14
Kuyie nyí dɔ́mɛ̀ ku kɔbɛ ndɔɔri ikúkuɔ́
Ti Yiɛ̀ nKuyie nkuù di te kɛ̀ di tú ku bí. Di bɑ́ nduɔku yoo dí nkuò di tĩ́ĩ̀ di kɑri dìì mɔ̀nnì mukṹṹ. Di tú ti Yiɛ̀ nKuyie nkɔbɛ mbɛ ti Yiɛ̀ nKuyie nkuù di te, kɛ di tɑ̃ɑ̃tɛ́ iwuɔ nyimɔu ìì bo kɛtenkɛ̀ ĩ́nkɛ̀ i miɛkɛ kɛ̀ di bo ntú kù te bɛ̀.
Isidɑyɛɛribɛ dò nkɛ́nyo nyìì wũɔ̃ nɛ̀ tìì wɑnwɑntì nɛ̀ bɛ̀ dò nkɛ́nci dɛ̀
Kɛ̀ ti Yiɛ̀ nKuyie nyĩ di ci dɛ̀ di bɑ́ɑ́ dɛ̀ di. Ntɛnɛ̀ iwũɔ̃ di bo nyo nyì: Inɑ̀ɑ̀kɛ nɛ̀ ipe nɛ̀ sibɔɔ́. Tɛhontɛ̀ yɛyìè mpɛ́u kpɛtɛ nɛ̀ tɛhontɛ̀ pɛ́ítɛ̀ nɛ̀ tɛhontɛ̀ tɛ̀ɛ̀ dònnɛ̀ fɛpɛrifɛ̀ kɛ nɛ́ mɔkɛ yɛyìè nyɛ̀ɛ̀ yɑ̀ɑ̀ti nɛ̀ fɛsèfɛ̀ nɛ̀ tɛtɑ̃buɔtɛ̀ nɛ̀ tɛbuɔtɛ̀ nɛ̀ fɛwɑurìfɛ̀. Tiwɑnwɑntì nɛ̀ iwũɔ̃ dɛ̀ɛ̀ mɔ̀kɛ yɛkpɛ̀ɛ̀tɛ̀ yɛ̀ɛ̀ yɑ̀ɑ̀ti kɛ dukii di bo nɑ kɛ́ ndɛ̀ yo. Di bɑ́ɑ́ di yòyó nɛ̀ tɛhòntɛ̀ nɛ̀ disetiri dɛ̀ dùkìimu dɛ̀ mɛ nyí mɔkɛ yɛkpɛ̀ɛ̀tɛ̀ di dɛ̀ cimu, dɛfɔ̃̀nkùrɛ̀, dɛ̀ mɔ̀kɛmu yɛkpɛ̀ɛ̀tɛ̀ dɛ̀ mɛ nyí dukii, di bɑ́ ndɛ̀ yo ndɛmɔu di dɛ̀ cimu. Kɛ̀ dɛ̀ mɛ nku di bɑ́ɑ́ dɛ̀ kɑ̀ɑ́kɛ́.
Ntɛnɛ̀ mɛniɛ mmiɛkɛ kpɛrɛ di bo nyo ndɛ̀, siyĩĩ sìì kó dimɑ̀ɑ̀ mɔ̀kɛ icietí nɛ̀ yɛyíɛ́kɛ̀. 10 Di bɑ́ nyo nsìì í mɔkɛ icietí nɛ̀ yɛyíɛ́kɛ̀ di sì cimu.
11 Di kó ikuɔ́ í ci sinɔɔ sìì kó dimɑ̀ɑ̀ di nsì yo. 12 Di bɑ́ɑ́ di kumɑncònkù nɛ̀ kutɑ̃mɑncònkù nɛ̀ dɑ̀mɛ́ɛ̀rì kó fɛtúúfɛ̀. 13 Ditúsɔ̀ù nɛ̀ kutúbotí kumɔu di bɑ́ ndɛ̀ yo. 14 Fɛtúúfɛ̀ nɛ̀ kukɑ̃kɑ̃botí kumɔu. 15 Fɛcònfɛ̀ diɛfɛ̀ nɛ̀ yɛondo kó kubotí kumɔu. 16 Fɛcònfɛ̀ diɛfɛ̀ nɛ̀ dionduò nɛ̀ tiyɑ̀ɑ̀kompɛ́ítì kó kubotí kumɔu nɛ̀ kucĩrímbotí kumɔu. 17 Dikonnɛ́you nɛ̀ yɛondo kó kubotí kumɔu nɛ̀ fɛkonkpɑ̀nfɛ̀. 18 Kutenkɑtíkɑ̀dɑ́ɑ́kù nɛ̀ kukunɑɑkù nɛ̀ dikũ̀ntìbɑ́rì nɛ̀ kudéíkù.
19 Tipumpùtì di bɑ́ ntì yo ndi dɛ̀ cimu. 20 Di kó ikuɔ́ í ci sìì nɔɔ kó dimɑ̀ɑ̀ di nsì yo.
21 Kɛ̀ fɛɔ̃̀fɛ̀ kú di bɑ́ɑ́ fɛ̀ di, dí fɛ̀ duɔ́ nhopɔ̀ɔ̀ wèè di bonɛ̀ kɛ̀ wèe di, yoo dí fɛ̀ nhò fìtɛ́nɛ̀. Di tú kubotí kùù cɑ̃̀ɑ̃́ nkù nku, kɛ̀ ti Yiɛ̀ nKuyie ndi te. Di níí bɑ́ɑ́ bénnɛ́ dibɔbii nɛ̀ di yɔ̃ miɛ̀.
Ti bo nduɔ̀mmɛ̀ Kuyie dɛpííndɛ̀
22-23 Bɑ́ dìì benni di níí dɛitɛ di pɑɑ nkpɛrɛ dɛmɔu dɛ̀ɛ̀ tu dɛpííndɛ̀, tidiitì nɛ̀ mɛnɑɑ̀ mpɑ̀mmɛ̀ nɛ̀ mɛkùɔ̀, di níí dɛ̀ tɔní nɛ̀ iwũɔ̃ ketiyì inɑ̀ɑ̀kɛ nɛ̀ ipe nɛ̀ sibɔɔ́, kɛ́ dɛ̀ kɔ̀tɛnɛ̀ dibòrì kù tɑ̃ɑ̃tɛ́ dì, kɛ́ dɛ̀ di ku ììkɛ̀, kɛ̀ dɛ̀ɛ yie nkɛ̀ dí ndé ti Yiɛ̀ nKuyie nkùù di te sɑ̃́ɑ̃̀. 24 Kɛ̀ dɛ yɛ̀mmɛ̀ ɑ cĩ́ɛ̃̀tɛ̀ bo ndɛ́tirìnɛ̀ ti Yiɛ̀ nKuyie nkùù dɑ te kù tɑ̃ɑ̃tɛ́ dìì bòrì, kɛ̀ ku yètìrì bo ndɛ̀ yu kɛ̀ ti Yiɛ̀ nKuyie nkùù dɑ te kɛ̀ kù dɑ dɔ̀ɔ̀ mɛsɑ̀ɑ̀ nkɛ̀ dɛ̀ sũ, 25 ɑ́ túótɛ́ dɛ̀ɛ̀ tu dɛpííndɛ̀ kɛ́ dɛ̀ fìtɛ́ kɛ́ntɔ idíítí dɛ kó dibòrì ti Yiɛ̀ nKuyie nkùù dɑ te kù tɑ̃ɑ̃tɛ́ dìì bòrì dɛ kpɛ́í. 26 Dɛborɛ̀ kɛ́dontɛ́ ɑ dɔ́ dɛ̀ɛ̀ kó dimɑ̀ɑ̀ inɑ̀ɑ̀kɛ, ipe nɛ̀ sibɔɔ́ nɛ̀ mɛnɑɑ̀ nnɛ̀ kunɑdɑɑkù kɛ́ dɛ̀ di, ti Yiɛ̀ nKuyie nkùù dɑ te ku ììkɛ̀, kɛ̀ diwɛ̀ì ndɑ bo fɔ̃́ nnɛ̀ ɑ cĩ́ɛ̃̀tɛ̀ kɔbɛ. 27 Di bɑ́ɑ́ yɛ̃̀ nDefiibɛ bɛ̀ɛ̀ di bonɛ̀ bɛ kpɛ́í, kɛ yɛ̃́ bɛ̀ í mɔkɛmɛ̀ kɛtenkɛ̀.
28 Kɛ̀ yɛbie nyɛ̀tɑ̃ɑ̃ti níí pɛ̃ɛ̃tɛ́, dí dennɛní dɛpííndɛ̀ di dɛ̀itɛ dɛ̀ɛ̀ kó dimɑ̀ɑ̀ kɛ́ dɛ̀ còú ndihɛì. 29 Defiibɛ bɛ̀ɛ̀ di bonɛ̀ kɛ í mɔkɛ bɛ kó kɛtenkɛ̀ nɛ̀ bɛpɔ̀ɔ̀bɛ̀ nɛ̀ iciribí nɛ̀ bɛkúpobɛ̀ kɛ̀ bɛ̀ɛ pɛ́tɛ́ kɛ́di kɛ́nsɑ̀nnɛ̀. Kɛ̀ ti Yiɛ̀ nKuyie nkùù di te kɛ̀ kù di dɔ̀ɔ̀ mɛsɑ̀ɑ̀ ndi pĩ́ mùù tɔ̃mmú mumɔu miɛkɛ.