18
No benne' gake' blo, benne' zoe' ládjwgake'
(Mr. 9:33‑37; Lk. 9:46‑48)
1 Ḻa' ža na'ze benne' wsedle ka' che Jesusen' wbíga'gake' gan zoe'. Wnnábgekle' Ḻe', na' wnnágake':
—¿Noẕ benne' ládjwto' gake' benne' blo gan ẕnna bia' Dios ya'abá chie'?
2 Naž bḻiž Jesusen' to x̱kwide' byodo', na' bzoe'-be' gachje ḻáwe'le gan nníta'gake'.
3 Naž gože' ḻégake':
—Da' li žapa' ḻe'e, cha' bi yeyakle kan zej nak x̱kwide' ki, bi gak cho'ole gan ẕnna bia' Dios ya'abá chie'.
4 Che ḻen, no benne' gake' gax̱jw ḻaže', na' yeyake' kan nak x̱kwide' ni, bennen' gake' blo gan ẕnna bia' Dios ya'abá chien'.
5 No benne' gape' ba la'ne to x̱kwide' ki dan' nakbe' chia', gape' nedkza' ba la'ne.
Da' ka' žóngaken ga bága'žo doḻa'
(Mr. 9:42‑48; Lk. 17:1‑2)
6 Ḻezka' wnná Jesusen':
—No benne' gone' ga gon to x̱kwide' ki doḻa', x̱kwiden' žejḻe'be' chia' neda', gakže chawe' che bennen' cha' wcheje' to yej wetw yene', na' chejžix̱je kwine' ḻo nisdo'.
7 Da' nyáche'ḻe'e gaken chegak benne' ka' nníta'gake' yežlyó nga, benne' ka' žóngake' ga bága'gak ljéžgake' ka' doḻa'. Nníta'tezgak da' ka' žóngaken ga bága'gak benách ka' doḻa', san da' nyáche'ḻe'e gaken che bennen' žone' da' gonen ga no benne' bage'e doḻa'.
8 ’Che ḻen, cha' no'o, o ni'o gonen ga bago'o doḻa', bchogen', na' wžo'nen'. Gakže chawe' chio' žino' gan so' nbano' ḻa'kze bi gak so'o, cha' nžog ni'a no'o, na' kege zoa chope no'o, na' chope ni'o, na' chejchó'o ḻo yi' gabíl da' batkle yoḻen.
9 Cha' yej ḻawo' gonen ga bago'o doḻa', wlejen', na' wžo'nen'. Gakže chawe' chio' žino' gan so' nbano', ḻa'kze zoa toze yej ḻawo', na' kege zoa chope yej ḻawo', na' chejchó'o ḻo yi' gabíl.
Da' žsaka' ḻebe Jesús che to ẕila' nnitlba'
(Lk. 15:3‑7)
10 Ḻezka' wnná Jesusen':
—Le gape chi'i kwinle nich bi wzoale cheḻa'ale nitó x̱kwide' ki. Neda' žapa' ḻe'e, nníta'tezgak wbás che ya'abá ka' gan že' X̱a', Bennen' zoe' ya'abá chie', na' žape chí'igake' ḻégakbe'.
11 Neda', Benne' Golje' Benách, bḻa'a nga nich yeslá' no benne' nnitle'.
12 ’¿Biẕ ẕnnale ḻe'e? No benne', zej nnita' to gaywá' ẕila' chie' ka', na' cha' nitle toba', ¿bi wka'ne' tapḻalj to galjba' ka', na' cheje' gan nak ḻaw ya'a, chejdilje' ẕíla'don', bian' wnitlba'?
13 Cha' wežeḻ-le'-ba', da' li žapa' ḻe'e, yebéžele' che ẕíla'don' kan gone' chegak yetapḻalj to galjba' ka', bia ka' bi wnítgeklba'.
14 Ḻezka' X̱ažo Dios, Bennen' zoe' ya'abá chie', bi žénele' nitle nitó x̱kwide' ki.
Kan žaḻa' yenít ḻawžo lježžo ka'
(Lk. 17:3)
15 Ḻezka' wnná Jesusen':
—Cha' lježo' gone' le' ẕia, beyéj, bejgá'nḻene' chawe' ḻa' ḻé'ezele. Cha' wzé nage' chio', ba beyono' bennen' lježo'.
16 Cha' bi wzé nage' chio', bche' yetó benne', o yechope' nich yežój ḻi x̱tižo'o gan že'gak chope chonne benne', benne' ka' gak wzóa ḻígake' x̱tíža'le.
17 Cha' bi wzé nage' chégake', gož benne' ka' ẕdóbgake' che Dios, na' cha' bi wzé nage' chegak benne' ka', naž gak bennen' ḻo' le' ka to benne' bi žejḻi'e che Dios, na' ka to benne' ẕchiẕjwe' ḻo wláz yež zi'to'.
18 ’Da' li žapa' ḻe'e, yógo'te da' wží'ilele gan nak ḻo yežlyó nga, naken da' ba bchi'le Dios ya'abá chie', na' yógo'te da' gonnle latje ḻo yežlyó nga, naken da' ba benn Dios latje ya'abá chie'.
19 ’Ḻezka' žapa' ḻe'e, cha' chópzele gonle toze x̱tíža'le ḻo yežlyó nga kan nak to da' nnáblele Dios, X̱akza' Dios, Bennen' zoe' ya'abá chie', gonen' chele.
20 Gan zej nnita' chope chonne benne', benne' ka' zej ndobe' chia' neda', zoakza' neda' gachje ḻáwe'le gan nníta'gake'.
21 Naž wbiga' Bedw gan zoa Jesusen'. Wnnable' Ḻe', na' wnné':
—X̱an, ¿baḻ chi'i žaḻa' yenít ḻawa' che lježa', bennen' žone' chia' da' ẕia? ¿Gaže chi'i ka'?
22 Jesusen' gože' ḻe':
—Neda' žapa' le', kege gážeze chi'i ka', san chonnḻalj chi kwe' da' zej naken gaže chi'i ka'.
Žsaka' ḻebe Jesús che to benne' bi benít ḻawe' che lježe'
23 Ḻezka' wnná Jesusen':
—Ka gon Bennen' ẕnna bi'e ya'abá che Dios naken kan ben to benne' wnná bia', benne' gónele' wká'nḻene' chawe' benne' wen žin chie' ka'.
24 Kate' wzó ḻawe' ẕká'nḻene' ḻégake' chawe', bžingak benne' wen žin chie' ka', na' bedjwá'gake' to benne' gan zoe', benne' nbage'e chie' da' zan gaywá' mežw ka'.
25 Dan' bi gok chiẕjwe', wnná x̱ane' to'e ḻe' ḻen no'le chie', na' x̱kwide' chie' ka', na' ḻezka' yógo'te da' nape', na' ki gaẕjw dan' nbage'e che x̱anen'.
26 Naž benne' wen žin na' bzoa ẕibe' x̱ni'a x̱ane', na' wnnáb nyache'e ḻe', na' wnné': “X̱an, ben ẕen ḻažo'o neda'. Chíẕjwkza' le' yógo'ten.”
27 Naž x̱anen' beyache' ḻáže'le' benne' wen žin chien', na' benít ḻawe' chie' dan' nbage'e chie', na' bsane' ḻe'.
28 Kate' bežój benne' wen žin na' ga na', ḻa' bejchagtie' to benne' žónḻene' ḻe' tẕen žin, na' bennen' nbage'e chie' láte'ze mežw. Naž bex̱we' ḻe', na' wženje' yene', na' gože' ḻe': “Wdíẕjwte dan' ẕbago'o chia'.”
29 Naž bennen' bzoa ẕibe' x̱ni'a lježen', na' wnnáb nyache'e ḻe', na' wnné': “Ben ẕen ḻažo'o neda'. Chíẕjwkza' le' yógo'ten.”
30 Bi gónele benne' wen žin na', na' bsejwe' ḻe' liž ya na' zejte chiẕjwe' dan' ẕbage'e chie'.
31 Kate' yezika' benne' wen žin ka' béngekle' da' ni, gok nyache' ḻáže'gake' ni'a chie', na' bejzéngekle' x̱ángake' yógo'te dan' goken.
32 Naž x̱ángake' bḻiže' benne' wen žin na', na' gože' ḻe': “Le', wen žin bi nako' chawe'. Yógo'te mežwn' dan' wbago'o chia' benít ḻawa' chio'. Bsoḻa' dan' wbago'o chia' dan' wnnáb nyacho'o neda'.
33 ¿Bi žaḻa' yeyache' ḻáže'lo' lježo' kan bena' neda' chio', beyache' ḻáže'la' le'?”
34 Naž x̱ane' bžá'aḻi'e, na' bdie' ḻe' ḻo na'gak benne' ka' wsaka' zí'gake' ḻe' kate' chíẕjwže' dot dan' ẕbage'e chie'.
35 Naž wnná Jesusen':
—Ḻezka' X̱a', Bennen' zoe' ya'abá chie', gone' chele ḻe'e cha' bi yenít ḻawle dot ḻáže'le da' žongak lježle ka'.