11
Uléécɑɑ úu Isirɑyɛɛli pikɔ́ fóm
Lɛ̃ kɑm pisɛ rɛ: Uléécɑɑ yɛ umpuri fómlɛ nɛ́ɛ? Ái yɛ́ lɛ̃! Tinɛ́cúruu yɛ kɔ Isirɑyɛɛli ukɔ́ lɛ. Nɛ Apirɑhɑm kɛpirɛ̃ lɛ nɛn kɔ Pɛnyɑmɛɛ mpuri ukɔ́. Uléécɑɑ úu umpuri kuu hɑ́i mɛkɛɛ-mɛ n wɛ́ɛ fóm. Nɔ Uléécɑɑ Nsímɛ́ ritɛlɛ́ kɛlõ kɛ̃ léisɛ, nɛ́ɛ yo? Kei kɛ ɑntepu Elii uú nɛ Isirɑyɛɛli pikɔ́ nɛ n wɔ́ɔsi uú nɛ Uléécɑɑ téni. U kei mɑɑ rɛ: Upíimɑ, pi ɑntepuyɛ pɛɛ nɛ mpɔ́nɔ́ɔ n símisi kónlɛ ɑpi sipɔ́nyɔ́ɔnsɛhúú forɛsi. Mɛnɛ́círɛ kóló kɑi tíyɛ, pin kɔ lɑ pikɛ́ nɛ́ kpu. Tɛ íye kɛ Uléécɑɑ uu rinɔ́ɔ u pɛsɛ? U u pɛsɛ rɛ: Nɛ pisoi ɑ́kotokú ɑsɛɛi mɛnɛ́círɛ yekeilɛnlɛ pɛɛ ɑ́pi píkɑi Pɑɑli * ɑnui n wúlɑlɛ̃. Limɛcɔ kɛ Uléécɑɑ uu kɔ nfɑ́ɑni kɛtẽ nkɛ́-i pisoi nkɑ́ripi nɛ uipɛɛlɛ́ɛ wɛ́ɛ un umɛcirɛ yekeilɛ̃. Lɛ̃ nnyɑ, nfɑnɑrɛ kɛ Uléécɑɑ uú nɛ pi wɛ́ɛ, ɑ́i rɛ pimɛwɑi sɔnɛ nnyɑ. Insɑ́ lɛ̃, Uléécɑɑ ipɛɛlɛ́ɛ íi yɛ́ pɛɛ ípɛɛlɛ́ɛ yíkíyiki. [In kɔ rɛ pimɛwɑi sɔnɛ nnyɑ, ɑ́i pɛɛ ípɛɛlɛ́ɛ kuu pi nyísɛ. Mɛwɑi sɔnɛ ihɛ́ɛ́ íi ípɛɛlɛ́ɛ ihɛɛ kɑpi yɛ usoi n hɛ.]
Lɛ̃ nnyɑ, íye nkpéni? Tɔ mɑɑ rɛ Isirɑyɛɛli pikɔ́ ɑ́pi lɛ̃ kɑpi n wɛ́ɛ́si yɛ̃. Amɑ́ pɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uu pikɛcɔpɛ n wɛ́ɛ ŋmɑnɛ pɛɛ li yɛ̃ ɑi pitɔ́rɔɔ ɑtu tɑ́pisi. Li Nléécɑɑsimɛ́ kɛ́mɛɛ wɔ́lɑɑlɛ̃ tɛ:
Uléécɑɑ yɛ pimɛsɔhɔ rikipilɛ, uu piinipɛɛ yɑrii ɑ́pi yɛ pɛɛ yɛ̃́,
uu kɔ piɑtu tɑ́pisi ɑ́pi yɛ pɛɛ kṍ hɑ́i nɛ nɛni-mɛ. Tɑfiti pɔ̃́ nɛ kɔ mɑɑ rɛ:
Piɑnyɑ̃́ ilukɛ ikɛ́ pi pɑnsɛ ripinɛ nɛ kei kɑi yɛ́ pi n tĩ́
likɛ́ kɛlólɛ́-mɛ̃ nɛ pi hɑ
pikɛ́ pɛɛ pimɛwɑi kulɑɑ yɛ̃.
10 Piinipɛɛ ikɛ́ nyíinu ɑ́pi kɑpɛ yɛ yɛ̃.
A tíyɛsɛ pikɛ́ mɛsɛ́rɛ ritírí n kpúḿḿlɛ̃.
11 Nɛ pisɛ rɛ: Lɛ̃ nnyɑ, Isirɑyɛɛli pikɔ́ yɛ loolɛ ɑ́i nkpɑ́ni píkɑi kuyisɛ wee? Ái nkpɑ́ni lɛ̃! Amɑ́ pikɛlólɛ́ yɛ tíyɛsɛlɛ Uléécɑɑ uu mpuri sɑnɛ pikɔ́ riyu lɔlu rɛ pikɛfɑ kɛkɛ́ tóósi nnyɑ. 12 Pikɛlólɛ́ yɛ tíyɛsɛlɛ kɛtẽ nnɛ́í ɑkɛ Uléécɑɑ likɔ́ yɛ́nu, pikupɑkɑrɛcirɛ́ ɑku tíyɛsɛ mpuri sɑnɛ pikɔ́ ɑpi Uléécɑɑ likɔ́ yɛ́nu. Lɛ̃ nnyɑ, Isirɑyɛɛli pikɔ́ nnɛ́í pin nkpéni Yeesu Kirisi rintiki, Uléécɑɑ likɔ́ yɛ́ pɛɛ kumúŋɛ́ m mɑ́ɑ?
Mpuri sɑnɛ pikɔ́ riyu mɛlɑlɛ nsímɛ́
13 Nɔ́ mpuri sɑnɛ pikɔ́ kɑm nkpéni nɛ mɑ́nɛ. Nɛ́ɛ Kirisi utumɛ yɛɛ mpuri sɑnɛ pikɔ́ kɛcɔpɛ n kɛisi. Kɑi nní lɛ̃, li nɛ́ lɑ́ɑ́rúlɛ rɛ pikɛi pɛɛ ɑnɛ́nípɛ-i we nɛn pi wɑi. 14 In n lɑ, li yɛ́ tíyɛsɛ ɑm nnɛ́puri pikɔ́ kufɑtoi yukusɛ ɑí nɛ pikɛcɔpɛ pinyinɛ ɑyu lɔlu. 15 Uléécɑɑ yɛ Isirɑyɛɛli pikɔ́ ilúkɛ́ ritélɛ uu pɛɛ u nɛ isoipuri tɔrɔɔ pikɔ́ kɛcɔpɛ nsímɛ́ nyɔ́ɔnsɛ. Un nkpéni kɔ pikɛtonɛ-i pi m pɛsɛpɔ, íye kɑi yɛ́ pɛɛ́ n we? Li yɛ́ nkpɑ́ni yɑrɛ kɛ usoi uu yɛ n kpu uu pɛɛri!
16 Pin ilukɛ n wɑ ɑpi ifoí wɛ́ɛ ɑpi Uléécɑɑ hɛ, li nyísɛlɛ rɛ Uléécɑɑ yɛɛ itɔ́rɔɔ nnɛ́í te. Pin kuléé kunyinɛ iníŋí n kpísi pin Uléécɑɑ n hɛ, li nyísɛ rɛ Uléécɑɑ yɛɛ ku te nɛ kuilesɛ-pɔ. 17 Pisuifi yɛ welɛ yɑrɛ Olifiyee kuléé kɑpi n tɑ́misi, Uléécɑɑ uu kuilesɛ inyinɛ kérii uu iripɔhɔ kpɛkpɛɛ mɛ́woo n lɛ ilesɛ mɛɛlú. Pɔ́ nkɔ́, pɔ́ɔ nní mpuri sɑnɛ ukɔ́, pɔ welɛ yɑrɛ Olifiyee kuléé kpɛɛ mɛ́woo n lɛ ilesɛ. Pi pɔ́ kpísilɛ ɑpi mɛ́mɛɛlú pɔ́ mɛɛlúsɛ, pɔn nkpéni kuléé kɑpi n tɑ́misi iníŋí mɛni níru. 18 Lɛ̃ nnyɑ, kɑpɛ ilésɛ iyɛ̃ kɑpi n kérii n nyɑ́ni rɛ íi kɛpɔ́yu-i líkɑ tu. Pɔn mɛpɔ́círɛ n tɑɑ́sɛlɛ̃, ɑ n nyu rɛ ɑ́i pɔ́ɔ nníŋí topori, ɑmɑ́ nníŋí mɛɛ pɔ̃́ topori.
19 Pɔ́ mɑɑ rɛ: Pi ilésɛ iyɛ̃ kériilɛ pikɛ́ nɛ iripɔhɔ nɛ́ rimɛɛlúsɛ nnyɑ. 20 Asei ŋmɑɑ yɛ nyɛ! Pi i kériilɛ rɛ íi nfɑtɛnɛ mɑ́ nnyɑ, ɑmɑ́ mpɔ́fɑtɛnɛ nnyɑ kɛ pɔ́ɔ we. Kɑpɛ mɛpɔ́círɛ n tɑɑ́sɛlɛ̃, ɑmɑ́ iwɑmɛ ikɛ́ pɔ́ n we. 21 Pisuifi pɛɛ Olifiyee kuléé kɑpi n tɑ́misi ilesɛ, ḿpɑ́ nɛ lɛ̃ Uléécɑɑ úu pi kɑŋnɛ. Pɔ́ɔ nní nlésɛ kɑpi riḿmɛɛlú, kɑpɛ n nyu rɛ pɔ̃́ kuu yɛ́ kɑŋnɛ. 22 Lɛ̃ nnyɑ, ɑ Uléécɑɑ nfɑnɑrɛ ripɑí ɑɑ un-yupɑpɛ pɑí. U nɛ pɛpɛɛ kɛpirɛ u rińtɔ kɛ́yu pɑ́ɑ́púlɛ, uu kutu pi pɑsɑ uu pɔ̃́ ńnɑrɛ wɑi. Lɛ̃ nnyɑ, li pisɛ rɛ pɔkɛ́ unnɑrɛ ncee n tikilɛ̃. Insɑ́ lɛ̃, u yɛ́ kɔ pɔ̃́ tiké yɑrɛ kɑpi yɛ nlésɛ rinké mɛcɔ. 23 Limɛcɔ, pɛ̃ pin nfɑtɛnɛ n yɛ̃, u yɛ́ kɔ pímɛɛlú pi pɛsɛ. Uléécɑɑ yɛ ńnɑŋɛ mɑ́lɛ ukɛ́ nɛ pímɛɛlú pi pɛsɛ. 24 Lɛ̃ nnyɑ, pɔ́ nkó pɔ́ɔ ɑ́ɑ nní Usuifi, pɔ we yɑrɛ Olifiyee kuléé kpɛɛ mɛ́woo n lɛ nlesɛ. Pi nlésɛ mmɛ̃ tikélɛ ɑpi kpɛ̃ kɑpi n tɑ́misi kɛcɑ́ɑ́ tórɛsi, ɑ́i kɔ pɛɛ rɛ pɔ kpɛ̃ nlesɛ yíkíyiki lɛ. In tɛ Uléécɑɑ yɛ lɛ̃ wɑ, íye kúu yɛ́ pɛɛ Pisuifi pɛɛ ń we yɑrɛ kuléé kɑpi n tɑ́misi ilesɛ kɑpi n kérii isitonɛ-i i pɛsɛ?
Uléécɑɑ yɛ́ Isirɑyɛɛli pikɔ́ nnɛ́í riyu lɔ
25 Lɛ̃ nnyɑ pimɑ́rɛcɔ, nɛ lɑ kɛ́ nɔ́ símisi ɑ́ni kɑpɛ nɛ lɛlɛɛ nní m pékɑɑlɛ̃ kɛcɑ́ɑ́ m pɑlɛi, ɑ́ni kɑpɛ kɔ nɛ nɔ́mɛnɛ́círɛ n nyɑ́ni yɑrɛ nɔ pisɔhɔɔ lɛ nnyɑ. Isirɑyɛɛli pikɔ́ kunɑi kɛ́mɛɛ, pinyinɛ yɛ́ pikómɛ n yulɑɑlɛnlɛ Uléécɑɑ uú hɑ nɛ ipuri sɑnɛ nnɛ́í pisoi umpuri kɛcɑ́ɑ́ pikpɑ́pɔ n tɛnɛ. 26 Uléécɑɑ uu pɛɛ Isirɑyɛɛli pikɔ́ nnɛ́í riyu lɔlu yɑrɛ kɑi Nléécɑɑsimɛ́ kɛ́mɛɛ n wɔ́lɑɑlɛ̃ tɛ:
Siyɔɔ-pɔ kɛ Úyulɑlɛ uu léerinɛ.
U yɛ́ tíyɛsɛ Yɑkupu kumɑrɛ pikɔ́ ɑpi kɛpirɛ pítɔ u yɑ́.
27 Nkómɛinɛ mɛɛ tɔ́ nɛ pɛ̃ kɛcɔpɛ n wenɛ yɛ mmɛ̃
kumúŋɛ́ kpɛ-i kɑm piɑkópɛ pi n sɑ́rɛinɛ.
28 Pi Nsímɛ́ Kɛcirɛ yɛlɛ ɑpi pɛɛ pɑnsɛ Uléécɑɑ pilɑɑrɔ, ɑi tɔ̃́ wɑ́ɑ́nɑ́sɛ. Amɑ́ kɛ Uléécɑɑ uu nní pɛɛ pipisɑɑyɑhɑ n wɛ́ɛ nnyɑ, u pi lɑlɛ hɑ́i nɛ nkpéni-mɛ. 29 Uléécɑɑ úu yɛ lɛ̃ kuu usoi nɛ nfɑnɑrɛ n hɛ yɔsí, úu yɛ kɔ pɛ̃ kuu n wɛ́ɛ kɛcɑ́ɑ́ kɛmúŋɛ́ consɛ. 30 Nɔ̃́ nɛ kɔ pɛɛ Uléécɑɑ pipɑkɑrɛ yɛlɛ. Amɑ́ kɛ pɛ̃ ɑpí pɛɛ kɔ nní kupɑkɑrɛcirɛ́ m mɑ́ nnyɑ, Uléécɑɑ uu nkpéni nɔ̃́ íwɛ téni. 31 Limɛcɔ kɛ pɛ̃ ɑ́pi kɔ nkpéni Uléécɑɑ pɑkɑrɛlɛ̃ tɛ ukɛ́ nɔ̃́ íwɛ tẽ́ nnyɑ. Amɑ́ u yɛ́ kɔ nkpéni pɛ̃ nɔ́mɛnɛ́cɔ íwɛ tẽ́. 32 Uléécɑɑ yɛ sisoipipi nnɛ́í kupɑkɑrɛcirɛ́ kɛ́mɛɛ yɑ́lɛnlɛ rɛ u lɑ ukɛ́ sinnɛ́í íwɛ tẽ́ nnyɑ.
Uléécɑɑ yɛɛ ipɑkɑrɛ te
33 A tíyɛ Uléécɑɑ mɛmɑ́ yɛ piyɛ kpɑ. Umɛwɛ́ɛ́sɛsɔhɔ nɛ umɛnyuwɛ yɛ címúlɛ ɑ́mɛ kutɛpinɛ we! Wóo yɛ́ fe ukɛ́ ukɛtɑhɑi kuu rinkénɛ ceri? Wóo yɛ́ fe ukɛ́ ukɛmúŋɛ́ kuu n wɑi ɑsei kõ? 34 Li Nléécɑɑsimɛ́ kɛ́mɛɛ wɔ́lɑɑlɛ̃ tɛ:
Wóo Upíimɑ kɛmúŋɛ́ nyu?
Wóo yɛ́ rɛ u yɛ́ fe uu mɛsɔhɔ u kpɑ?
35 Wóo mɛfoí linyinɛ u hɛɛlɛ̃ likɛ́ nɛ n we rɛ u yɛ́ liute pihɛɛ cɛɛi?
36 Ukɛmɛɛ́ kɛ ḿpɑ́ yo ɑi léeri. Uyɛɛ tíyɛsɛ kɛ ḿpɑ́ yo ɑí we. Umɛkɔ́ kɛ́mɛɛ kɛ ḿpɑ́ yo ɑi kɔ we. Uléécɑɑ yɛɛ ḿpɑ́ píyei-pɔ ipɑkɑrɛ te. Amí!
* 11:4 Pɑɑli yɛ pɛɛ piléé píimɑ pinyinɛ lɛ.