20
Paul-á iví kꞌemaˀindáḏí oe Macedonia-piye heḏá Greece-piyá dimää
1 Tꞌä̖hkí hânda̖ˀ napóe ihayḏi Paul-di in Jesus-víˀpiye dívíwä̖yundeˀin ovâywéˀgeˀan, heḏi ovâytu̖ˀan kwee waa sen waa diˀá̖ˀbe-íḏí. Heḏáháˀ ovâysengitu̖ˀandi ovâyjoeˀan oe Macedonia nangepiye namú-íḏí. 2 Ee Macedonia iwéngé tꞌä̖hkí ijíyéndeḏi in dívíwä̖yundeˀin iwe dikwꞌóˀnin wáˀ hanbá ovâyhéeˀan, heḏáháˀ oe Greece-piyá namää. 3 Iwáy wä̖́hä̖̂ä̖ poje pꞌóe naˀä́n. Ihayḏáháˀ ikhâyˀan oe Syria nangepiye kophé iweḏi namú-íḏí, hewänbo ûnhanginpóe in Huḏíyo óeháyjí i̖ˀgeḏi dívíhíˀmáaḏí, heḏiho iví ánshaa iˀegóˀandi oe Macedonia nange i̖ˀge nawáymää.
4 Nä́ˀin senäˀ i-áḏí dimää: Sopater oe Berea búˀwiˀ, i-á Pyrrhus-ví eˀnú ûnmuu; Aristarchus-á heḏá Secundus-á oe Thessalonica búˀwin damuuˀindá; Gaius oe Derbe búˀwi-á; Tychicus-áḏí Trophimus-áḏí oe Asia nangewindá; heḏá Timothy-á. 5-6 Nä́ˀin senäˀ oe Troas búˀpiye dipáaḏémää, heḏi Paul-áḏí naa-áḏí oe Philippi búˀbo änwóyí̖ˀ, in Huḏíyoví shánkíˀeeḏi dínphaḏe píhay, nä́ˀi shánkíˀeeḏi dâytu̖ˀoˀ “Owáaseepîˀ Pává Dâykꞌoˀi Thaa” gin. *Luke wíyá Paul-áḏí najiˀ. Ihayḏá iweḏá kophé iweḏi gamää, heḏi pꞌánú thaa naphaḏe ihayḏi oe Troas gapówá, in wéˀgendi naˀin dítsíkhaˀmáa iwe, heḏi wí jâaḏi iwe gikwꞌó.
Oe Troas iˀ eˀnú Eutychus nachuuḏi óewáywówápaa
7 Dumîngu iwe ívíwéˀgeˀan iˀ méesa buwá âykꞌoˀíḏí, heḏi Paul-di díhíˀmáa. Khunpinu puwahayḏi ihéeˀan gá wíyá tháwä́n iweḏi ijâakankhâymáaḏân. 8 Tꞌä̖hkíḏíbo oe whaˀkꞌay íve giwéˀgekwꞌó, heḏi báyékí naphakókohsaa. 9 Wí eˀnú Eutychus gin nakhá̖wä̖́ˀi nawháphóḏikhuucháˀ deeḏi naˀä́n, heḏi hânho najôedaˀpuwamän Paul thaa tꞌä̖hkí ihíˀmáaḏí. Té̖e̖gîndi najókhândi, naˀä́n diweḏi oe jáˀwépiye najókeˀtꞌá̖, heḏi óedaygiˀan dihayḏi chuˀi óeshaa. 10 Paul whaˀkꞌayḏi nawá̖, heḏi idégeˀdisógeḏi iˀ eˀnú óebaˀaakêˀ, heḏi ovâytu̖ˀan, “Ívíwoˀgi wíˀítaachanpúuwípí. Nä́ˀi-á nää nawówámuu.” 11 Heḏiho wíyá oe whaˀkꞌaypiye napee, heḏi indáḏí ipáváháveḏi ihú̖u̖yan, heḏá shánkí ovâyhéeˀan nathay píhay. Ihayḏá ovâyjoeˀan. 12 Iˀ eˀnú ivíˀpiye indi wówáˀi óehoˀ, heḏi báyékí dihíhchan.
Paul oe Miletus búˀpiye namää
13-14 Paul-di ho dítu̖ˀan kophé iweḏi gipáaḏémú-í oe Assos búˀpiye iˀ âytsíkhaˀa̖míḏí, hebo i-á nangeḏibo namú-í heḏi iwe iˀ wáˀ iˀ kophé itokhâymáa. Heḏiho han ívíˀan, heḏáháˀ Assos iweḏá Mitylene búˀpiyá gimää. 15 Iweḏá waˀḏi kophé iweḏi Chios-piye gimää, i-á pꞌojâaḏi namuu, heḏá wíyá tháwä́ndá wíyá pꞌojâaḏi Samos-á gipówá. Oe Trogyllium búˀ ívíwóyí̖ˀ, heḏá wíyá tháwä́ndá oe Miletus búˀ gipówá. 16 Paul iˀánshaamä́gi oe Ephesus wíˀiwóyí̖ˀnípíḏí, báyékí thaa oe Asia nange i̖ˀge wínayê̖e̖nípíḏí. I-á nawóˀon oe Jerusalem napóewíḏí híwóˀ dihayḏiboˀ, in Huḏíyoví shánkíˀeeḏi thaa Pentecost gin dâytu̖ˀo dínnáhpíḏíboˀ, háḏéeho ûnkoḏiḏi.
Paul-di in Ephesus búˀin méesateˀin pꞌóˀḏéḏíˀin ovâytumakheˀan
17 Waˀḏi Miletus wáy najiˀ ihayḏiboˀ, oe Ephesus búˀpiye itꞌôesan, in méesateˀin tsonnin ovâytu̖ˀa̖míḏí ivíˀpiye diˀä̖ä̖-íḏí. 18 In dipówá ihayḏi ovâytu̖ˀan, “Un tꞌä̖hkí únhanginná háawi sen omuuˀin iˀ páaḏéˀi thaa Asia opówá ihayḏi waabo nää puwahay. 19 Naa Nanbí Sedó Jesus-gîˀ dáytꞌôeˀandi wíḏáypitegendepí. Hä̖́yä́n wänbo dáysíhtä̖ä̖ in tꞌowaví̖ˀgeḏi oˀá̖yîngipóeḏí. Báyékí tꞌôephaḏe dînpówá in Huḏíyoḏi díˀannin namuuḏi. 20 Un únhanginná naa wíḏáywóyí̖ˀpíˀin hä̖ä̖wí wänbo úntáyˀi wâytu̖ˀoḏi wâykhä̖geˀnamíḏí, heḏá íwéˀgekwꞌóˀ deejá unbí wháagé i̖ˀgá wâyhá̖ˀoˀ. 21 Kayˀindi naaḏi wâytu̖ˀan wíˀgín Huḏíyo-á Huḏíyo ímuupíˀindá unbí tꞌaywóˀdi bînjoeˀa̖míˀin heḏá Jôesi Táḏávíˀpiye úvíbée-íˀindá, heḏá Nanbí Sedó Jesus Christ-víˀpiye úvíwä̖ä̖yú̖-í.
22 “Nää-á Jerusalem-piye omän, ginho iˀ Yä̖ˀḏâaˀi Pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ḏi dítu̖ˀandi. Naa wíḏînhanginnáhpí háa owáy wä̖́hä̖̂ä̖ dînpuwagíˀoˀin, hewänbo nä́ˀindáho dînhanginná: 23 Nä́ä búˀ i̖ˀge otsꞌú̖ eeje tꞌä̖hkí, iˀ Yä̖ˀḏâaˀi Pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ḏi dînthayyan taˀgendi dípansogekhâymáaˀin heḏá dontꞌôephaḏekhâymáaˀindá. 24 Hewänbo háa dînpóe wänbo hä̖́ä̖bo wíḏînmuupí, tobáháa díháyjí háa owówápee-í wänboˀ. Naa owänpidaˀ dóboewá-íˀin in tꞌôe Nanbí Sedó Jesus-di dítu̖ˀan dóˀa̖míˀin. Heḏi nä́ˀin tꞌôe-á ginnân namuu: Iˀ híwó̖ˀdi tun Jôesi Táḏáví sígísehkanä i̖ˀgeḏi pín taˀgeḏi in tꞌowa dovâytꞌôeˀa̖mí.
25 “Undáḏí naa ojiˀ Jôesi Táḏáví khuu i̖ˀgeḏi wâytꞌôeˀoḏi. Hewänbo nää dînhanginná wêeḏi wänbo un diweḏi háˀto wíyá dímúuníˀin. 26 Heḏânho nää-á naaḏi taˀgendi wâytu̖ˀâ̖a̖mí nä́ˀin: Wí toˀwí Jôesi Táḏávíˀweḏi napeḏeeḏáhoˀ, tóebo wíˀûnkoḏipí naa dînchä̖ä̖nú-íḏí, 27 gá wóˀkhunwôedaˀpíḏân wâytu̖ˀâ̖a̖míḏí hä̖ä̖wí tꞌä̖hkí Jôesi Táḏá ikhâymáaˀin. 28 Wíˀbo bípiˀá̖yîngiˀan, heḏá tꞌä̖hkí hä̖ˀin tꞌowa Jôesi Táḏávíˀin ûnmuuˀindá binˀá̖yîngiˀan, wí kꞌúwá á̖yí̖ˀdiˀ iví kꞌúwá iˀá̖yí̖ˀdo waagibá. Iˀ Yä̖ˀḏâaˀi Pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ḏi un wovâytsonninkwꞌóḏi, wên kꞌúwá á̖yí̖ˀnin waaginbá ímúuníḏí. In tꞌowa Jôesi Táḏáví méesate eejeˀin dimuuˀin ivíˀin ûnmuu, ingîˀ iví ay imä́giḏi iví ûnpꞌoe ichꞌâaníḏí. 29 Naa dînhanginná owáy naaḏi wâyjoeˀan dihayḏáhoˀ, wây-á wên tꞌowa unbíˀye dipowagíˀo, wên tꞌayjaaˀin khunjó in kꞌúwá dâyhá̖a̖nú-íḏí diˀä̖ä̖ˀä̖ waagibá, 30 heḏi wáy wên unbí jâa dijiˀindi wänbo in Jesus-víˀpiye dívíwä̖yu̖ˀin ovâyhójoˀa̖mí, indáḏí dâypu̖hkannamíḏí. 31 Heḏânho bíˀá̖yîngiˀan ha̖ˀmin tꞌowaḏi, heḏá wíˀúnˀôeḏe-ípí naaḏi poje pa̖a̖yo tꞌä̖hkí khu̖u̖-á thaa-á wâyhá̖ˀannin, heḏá un ímuuḏiho naví tsíˀpꞌoe donchꞌáa.
32 “Nää wâytu̖máa, Jôesi Táḏáḏí wovâyˀá̖yîngiˀa̖mí heḏá wovâysígísehkanäˀoˀin wovâyhanginˀânnamí. Iˀ ûnkoḏi wovâykhä̖geˀnamíḏí kayˀin ípaa-íḏí heḏânho shánkí ivíˀpiye úvíwä̖ä̖yú̖-íḏí, heḏá wáˀ ûnkoḏi iˀ kä̖ˀä̖ä̖ únmuuˀi wovâydenkwꞌóḏiˀi wovâymä̂äníˀin. Heḏá toˀwên tꞌä̖hkí iˀḏi ovâydeˀmannin wáˀ nä́ˀi híwóˀdi hääwíbá diyä̖́mu-í. 33 Wíyá toˀwíví chä̖ˀdá aa-á naagîˀ wóˀdaˀpí. 34 Naví mandi dáytꞌôeˀandi iˀ dîntáyˀi donhógi, heḏá hanbá in toˀwên naa-áḏí dijiˀin díntáyˀi wáˀ ingîˀ dovâyhógi. Un tꞌä̖hkí nä́ˀin únhanginná. 35 Naa hä̖̂ä̖ḏi wä̂nbo tꞌä̖hkí haˀwâa dáyˀan wâykeeya̖míḏí háa únkhâyˀä̖ˀin úvíˀa̖míˀin. Hânho úvíkhä̖ä̖-í toˀwên díntáyˀin bînkhä̖geˀnamíḏí. Wíˀúnˀôeḏe-ípí nä́ˀi tun Nanbí Sedó Jesus-ân wíˀbo natú̖ˀin: ‘Toˀwí imäˀi-á shánkí nahíhchan toˀwí ihóndeˀivíˀweḏi.” ’
36 Paul ihíˀbowa ihayḏi idégeˀdisóge heḏi tꞌä̖hkí in wéˀgendáḏí dívíjûusuˀan. 37 Tꞌä̖hkíḏíbo hânho dívísíhtä̖ä̖ḏi Paul óebaˀaakêˀ heḏi hânho óesígísengitu̖ˀan. 38 Dikꞌáykháapóe iˀḏi ovâytu̖ˀandi, “Undi wíyá háˀto dímúuní” gin. Heḏáháˀ tꞌä̖hkíḏíbo naˀindáḏí iˀ kophé iwepiye dimää dísengitu̖ˀâ̖a̖míḏí.