19
Mʉ́ã nʉmosã́numiãrẽ cõãrijãña
(Mr 10.1-12; Lc 16.18)
Jesús teeré jĩĩãri siro, Galileapʉ niiãrigʉ Judea ditapʉ día Jordán muĩpũ mʉãatirope wáawi. Paʉ basocá cʉ̃ʉ̃rẽ nʉnʉwã́. Cʉ̃ʉ̃ toopʉ́ diarecʉtirare netõnéwĩ. Fariseo basoca cʉ̃ʉ̃ pʉtopʉ jeawa. Cʉ̃ʉ̃rẽ ñañarõ jĩĩré bʉadʉgára, sãĩñáwã:
—¿Sĩcʉ̃ cʉ̃ʉ̃ nʉmorẽ́ cʉ̃ʉ̃ booró cõãjãmasĩgari? ¿Marĩrẽ dutiré teerora jĩĩĩ? jĩĩwã.
Jesupé yʉʉwi:
—Mʉ́ã Cõãmacʉ̃ye queti jóaripũ buerá niipacara, ¿masĩrii? Cõãmacʉ̃ niipetire cʉ̃ʉ̃ sicato tiinʉcã́ritopʉre ʉ̃mʉ, numiṍ tiirígʉ niiwĩ. Ate jĩĩrigʉ niiwĩ: “Teero tiigʉ́, ʉ̃mʉ cʉ̃ʉ̃ pacʉre, cʉ̃ʉ̃ pacore merẽã witi, cʉ̃ʉ̃ nʉmoména niigʉ̃daqui. Cʉ̃́ã pʉarã́ sicaõpʉ̃ʉ̃ tiiróbiro pʉtʉáadacua”, jĩĩrigʉ niiwĩ Cõãmacʉ̃. Teero tiirá, pʉarã́ niiriya. Sĩcʉ̃ tiiróbiro niiĩya. Cõãmacʉ̃ cʉ̃́ãrẽ sicaõpʉ̃ʉ̃rã tiiróbiro niirĩ tiirí siro, ãpĩ cʉ̃́ãrẽ cãmerĩ́ cõãrĩ tiiríjãrõ booa, jĩĩwĩ.
Cʉ̃́ãpe sãĩñáwã:
—Too docare ¿deero tiigʉ́ Moisés sĩcʉ̃ cʉ̃ʉ̃ nʉmorẽ́ cõãgʉ̃dʉ “atewapá mʉʉrẽ cõãã” jĩĩrípũrẽ ticodutiyiri?
Cʉ̃́ãrẽ jĩĩwĩ:
—Mʉ́ã ñecʉ̃sʉ̃mʉã Cõãmacʉ̃ dutirére tiidʉgáheri ĩñagʉ̃, Moisés “mʉ́ã nʉmosã́numiãrẽ cõãmasĩã” jĩĩrigʉ niiwĩ. Teero jĩĩpacari, sicatopʉra numiã́rẽ cõãré maniyíro. Yʉʉ jĩĩrére tʉoyá: Sĩcʉ̃ cʉ̃ʉ̃ nʉmo ãpĩména ñañaré tiirípacari, coore cõãgʉ̃, apegoré nʉmocʉtigʉ, ñañarõ tiigʉ́ tiiquí. Nʉmo niihẽgõmena ñeeapegʉ pʉtʉáqui, jĩĩwĩ.
10 Ʉ̃sã cʉ̃ʉ̃ buerá jĩĩwʉ̃:
—Too docare nʉmomanirĩ, nemorṍ ãñucu, jĩĩwʉ̃.
11 Ʉ̃sãrẽ jĩĩwĩ:
—Niipetira nʉmomanirã niimasĩricua. Cõãmacʉ̃ “nʉmomanirã niiãdacua” jĩĩrira dícʉ niimasĩcua. 12 Ãpẽrã́ bauárapʉra nʉmocʉtimasĩricua. Ãpẽrãrẽ́ basocá põnamanírĩ tiiári siro, nʉmocʉtimasĩricua. Ãpẽrã́ Cõãmacʉ̃ye maquẽ dícʉre tiidʉgára nʉmocʉtiricua. “Nʉmomanigʉ̃ niigʉ̃da” jĩĩgʉ̃́no nʉmomanigʉ̃ niijããrõ, jĩĩwĩ.
Jesús wĩmarãrẽ sãĩbosárigue
(Mr 10.13-16; Lc 18.15-17)
13 Wĩmarãrẽ Jesús pʉto néeatiwa, cʉ̃́ã ñaapeó, Cõãmacʉ̃rẽ sãĩbosádutira. Ʉ̃sã cʉ̃ʉ̃ buerá cʉ̃́ãrẽ néeatirare tutimiwʉ̃. 14 Jesupé jĩĩwĩ:
—Wĩmarã yʉʉ pʉto atiaro. Cãmotárijãña. Cõãmacʉ̃ dutirére ãñurõ wãcũnʉnʉserano ãniãgã tiiróbiro wãcũrã́ niiĩya, jĩĩwĩ.
15 Too síro Jesús cʉ̃́ãrẽ ñaapeó, Cõãmacʉ̃rẽ sãĩbosáwi. Yaponó, aperopʉ́ wáajõãwĩ.
Mamʉ pee cʉogʉ́ Jesuména wedeserigue
(Mr 10.17-31; Lc 18.18-30)
16 Too síro sĩcʉ̃ Jesús pʉtopʉ jea, cʉ̃ʉ̃rẽ sãĩñáwĩ:
—Basocáre buegʉ́, ¿yʉʉ ñeenó ãñurére tiigʉ́dari, catiré petihére bʉadʉgágʉ? jĩĩwĩ.
17 Cʉ̃ʉ̃rẽ yʉʉwi:
—¿Deero tiigʉ́ yʉʉre ãñuré maquẽrẽ sãĩñáĩ? Sĩcʉ̃rã ãñugʉ̃́ niiĩ. Cʉ̃ʉ̃ dutiré tiiyá, catiré petihére bʉadʉgágʉja, jĩĩwĩ.
18 —¿Ñeerẽ́ tiigári? jĩĩwĩ.
Jesús jĩĩwĩ:
—Basocáre sĩãríjãña. Ãpĩ nʉmorẽ ñeeaperijãña. Yaaríjãña. Ãpẽrãrẽ́ jĩĩditoremena wedesãrijãña. 19 Mʉʉ pacʉ, mʉʉ pacore padeoyá. Mʉʉ basiro maĩrṍ tiiróbirora ãpẽrãcã́rẽ maĩñá, jĩĩwĩ.
20 —Yʉʉ tee niipetirere tiimʉ́ãatimiwʉ̃. ¿Ñeenó yʉʉre dʉsai? jĩĩmiwĩ.
21 —Mʉʉ basocʉ́ ãñugʉ̃́ peti niidʉgagʉ, mʉʉ cʉorére dúapetijãgʉ̃ wáaya. Tee dúa wapatáariguere bóaneõrãrẽ batoya. Teero tiigʉ́, Cõãmacʉ̃ pʉtopʉre pee ãñuré bʉagʉ́dacu. Túajea, ati, yʉʉre nʉnʉwá, jĩĩmiwĩ.
22 Mamʉ teero jĩĩrĩ tʉogʉ́, wãcũpati, pʉtʉajõãwĩ, pee apeyé cʉogʉ́ niijĩgʉ̃.
23 Jesús ʉ̃sãrẽ jĩĩwĩ:
—Yʉʉ ateréja diamacʉ̃́rã jĩĩã: Pee apeyé cʉoráno Cõãmacʉ̃ dutirére ãñurõ tiinʉnʉ́sedʉgari, wisió niicu. 24 Yʉʉ ateré jĩĩnemoã sũcã: Wáicʉ camello wãmecʉtigʉ awigá copegãpʉ sããcãmewitimasĩriqui. Toorá nemocú, pee apeyé cʉoráno Cõãmacʉ̃ dutirére ãñurõ tiinʉnʉ́sedʉgaripereja, jĩĩwĩ.
25 Teeré tʉorá, ʉ̃sã bayiró tʉomaníjõãwʉ̃:
—Too docare ¿noãpé netõnénoãdari? jĩĩwʉ̃.
26 Jesús ʉ̃sãrẽ ĩñagʉ̃rã, jĩĩwĩ:
—Basocá cʉ̃́ã basiro netõnémasĩriya. Cõãmacʉ̃pereja wisióre manidójãã, jĩĩwĩ.
27 Pedro cʉ̃ʉ̃rẽ yʉʉgʉ, jĩĩwĩ:
—Tʉoyá ména. Ʉ̃sãpe niipetire ʉ̃sã cʉoríguere cṹũjõãatiwʉ, mʉʉmena nʉnʉã́da jĩĩrã. Teero tiirá, ¿ʉ̃sãpe ñeenórẽ ñeeãdari? jĩĩwĩ.
28 Jesús yʉʉwi:
—Yʉʉ ateréja diamacʉ̃́rã jĩĩã: Atibʉ́reco petiári siro, niipetire mama wasorítabe, yʉʉ niipetira sõwʉ̃ duigʉdacu asibatéripĩrõ õpʉ̃ duirípĩrõpʉ. Yʉʉ too duiri, mʉ́ã yʉʉre nʉnʉríracã docepĩrĩ õpãrã́ duirépĩrĩpʉ duiadacu. Israelya põna doce põnarĩ macãrãrẽ beseadacu. 29 Sĩcʉ̃no yʉʉre padeoré wapa cʉ̃ʉ̃ye wiseri, cʉ̃ʉ̃ baira, cʉ̃ʉ̃ pacʉsʉ̃mʉã, cʉ̃ʉ̃ põna, cʉ̃ʉ̃ye ditare cṹũjõã, cʉ̃ʉ̃ cṹũwarigue nemorṍ bʉagʉ́daqui. Teero biiri apeyé Cõãmacʉ̃mena catiré petihére bʉagʉ́daqui. 30 Mecʉ̃tígãrẽ paʉ ʉpʉtí macãrã too síropʉre bʉ́ri niirã́ niiãdacua. Bʉ́ri niirã́ too síropʉre ʉpʉtí macãrã niiãdacua, jĩĩwĩ.