18
Le benëʼ Pablo lu yödzö Corinto
Gudödi guca lë ni, buzë́ʼë Pablo yödzö Atenas naʼ, ateʼ guyijëʼ yödzö Corinto. Yöjxáquiëʼ Aquilo, tu bönniʼ judío niʼ. Guljëʼ bönniʼ ni luyú Ponto, en siʼ bidxíngazëʼ yödzö Corinto naʼ. Buzë́ʼë luyú Italia len nigula queëʼ, lënu Priscila, tuʼ gunná bëʼë Claudio, bönniʼ unná bëʼ, uluʼrúajëʼ yúguʼtë bönniʼ judío yödzö Roma. Guyijëʼ Pablo ga nacuʼë Aquilo, en Priscila naʼ tuʼ naca tuz dxin tunëʼ Aquilo, en Pablo. Bugáʼanalenëʼ légaquiëʼ, ateʼ tsözxö́n gulunëʼ dxin, tunëʼ yuguʼ yuʼu guídidoʼ. Cateʼ nácagaca dza láʼayi quégaquiëʼ bönniʼ judío, raziëʼ Pablo lu yuʼu ga tuʼdubëʼ tuʼsëdëʼ queëʼ Dios, ga niʼ bë́ʼlenëʼ légaquiëʼ didzaʼ. Gúʼunnëʼ uluíʼinëʼ yuguʼ bönniʼ judío, en yuguʼ bönniʼ izáʼa nacuʼë niʼ, naca idútë li le riguíxjöʼë ca naca queëʼ Jesucristo.
Cateʼ bilaʼdxinëʼ Silas, en biʼi Timoteo niʼ, nuzáʼagaquiëʼ luyú Macedonia, nuguíʼideʼenëʼ Pablo, runëʼ libán que xtídzëʼë Dios, en runëʼ ba nalí lógaquiëʼ bönniʼ judío, rnnëʼ:
—Jesús náquiëʼ Cristo, Nu naʼ tunëʼ löza yuguʼ bönniʼ judío udusölë́ʼ légaquiëʼ.
Cateʼ bönniʼ judío nacuʼë niʼ gulaʼdáʼbáguëʼë xtídzëʼë, en gulaʼnnë́ ziʼë que, níʼirö Pablo gudxibëʼ lariʼ nácuëʼ para uluíʼinëʼ légaquiëʼ bítiʼrö nabáguëʼë lëʼ niʼa quégaquiëʼ, ateʼ gudxëʼ légaquiëʼ:
—Laʼ cuínsiliʼ nabágaʼliʼ xíguiaʼ que yöl-laʼ guti queë́liʼ, calëga nedaʼ nabágaʼa le. Naʼa, uyijaʼ ga nacuáʼ bönachi izáʼa.
Níʼirö burúajëʼ Pablo niʼ, en guyijëʼ lidxëʼ Justo, bönniʼ reaj ládxëʼë Dios, ateʼ zoa lidxëʼ gal-laʼ raʼ yuʼu ga tuʼdubëʼ bönniʼ judío, en tuʼsëdëʼ queëʼ Dios. Crispo, bönniʼ lo que yuʼu ga naʼ tuʼdubëʼ tuʼsëdëʼ queëʼ Dios guyéajlëʼë Xanruʼ Jesús, ateʼ dzágagaca lëʼ yúguʼtë bönachi nacuáʼ lidxëʼ. Cateʼ bilaʼyönnëʼ xtídzëʼë Dios, zián bönniʼ Corinto gulaʼyéajlëʼë Cristo, ateʼ gulaʼdilëʼ nisa. Níʼirö Lë cazëʼ Xanruʼ gudxëʼ Pablo lu yëla bë́chigal, gunnë́ʼ:
—Bitiʼ gádxinuʼ, en bitiʼ suʼ dxisö, quíxjöʼu xtídzaʼa, 10 tuʼ zóalen cazaʼ nedaʼ liʼ, ateʼ cuntu nu uzapaʼ nëʼe liʼ para guáʼ döʼ quiuʼ, tuʼ néquiguequi quiaʼ bönachi zián lu yödzö ni.
11 Bugáʼanëʼ Pablo niʼ idú ca tu iz yuʼ gatsaj, ateʼ busédinëʼ légaquiëʼ xtídzëʼë Dios.
12 Cateʼ bidxín dza rinná bëʼë Galión luyú Acaya, guláquiëʼ tuz bönniʼ judío bitiʼ taʼyéajlëʼ, ateʼ gulaʼdáʼbáguëʼë Pablo, en gulaʼchë́ʼë lëʼ ga röʼë ruchiʼa rusörö́ëʼ Galión naʼ. 13 Gulë́ʼ Galión naʼ:
—Bönniʼ ni rigúʼu yö́l-lëʼë bönachi para ilunëʼ bal Dios, ca ridáʼbagaʼ xibá queë́tuʼ.
14 Cateʼ chizóa guʼë didzaʼ Pablo, Galión naʼ gudxëʼ yuguʼ bönniʼ judío, rnnëʼ:
—Libíʼiliʼ, bönniʼ judío, laʼtuʼ guca tu le riguitsaj xibá queëʼ César, o tu le ruáʼ döʼ, guáʼ ilenaʼ uzë́ nagaʼ xtídzaʼliʼ ca ral-laʼ gunaʼ, 15 pero channö naca didzaʼ bizxaj que dídzaʼsö, o que lágaca bönachi, en ca naca xibá queë́ziliʼ, guliʼcáʼana tsahuiʼ libíʼisiliʼ, tuʼ cabí rë́ʼëndaʼ nedaʼ gacaʼ nu uchiʼa usörö́ yuguʼ le caní.
16 Níʼirö Galión buláguiʼë légaquiëʼ lu yuʼu yúlahuiʼ. 17 Níʼirö yúguʼtë bönniʼ uládz naʼ gulaʼguélëʼë Sóstenes, bönniʼ lo que yuʼu ga tuʼdubëʼ bönniʼ judío, en tuʼsëdëʼ queëʼ Dios, ateʼ gulaʼguínëʼ lëʼ löʼa yúlahuiʼ, pero bitiʼ bëʼ ládxëʼë Galión lë naʼ raca.
18 Pablo bugáʼanëʼ lu yödzö naʼ zián dza, ateʼ gudödi busiyönnëʼ bö́chiʼruʼ nacuʼë niʼ didzaʼ, guyijëʼ yödzö Cencrea, ga niʼ benëʼ yútusö icjëʼ, tuʼ dë tu le nazíʼ lu nëʼë lahuëʼ Dios gunëʼ. Níʼirö gurenëʼ tu lëʼe barco, para tsejëʼ luyú Siria, dzágagaquiëʼ lëʼ Priscila, en Aquilo. 19 Cateʼ bilaʼdxinëʼ yödzö Éfeso, Pablo buláʼalenëʼ légaquiëʼ niʼ. Guyáziëʼ lu yuʼu ga tuʼdubëʼ bönniʼ judío, en tuʼsëdëʼ queëʼ Dios, ateʼ bë́ʼlenëʼ nupa nacuáʼ niʼ didzaʼ. 20 Yuguʼ bönniʼ niʼ gulátaʼyuëʼ lahuëʼ Pablo ugáʼanalenëʼ légaquiëʼ iaʼlatiʼ xidzé, pero lëʼ bitiʼ gúʼunnëʼ. 21 Bë́ʼlenëʼ légaquiëʼ didzaʼ, gunnë́ʼ:
—Run bayudxi soaʼ gapaʼ laní siʼ gaca Jerusalén, ateʼ leyúbölö huödaʼ ga ni zóaliʼ, channö guë́ʼënnëʼ Dios.
Níʼirö gurenëʼ Pablo tu lëʼe barco, en buzë́ʼë Éfeso naʼ.
Ridxinëʼ Pablo Antioquía, ateʼ risí lahuëʼ röjenëʼ libán le bunni luzuí
22 Gudödi bidxinëʼ Pablo yödzö Cesarea, gurenëʼ guyijëʼ Jerusalén, ga niʼ yöjyúëʼ bönachi queëʼ Cristo, ateʼ níʼirö buzë́ʼë niʼ, en guyijëʼ Antioquía. 23 Gudödi zoëʼ niʼ nababa dza, buzë́ʼë niʼ, saʼyéajëʼ tu tu yödzö luyú Galacia, en Frigia. Benëʼ tsutsu bö́chiʼruʼ nacuʼë niʼ ca naca le taʼyéajlëʼë Cristo.
Runëʼ libán Apolos lu yödzö Éfeso
24 Tu dza niʼ bidxinëʼ Apolos, tu bönniʼ judío lu yödzö Éfeso. Guljëʼ bönniʼ ni lu yödzö Alejandría, en nabéʼedeʼenëʼ ruʼë didzaʼ, en nazë́dadëʼë le nazúaj lu guichi láʼayi. 25 Chinazëdëʼ bönniʼ ni ca naca le réajlëʼëruʼ Xanruʼ. Idú ládxëʼë bëʼë didzaʼ, en ca nácatë busédinëʼ bönachi ca naca queëʼ Jesús, sal-laʼ núnbëʼë tuz le ruquíla bönachi nisa ca benëʼ Juan. 26 Gusí lahuëʼ Apolos ruʼë didzaʼ idú ládxëʼë ga naca lu yuʼu ga tuʼdubëʼ bönniʼ judío, en tuʼsëdëʼ queëʼ Dios. Cateʼ Priscila, en Aquilo bilaʼyönnëʼ didzaʼ ruʼë Apolos naʼ, gulaʼchë́ʼë lëʼ quez, en buluʼzéajniʼirönëʼ lëʼ xibá queëʼ Dios. 27 Cateʼ gúʼunnëʼ Apolos tödëʼ luyú Acaya, buluʼtipëʼ ládxëʼë, ateʼ buluʼzúajëʼ tu lu guichi le tsöjuáʼgaquiëʼ quégaquiëʼ bönniʼ teaj ládxëʼë Cristo luyú Acaya naʼ, para ilunëʼ Apolos naʼ bal. Cateʼ bidxinëʼ Apolos luyú naʼ, yuguʼ bönniʼ niʼ teaj ládxëʼë Cristo buluʼzíʼdëʼë xibé didzaʼ ruʼë Apolos naʼ, tuʼ ruzáʼ ládxëʼë Dios quégaquiëʼ. 28 Caní guca, tuʼ bucul-lëʼ Apolos naʼ yuguʼ bönniʼ judío niʼ lógaca yúguʼtë bönachi, tuʼ bugunëʼ dxin le nazúaj lu guichi láʼayi, en buluʼe bönniʼ naʼ Jesús naca cazëʼ Cristo.