16
Yesuŋe mumuŋambâ yahalop.
(Mataio 28:1-8 Luka 24:1-12 Yoane 20:1-10)
Tatmâ nâŋgâ nâŋgâ sâp ya pesuk sâmu Maria Matala kapiân gâtŋe, nambeŋe ya Yakowo mâmâŋe, otmu Salome yâkŋe Yesu pirinom sâm kendiŋân ari to kukŋe suk suk âlâ puluhuwi. Puluhum emet âlâen yâhâ iwi. Otmu haŋ sâmu yahatmâ sumângen ariwi. Mâtâwân arim yeŋiâk alahu gulahu otmâ yuwu sâwi. “Yâhâlen kât pato nandoroŋe hâpunŋetâ mâtâpŋe ya maŋguop. Yakât otmâ âlâŋe tânnongom kât ya hâpunŋetâ kâlehen banom?” Yawu sâwi. Yawu sâm alahum ariwi. Ari senyeŋe pilâm eksain mâne kât pato ya emelâk hâpunŋetâ mâtâpŋe ya tetekŋan kinmu ekbi. Ekmâ kâlehen yâhâwi. Kâlehen yâhâm lok sihan âlâ hâk katipŋe kaok kâlep mânuŋahop yaŋe tatmu ekbi. Ekmâ umutyeŋe ariop.
Lok yaŋe yuwu sâm ekyongop. “Yen kiŋgityeŋahât ki otŋet. Yesu Nasaret amboŋe howanân kuwi ya ekne sâm takai ya naŋgan. Yâhâmâ yuân ki tap. Emelâk mumuŋambâ yahatmâ arap. Ga gewâkŋeâk ekŋet. Ekmâ arimâmâ Petoro otmu hoŋ bawalipŋe nombotŋe ya yuwu sâm ekyongonomai. “Yâhâmâ emelâk mumuŋambâ yahatmâ Galilaia hânângen ari tap. Yawu gârâmâ yen yawuâk ari yâk penewaŋginomai.” Yawu sâm ekyongonomai.” Yawu sâop.
Yawu sâm ekyongomu kiŋgityeŋahât otmâ kâi bâtyeŋe sân sân sâm yapâ pilâm sururuk sâm ba ariwi. Ari lohimbi nombotŋe yakât ki ekyongowi.
Yesuhât den pat âlepŋe Marekoŋe kulemguop yakât den potonŋe âlâ lok âlâŋe yuwu kulemguop tap.
Yesuŋe Maria Matala kapiân gâtŋe tetewaŋgiop.
(Mataio 28:9-10 Yoane 20:11-18)
Tatmâ nâŋgâ nâŋgâ sâp ya pesuk sâop. Gârâmâ emet haŋ sâmu yanâmâ Yesuŋe mumuŋambâ yahalop. Otmu Maria Matala kapiân gâtŋe, ikŋak emelâk weke bâleŋe nombolân yâhâp watyekmu yâkâlembâ gahaeakmâ ariwi. Aŋgoân yâkâlen tetewaŋgiop. 10 Tetewaŋgimu yanâmâ yâkŋe ari Yesuhât hoŋ bawalipŋaŋe menduhuakmâ yâkât we bâle nâŋgâm tatbi ya yuwu sâm ekyongop. 11 “Yesuŋe mumuŋambâ yahatmâ tetenihiap,” sâm ekyongomu nâŋgâŋetâ porap olop.
Yesuŋe hoŋ bawayâhâtŋe yâhâp teteyitgiop.
(Luka 24:13-35)
12 Otmu yakât kakŋan Yesuŋe hoŋ bawayâhâtŋe yâhâp mâtâwân teteyitgiop. Teteyitgimu ekmutâ kun kundenŋaŋe âlâ olop. 13 Lok yaŋe ekmâ âwurem sururuk sâm ari bukulipyetŋe yakât ekyongomutâ nâŋgâŋetâ yawuâk porap olop.
Yesuŋe hoŋ bawalipŋe den bâiŋe ekyongop.
(Mataio 28:16-20 Luka 24:36-49 Yoane 20:19-23)
14 Otmu sâp âlâenâmâ Yesu hoŋ bawalipŋe kâiân konok hârohâk menduhuakmâ sot nem tatbin. Nem tatmunŋe Yesuŋe teteningiop. Otmu mumuŋambâ yahatmu ekmâ taka bukulipnenŋaŋe eknongoŋetâ nâŋgâmunŋe porap olop yakât Yesuŋe den sâningiop.
15 Otmu yuwu sâm eknongop. “Den kâsikum yiŋgim gan yu mem hânŋan kulemŋan ari lohimbi kâsikum yiŋginomai. 16 Kâsikum yiŋgiŋetâ nâŋgâŋetâ bonŋe otmu biwiyeŋaŋe nâhâlen kepeiŋetâ toen katyeknomai. Lohimbi yamâ sâp pato tetemu âwurem ge meyekmune orowâk tatmâ yâhâmbisâin. Yawu gârâmâ lohimbi nombotŋaŋeâmâ nâhât den pat ya nâŋgâŋetâ ki bonŋe otmu biwiyeŋe alitmâ mannomai yamâ sâp patoen Anitâŋe matŋe umatŋe yiŋgimu menomai.
17 Lohimbi nâhâlen biwiyeŋaŋe kepeim mannomaiŋeâmâ nâhât wâtnan kinmâ kulem topŋe topŋe yuwu menomai. Nâhât wâtnan kinmâ weke bâleŋe watyekŋetâ gahaeakmâ arinomai. Otmu nimbilamyeŋe purik sâmu den aŋgo sânomai. 18 Otmu sâtŋe metŋe topŋe topŋe otmu hambe gumbamŋe ki hilipyongoŋetâ munomai. Otmu lohimbi kundat umatŋe teteyiŋgiwuap ya gurâ tânyongoŋetâ âlepŋe otnomai.” Yawu sâm eknongop.
Yesu himbimân yâhâop.
(Luka 24:50-53 Aposolo 1:9-11)
19 Yawu sâm eknongomu pesuk sâmu Anitâhâlen âwurem yâhâop. Yâhâmu Anitâ âwâŋe orop dop konohâk tawot. 20 Otmu yakât kakŋan kutdânenŋaŋe mâmâŋe otningimu kapi tipi tapi tatmâ arap ya hawamgum yâkât den pat âlepŋe lohimbi ekyongom manbin. Yawu otmâ kulem topŋe topŋe memunŋe ekmâ den pat ya nâŋgâŋetâ bonŋe olop.