16
Jesuré tiiẽ́ñodutimirigue
(Mr 8.11-13; Lc 12.54-56)
Fariseo basoca, saduceo basoca Jesús pʉtopʉ jeawa. “¿Niirṍrã cʉ̃ʉ̃ Cõãmacʉ̃ ticodiocorigʉ niiĩ?” jĩĩrã, cʉ̃ʉ̃rẽ Cõãmacʉ̃ sĩcʉ̃rã tiimasĩ́rere tiiẽ́ñodutimiwã.
Jesupéja cʉ̃́ãrẽ yʉʉwi:
—Muĩpũ sããwari, mʉ́ã ʉ̃mʉã́sere ĩñarã, “muĩpũ ãñurõ sõãsãĩ; teero tiiró, ñamigã ãñurõ cʉ̃maã́dacu” jĩĩã. Bóeri ñiitiáwãcãrĩ ĩñarã, “mecʉ̃ã oco peaadacu” jĩĩã. Ʉ̃mʉã́se maquẽ ĩñarã, “biiro wáaadacu” jĩĩmasĩã. Teero masĩpacara, atitó wáarepere ĩñarã, “biiro jĩĩdʉgaro tiia” jĩĩmasĩridojãã. Mʉ́ã atitó macãrã ñañaré tiirá, Cõãmacʉ̃rẽ boohéra niiã; Cõãmacʉ̃ sĩcʉ̃rã tiimasĩ́rere ĩñadʉgacu. Jonás tiirígue tiiróbiro niiré dícʉre ĩñaãdacu, jĩĩwĩ.
Cʉ̃́ãrẽ cõãwagʉ, aperopʉ́ wáawi.
Fariseo basocaye pã púuri tiirígue
(Mr 8.14-21)
Ʉ̃sã cʉ̃ʉ̃ buerá apeniñapʉ́ tĩãwawʉ. Toopʉ́ jeara, pã ʉ̃sã yaaadarere acabójãrira niiwʉ̃. Jesús ʉ̃sãrẽ jĩĩwĩ:
—Fariseo basocaye, saduceo basocaye pã púuri tiirére tʉomasĩ́rõ booa, jĩĩwĩ.
Ʉ̃sã cʉ̃ʉ̃ buerá cʉ̃ʉ̃ jĩĩãriguere tʉomasĩ́rijĩrã: —Pã marĩ néeatiriatʉ; teero tiigʉ́ teero jĩĩqui, jĩĩmiwʉ̃ ʉ̃sã basiro.
Jesús ʉ̃sã teero jĩĩãriguere masĩjãrigʉ niiwĩ. Teero tiigʉ́, jĩĩwĩ:
—¿Deero tiirá mʉ́ã “pã maniã” jĩĩ cãmerĩ́ wedesei? Mʉ́ã péerogã padeoré cʉorá niiã. ¿Mʉ́ã tʉomasĩ́rii ména? Sicamoquẽñe pãmena cinco mil ʉ̃mʉã yaaari siro, ¿noquẽ piseri cʉ̃́ã yaadʉaariguere seesã́ dadodʉpóri? ¿Wãcũrii? 10 Too síro siete pãmena cuatro mil ʉ̃mʉã yaaari siro, ¿noquẽ piseri cʉ̃́ã yaadʉaariguere seesã́ dadodʉpóri? ¿Wãcũrii? 11 ¿Deero tiirá mʉ́ã tʉomasĩ́rii? Yʉʉ fariseo basocaye, saduceo basocaye pã púuri tiiré wedesegʉ, pã meerẽ jĩĩãwʉ̃. “Cʉ̃́ãye pã púuri tiirére tʉomasĩ́rõ booa” jĩĩãwʉ̃, jĩĩwĩ.
12 Cʉ̃ʉ̃ teero jĩĩrĩpʉra, ʉ̃sãrẽ tʉomasĩ́re jeawʉ. “Marĩrẽ pã púuri tiiré wedesegʉ mee tiiáyi. ‘Fariseo basoca, saduceo basoca cʉ̃́ã jĩĩditoremena buerépere tʉomasĩ́rõ booa’ jĩĩgʉ̃ tiiáyi”, jĩĩwʉ̃.
Pedro Jesuré “mʉʉ Cõãmacʉ̃ beserigʉ niiã” jĩĩrigue
(Mr 8.27-30; Lc 9.18-21)
13 Jesús Cesarea Filipoya macã wesapʉ wáawi. Toopʉ́ jea, ʉ̃sãrẽ cʉ̃ʉ̃ bueráre sãĩñáwĩ:
—Basocá yʉʉ niipetira sõwʉ̃rẽ ¿deero wedesei? jĩĩwĩ.
14 Ʉ̃sã jĩĩwʉ̃:
—Sĩquẽrã mʉʉrẽ “Juan basocáre wãmeõtiri basocʉ niiqui” jĩĩĩya. Ãpẽrã́ “Elías niiqui” jĩĩĩya. Ãpẽrã́ “Jeremías niiqui; o ãpĩ profeta niigʉ̃ niiqui” jĩĩĩya, jĩĩwʉ̃.
15 —¿Mʉ́ãte “¿noã niiĩ?” jĩĩĩ yʉʉre? jĩĩwĩ.
16 Simón Pedro yʉʉwi:
—Mʉʉ Cõãmacʉ̃ beserigʉ Cristo niiã; Cõãmacʉ̃ catirucugʉ macʉ̃ niiã, jĩĩwĩ.
17 Jesús cʉ̃ʉ̃rẽ jĩĩwĩ:
—Simón, Jonás macʉ̃, mʉʉ teero wedesegʉ, queoróra wedesea. Sĩcʉ̃ basocʉ́ mʉʉrẽ teeré wederiajĩyi. Yʉʉ Pacʉ ʉ̃mʉã́sepʉ niigʉ̃́ mʉʉrẽ tee masĩrére ticoajĩyi. Teero tiigʉ́, ʉsenire cʉogʉ́ niiã mʉʉ. 18 Ate yʉʉ jĩĩrécãrẽ tʉoyá mʉʉ: Mʉʉ Pedro niiã. (Pedro “ʉ̃tãgã” jĩĩdʉgaro tiia.) Sicawií tiigá ʉ̃tãgã sotoapʉ tiirí wiibiro yʉʉre padeoráre sicapõna macãrã wáari tiigʉ́da.* Wãtĩ cʉ̃ʉ̃yaramena yáa põna macãrãrẽ docacũmurĩ tiiríqui. 19 Yʉʉ mʉʉrẽ ʉ̃mʉã́sepʉ marĩ Õpʉ̃ niirṍpʉ macã sáwibiro niirére ticogʉdacu. Mʉʉ teeména atibʉ́recopʉre “Cõãmacʉ̃ dutiré mee niiã”, jĩĩ cãmotári, ʉ̃mʉã́sepʉcãrẽ cãmotánoãdacu. Teero biiri atibʉ́recopʉre mʉʉ “Cõãmacʉ̃ dutiré niiã” jĩĩrĩ, ʉ̃mʉã́sepʉcãrẽ cãmotáya maniã́dacu, jĩĩwĩ.
20 Too sírogã jĩĩwĩ sũcã:
—Yʉʉ Cõãmacʉ̃ beserigʉ Cristo niiré maquẽrẽ ãpẽrãrẽ́ wederijãña, jĩĩ wedewi.
Jesús cʉ̃ʉ̃rẽ sĩãã́darere wederigue
(Mr 8.31–9.1; Lc 9.22-27)
21 Ate síromena Jesús ʉ̃sã cʉ̃ʉ̃ bueráre cʉ̃ʉ̃rẽ too síro wáaadarere wedenʉcãwĩ.
—Yʉʉre Jerusalénpʉ wáaro niijããdacu. Toopʉ́re bʉtoá dutirá, paiaré dutirá, Moisés jóarigue buerá yʉʉre bayiró ñañarõ netõrĩ́ tiiádacua. Yʉʉre sĩãdutíadacua. Cʉ̃́ã teero tiipacári, itiábʉreco siro masãgʉ̃dacu, jĩĩwĩ.
22 Teeré tʉogʉ́, Pedro Jesuré ãpẽrã́ tʉohéropʉ néewa, wedenʉcãrigʉ niimiwĩ:
—Yʉʉ Õpʉ̃, Cõãmacʉ̃ teero wáari jĩĩgʉ̃, cãmotáaro. Mʉʉ teero jĩĩãrigue wáarijããrõ, jĩĩrigʉ niimiwĩ.
23 Jesús cãmenʉcã́, Pedrore jĩĩrigʉ niiwĩ:
—Satanás tiiróbiro wedesegʉ tiia mʉʉjã. “¡Satanás, wáajõãgʉa; yʉʉ pʉtore niirijãña!” jĩĩã. Pedro, mʉʉ teero jĩĩgʉ̃, Cõãmacʉ̃ yʉʉre dutirére cãmotádʉgagʉ tiia. Mʉʉ masĩria Cõãmacʉ̃ wãcũrére; basocá wãcũrõbiro wãcũã, jĩĩrigʉ niiwĩ.
24 Too síro Jesús ʉ̃sãrẽ jĩĩwĩ:
—Sĩcʉ̃ yʉʉre padeó, nʉnʉdʉgágʉno cʉ̃ʉ̃ booró tiidʉgárenorẽ tiidújããrõ. Basocá cʉ̃ʉ̃rẽ ñañarõ jĩĩpacari, yʉʉre tʉonʉnʉ́searo. Teeré tiigʉ́, curusare apagʉ́ tiiróbiro niigʉ̃daqui. 25 Ãpĩ sĩãrére cuigʉno yʉʉre “masĩria” jĩĩgʉ̃́ pecamepʉ wáagʉdaqui. Ãpĩpé yʉʉre “masĩã” jĩĩ, teewapamena cʉ̃ʉ̃rẽ sĩãrĩ́, yʉʉmena catirucujãgʉ̃daqui. 26 Sĩcʉ̃ atibʉ́reco maquẽ niipetirere wapatápacʉ, cʉ̃ʉ̃ yeeripũnarẽ tiidióri, cʉ̃ʉ̃ cʉoré dee tiiádare niiricu. Cʉ̃ʉ̃ catiré petihére ñeenómena wapatíriqui. 27 Yʉʉ niipetira sõwʉ̃ yʉʉ Pacʉ asibatéremena, ángeleamena pʉtʉaatigʉdacu atibʉ́recopʉre. Pʉtʉaati, niipetirare cʉ̃́ã tiiríguecõrõrẽ wapa tiigʉ́dacu. 28 Yʉʉ ateréja diamacʉ̃́rã jĩĩã: Sĩquẽrã ãnopʉ́ niirã́ cʉ̃́ã diaadari sʉguero, yʉʉ niipetira sõwʉ̃ õpʉ̃ sããgʉ̃ atiri ĩñaãdacua, jĩĩwĩ.
* 16:18 Efesios 2.19-22. 16:19 Españolmena: llave; portuguésmena: chave. 16:19 Mateo 18.18; Juan 20.23.