20
Rucúdzuʼë didzaʼ Jesús ca tunëʼ bönniʼ huen dxin
Gunnë́ʼ caʼ Jesús:
—Ca gun Bönniʼ naʼ rinná bëʼë yehuaʼ yubá naca ca benëʼ tu bönniʼ xan yuʼu. Birúajëʼ zíladoʼ, yöjdiljëʼ yuguʼ bönniʼ ilunëʼ dxin ga naca lu xiyúëʼ ga naʼ nadúzgaca lubá uva. Cateʼ chibugáʼanalenëʼ tsahuiʼ yuguʼ bönniʼ huen dxin naʼ, quizxjëʼ légaquiëʼ tu dumí lazxaj que tu dza, gusö́l-lëʼë légaquiëʼ ilunëʼ dxin ga naca lu xiyúëʼ. Cateʼ burúajëʼ idú xsila, biléʼenëʼ iaʼzícaʼrëʼ bönniʼ nacuáʼasëʼ caʼ ga naca lu yë́ʼëyi. Rëʼ légaquiëʼ: “Guliʼtséaj caʼ libíʼiliʼ ga naca lu xiyúaʼ, ateʼ quizxjaʼ libíʼiliʼ le naca tsahuiʼ.” Laʼ yöjácatëʼ caʼ légaquiëʼ. Burúajëʼ bönniʼ xan yuʼu naʼ leyúbölö idú huagubidza, encaʼ idú xihuö́ udzö́ʼ, en laʼ tuz ca benëʼ, gusö́l-lëʼë yuguʼ bönniʼ yöjxáquiëʼ lu xiyúëʼ. Burúajëʼ caʼ cateʼ niʼ zoa iaʼlátiʼdoʼos gubidza, en yöjxáquiëʼ iaʼzícaʼrëʼ bönniʼ nacuáʼasëʼ caʼ niʼ, ateʼ rëʼ légaquiëʼ: “¿Bizx que zóatsaliʼ ni cáʼasö idú dza, bitiʼ bi dxin runliʼ?” Yuguʼ bönniʼ naʼ tëʼ lëʼ, taʼnnë́ʼ: “Cuntu nu benna xichintuʼ.” Níʼirö rëʼ légaquiëʼ: “Guliʼtséaj caʼ libíʼiliʼ ga naca lu xiyúaʼ, ateʼ quizxjaʼ libíʼiliʼ le naca tsahuiʼ.” Cateʼ chizóa gal-la, bönniʼ xan yu naʼ rëʼ bönniʼ yuʼu lu nëʼë yuguʼ huen dxin naʼ, rnnëʼ: “Bulidza yuguʼ bönniʼ huen dxin naʼ, ateʼ guʼu lázxjagaquiëʼ. Quizxjuʼ zíʼalö yuguʼ bönniʼ naʼ bilaʼdxinëʼ yöjsetë. Udxi naʼ quizxjuʼ yuguʼ bönniʼ naʼ bilaʼdxinëʼ zíʼatëlö.” Níʼirö bilaʼdxinëʼ bönniʼ yöjéngaquiëʼ dxin cateʼ niʼ zoa iaʼlátiʼdoʼos gubidza, en gulaʼziʼë tu tuhuéajëʼ dumí lazxaj que tu dza. 10 Cateʼ bilaʼdxinëʼ bönniʼ yöjéngaquiëʼ dxin zíʼatëlö, guléquinëʼ huazíʼgaquiëʼ iaʼlatiʼ, pero lëscaʼ gulaʼziʼë tu tuhuéajëʼ dumí lazxaj que tu dza. 11 Cateʼ gulaʼziʼë le, gulaʼnnë́dëʼë queëʼ bönniʼ xan yuʼu naʼ, 12 taʼnnë́ʼ: “Yuguʼ bönniʼ ni bilaʼdxinëʼ ga yöjsetë, tu chíʼisö gulunëʼ dxin, en tuz ca gudízxjatsoʼ légaquiëʼ ca netuʼ, ateʼ netuʼ ni bentuʼ dxin idú dza, en gúguidaʼatuʼ gubidza.” 13 Bubiʼë didzaʼ xan yu naʼ, en rëʼ tuëʼ: “Bö́chaʼa, bitiʼ bi runaʼ quiuʼ le cabí naca tsahuiʼ. ¿Naruʼ cabí bugáʼana tsáhuiʼruʼ siʼu tu dumí lazxaj que tu dza? 14 Guzxíʼ lazxjuʼ, en böaj lidxuʼ. Nedaʼ rë́ʼëndaʼ quizxjaʼ bönniʼ ni yöjenëʼ dxin ga yöjsetë laʼ leze ca naʼ riguizxjaʼ liʼ. 15 ¿Naruʼ cabí dë lu naʼa gunaʼ ca rë́ʼëndaʼ len le nequi quiaʼ? ¿Naruʼ ruzxéʼetsenuʼ-nëʼ luzóʼo tuʼ rúnnadaʼa queëʼ?” 16 Caní naca, bal-lëʼ bönniʼ, tuʼcáʼana bönachi légaquiëʼ cáʼasö, ilácagaquiëʼ lo, ateʼ iaʼzícaʼrëʼ bönniʼ, nácagaquiëʼ lo naʼa, uluʼgáʼanëʼ cáʼasö. Zián nupa nulidzaʼ, pero nabábasö nupa narö́gaca.
Riguíxjöʼë Jesús leyúbölö ca siʼ ilútiëʼ Lëʼ
(Mr. 10:32-34; Lc. 18:31-34)
17 Cateʼ niʼ yuʼë Jesús nöza, saʼyéajëʼ Jerusalén, guchë́ʼë quez idxínnutëʼ bönniʼ usëda queëʼ, en rëʼ légaquiëʼ:
18 —Buliʼyútsöcaʼ, ribenruʼ zéajruʼ Jerusalén, ateʼ niʼ soa nu udödi nedaʼ, Bönniʼ Guljëʼ Bönachi, lu náʼagaquiëʼ bixúz unná bëʼ, en lu náʼagaquiëʼ bönniʼ yudoʼ usëdi, ateʼ ilaʼchúguiëʼ quiaʼ gátiaʼ. 19 Uluʼdödëʼ nedaʼ lu náʼagaquiëʼ bönniʼ ziʼtuʼ para uluʼtitjëʼ nedaʼ. Ilaʼguinëʼ nedaʼ, en uluʼdë́ʼë nedaʼ lëʼe yaga cruz, pero cateʼ gaca tsonna dza, Dios usubanëʼ nedaʼ lu yöl-laʼ guti.
Le gunábanu xináʼagaquiëʼ Jacobo, en Juan
(Mr. 10:35-45)
20 Níʼirö bidxinnu xináʼagaquiëʼ Jacobo, en Juan, yuguʼ zxíʼinëʼ Zebedeo, ga zoëʼ Jesús, dzágagaquiëʼ-nu chopëʼ ni, ateʼ buzóa zxíbinu lahuëʼ Jesús, en gunábinu Lëʼ tu le uzáʼ ládxëʼë queë́nu. 21 Jesús gunábinëʼ-nu, rnnëʼ:
—¿Bizxi rë́ʼënuʼ?
Rënu Lëʼ:
—Gunná bëʼ cö́ʼöbiʼ tubiʼ zxíʼinaʼ ni cuita lëʼu ibëla, en iaʼtubiʼ cö́ʼöbiʼ cuita lëʼu yö́göla ga niʼ inná bëʼu.
22 Bubiʼë didzaʼ Jesús, rëʼ légaquiëʼ:
—Bitiʼ nö́ziliʼ le rinábaliʼ. ¿Naruʼ huáca guáʼ ilenliʼ le quiʼi sacaʼ nedaʼ, en idílaliʼ nisa ca idilaʼ nedaʼ nisa, gátiaʼ?
Tëʼ Lëʼ:
—Huácatuʼ.
23 Níʼirö Jesús rëʼ légaquiëʼ:
—Le nácatë le ral-laʼ quiʼi sacaʼa nedaʼ, gaca caʼ queë́liʼ, en le ral-laʼ idilaʼ nedaʼ nisa, gátiaʼ, idílaliʼ caʼ nisa libíʼiliʼ, pero que cö́ʼöliʼ cuita lëʼa ibëla o cuita lëʼa yö́göla, bitiʼ dë lu naʼa nu guʼa que, pero gataʼ quégaca nupa niʼ chinupë́ʼë Xuzaʼ quéguequi.
24 Cateʼ iaʼchíëʼ bönniʼ usëda queëʼ Jesús bilaʼyönnëʼ lë ni, gulaʼlenëʼ. 25 Níʼirö Jesús bulidzëʼ légaquiëʼ, rnnëʼ:
—Nözquéziliʼ ca tunëʼ yuguʼ bönniʼ taʼnná béʼenëʼ bönachi izáʼa, ridö́ditë bëʼ taʼnná béʼenëʼ légaquiëʼ, ateʼ nupa niʼ nácagacarö lo taʼnná beʼe laʼ luzë́ʼeguequisö. 26 Bitiʼ gaca caní queë́liʼ. Nútiʼtëslöliʼ libíʼiliʼ nu rë́ʼëni gaca zxön ga zóaliʼ, nu ni ral-laʼ gun dxin que iaʼzícaʼröliʼ. 27 Lëscaʼ caní, nútiʼtëslöliʼ libíʼiliʼ nu guë́ʼëni gaca lo, ral-laʼ gaca ca tu bönniʼ nadóʼo que iaʼzícaʼröliʼ. 28 Lëscaʼ nedaʼ, Bönniʼ Guljëʼ Bönachi, bidaʼ ni, calëga para nu gun xichinaʼ, pero para gunaʼ xichíngaca bönachi, en udödaʼ yöl-laʼ naʼbán quiaʼ, le quízxjadaʼ niʼa quégaca bönachi zián para uluʼlágaca.
Ruúnëʼ Jesús chopëʼ bönniʼ nachul-la lógaquiëʼ
(Mr. 10:46-52; Lc. 18:35-43)
29 Cateʼ niʼ tuʼrúajëʼ yödzö Jericó, bönachi zián söjácalen Jesús. 30 Nacuʼë chopëʼ bönniʼ nachul-la lógaquiëʼ niʼ, rö́ʼgaquiëʼ raʼ nöza. Cateʼ bilaʼyönnëʼ ridödëʼ Jesús niʼ, guluʼë zidzaj didzaʼ, taʼnnë́ʼ:
—Xan, zxíʼini xiʼsóëʼ David, buéchiʼ ladxiʼ netuʼ.
31 Bönachi zián nacuáʼ niʼ gulë́ légaquiëʼ ilaʼcuʼë dxisö, pero zídzajrö guluʼë didzaʼ, taʼnnë́ʼ:
—Xan, zxíʼini xiʼsóëʼ David, buéchiʼ ladxiʼ netuʼ.
32 Níʼirö guzë́ʼ ribözëʼ Jesús, en bulidzëʼ légaquiëʼ, ateʼ gunábinëʼ légaquiëʼ, rnnëʼ:
—¿Bizxi rë́ʼëniliʼ gunaʼ queë́liʼ?
33 Tëʼ Jesús:
—Xan, rë́ʼënituʼ gunuʼ ga huöálaj guiö́j lotuʼ.
34 Níʼirö Jesús buéchiʼ ládxëʼë légaquiëʼ, ateʼ gudanëʼ guiö́j lógaquiëʼ. Laʼ böáljatëgaca guiö́j lógaquiëʼ, ateʼ yöjácalenëʼ Jesús.