12 Api u pisɛ rɛ: Wóo liute uyɛɛ pɔ́ ḿ mɑɑ rɛ: A ripɔ́sɑ́ŋɑ́ɑ́pɔrɛ́ kpísi ɑɑ sɔ́nɛ? 13 Uu pi pɛsɛ rɛ úu nkpɑ́ni u nyu. Úu mɛsei fe ukɛ́ u ceri. Yeesu yɛ pɛɛ pisoi riwúí tɛɛ kei ń we kɛ́mɛɛ lompɔlɛ uú nɛ tɔ́mpɔ. 14 Lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́, Yeesu uu yisi uu Uléécɑɑ kɛyɔ sĩ u nɛ utisi uyɛɛ ḿ peí ɑpí hɑ sɑ́nɛ. Yeesu uu pɛɛ u mɑɑ rɛ: Kɑɑ nní ḿ peí, kɑpɛ kɔ ɑkópɛ piwɑi rikpɑ́sɛ, lɛ̃ lifee-fee ɑ́i kɑpɛ nɛ pɔ́ n wɑ nnyɑ. 15 Utisi uyɛ̃ uu pɛɛ sĩ́ uú hɑ Pisuifi piwɛ́ɛ́sɛ símisi rɛ Yeesu yɛɛ u pɔisɛ. 16 Lɛ̃ nnyɑ kɛ Pisuifi piwɛ́ɛ́sɛ ɑpi Yeesu pitele wɑ rɛ yo nnyɑ kuu kɛwéntɛyɑɑ tuŋɛ́ lɛ̃ wɑ. 17 Kei kɛ Yeesu uu pi pɛsɛ rɛ: Unɛ́sɑ́ɑ Uléécɑɑ yɛ nɛ pikɛi kɛcɑ́ɑ́ welɛ nɛ́ɛn kɔ pikɛi kɛcɑ́ɑ́ we. 18 Anɔ́ɔ nyɛ̃ nnyɑ, Pisuifi piwɛ́ɛ́sɛ ɑpi pɛɛ mɛyɑ̃́ piwɛ́lɑɑ nɛ ŋmɔ́ɔ́pú rɛ pikɛ́ Yeesu kpu. Ái rɛ kuu kɛwéntɛyɑɑ kɛcɑ́ɑ́ isé rinlɔ́ɔ́ ŋmɑnɛ nnyɑ, ɑmɑ́ kuu kɔ ḿ mɑɑ rɛ Uléécɑɑ yɛ uusɑɑ lɛ, lin pɛɛ nyísɛlɛ̃ tɛ u nɛ uyɛ̃ nɛ sɑ́lɛ nnyɑ.
Uléécɑɑ Kɛpipi nnɑŋɛ
19 Yeesu uu kɔ pimɑ́ɑ pi kpɑ́ rɛ: Asei kɑm nní nɔ́ símisi rɛ nɛ̃́ Uléécɑɑ Kɛpipi, ɑ́m nnɛ́nɑŋɛ cirɛ nɛ fenɛ kɛ́ linyinɛ wɑ. Lɛ̃ kɛ Unɛ́sɑ́ɑ Uléécɑɑ uu yɛ n wɑ ɑm yɛ́nu ŋmɑnɛ kɑm yɛ fe ɑm wɑi. Lɛ̃ nnɛ́í kɛ Unɛ́sɑ́ɑ uu n wɑi kɛ́ nɛ́ɛ kɔ wɑi. 20 Sɑ́ɑ Uléécɑɑ yɛ Ukɛpipi lɑlɛ, uu pɛɛ lɛ̃ nnɛ́í kuu yɛ n wɑ kɛ nyísɛntɛ. U kɔ mɛwɑi mɛɛ mmɛ́ n fe pinyísɛ kɛ kpɑ́nɛ likɛ́ pɛɛ nnɔ́ɔ nɔ́ yi. 21 Yɑrɛ kɛ Unɛ́sɑ́ɑ uu yɛ pikpɔkpɔ n yukusɛ uu nfɑ́ɑ pi hɛ mɛcɔ kɛ Ukɛpipi ɑkɛ yɛ kɛn píye n lɑ, ɑkɛ pɛ̃ nfɑ́ɑ hɛ. 22 Limɛcɔ, Sɑ́ɑ Uléécɑɑ úu yɛ nɛ úkɑ túhɑɑnɛ. Amɑ́ Ukɛpipi kuu ńnɑŋɛ hɛ rɛ kɛkɛ́ nɛ pisoi nnɛ́í túhɑɑnɛ, 23 pisoi nnɛ́í pikɛ́ nɛ Uléécɑɑ Kɛpipi ríyu n wɑisɛ yɑrɛ kɑpi Uléécɑɑ ríyu n wɑisɛ mɛcɔ nnyɑ. Nkó yɛɛ úu Uléécɑɑ Kɛpipi ríyu n wɑisɛ, úu kɔ Uléécɑɑ yɛɛ kɛ n tummɛ ríyu wɑisɛ.
24 Asei kɑm nní nɔ́ símisi rɛ nkó yɛɛ yɛ nnɛ́símɛ́ kutu rincɔ uú nɛ uyɛɛ nɛ́ n tummɛ kɛfɑ tɛnɛ yɛ nfɑ́ɑ tɛnɛcirɛ́ yɛ́nlɛ. Ápi nɛ mɛtúhɑɑnɛ u mɑ́. U nkpɔ kɛ́mɛɛ pilélɛ mɑsilɛ uu nfɑ́ɑ tɛnɛcirɛ́ yɛ́nu. 25 Asei kɑm nní nɔ́ símisi rɛ kumúŋɛ́ kunyinɛ yɛ sɔ́ntilɛ, ticuruu ku pikɑ́mɛ mɑsilɛ. Pɛɛ́ uyɛ-i kɛ pikpɔkpɔ ɑpi yɛ́ Uléécɑɑ Kɛpipi mɛtẽ n kṍ. Pɛpɛɛ n kṍ ɑpi nfɑ́ɑ yɛnu. 26 Uléécɑɑ yɛɛ nfɑ́ɑ te. Limɛcɔ kuu Ukɛpipi ńnɑŋɛ hɛ rɛ kɛkɛ́ nfɑ́ɑ n te. 27 Nɛ Usoi Kɛpipi lɛ nnyɑ kuu ncée nɛ́ hɛ rɛ kɛ́ nɛ sisoipipi túhɑɑnɛ. 28 Ái kɑpɛ nkpɑ́ni pírí nɔ́ wɑ. Kumúŋɛ́ kunyinɛ yɛ sɔ́ntilɛ, pɛpɛɛ n kúlɑɑnkɛɛlɛ̃ pikɛ́ mɛnɛ́tẽ kõ, 29 ɑpi pɛɛ nkpɔ kɛ́mɛɛ yisi. Pɛpɛɛ piisoi kɛ́mɛɛ lisɔnɛ n wɑ ɑpi nfɑ́ɑ tɛnɛcirɛ́ yɛ́nu. Api pɛpɛɛ piisoi kɛ́mɛɛ ɑkópɛ n wɑ pɔ̃́ nɛ túhɑɑnɛ ɑí nɛ pi kpi. 30 Ám yɛ́ fe kɛ́ nnɛ́nɑŋɛ cirɛ nɛ linyinɛ wɑ. Lɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uu nɛ́ ń símisi kɑm yɛ nɛ ripɑí ɑḿ nɛ túhɑɑnɛ. Mɛnɛ́túhɑɑnɛ yɛ ɑsei mɑ́lɛ rɛ ɑ́m wɛ́ɛ́si kɛ́ mɛnɛ́lɑ wɑ nnyɑ, ɑmɑ́ uyɛɛ nɛ́ n tummɛ mɛkɔ́ kɑm wɛ́ɛ́si kɛ́ wɑ.
Yeesu piseérɑkɔɔ́
31 Yeesu uu kɔ pimɑ́ɑ pi kpɑ́ rɛ: In tɛ nɛ̃́ ŋmɑnɛ nɛ́ɛ kɛnɛ́cɑ́ɑ́ ɑseérɑ lesɛ, nnɔ́ɔmɛ yɛ mu. 32 Amɑ́ nɛ úseérɑkɔɔ́ mɑ́lɛ yɛɛ ɑseérɑ kɛnɛ́cɑ́ɑ́ n lésɛ. Nɛ kɔ nyulɛ rɛ ɑsei kuu símisi. 33 Nɔ pisoi Yohɑni kɛ́mɛɛ tunlɛ rɛ pikɛ́ kɛnɛ́cɑ́ɑ́ nkɔ́ kṍ, uu kɔ ɑsei lesɛ uu símisi. 34 Nɛ̃́ ɑ́m písɛi rɛ unyinɛ ukɛ́ kɛnɛ́cɑ́ɑ́ ɑseérɑ lesɛ. Amɑ́ nɛ lɑ rɛ likɛ́ nɔ́rinɛ́yu lɔ nnyɑ kɑm Yohɑni ɑseérɑ kuu kɛnɛ́cɑ́ɑ́ n lésɛ símisi. 35 Yohɑni pɔ̃́ nɛ we yɑrɛ kɛ́firɑ́ɑ kɑpi rinsɛ́, kɛmɛtɛ́í ɑmɛ nɔ́ kpɑ̃́ii. Lɛ̃ nnyɑ kɑni kɛmɛtɛ́í mɛ̃ nnyɑ ituŋɛ inyinɛ-i mpɔ́ɔnɑrɛ yɛ̃ nkɑ́ripi. 36 Amɑ́ ɑseérɑ ŋmɑɑ yɛ kɛnɛ́cɑ́ɑ́ welɛ, ɑn Yohɑni ɑkɔ́ kuu kɛnɛ́cɑ́ɑ́ n lésɛ fe. Lɛlɛɛ nní pikɛi kɛ Unɛ́sɑ́ɑ uu nɛ́ n forii nɛn wɑi. Piricuruu ŋmɑɑ pɛɛ ɑseérɑ kɛnɛ́cɑ́ɑ́ lesɛ rɛ Sɑ́ɑ Uléécɑɑ yɛɛ nɛ́ tummɛ. 37 Unɛ́sɑ́ɑ uyɛɛ nɛ́ n tummɛ yɛ uricuruu kɛnɛ́cɑ́ɑ́ ɑseérɑ lesɛlɛ. Áni kɛtumɛ umɛtẽ komɑɑlɛ̃, ɑni kɔ ukɛyu yɛnɑɑlɛ̃. 38 Áni kɔ unsímɛ́ ńsɔnɛ múílɛ̃. Li we rɛ ɑ́ni nɛ̃́ kɛ Sɑ́ɑ Uléécɑɑ uu n tummɛ nɛ kɛfɑ tɛnɛlɛ̃. 39 Nɔ yɛ Nléécɑɑsimɛ́ kɛ́mɛɛ pereilɛ nɔn músu rɛ nɔ́ nkɛmɛɛ nfɑ́ɑ tɛnɛcirɛ́ yɛ̃́. Ani kõ tɛ mmɛ̃ cirɛ mɛɛ kɛnɛ́cɑ́ɑ́ ɑseérɑ lesɛ. 40 Áni kɔ pɛɛ́ lɑ nɔkɛ́ kɛnɛ́mɛɛ kɑm nɔkɛ́ nfɑ́ɑ mmɛ̃ yɛ̃.
41 Ái pisoi ipɑkɑrɛ kɑm wɛ́ɛ́si. 42 Nɛ nɔ́ nyulɛ. Áni nɔ́sinɛ́fɑ-i Uléécɑɑ lɑ. 43 Unɛ́sɑ́ɑ rinyiri kɑḿ nɛ kɑ, ɑmɑ́ ɑni piyɔ́ɔ́ nɛ́ yúlu. Amɑ́ unyinɛ un nté nɛ urinyiri n kɑ, nɔ́ uyɛ̃ yɔsí. 44 Nɔ yɛ n lɑlɛ nɔkɛ́ nɔ́mɛnɛ́cɔpɛcirɛ m pɑkɑrɛntɛnɛ. Áni lɑ Uléécɑɑ ŋmɑnɛ ukɛ́ nɔ́ m pɑkɑrɛntɛ. Lɛ̃ nnyɑ kɑ́ni yɛ́ fe nɔkɛ́ nɛ kɛfɑ nɛ́ tɛnɛ. 45 Áni kɑpɛ m músu rɛ nɛ́ɛ hɑ Unɛ́sɑ́ɑ Uléécɑɑ kɛ́mɛɛ tíyɛsɛnɛ nɔkɛ́ ɑkópɛ yɛ̃. Amɑ́ Moisi uyɛ̃ kɑní nɛ ripɔ́ɔ n lɑ́ɑ́rú yɛɛ hɑ tíyɛsɛnɛ nɔkɛ́ ɑkópɛ yɛ̃. 46 Kɛnɛ́cɑ́ɑ́ nsímɛ́ kɛ Moisi uu wɔ́i. Nɔn pɛɛ mɛyíkíyiki Moisi nsímɛ́ n ŋmurɛi, nɔ́ pɛɛ kɔ nnɛ́kɔ́ ŋmurɛi. 47 Amɑ́ in tɛ ɑ́ni mmɛ̃ kɛ Moisi uu n wɔ́i ŋmurɛi, íye kɑni yɛ́ pɛɛ nnɛ́kɔ́ ŋmurɛi?