9
Jesus iví tä̖ˀḏi wíje (12) khä̖geˀnin isan iví tꞌôe dívíˀa̖míḏí
Jesus iví tä̖ˀḏi wíje (12) khä̖geˀnin iwéˀgeˀandi pínnán ovâymä́gi heḏá ovâykꞌûˀ in yä̖ˀḏâapíˀin pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ tꞌowavíˀweḏi ovâykhehpeeyé-íḏí, heḏá inbí hay-á ovâyjâaˀa̖míḏá. Heḏáháˀ ovâypunjôn in tꞌowa ovâytu̖ˀa̖míḏí Jôesi Táḏávíˀpiye dívímä̂äníḏí, heḏá ovâyhehkháaˀa̖míḏí. Ovâytu̖ˀan, “Hä̖ä̖wí wänbo wívînhûuwípí ímändi, wên uḏuphé wänbo joe, háa wí múu bînhä̖ä̖wíkuu-ígîˀ, háa wí koegîˀ, háa wí chä̖ˀ, háa wây-á wéhpêe to wänbo wívînhûuwípí. Wí tewhá iwe wovâysígíˀan deebo úvíwóyí̖ˀní, wíyá wáypiye ímää píhay. Hewänbo wáygé wíwovâysígíˀanpíˀwe, iweḏi ípeemän dihayḏi unbí anto iweḏi bînnaˀjeepêeḏi-í in tꞌowa dínhanginnáaníḏí híwó wíḏívíˀanpíˀin” gin Jesus-di ovâytu̖ˀan. Heḏiho iví khä̖geˀnin iweḏi dímääḏi iˀ búˀây i̖ˀge tꞌä̖hkí dívítsiˀhon. Jôesi Táḏáví híwó̖ˀdi tun in tꞌowa ovâytꞌôekanhon, heḏá in dihaymuuˀindá hehkháa ovâypä̖hon.
Iˀ tsondi Herod Jesus-ví̖ˀgeḏi natꞌoe
Herod iˀ Galilee nangewi tsondi namuuˀi háa napuwamännin ûnhanginpóe, heḏi wíˀûnhanginnáhpí háa nä́ˀi hä̖ä̖wí i̖ˀgeḏi iˀánshaaˀa̖míˀin, gá wáy wên tꞌowa Jesus-ví̖ˀgeḏi ditû̖ˀdân i-á John iˀ pꞌóˀpꞌoekandi namuu nawáywówápóeˀiˀ, heḏá wây-á ditû̖ˀ Elijah nawáykeepóeˀin, heḏá wáˀ wây-á ditû̖ˀ wénä wí in Jôesi Táḏáví hä́nˀoeˀin tukheˀmin nawáywówápóeˀin. Herod natú̖, “Naa otsonpóe John iˀ pꞌóˀpꞌoekandi óekꞌéˀtsꞌâa-íˀin. To-angú nä́ˀi sen namuu, iví̖ˀgeḏi nä́ˀi hä̖ä̖wí otꞌoeˀoˀiˀ?” Heḏiho ikhä̖ä̖ḏe Jesus óemúuníˀin.
Jesus-di in pꞌánú maapaasôn (5,000) senäˀdá in wéˀgen tꞌowa-á ovâyhúujôn
10 Jesus-ví tꞌôekhuwaˀin diwáypówá ihayḏi Jesus óetꞌôeˀan háa dívíˀannin tꞌä̖hkí. Heḏi oe Bethsaida búˀaypiye i-áḏí ovâyhoˀ wíˀbo dikwoníḏí. 11 Hewänbo in tꞌowa dínhanginpóe wáypiye namääˀin, heḏiho tꞌä̖hkíḏíbo ûnwóemää. Iˀḏá tꞌä̖hkí ovâysígíˀan, heḏi ovâyhéeˀan háa Jôesi Táḏá nakhâymuu waa tꞌowa ovâysígíhóeníḏí i̖ˀgeḏi, heḏá in toˀwên dínhehkháatáyˀindá hehkháa-á ovâymä́gi.
12 Nakinmän dihayḏi iví tä̖ˀḏi wíje (12) khä̖geˀnin ivíˀpiye ûnˀä̖ä̖ḏi óetu̖ˀan, “Nä́ˀin tꞌowa ovâypunjônbe iˀ búˀâypiye heḏá nava hä̖ä̖ tsowa nanân deejepiyá, wáygé dívíwhoˀkwꞌôeníˀin dâynuuwä̖́-íḏí heḏá dâykoegiˀhóeníḏá, gá nä̂äwá ahkonda̖ˀ nanândân.” 13 Hewänbo Jesus-di ovâytu̖ˀan, “Undânho bînhúujôení.” Indi óetu̖ˀan, “Naˀindá pꞌánú páváˀâyḏa̖ˀ heḏá wíje paˀâyḏa̖ˀbá âymáa. Tꞌä̖hkí nä́ˀin tꞌowagîˀ wígínkoegiˀsaapí, âykoegiˀkumäḏiḏa̖ˀmânhoˀ.” Gin ditú̖ gá in senäˀda̖ˀdibo pꞌánú maapaasôn (5,000) ihay dijiḏân. 14 Jesus-di ovâytu̖ˀan, “Bintu̖ˀan in tꞌowa pꞌánä́n tä̖gin (50’s) dívíwéˀgeˀa̖mí heḏá hä̖ä̖ nangá dívíkwꞌôení.” 15 Heḏiho iví khä̖geˀnin háa ovâytu̖ˀan waagi dívíˀandi tꞌä̖hkí in tꞌowa dívíkwꞌôení gin ovâytu̖ˀan. 16 Heḏi Jesus iˀ pꞌánú pává-á heḏá in wíje paa-á ihógi, heḏi makówápiye ibéeḏí ikú̖ˀdaaˀandi iˀ pává-á heḏá in paa-á iháve. Heḏáháˀ iví khä̖geˀnin ovâyˀan in tꞌowa ovâyphaaḏé-íḏí. 17 Tꞌä̖hkí in tꞌowa dívíhú̖u̖yandi dívíshu̖ˀan, heḏi in khä̖geˀnin tä̖ˀḏi wíje (12) tꞌún pꞌéeḏí iˀ naphaḏeˀi koegiˀ dâywéˀgeˀan.
Peter natú̖ toˀwí Jesus taˀgendi namuuˀin
18 Wí thaa Jesus wíˀbo ijûusoˀoˀ. Iví khä̖geˀnin iwáy tsowa dijiˀ, heḏi ovâytsikaˀyan, “To-an naa omuu gân nä́ˀin tꞌowa ditû̖ˀ?” 19 Indi óetu̖ˀan, “Wên ditû̖ˀ John iˀ pꞌóˀpꞌoekandi-ân unmuu. Wây-á wêndá ditû̖ˀ Elijah-ân unmuu, heḏá waˀḏi wáy wêndá ditû̖ˀ wí Jôesi Táḏáví hä́nˀoeˀi tukheˀbi nawáywówápóeˀi-ân unmuu.” 20 Heḏi ovâytsikaˀyan, “Heḏi undá, to-á naa-á omuu gân íˀándeˀ?” Peter-di óetu̖ˀan, “Gá iˀ toˀwí Jôesi Táḏáḏí óesógeˀiˀ tꞌowa ovâyˀaywoeníḏí, i-ân unmuu.” 21 Heḏi kayˀindi ovâykhâ̖a̖kꞌûˀ wíyá toˀwí wänbo wíḏâyhanginˀânnamípíḏí toˀwí namuuˀin, 22 heḏá wáˀ ovâytu̖ˀan, “Naa tꞌowa tꞌä̖hkígîˀ oˀaypu̖yä̖ˀi taˀgendi báyékí dontꞌôephaḏekhâymáa. In Hudíyo tsonnin heḏá in owhaˀ pꞌóˀḏéḏíˀindá heḏá in Huḏíyoví khuu dâyhá̖ˀoˀindá naa díjoegikhâymáa. Díkheˀkhâymáa, hewänbo iweḏi poje thaa iwe owáywówápuwagíˀo.”
Háa tꞌowa dínkhâyˀä̖ˀ dívíˀa̖míˀin Jesus óeyu̖u̖hûuwíˀin didaˀḏi
23 Heḏáháˀ tꞌä̖hkí in tꞌowa ovâytu̖ˀan, “Toˀwên naa-áḏí dikä̖ˀä̖ä̖daˀindá wíḏínkhâyˀä̖hpí háa diwänpidaˀ waagi dívíˀa̖miˀin, hewänbo hä̖̂ä̖ḏi wänbo tꞌä̖hkí inbí phéˀwin dâyhûuwí, heḏá naa-á díyu̖u̖hûuwí. *Nä́ˀin natundaˀ, dikhâymúuní dâytꞌôephaaḏé-íḏí, Jesus in phéˀwin deeḏi itꞌôephaḏe waagibá. 24 Toˀwên inbí wówátsi dâywänpiˀaywoeníˀin didin heḏá in owhaˀ pꞌóˀḏéḏáˀindá inbí wówátsi dipeḏeegíˀo. Hewänbo toˀwên naagîˀ inbí wówátsi dívímä́giˀin, indá inbí wówátsi ditꞌanpúuwí. 25 Tobá wí toˀwí hä̖ä̖wí tꞌä̖hkí nä́ä oepáa kꞌayḏi nakwꞌóˀdi ihógi wänboˀ, iví wówátsi ipeḏeeˀandi tuhchä̖nu iwân napówáḏá wéˀinnan wên híwó nä́ˀi hä̖ä̖wíḏí óekhâymáa? 26 Naa tꞌä̖hkí tꞌowagîˀ oˀaypu̖yä̖ˀi saˀwóˀdi kohthay wóegé owáyˀä̖ˀ. Nä́ˀin kohthay-á navîˀ-áḏí naví Táḏávîˀ-áḏí in yä̖ˀḏâaˀin makówáwin tꞌôepa̖ˀa̖a̖ˀinbîˀ-áḏí gínmuu. Heḏi toˀwên nää naa díwôedaˀin heḏá naví há̖hkan dînwôedaˀindá, owáy naa owáyˀä̖ä̖ ihayḏi naaḏi wáˀ in dovâywôedaˀí. 27 Taˀgendi wâytu̖máa, naa tsondi omuuˀin bînpu̖wä̖khâymáa, heḏi nä́ˀin napúuwí waˀḏi wáy wên nä́we íjiˀin íhánpíḏíboˀ.”
Jesus háa ûncha̖a̖ waa ûnˀegópóe
28 Wí jâaḏi naphaḏe ihayḏi, Jesus-di tꞌä̖hkí nä́ˀi ovâytu̖ˀan diweḏi, Peter-á James-á John-dá oe pꞌin kwꞌáyepiye i-áḏí ovâyhoˀ ijûusuˀa̖míḏí. 29 Heḏi iwáygé ijûusuˀoˀ ihayḏi iví tsꞌay háa ûncha̖a̖ˀin piháa ûnkeepóe, heḏi iví aa tꞌä̖hkí tsꞌä̖ä̖ otsꞌáˀiˀ ûnpóe. 30-31 Tsíkhagipí wíje senäˀ kohthay jâaḏiḏi dakeepóe, indá Moses-á Elijah-á damuu, heḏi Jesus-áḏí dänhíˀmáa háa Jesus oe Jerusalem nachuwagíˀo i̖ˀgeḏi, Jôesi Táḏá iˀánshaamä́gi waagi. 32 Peter-áḏí in wéˀgendáḏá té̖e̖gîndi dijókha̖wä̖kwꞌó, hewänbo dijósaˀwo, heḏi Jesus iˀ kohthay jâaḏiḏi dâymûˀ, in wíje senäˀ i-áḏí dawinnindáḏí. 33 In wíje senäˀ Jesus-víˀweḏi dänjâakhâymáawän, heḏi Peter-di óetu̖ˀan, “Há̖hkandiˀ, híwó namuu nä́we gijiˀin. Jaho poje óhkhunteˀây âykwꞌôení, wêe u̖gîˀ, wíyá Moses-gîˀ-á, heḏá wíyá Elijah-gîˀ-á.” Hewänbo iˀánshaaˀanpíḏíbo natu̖hpee.
34 Gin natú̖ ihayḏibo wí okhúwá napówáḏí ovâyˀóhkhunnan, heḏi iˀ okhúwáḏí ovâyˀánhógiḏi dikhunwôedaˀpóe. 35 Heḏi nä́ˀi tun okhúwá jâaḏiḏi napee: “Nä́ˀi-ân naví ay dînmuu, i-ân dódeˀman. Iˀ bîntꞌôeyaaní.” 36 Iˀ tun nahán dihayḏi, Jesus wíˀbo najiˀ iví khä̖geˀnindáḏí. Nä́ˀin napóeˀin iví khä̖geˀnin inbí píˀnä́bo dâymáa, heḏi ihayḏi toˀwí wänbo wíḏâytꞌôeˀanpí háa iˀ thaa dâymûˀin, tíˀúugéḏânho dâyhanginˀânnan.
Jesus-di wí yä̖ˀḏâapîˀ pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ wí enúkáyvíˀweḏi ônkhehpiye
37 Wíyá tháwä́n oe pꞌin kwꞌáyeḏi diwáywá̖ˀ dihayḏi báyékí tꞌowa Jesus ûnˀayjaymää, 38 heḏi in tꞌowa jâageḏi wí sendi kaygi óetu̖ˀan, “Há̖hkandiˀ, kaygindi wídaˀmáa unˀä̖ä̖-íḏí naví eˀnú dînmúuníḏí. Iˀḏa̖ˀ dînˀeˀnúˀä́n. 39 Ginnân nä́ˀi ûnpoeˀo: Wí yä̖ˀḏâapîˀ pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ḏi óekéndeḏáháˀ tsíkhagipí óetu̖hkwínkandoˀ, heḏi túˀ tꞌä̖hká natha̖tha̖poeˀoḏi sóphogeḏi nasóˀokhópeeˀi, heḏi óechä̖nundeḏi óeteetsá̖wä̖́ˀoˀ túˀ tꞌä̖hkí. Hây tä̖hkí wänbo nä́ˀi yä̖ˀḏâapîˀ pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ḏi wíˀóejoeˀohpí. 40 Naaḏi uví khä̖geˀnin kaygindi dovâydaaˀan nä́ˀi pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ óekhehpeeyé-íḏí, hewänbo wíḏínkoḏipí.” 41 Jesus natú̖, “Un nääwin tꞌowa-á wä̖yu̖píˀin ímuu heḏá piˀwên pꞌôe i̖ˀge ímän. Ti undáḏí hä̖̂ä̖ḏi wänbo tꞌä̖hkí dáyyä̖́ä̖ˀa̖mí gáhân?” Heḏáháˀ iˀ táḏá óetu̖ˀan, “Uví enúkáy nä́äpiye mänmáˀ.” 42 Waˀ iˀ eˀnú naˀä̖ˀ ihayḏi iˀ yä̖ˀḏâapîˀ pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ḏi óekanu heḏá óetha̖tha̖kannan. Jesus-di iˀ pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ óetꞌeˀyan heḏi iˀ eˀnú óehehkháamä́gi, heḏi iˀ eˀnúví táḏá óetu̖ˀan, “Nä́we uví eˀnú úˀä́n.” 43 Toˀwên tꞌä̖hkí nä́ˀi Jôesi Táḏáví pínnán dâymûˀḏi ovâyháaˀandi ditû̖ˀ, “Tꞌä̖hkí Jesus ikanhondi-á wä̖yu̖píwóˀdi namuu.”
Waˀḏi kin dívíhíˀmáaḏí Jesus iví khä̖geˀnin itu̖ˀan, 44 “Nä́ˀin wâytu̖hkankhâymáaˀin híwó bítꞌôeyan: Naa tꞌowa tꞌä̖hkígîˀ oˀaypu̖yä̖ˀiˀ omuuˀi wây-á tꞌowaví mangepiye díkáaní.” 45 Iví khä̖geˀnin wíḏínhanginnáhpí háa nä́ˀi tun natundaˀin. Inbíˀweḏi waˀḏi in tun nakaamuu, heḏânho wíḏikaˀpówápí. Hewänbo diwôedaˀ óetsikaˀyâ̖a̖míḏí i̖ˀgeḏi.
To-an iˀ shánkí hayˀi namuu?
46 Jesus-ví khä̖geˀnin dívítu̖hkanmáa wénä wí in diweḏi shánkí hayˀi namuu i̖ˀgeḏi. 47 Hewänbo Jesus ûnhanginná háa diˀánshaamuuˀin, heḏiho wí ay óekêˀḏi iví hângeḏi óewí̖nú, 48 heḏi ovâytu̖ˀan, “Toˀwíḏí naa dídaˀḏi nä́ˀi ay óesígíkéndeḏi, naa wáˀ dísígíkénde waabá iˀoˀ. Heḏi toˀwí naa dísígíkêˀiˀḏi iˀ toˀwí naa dísandi wáˀ óesígíkéndeˀ. Wí toˀwí un diweḏi shánkí hí̖yä̖̂ä̖ˀiˀ ipipaˀi-á taˀgendi hayˀi namuu.”
Toˀwí Jesus-víˀpiye háa nacha̖a̖pîˀ-á ivíˀnäpiye napoeˀo
49 John-di Jesus óetu̖ˀan, “Há̖hkandiˀ, toéwí sen âymûˀ yä̖ˀḏâapíˀin pꞌoewa̖a̖hâ̖a̖ tꞌowavíˀweḏi ovâykhehpiyendeḏi uví khá̖wä̖́ natû̖ˀdi, hewänbo âykhâ̖a̖ˀa̖míˀin gidaˀ, naˀin diweḏiˀi wínamuupíḏí.” 50 Hewänbo Jesus natú̖ “Toˀwí giˀbi wívînkhâ̖a̖ˀa̖mípí. Toˀwí unbíˀpiye háa nacha̖a̖pîˀ-á unbíˀnäpiyeˀiˀbá napoeˀo.”
Wên Samaria-ˀin tꞌowaḏi Jesus wíˀóesígíkêˀpí
51 Iˀ thaa tsowa napowaˀä̖ˀ Jesus wíyá oe makówápiye napee-íḏí, heḏi kaygindi iˀánshaamä́gi oe Jerusalem-piye nawáymú-íḏí. 52 Heḏi wên senäˀ iví páaḏé ovâysan wáygé nachangíˀoˀin dâykhâyˀa̖míḏí. Wí Samaria-wi búˀay iwe dipówá, 53 hewänbo in tꞌowa wíḏidaˀpí óesígíkáyjíˀin, gá oe Jerusalem-piye naˀa̖hchândân. 54 Wíje iví khä̖geˀnin James-áḏí John-dáḏí damuuˀin háa óeˀan niˀgeḏi datꞌoe, heḏi óetu̖ˀan, “Nanbí Sedó, ti undaˀ wí phaa ä́ntu̖hkánnamí makówáḏí nawa̖a̖níḏí tꞌä̖hkí nä́ˀin tꞌowa ovâyphahá̖a̖nú-íḏí?” 55 Hewänbo Jesus inbíˀpiye ibéeḏí ovä̂ntu̖ˀan, “Haˀwâagi wíḏänhéeˀa̖mípí.” 56 Iweḏi wíyá búˀaypiye dimää.
Nabâapuˀwan taˀgendi Jesus óeyu̖u̖hûuwíḏí
57 Pꞌóegé dimän dihayḏi wí sendi Jesus óetu̖ˀan, “Wáy unmää eeje wänboˀ, naa eejepiyebá u̖-áḏí omú-í.” 58 Jesus-di óetu̖ˀan, “In déˀây nan deeḏi dínphohsaa dívíthaayé-íḏí, heḏá in tsíḏé-á dínyä̖́hsaa, hewänbo naa tꞌä̖hkí tꞌowagîˀ oˀaypu̖yä̖ˀiˀ omuuˀi wáygé dáykaykhanwówáˀa̖mígîˀ wíḏînnáhpí.” 59 Jesus-di wíyá sen óetu̖ˀan, “Naa díyu̖u̖máˀí.” Hebo iˀ sendi óetu̖ˀan, “U̖-áḏí omääpíḏíbo díwáypunmä́ä naví táḏá dînchuu píhay heḏânho donkhä̖ˀkꞌúuwíḏí.” 60 Jesus-di óetu̖ˀan, “In dichumuuˀin waagin dimuuˀindá inbí tꞌowa dínchuuˀin ovâykhä̖ˀkwꞌôení. U̖-áho ópûn tꞌowa ovâytu̖ˀa̖míḏí Jôesi Táḏávíˀpiye dívímä̂äníˀin.” 61 Wíyá toˀwíḏí óetu̖ˀan, “Nanbí Sedó, naa odaˀ u̖-áḏí omú-íˀin. Hebo u̖-áḏí omääpíḏíbo dípunmä́ä naví kꞌaygiˀin dovâysengitu̖ˀâ̖a̖míḏí.” 62 Jesus-di óetu̖ˀan, “Han biˀandáho wíˀunchä̖ˀmuupí Jôesi Táḏágîˀ bitꞌôeˀa̖míḏí. Wí toˀwí iwhä̖ä̖ḏeḏi ihayḏa̖ˀ tíˀûupiye ibéeḏeˀi waagiˀbá unmuu.”

*9:23 Nä́ˀin natundaˀ, dikhâymúuní dâytꞌôephaaḏé-íḏí, Jesus in phéˀwin deeḏi itꞌôephaḏe waagibá.