Nsímɛ́ Kɛcirɛ ritɛlɛ́ kɛ Luki uu n wɔ́i
Lɛlɛɛ rítɛlɛ́ ntí kɛ́mɛɛ ń we
Nsímɛ́ Kɛcirɛ ritɛlɛ́ nɛ Uléécɑɑ Pitumɛ Mɛwɑi ritɛlɛ́ kɛ Luki uu wɔ́i. Pɛ̃ inipɛɛ-i kɛ Yeesu uu umɛwɑi n wɑpisi kɛ Luki uu písɛi ńsɔnɛ uu kɛlenɛ rítɛlɛ́ ntí uusɑnɛ Teofiili wɔlu rɛ ukɛ́ Yeesu icélɑɑ ɑsei kõ ńsɔnɛ (Luki 1:1-4). Luki yɛ pɛɛ Ukirɛki lɛ. U kɔ pɛɛ upɔisɛ píimɑ unyinɛ lɛ yɛɛ pɛɛ Pɔɔli n sɑ́rikɛɛ. Luki yɛ Yeesu nyísɛlɛ yɑrɛ Usoi Kɛpipi. Yeesu yɛ pɑnsɛlɛ kɛsoipipi uú nɛ sisoipipi íwɛ téni. U pɛɛ pisoi ipiŋɛ nɛ piɑmííri pɔisɛntɛlɛ. Tíyu 24 kɛ́mɛɛ kɛ isímɛ́ tɔrɔɔ yɛɛ ḿ mulú ii wɔ́lɑɑlɛ̃, iyɛ̃ kɛ pɛpɛɛ Yeesu mɛwɑi n yɛ̃́ ɑpi Luki rintɛ́ŋ́sɛ. Iyɛɛ nní Yeesu mɛyisɛ nkpɔ kɛ́mɛɛ nɛ umɛkpɑ́fúmɛ upipirɛtiki nɛ pinɔ́si nɛ pipirɛtiki picɔ pɛɛ pɛɛ unkpɔ n téni kɛyu-i. Uu lɛ̃ nɛ lɛ̃ kɛ ɑ́tɛlɛ́ ɑɑ ukɛcɑ́ɑ́ ń símisi pi pérésɛ uu pɛɛ pi tum tɛ pikɛ́ hɑ ḿpɑ́ úye símisi rɛ uyɛɛ Úyulɑlɛ.
Ifɑɑci iyɛ̃ mɛkériinɛ yɛ mmɛ́:
1. Luki yɛ símisilɛ lɛ̃ kɛ Yeesu uu sisoipipi kɛ́mɛɛ n lompɔ (1:1-4:13). Umɛmɑrɛ nɛ ukɛleemɛ nkɔ́ mɛɛ kei we.
2. Upíimɑ yɛ kɛtẽ kɛcɑ́ɑ́ unfɑɑ nnɛ́í kɛ́mɛɛ sisoipipi wɛ́ɛ́silɛ. Luki yɛ símisilɛ lɛ̃ kuú nɛ pinɑ́rɛi nɛ píwɛkɔɔ́ nɛ pitóikɔ́ kutu rińcɔ (4:14-19:27). Sinyɑ́rũ kulúi kuu kpísi uú nɛ sisoipipi li céési: Uŋmɑ́nɛ yɛɛ m pɔ kɛnyɑ́rũ (15), Sɑmɑrii kɛtẽ usoi unyinɛ yɛɛ kusoi n nyu kɛcɑ́ɑ́ nsímɛ́ (10:25-37).
3. Unkpɔ kunɑpɛ́ɛ́kɔɔ́ kɛcɑ́ɑ́ nɛ umɛyisɛ nkpɔ kɛ́mɛɛ kɛ Upíimɑ uú nɛ sisoipipi yoriyɛ (19:28–24).
1
Luki yɛ Teofiili rítɛlɛ́ wɔ́i
Umɑ́rɛcɔ Teofiili, pisoi mɛyɑ̃ yɛ mɛwɑi mɛɛ kɛrɔ́cɔpɛ n wɑpisi nkɔ́ piwɔ́lɛ peenlɛ. Pi mɛwɑi mɛ̃ nsímɛ́ tɔ́ ritɔ́sɛlɛ yɑrɛ lɛ̃ kɛ pɛpɛɛ kɛ́korɑɑnɛ-mɛ n yɛ̃́ pin nɛni nɛ Uléécɑɑ nsímɛ́ kɔ́ɔ́núlɛ̃ ɑpi rɔ́ n n kɛ́ɛnkɛɛ. Lɛ̃ nnyɑ kɛ rinɛ́cúruu ɑm ńsɔnɛ písɛi kɛ́ lɛ̃ nnɛ́í lɛɛ kɛ́korɑɑnɛ-mɛ n wɑ ceri, ɑi nɛ́ sɔnɛsi rɛ kɛ́ linkɔ́ pɔ̃́ umɑ́rɛcɔ Teofiili wɔi kélé-kélé. Nɛ wɔlulɛ nɔkɛ́ nɛ n céri rɛ icélɑɑ kɑɑ n kṍ yɛ nsímɛ́sei lɛ.
Uléécɑɑtumɛ yɛ símisi rɛ pi yɛ́ Yohɑni Úniwolɛ mɑri
Kumúŋɛ́ kpɛ-i kɛ Erooti uú pɛɛ Yutee kɛtẽ uyɔɔpi kɛ Uléécɑɑ unyɔ́ɔnsɛ unyinɛ kɑpi yɛ n sée rɛ Sɑkɑrii uú pɛɛ́ we. U pɛɛ Apiyɑ piléékɔɔ́ kunɑi ukɔ́ usɛ lɛ. Uunɔsi yɛ pɛɛ pɛpɛɛ yɛ Uléécɑɑ inyɔ́ɔnsɛ n wɑ uwɛ́ɛ́sɛ Arɔɔ kɛpirɛ ukɔ́ lɛ. Pi yɛ u sée rɛ Elisɑpɛti. Pikɛtɛ́ yɛ pɛɛ Uléécɑɑ inipɛɛ-i kɛcírɛ sɔ́nɛlɛ pin kɔ Upíimɑ isé nɛ uicélɑɑ nnɛ́í múílɛ̃ ńsɔnɛ. Amɑ́ ɑ́pi pɛɛ kɛwɑ̃́ mɑ́, Elisɑpɛti yɛ pɛɛ unyɑpi lɛ. Lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́, u nɛ ulɑ kɛtɛ́ yɛ pɛɛ kpurunulɛ.
Kɛyɑ́ɑ kɛnyinɛ kɑi Sɑkɑrii kunɑi mɛnyɔ́ɔnsɛ tu, uu pɛɛ kɛyɑ́ɑ kɛ̃ Uléécɑɑ kɛyu-i upinyɔ́ɔnsɛkɛi n wɑi. Lɛ̃ kɑi pɛpɛɛ yɛ Uléécɑɑ inyɔ́ɔnsɛ n wɑ inyɛkii-i m pisɛ kɑpi ritiki ɑpí nɛ Sɑkɑrii wɛ́ɛ rɛ ukɛ́ Uléécɑɑ kunyɔ́ɔnsɛlee lõ ukɛ́ tulɑɑli ŋmɑɑsi. 10 Kumúŋɛ́ kpɛ-i kɑpi tulɑɑli n ŋmɑɑlɛ̃, pisoi riwúí yɛ pɛɛ cɑ́pinɛlɛnlɛ pin kɛtɑhɑi mmɛ́ kɛyómɛ yɑ́ɑ́si. 11 Upíimɑ uleecɑɑtumɛ unyinɛ uu mɛsɛ nɛ mɛsɛ Sɑkɑrii kɛyu-i kpɑ́fúmɛ, uu kɛhúú kɛ-i kɑpi tulɑɑli n ŋmɑɑlɛ̃ kuwɛ́lɛ́ lukɛ-lukɛ-mɛ̃ nyɛrɛ. 12 Kɛ Sɑkɑrii uu u n yɛ̃́, uú túí-túí, iwɑmɛ ii u tini. 13 Amɑ́ Upíimɑ uléécɑɑtumɛ uu u mɑɑ rɛ: Sɑkɑrii, iwɑmɛ íi kɑpɛ pɔ́ wɑ. Uléécɑɑ yɛ ipɔ́welɛ konlɛ. Upɔ́nɔ́si Elisɑpɛti yɛ́ kɛwɑ́ntisi pɔ́ mɑ́ri ɑɑ rinyíri kɛ hɛ rɛ Yohɑni. 14 Mɛyíkíyiki kɑkɛ ripɔ́pɔ́ɔ lɑrukusɛnɛ. Pisoi mɛyɑ̃ ɑpɔɔ yɛ́ kɔ lɑrisi nɛ kɛpimɑrɛ. 15 Likumúŋɛ́ rɛ u yɛ́ kɑm uu Upíimɑ inipɛɛ-i wɑi usoi píimɑ unyinɛ. Fɛɛ̃́ nɛ pítɑ pomɛ-pomɛ píkɑ ɑ́pi unnɔɔ-i loninɛ. Nfɑ́ɑsɔnɛ yɛ́ mɛyɑ̃́ u n yipɑɑlɛnlɛ kumúŋɛ́ kpɛ-i kɑpi u n cuunsɛnɛ. 16 U yɛ́ Isirɑyɛɛli pikɔ́ mɛyɑ̃ pi-Uleecɑɑ, Upíimɑ-mɛ̃ pɛsɛmɛ. 17 U yɛ́ mɑsí Uléécɑɑ kɛyu-i n sɔ́nɛlɛ nɛ mɛwɛ́ɛ́sɛsɔhɔ nɛ ńnɑŋɛ kɛ Elii uú pɛɛ m mɑ́, uu pisɑ́ɑ nɛ pisiwɑ̃ nfɑsimɛ́ pɛ́nɛ, uu tíyɛsɛ pɛpɛɛ ɑsei pite mɛwɛ́ɛ́sɛsɔhɔ n hɑ́ikusɛ ɑpi pɛpɛɛ mɛ n tíkilɛ̃ kɛmúŋɛ́ ŋmurɛi. U lɛ̃ nnɛ́í wɑinɛ ukɛ́ nɛ nsoipuri mɛɛ Upíimɑ mɛkɑmɛ m mɛ̃́ n yɛ̃́ nnyɑ. 18 Amɑ́ Sɑkɑrii uu uléécɑɑtumɛ mɑɑ rɛ: Íye kɑm yɛ́ nɛ ceri rɛ ɑsei yɛ nyɛ? Likumúŋɛ́ rɛ nɛ kpurunulɛ, unɛ́nɔ́si ricuruu yɛ kɔ kpurunulɛ. 19 Uléécɑɑtumɛ uu rinɔ́ɔ u pɛsɛ rɛ: Nɛ́ɛ Kɑpiriyɛɛli, Uléécɑɑ kɛyu-i kɑḿ we nɛn upikɛi wɑi. U nɛ́ tummɛlɛ rɛ kɛ́ ifɑɑci kɛcirɛ nnyí pɔ́ símisi. 20 Amɑ́ ɑ́ɑ nɛ nsímɛ́ kɑpi n yekei rɛ nkɛ́ kumúŋɛ́ kunyinɛ-i wɑ nɛ kɛfɑ tɛnɛ. Lɛ̃ nnyɑ kɑi yɛ́ ripɔ́lémpi pɑɑsi ɑ́ɑ yɛ́ fe pɔkɛ́ rinɔ́ɔ mɑlɛ hɑ́i nɛ kɛ̃ kɛ mɛwɑi mɛ̃ nnɛ́í ɑmɛ n wɑinɛ.
21 Kumúŋɛ́ kpɛ̃ nnɛ́í kɛ́mɛɛ, pisoi pɛɛ n cɑ́pinɛlɛ̃ pin kɛtɑhɑi Sɑkɑrii mɛ̃́ yɛ pɛɛ pírí túnlɛ rɛ pi kunyɔ́ɔnsɛlee-i mɛyɑ̃́ nɑ́ŋɑi nnyɑ. 22 Amɑ́ kuu n léemɛ, úu fe ukɛ́ rinɔ́ɔ pi mɑlɛ. Pisoi ɑpi céru rɛ Uléécɑɑ yɛ linyinɛ u yɛnɛisɛlɛ kunyɔ́ɔnsɛlee-i. Anípɛ kuú nɛ pi símisi, tilémpi tin pɑhɑɑlɛ̃.
23 Kɛ Sɑkɑrii uu kumúŋɛ́ kpɛ̃ kɑi m pisɛ rɛ ukɛ́ Uléécɑɑ pikɛi wɑ kɛtɔ n tu, uu ukɛyɔ pɛlɛ. 24 Kɑi rinkpɑ́sɛ, uunɔsi Elisɑpɛti uu fɑpisi, uu umɛcirɛ kɛ́yɔ-i pɛ́su hɑ́i nɛ iwɑ́rɛ inupũ kumúŋɛ́, un tee rɛ: 25 Lɛ̃ kɛ Upíimɑ uu nɛ̃́ n wɑ yɛ nní: Li nkpéni ripɔ́ɔ u wɑ rɛ ukɛ́ lɛlɛɛ pɛɛ pisoi kɛcɔpɛ inɛ́sɛi n tesɛ nɛ́ lesɛ.
Uléécɑɑtumɛ yɛ símisi rɛ pi yɛ́ Yeesu mɑri
26 Iwɑ́rɛ kpúúlũ kɛ́mɛɛ, Uléécɑɑ uu uléécɑɑtumɛ Kɑpiriyɛɛli Kɑlilee kɛtẽ kuyu kunyinɛ kɑpi yɛ n sée rɛ Nɑsɑrɛti kɛ́mɛɛ tum. 27 Ukpére unyinɛ yɛɛ úu utisi n nyu kɑpí pɛɛ Yosɛfi yɛlɛilɛ̃. Pi yɛ u sée rɛ Mɑɑri. Ukɛmɛɛ́ kɛ Uléécɑɑ uu u tũ. Yosɛfi yɛ pɛɛ uyɔ́ɔpi Tɑfiti kɛpirɛ ukɔ́ lɛ. 28 Uléécɑɑtumɛ uyɛ̃ uu Mɑɑri kɛyɔ-i lompɔ, uu u mɑɑ rɛ: Nɛ pɔ́ yɑ́ɑsi, Uléécɑɑ yɛ ípɛɛlɛ́ɛ pɔ́ nyísɛlɛ un kɛpɔ́pirɛ we. 29 Anɔ́ɔ nyɛ̃ ɑɑ Mɑɑri túí-túísɛ, un umɛcirɛ písɛi rɛ: Iyɑ́hɑɑ íye mpuri yɛ nnyí? 30 Uléécɑɑtumɛ uu pɛɛ u mɑɑ rɛ: Mɑɑri, iwɑmɛ íi kɑpɛ pɔ́ wɑ, Uléécɑɑ yɛ uipɛɛlɛ́ɛ pɔ́ nyísɛlɛ. 31 Pɔ kómɛi, pɔ fɑpisinɛ ɑɑ kɛwɑ́ntisi mɑru, ɑɑ kɛ séi rɛ Yeesu. 32 Kɛ yɛ́ isoi wɑ ɑpi yɛ kɛ séi rɛ Uléécɑɑ yɛɛ ḿpɑ́ yo kɛcɑ́ɑ́ ń tṹ Kɛpipi. Upíimɑ Uléécɑɑ yɛ́ tíyɛsɛ ɑkɛ usɑ́ɑyɑhɑ Tɑfiti iyɔɔpi tonɛ. 33 Kɛ yɛ́ Yɑkupu kɛpirɛ pikɔ́ kɛ́mɛɛ iyɔ́ɔpi tɛnɛcirɛ́ li. Kɛiyɔɔpi íi kɛ́tɔ mɑ́nɛ. 34 Mɑɑri uu uléécɑɑtumɛ mɑɑ rɛ: Íye kɑi yɛ́ lɛ̃ wɑ, ɑ́m utisi nyu? 35 Uléécɑɑtumɛ uu rinɔ́ɔ u pɛsɛ rɛ: Uléécɑɑ Nfɑɑsɔnɛ yɛ kɛpɔ́cɑ́ɑ́ súirinɛ, Uléécɑɑ yɛɛ ḿpɑ́ yo kɛcɑ́ɑ́ ń tṹ uu unnyɛ́rɛ́ pɔ́ yɑ́rii. Lɛ̃ nnyɑ kɛwɑ̃́ kɛ̃ nɛ Uléécɑɑ kɛkɔ́ lɛ. Pi yɛ́ kɛ sée rɛ Uléécɑɑ Kɛpipi. 36 Upɔ́mɑ́rɛcɔ Elisɑpɛti kɑpí pɛɛ n sélei rɛ unyɑpi ricuruu yɛ nɛ riwɛ́ɛ́sɛ kɛwɑ́ntisi kɛfɑ mɑ́lɛ. Uiwɑrɛ kpúúlũ kɛ́mɛɛ kuu nní we. 37 Likumúŋɛ́ rɛ Uléécɑɑ úu líkɑ kupɔɔnɛ we. 38 Kei kɛ Mɑɑri uu pɛɛ u pɛsɛ rɛ: Nɛ Upíimɑ ukɛikɔ́ lɛ. Likɛ́ wɑ yɑrɛ kɑɑ nní ḿ mɑ. Uléécɑɑtumɛ uu pɛɛ u yɑ́ uu tɔ́mpɔ.
Mɑɑri yɛ Elisɑpɛti pilóólú hɑ
39 Lisiyɑɑ sɛ-i, Mɑɑri uu mɛkɛɛkɛɛ Yutɑ kɛtẽ kɛɛ ɑkúú ḿ mɑ́ kuyu kunyinɛ ncee pɔlɔ. 40 Uu Sɑkɑrii kɛyɔ-i lompɔ uu Elisɑpɛti yɑ́ɑ́si. 41 Kumúŋɛ́ kpɛ-i kɛ Elisɑpɛti uu Mɑɑri iyɑ́hɑɑ n kṍ, kɛwɑ̃́ ɑkɛ ukɛfɑ-i lémesi, Nfɑ́ɑsɔnɛ nn Elisɑpɛti yipu 42 uu pupɛi rɛ: Uléécɑɑ yɛ lisɔnɛ pɔ́ wɑlɛ ɑi tɔ́su pinɔ́si tɔrɔɔ nnɛ́í. Uléécɑɑ rinɔɔ sɔnɛ yɛ kɛwɑ̃́ kɛ̃ kɑɑ m mɑ́runɛ kɛcɑ́ɑ́ welɛ. 43 Nɛ́ɛ úye Unɛ́píimɑ uni ukɛ́ nɛ pilóólú nɛ́ ń kɑm? 44 Kumúŋɛ́ kpɛ-i kɑm ipɔ́yɑ́hɑɑ n kṍ, kɛwɑ̃́ yɛ kɛnɛ́fɑ-i lémesilɛ nɛ mpɔ́ɔnɑrɛ. 45 Pɔ únɑrɛkomɛ lɛ, kɑɑ́ nɛ kɛfɑ n tɛnɛ rɛ Upíimɑ yɛ lɛ̃ kuu ḿ mɑ ɑpi pɔ́ símisi wɑinɛ nnyɑ.
Mɑɑri kɛyomɛ
46 Mɑɑri uu pɛɛ rɛ:
Nɛ lɑ kɛ́ Upíimɑ rinyiri ritɑɑ́sɛ,
47 tinɛ́pɔ́ɔ ɑrí nɛ Uléécɑɑ, Unɛ́yulɑlɛ lɑrisi.
48 Likumúŋɛ́ rɛ u nɛ̃́ uukɛikɔ́ nɛɛ ɑ́m líkɑ n tulɑɑlɛ̃ íwɛ ténlɛ.
Kɑí nɛ nɛni rimpɑ́, nsoipuri nnɛ́í yɛ́ nɛ́ mɑɑ rɛ únɑrɛkomɛ.
49 Uléécɑɑ ńnɑŋɛ nnɛ́í ute yɛ likɛi sɔnɛ kɛcirɛ nɛ́ wɑlɛ.
Urinyiri nsɔnɛ yɛ nɛ mmpehẽ lɛ.
50 Uyɛɛ yɛ hɑ́i kɑí nɛ n wémɛ pɛpɛɛ u n wuru ɑnɑi íwɛ tẽ́.
51 Uu mɛwɑi nɑŋɛ-nɑŋɛ wɑpisi nɛ unnɑŋɛ, uu unnɑŋɛ nyísɛ pɛpɛɛ
ɑkɔ́kɔri m mɑ́ ɑpi kpíi.
52 Uu piyɔ́ɔpi iyɔ́ɔpi-i lesɛ,
uu pɛpɛɛ ɑ́pi líkɑ n tulɑɑlɛ̃ tɑɑ́sɛ.
53 Uu pɛpɛɛ nkṹ n tṹ nɛ lisɔnɛ lɛpɛisɛ,
uu pimɑ́mɑ́ lɑ́kɑsɛ mɛnípɛ ŋmɑnɛ.
54 Uu upikɛikɔ́ Isirɑyɛɛli pikɔ́ picomɛ weri.
55 Úu pɑlɛi rɛ ukɛ́ Apirɑhɑm nɛ ukɛpirɛ pikɔ́ íwɛ tẽ́
hɑ́i nɛ ḿpɑ́ píyei-pɔ yɑrɛ kuú pɛɛ pirɔ́kpurɛ ḿ mɑ.
56 Mɑɑri nɛ Elisɑpɛti ɑpí tonɛ hɑ́i nɛ iwɑrɛ itɑɑni kumúŋɛ́, uu lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́ ukɛyɔ pɛlɛ.
Yohɑni Úniwolɛ kɛmɑrɛ nsímɛ́
57 Kɛ Elisɑpɛti kɛmɑrɛ ɑkɛ n tu, uu kɛwɑ́ntisi mɑru. 58 Elisɑpɛti pipɛrɛcɔ nɛ upimɑrɛcɔ ɑpi kóm tɛ Upíimɑ yɛ íwɛ u tẽ́, ɑi Elisɑpɛti mɛcɔ pi lɑrisi. 59 Kɛyɑ́ɑ pɑ́hɑ-pɑhɑ tuŋɛ́, ɑpí nɛ kɛwɑ̃́ weri pikɛ́ kɛ riké, ɑpi músu rɛ pikɛ́ usɑ́ɑ rinyiri kɛ hɛ rɛ Sɑkɑrii. 60 Amɑ́ úni uu rɛ: Aɑi, pi yɛ kɛ sée rɛ Yohɑni. 61 Api u mɑɑ rɛ: Íye lɛ̃ mɑ́, úkɑ úu kɛpɔ́yɔ-i rinyíri tɛ̃ ticɔ mɑ́. 62 Api pɛɛ́ nɛ ɑnípɛ usɑ́ɑ pisɛ rɛ íye kuú lɑ pikɛ́ yɛ kɛwɑ̃́ kɛ̃ sée. 63 Sɑkɑrii uu pisɛ rɛ pikɛ́ kukpɑ́ncúkú u pɑ. Kɑpi ku u ḿ pɑ, uu kukɛcɑ́ɑ́ wɔ́lu rɛ: Kɛrinyiri tɛɛ Yohɑni. Ai pinnɛ́í nnɔ́ɔ yipu. 64 Mɛsɛ nɛ mɛsɛ, Sɑkɑrii rilempi ɑri fénnɛ, uu símisi uu Uléécɑɑ rinyiri tɑɑ́sɛ lin cɑ́lɛ̃. 65 Ai pɛɛ upipɛrɛcɔ nnɛ́í iwɑmɛ wɑi. Yutee kɛtẽ kɛɛ ɑkúú m mɑ́ nnɛ́í kɛ́mɛɛ, pisoi ɑpi mɛwɑi mɛ̃ nsímɛ́ nɛ n túntilɛ̃. 66 Pɛ̃ nnɛ́í pɛɛ ifɑɑci iyɛ̃ n kṍ ɑpi ikɛcɑ́ɑ́ m músu pin pimɛcɔpɛcirɛ písɛinɛ rɛ: Íye kɛ kɛwɑ̃́ kɛ̃ ɑkɛ́ mɑsí nɛ tɛnɛnɛ? Asei kɛcɑ́ɑ́, Upíimɑ yɛ pɛɛ kɛkɛpirɛ welɛ.
Sɑkɑrii yɛ Uléécɑɑ pɑkɑrɛ
67 Nfɑ́ɑsɔnɛ nn kɛwɑ̃́ usɑɑ Sɑkɑrii yipu, uu Uléécɑɑ rinyiri nɛ pisímɛ́ loni rɛ:
68 Upíimɑ, Isirɑyɛɛli pikɔ́ Uleecɑɑ rinyiri tikɛ́ n tɑɑ́lɛ̃
kuú nɛ upikɔ́ kutu rińcɔ uu piriyu lɔlu.
69 U uyóriyɛ yɛɛ ńnɑŋɛ m mɑ́ rɔ́ hɛlɛ
uukɛikɔ́ Tɑfiti kɛyɔ kɛ́mɛɛ.
70 U pɛɛ hɑ́i mɛkɛɛ-mɛ nsímɛ́ mmɛ̃ ɑntepuyɛ kuu n wɛ́ɛ símɑɑsɛlɛ.
71 U rinɔ́ɔ yekei rɛ u yɛ́ pirɔ́lɑ́ɑrɔ
nɛ pɛpɛɛ irɔ́puri n yúlu ɑnipɛ-i rɔ́ ŋmɛ́hɛrɛɛsɛ.
72 Uléécɑɑ yɛ nfɑnɑrɛ pirɔ́sɑ́ɑyɑhɑ nyísɛlɛ,
úu uricuruu rinɔ́ɔ kuu
u nɛ pɛ̃ kɛcɔpɛ n yekei pɑlɛi.
73 Likumúŋɛ́ rɛ Uléécɑɑ yɛ urɔ́sɑ́ɑyɑhɑ Apirɑhɑm wéeri rɛ
74 u yɛ́ pirɔ́lɑ́ɑrɔ ɑnipɛ-i rɔ́ lesɛ,
uu tíyɛsɛ ɑ́ri yɛ́ nɛ iwɑmɛ u n yɑ́ɑ́si.
75 Ai tíyɛsɛ ɑrí n kpɑ̃́iilɛ̃ tɔn kɛcirɛ sɔ́nɛ uinipɛɛ-i hɑ́i nɛ
ntɔ́fɑ́ɑ siyɑɑ kɛtɔ-pɔ.
76 Pɔ̃́ kɛnɛ́wɑ̃́, pi yɛ́ pɔ́ sée rɛ Uléécɑɑ yɛɛ
ḿpɑ́ yo kɛcɑ́ɑ́ ń tṹ ɑntepu.
Likumúŋɛ́ rɛ pɔ́ɔ yɛ́ Upíimɑ kɛkpeẽ wɑ ɑɑ ncée u nyɔ́ɔnsɛ,
77 ɑɑ upikɔ́ céreisɛ rɛ u yɛ́ piriyu lɔ uu piɑkópɛ pi sɑ́rɛi.
78 Uléécɑɑ nfɑnɑrɛ toi-toi nnyɑ,
u nɛ umɛtɛ́í sɔ́ntilɛ ɑmɛ rɔ́ kpɑ̃́ii yɑrɛ ntuŋɛ
79 ukɛ́ pɛpɛɛ kuŋmɑhɑ-i nɛ pɛpɛɛ nkpɔ kuhorɛ-i ń we rikpɑ̃́iisɛ,
uu ɑrɔ́nɑ nkíŋniŋɛ ncee tikisɛ.
80 Kɛwɑ̃́ kɛn pɑpisi, kɛmɛsɔhɔ mɛn kɔ pɑpisi. Uu ɑcɛsi kóimɑ-i n finu hɑ́i nɛ kɛyɑ́ɑ kɛ̃ kuu upikɛi Isirɑyɛɛli pikɔ́ kɛcɔpɛ n kórɑɑnɛ.