24
Žebán Jesús ḻo yeḻa' got
(Mt. 28:1‑10; Mr. 16:1‑8; Jn. 20:1‑10)
1 Kate' bžin ža nežw, na' ne nak zildo', bžingak no'le ka' žoa'a yežw ba che Jesusen'. Zej noe'e da' ka' ẕḻa' ẕix̱, da' ka' bkwézgaken', na' yebaḻe no'le ka' žónḻengake' ḻégake' tẕen.
2 Katen' bžíngake' ga na', bejx̱áka'gake' ba nga'a yej na' dan' bžíagake' gan žó'ogake' ḻo yežw ba chien'.
3 Kate' belyoé'e ḻo yežw ban', bi bḻé'egekle' X̱anžo Jesusen' ga na'.
4 Kate' ne ẕžébegake' ni'a che da' žaken, ḻa' bḻá'tegak chope benne' zej nakwe' laže' da' žepen yes baní', na' wzégake' gan nníta'gak no'le ka'.
5 Naž bžébžegake', na' bzex̱jw yíchjgake' ẕwíagake' ḻo yole. Wbás che ya'abá ka' góžgake' ḻégake', na' wnnágake':
—¿Biẕ chen' žeyiljle to benne' zoe' nbane' ga nak latje chegak benne' gat ka'?
6 Biž yoe'e ga ni, dan' ba bebane'. Le yesá' ḻaže' dan' gožkze' ḻe'e katen' wzóe' gan nbab Galilea.
7 Wnné': “Žon byenen soa no benne' wdíe' neda', Benne' Golje' Benách, ḻo na'gak benne' doḻa' ka'. Wdá'gake' neda' ḻe'e yag kroze, na' yebana' kate' gak chonne ža.”
8 Naž bejsá' ḻáže'gake' dan' wnná Jesusen',
9 na' bezá'gake' žoa'a yežw ban', na' bejzéngekle' benne' chinéj wbás ka' che Jesusen', ḻen yezika' benne' ka', kan nak dan' goken.
10 No'le ka' bejzéngekle' benne' wbás ka' da' ni, zej nake' Lia Madlen, na' Ẕwan, na' Lia, x̱na' Jakob, na' yebaḻe no'le ka', no'le bénḻengake' ḻégake' tẕen.
11 Benne' wbás ka' gókgekle' nžix̱ x̱tíža'gake', na' bi bejḻé'gake' chégake'.
12 Naž ḻa' wzó ža'te Bedw, na' taría taría wyeje' žoa'a yežw ban'. Katen' bwie' ḻo yežw ban', bḻe'ele' láže'ze zej nnitan' ga na', na' naž beyeje' liže' žebanle' kan nak dan' goken.
Da' gok ḻo nez da' ẕžinten ḻo yež Emaús
(Mr. 16:12‑13)
13 Ḻa' ža na'ze zjak chope benne' ka' yó'ogake' nez da' ẕžinten ḻo yež Emaús, da' žen' ka chope hora žezá'gake' yež Jerusalén.
14 Ḻo nezen' ẕcháḻjgake' che dan' goken.
15 Kate' ne ẕcháḻjgake' ḻa' ḻégakze', bžinkze Jesusen' ga na', na' zéjḻene' ḻégake' tẕen.
16 Bi beyónbia'gake' Ḻe' dan' gok to da' ẕchoḻen yej ḻáwgake'.
17 Naž Jesusen' wnnable' ḻégake', na' wnné':
—¿Biẕ chen ẕchaḻjle ḻa' ḻé'ezele yo'ole nez? ¿Biẕ chen' žak nyache' ḻáže'le?
18 Beží'i bennen' lie' Kleofas, na' gože' Ḻe':
—¿Nako' benne' zi'to' ḻo yež Jerusalén, na' tozo' le' bi nnezlo' dan' goken neje nase' ga na'?
19 Naž Jesusen' gože' ḻégake':
—¿Biẕen' goken?
Góžgake' Ḻe':
—Dan' goken che Jesús, benne' Nasaret na'. Goke' benne' bchaḻje' ḻo wláz Dios, na' ḻen yeḻa' wak ẕen bene' žin, na' bchaḻje' ḻaw Dios, na' ḻawgak yógo'te benách.
20 Bx̱oz wnná bia' ka' ḻen benne' wnná bia' cheto' ka' bdégake' Ḻe', na' bchóggake' chie' gate', na' bdá'gake' Ḻe' ḻe'e yag kroze.
21 Neto' gok ḻáže'to' gake' bennen' žaḻa' yeslé' benách Israel ka' ḻo na'gak benne' Roma ka', san na'a ba gok chonne ža kate' gokgak da' ka'.
22 Ḻezka', baḻe no'le ka', no'le wnníta'gake' ládjwto', béngake' ga wžé' zedlto'. Jake' žoa'a yežw ba chien' kate' bḻa' wbíž na'a ža,
23 na' katen' bi bḻé'egekle' Ḻe', na' beyéjgake', na' góžgake' neto' bḻé'egekle' wbás che ya'abá ka', wbás ka' góžgake' ḻégake' zoa Jesusen' nbane'.
24 Naž baḻe benne' lježto' ka' jake' žoa'a yežw ban', na' bejx̱áka'gaken' kan wnnagak no'le ka', san bi bḻé'egekle' Jesusen'.
25 Naž Jesusen' gože' ḻégake':
—Ḻe'e, benne' bi žejní'il ka'. Nzižje yichj ḻáẕdo'le nich bi gak chejḻe'le yógo'te da' wnnagak benne' ka' bcháḻjgake' ḻo wláz Dios.
26 ¿Bi ben byenen saka' Benne' Criston' da' ki, na' choe'e gan gake' benne' blo?
27 Naž wzó ḻaw Jesusen' ẕḻoe'ele' ḻégake' yógo'te da' žsedle kan nak chie' da' zej nyejwn ḻe'e yich la'y, kate' wzó ḻaw da' bchaḻj Moisés, na' zejte da' ka' wnnagak yógo'te benne' ka' bcháḻjgake' ḻo wláz Dios.
28 Katen' bžíngake' ḻo yeždo' gan zjake', na' ben Jesusen' kan žon to benne' zejže' zi'to'.
29 Ben byéngake' gá'nḻene' ḻégake', na' wnnágake':
—Bga'nḻen neto', dan' za' gaḻe na'a, na' ba žaḻe.
Naž wyó'o Jesusen' ḻo yo'o, na' bgá'nḻene' ḻégake'.
30 Kate' Jesusen' ne že'j žáwḻene' ḻégake', bex̱we' yet x̱til, na' gože' Dios: “Žóx̱keno'.” Naž bzoẕjen', na' bneẕjwen' chégake'.
31 Ḻa' na'ze bnitle dan' bchoḻen yej ḻáwgake', na' beyónbia'gake' Jesusen', na' Ḻe' benitle' ḻáwgake'.
32 Naž góžgake' ljéžgake' toe' yetóe':
—Beyáḻa'tekze ḻáẕdo'žo katen' bcháḻjḻene' žo'o ḻo nez, na' katen' bzejni'ile' žo'o da' nyejwn ḻe'e yich la'y.
33 Ḻa' na'ze belzó že'e, na' beyéjgake' ḻo yež Jerusalén, na' bejx̱áka'gake' zej ndobe benne' chinéj wbás ka' che Jesusen', tẕen ḻen benne' ka' nníta'ḻengake' ḻégake'.
34 Naž benne' ka' nníta'gake' ga na' góžgake' chope' ka', na' wnnágake':
—¡Ba bebankze X̱anžon'! ¡Bḻa' ḻawe', na' Smon bḻe'ele' Ḻe'!
35 Naž benne' chope' ka' bzéngekle' ḻégake' dan' goken chégake' ḻo nezen', na' kan beyónbia'gake' Jesusen' katen' bzoẕje' yet x̱tilen'.
Benne' wsedle ka' che Jesús žeḻé'egekle' Ḻe'
(Mt. 28:16‑20; Mr. 16:14‑18; Jn. 20:19‑23)
36 Kate' ne ẕcháḻjgake' kan zej nak da' ki, Jesusen' ḻa' bedjsoatie' gachje ḻáwe'le gan nníta'gake', na' gože' ḻégake':
—Le ga'n ži yichj ḻáẕdo'le.
37 Naž bžébegake' dan' žékgekle' ẕḻé'egekle' to bxin.
38 Jesusen' gože' ḻégake':
—¿Biẕ chen' že' zédlele? ¿Biẕ chen' ẕza' ḻáže'le da' ki?
39 Le wia ni'a na'a. Nedkzan'. Le kan neda', na' le wia neda', dan' to bxin bi dan' beḻa', na' bi yo'on žit kan ẕḻé'ekzelele naken chia' neda'.
40 Kate' ne ẕchaḻje' da' ni, bḻoe'ele' ḻégake' ni'a ne'e.
41 Ḻo yeḻa' žebél chégake' bi bejḻé'gake', na' bebángekle'. Che ḻen Jesusen' gože' ḻégake':
—¿De da' gawa'?
42 Naž bnéẕjwgake' Ḻe' láte'do' bel, bia weye', na' china' bezdo'.
43 Jesusen' wẕi'en, na' bdawen' ḻáwgake'.
44 Naž gože' ḻégake':
—Dan' goken chia' goken kan gožkza' ḻe'e katen' wzóaḻena' ḻe'e, na' wnnía': “Žon byenen gak yógo'te da' nyejw ḻe'e yich, da' bsedle Moisés, na' da' wnnagak benne' ka' bcháḻjgake' ḻo wláz Dios, na' da' nyejw ḻe'e yich da' nzin' Salmo Ka', da' ka' ẕcháḻjgaken kan žaḻa' gaken chia' neda'.”
45 Naž bzejni'ile' ḻégake' da ka' zej nyejwn ḻe'e yich la'y,
46 na' gože' ḻégake':
—Ki nyejw ḻe'e yich kan žon byenen gaken che Benne' Criston', ẕnnan sáka'ḻi'e, na' yebane' ḻo yeḻa' got kate' gak chonne ža,
47 na' dot yežlyó nga žaḻa' wzégake' diža' kan nak chia' neda' nich yeyát ḻáže'gak benách ka', na' yenít ḻaw Dios doḻa' da' zej nbage'e. Ḻo yež Jerusalén so ḻawle wchaḻjle chia',
48 dan' ḻe'ekze bḻé'elele da' ki, na' žaḻa' wzele diža' dan' goken.
49 Le wia nga, neda' seḻa'a chele da' bchebe ḻaže' X̱a' gonne' chele. Che ḻen le ga'nze ḻo yež Jerusalén kate' sí'žele yeḻa' wak, dan' zan' ya'abá che Dios.
Žeyepe Jesús ya'abá che Dios
(Mr. 16:19‑20; Hch. 1:6‑11)
50 Naž Jesusen' bchi'e benne' ka' žónḻengake' Ḻe' tẕen, na' jake' ḻo yež Betania, gan bchis ne'e, na' bḻiž chawe'e ḻégake'.
51 Kate' ne žḻiž cháwe'ze' ḻégake', ḻa' beza'tie' gan nníta'gake', na' beyepe' ya'abá che Dios.
52 Wdé bka'n ẕéngake' Ḻe', ḻo yeḻa' žebél chégake' beyéjgake' Jerusalén.
53 Wnníta'gakze' ḻo ẕchil yodo' ẕka'n ẕéngake' Dios, na' žoe ḻáwgake' Ḻe'. Ka'kze naken.