18
Jesuré ñeewarigue
(Mt 26.47-56; Mr 14.43-50; Lc 22.47-53)
Jesús cʉ̃ʉ̃ Pacʉre sãĩã́ri siro, ʉ̃sã Jerusalénpʉ niiãrira witiwawʉ. Cedrón wãmecʉtirimaarẽ tĩãwawʉ. Tiimaá apeniñapʉ́ olivo yucʉre cʉ̃́ã oteriropʉ jeawʉ. Judas Jesuré ticogʉdʉ olivo niirṍrẽ masĩtoarucuwi. Jesús too sʉgueropʉre ʉ̃sãrẽ toopʉ́ dícʉ sʉowárucuwi. Teero tiigʉ́, suraramena Judas jeawi. Ãpẽrã́ sĩquẽrã Cõãmacʉ̃wii coterí basoca cʉ̃́ãmena jeawa. Paiaré dutirá, fariseo basoca cʉ̃́ãrẽ ticocorira niiwã. Cʉ̃́ã ãñurõ wãmocʉtírirapʉ niiwã. Sĩãwócore yucʉ, sĩãwócorepamena atirira niiwã. Jesús cʉ̃ʉ̃rẽ wáaadarere masĩtoarigʉ niiwĩ. Teero tiigʉ́, sʉguewa, sãĩñáwĩ:
—¿Noãrẽ́ ãmaãĩ? jĩĩwĩ.
—Jesús Nazaret macʉ̃rẽ ãmaãã, jĩĩwã.
—Yʉʉrá niiã, jĩĩwĩ.
Judas Jesuré wedesãrigʉcã cʉ̃́ãmena niiwĩ. Jesús “yʉʉrá niiã” jĩĩrĩ tʉorá, cʉ̃́ã dúudicʉtʉa, ñaacũmujõãwã. Jesús sãĩñáwĩ sũcã:
—¿Noãrẽ́ ãmaãĩ? jĩĩwĩ.
—Jesús Nazaret macʉ̃rẽ ãmaãã, jĩĩwã.
—Mʉ́ãrẽ wedetoaawʉ̃ mée: Yʉʉrá niiã. Too docare yʉʉre ãmaãrãjã, ãniãpereja “wáaya” jĩĩña, jĩĩwĩ.
Jesús cʉ̃ʉ̃ Pacʉre wedesearigue diamacʉ̃́ wáaaro jĩĩgʉ̃, teeré jĩĩwĩ. Cʉ̃ʉ̃ biiro wedesewi cʉ̃ʉ̃ Pacʉre: “Mʉʉ yʉʉre ticorirare sĩcʉ̃no ditiri tiiríwʉ”, jĩĩwĩ. 10 Too síro Simón Pedro cʉ̃ʉ̃ya espadare néewionecowi. Paiaré dutigʉ́re padecotegʉre diamacʉ̃́ macã cãmopérore páatacojãwĩ. Cʉ̃ʉ̃ wãmecʉtiwi Malco. 11 Cʉ̃ʉ̃ teero tiirí ĩñagʉ̃, Jesupé Pedrore jĩĩwĩ:
—Mʉʉyapĩrẽ quẽnocṹña. Yʉʉ Pacʉ yʉʉre ñañarõ netõdutírirobirora ñañarõ netõgʉ̃́dacu, jĩĩwĩ.
Jesuré Anás pʉto néewarigue
(Mt 26.57-58; Mr 14.53-54; Lc 22.54)
12 Too síro surara, cʉ̃́ãrẽ dutigʉ́, ãpẽrã́ Cõãmacʉ̃wii coterí basoca Jesuré ñee, siatúwa. 13 Anásya wiipʉ néewasʉguewa. Cʉ̃ʉ̃ Caifás mañecʉ̃́ niiwĩ. Caifás tiicʉ̃marẽ paiaré dutigʉ́ niiwĩ. 14 Cʉ̃ʉ̃rã́ too sʉgueropʉre judíoare dutiráre ateré jĩĩyigʉ: “Sĩcʉ̃ niipetiraye niiãdarere diabosari, marĩrẽ ãñuãdacu”, jĩĩyigʉ.
Pedro Jesuré “masĩriga” jĩĩrigue
(Mt 26.69-70; Mr 14.66-68; Lc 22.55-57)
15 Cʉ̃́ã Jesuré néewari, Simón Pedromenarã yʉʉcã cʉ̃́ãrẽ nʉnʉwáwʉ. Paiaré dutigʉ́ yʉʉre masĩwĩ. Teero tiigʉ́, yʉʉ Jesuré néewaramena wii popea macã yepapʉre sããwawʉ. 16 Pedrope sopepʉtó sããatiropʉ pʉtʉánʉcãwĩ. Cʉ̃ʉ̃ teero tiirí ĩñagʉ̃, yʉʉ sopepʉtó coterí basocomena wedese, cʉ̃ʉ̃rẽ sããatidutiwʉ. 17 Sope coterí basoco Pedrore sãĩñáwõ:
—¿Mʉʉ ĩ́nimena buegʉ́ mee niiĩ? jĩĩwõ.
—Niiria, jĩĩwĩ cʉ̃ʉ̃peja.
18 Yʉsʉá niiwʉ̃. Teero tiirá, tiiwií padecoteri basoca, ãpẽrã́ Cõãmacʉ̃wii coterí basoca pecame diosũmárã tiiwá. Pedrocã cʉ̃́ãmena sũmagʉ̃́ tiiwí.
Paiaré dutigʉ́ Jesuré sãĩñárigue
(Mt 26.59-66; Mr 14.55-64; Lc 22.66-71)
19 Paiaré dutigʉ́ Jesuré sãĩñáwĩ:
—¿Mʉʉ buerá, ñiirũnoã basoca peti niiĩ? ¿Ñeenórẽ buei mʉʉ cʉ̃́ãrẽ? jĩĩwĩ.
20 Jesupé cʉ̃ʉ̃rẽ yʉʉwi:
—Yʉʉ niipetira tʉocóropʉ buewʉ. Judíoa neãré wiseripʉ, ãno niirí wii Cõãmacʉ̃wiipʉcãrẽ niipetira judíoa neãrṍpʉ buewʉ. Yayióropʉ bueriwʉ. 21 ¿Yʉʉre deero tiigʉ́ sãĩñáĩ? Yʉʉ bueriguere tʉorírapere sãĩñáña. Cʉ̃́ã masĩcua. Cʉ̃́ã mʉʉrẽ wedeadacua, jĩĩwĩ.
22 Jesús teero jĩĩrĩ tʉogʉ́, sĩcʉ̃ Cõãmacʉ̃wii coterí basocʉ Jesuyá diapóare páawi. Cʉ̃ʉ̃rẽ jĩĩwĩ:
—Paiaré dutigʉ́re teero yʉʉrijãña, jĩĩwĩ.
23 Jesupé yʉʉwi:
—Yʉʉ ñañarõ jĩĩãriguere wedeñate. “Ateré ñañarõ jĩĩãwʉ̃”, jĩĩña. Yʉʉ diamacʉ̃́ maquẽrẽ jĩĩãri siro niipacari, ¿deero tiigʉ́ yʉʉre páai? jĩĩwĩ.
24 Jesús siatúarigʉpʉ niitoawi. Anás Jesuré ticocowi Caifás paiaré dutigʉ́ pʉtopʉ.
Pedro jĩĩditonemorigue
(Mt 26.71-75; Mr 14.69-72; Lc 22.58-62)
25 Simón Pedro pecame wesapʉra sũmanucṹwĩ ména. Toopʉ́ niirã́ cʉ̃ʉ̃rẽ sãĩñáwã:
—¿Mʉʉ ĩ́nimena buegʉ́ mee niiĩ? jĩĩwã.
—Niiria, jĩĩwĩ.
26 Toopʉ́ sĩcʉ̃ paiaré dutigʉ́re padecotegʉ sũmanucṹwĩ. Cãmopéro páatanorigʉya wedegʉ niiwĩ. Cʉ̃ʉ̃ Pedrore sãĩñáwĩ:
—Yʉʉ mʉʉrẽ olivo yucʉ oteriropʉ cʉ̃ʉ̃mena niirĩ ĩñatu niiãwʉ̃rã, jĩĩwĩ.
27 —Niiria; yʉʉ mee niiãwʉ̃, jĩĩwĩ sũcã.
Cʉ̃ʉ̃ teero jĩĩrĩrã, cãrẽquẽ wedewi.
Pilato Jesuré sãĩñárigue
(Mt 27.1-2, 11-14; Mr 15.1-5; Lc 23.1-5)
28 Too síro Jesuré Caifáya wiipʉ niiãrigʉre tiidita dutigʉ́ niiré wiseri pʉtopʉ néewawa. Bóeropʉ tiiwʉ́. Judíoare dutirá tee wiseri popea macã yepapʉre sããwariwa. Toopʉ́ sããwaraja, Pascua bosebʉreco niirĩ, yaarénorẽ yaaribojĩya.* Judíoa biiro jĩĩ wãcũyira: “Ʉ̃sã judíoa niihẽrãye wiseripʉ sããwara, jũĩrĩpíra tiiróbiro pʉtʉácu. Siete bʉrecori jũĩrĩpíra tiiróbiro niiãdacu”, jĩĩ wãcũyira. Cʉ̃́ã jũĩrĩpíra tiiróbiro niirã, Pascua bosebʉreco maquẽrẽ yaamasĩriyira. 29 Cʉ̃́ã sããwaheri ĩñagʉ̃, Pilato cʉ̃́ãmena wedesegʉ witiatiwi. Cʉ̃́ãrẽ sãĩñáwĩ:
—¿Mʉ́ã ãnirẽ́ ñeenó wapare wedesãrã tiii? jĩĩwĩ.
30 —Cʉ̃ʉ̃ ñañaré tiihégʉ niiãtã, mʉʉ pʉto cʉ̃ʉ̃rẽ néeatiriboajĩyu, jĩĩwã.
31 Pilato cʉ̃́ãrẽ jĩĩwĩ:
—Cʉ̃ʉ̃rẽ néewaya. Mʉ́ãrẽ dutiré jĩĩrõbirora mʉ́ã basiro cʉ̃ʉ̃ tiiáriguere besera wáaya, jĩĩmiwĩ.
Judíoape yʉʉwa:
—Ʉ̃sã judíoa mʉ́ã romanuã tiiróbiro sĩãdutímasĩriga, jĩĩwã.
32 Too sʉgueropʉre Jesús “cʉ̃́ã teero tiirí, diagʉdacu” jĩĩ wedesʉguetoarucuwi. Cʉ̃ʉ̃ wedeserigue diamacʉ̃́ wáaaro jĩĩrã, judíoa romanuãrẽ cʉ̃ʉ̃rẽ sĩãdutíwa. Juan 3.14 y 12.32. Tee versículopʉre Jesús “yʉʉre sĩãrã́, curusapʉ páabiatu, néemʉõcoadacua” jĩĩgʉ̃ tiiyígʉ. Judíoa curusapʉ basocáre sĩãrĩ́ tiiríyira; romanuã dícʉ teeré tiiyíra. 33 Pilato cãmecócʉtʉsãwawi sũcã. Jesuré sʉocó, sãĩñáyigʉ:
—¿Mʉʉrã́ niiĩ judíoa õpʉ̃? jĩĩyigʉ.
34 Jesupé yʉʉyigʉ:
—¿Mʉʉ wãcũrémena sãĩñáĩ? ¿Ãpẽrã́ mʉʉrẽ yée maquẽrẽ wedearĩte? jĩĩyigʉ.
35 Pilatope jĩĩyigʉ:
—Yʉʉ judíoayʉ mee niiã. Mʉʉya dita macãrã judíoa, teero biiri paiaré dutirá mʉʉrẽ néeatiawã. ¿Deero tiiárĩ mʉʉ? jĩĩ sãĩñáyigʉ.
36 Jesupé cʉ̃ʉ̃rẽ yʉʉwi:
—Yʉʉ Õpʉ̃ niiré atibʉ́reco maquẽ niiria. Atibʉ́reco maquẽ niiãtã, yʉʉre nʉnʉrã́ cãmerĩ́sĩãboajĩya, judíoare dutirá ñeewarijããrõ jĩĩrã. Yʉʉ Õpʉ̃ niiré ãnopʉ́ mee niiã, jĩĩyigʉ.
37 Pilato jĩĩyigʉ:
—¿Too docare õpʉ̃ niiĩ mʉʉ? jĩĩyigʉ.
Jesupé cʉ̃ʉ̃rẽ yʉʉyigʉ:
—Mʉʉ jĩĩrõbirora õpʉ̃ niiã. Yʉʉ diamacʉ̃́ maquẽrẽ wedegʉda jĩĩgʉ̃, ãnopʉ́ ati, bauáwʉ. Niipetira diamacʉ̃́ maquẽrẽ boorá yʉʉ wederére tʉoóya, jĩĩyigʉ.
38 —Diamacʉ̃́ maquẽ ¿ñeenó niirõ niicu? masĩña maniã, jĩĩyigʉ Pilato.
Jesuré sĩãdutírigue
(Mt 27.15-31; Mr 15.6-20; Lc 23.13-25)
Pilato teero jĩĩãri siro, judíoare dutirámena wedesegʉ witiatiwi sũcã. Cʉ̃́ãrẽ wedewi:
—Yʉʉ cʉ̃ʉ̃ ñañaré tiiáriguere bʉaríatʉ. 39 Too docare biirope tiigʉ́da: Pascua bosebʉreco niirĩ, mʉ́ã tiimʉ́ãatirigue tiiróbirora tiigʉ́da: Sĩcʉ̃ peresuwiipʉ niigʉ̃́rẽ wionécobosagʉda. ¿Mʉ́ã judíoa õpʉ̃rẽ wionécori boogári? jĩĩwĩ.
40 Niipetira acaribíjõãwã:
—¡Cʉ̃ʉ̃rẽ wionécorijãña! ¡Barrabápere wionécoya! jĩĩwã.
Barrabás yaarépigʉ niirigʉ niiwĩ.

*18:28 Judíoa biiro jĩĩ wãcũyira: “Ʉ̃sã judíoa niihẽrãye wiseripʉ sããwara, jũĩrĩpíra tiiróbiro pʉtʉácu. Siete bʉrecori jũĩrĩpíra tiiróbiro niiãdacu”, jĩĩ wãcũyira. Cʉ̃́ã jũĩrĩpíra tiiróbiro niirã, Pascua bosebʉreco maquẽrẽ yaamasĩriyira.

18:32 Juan 3.14 y 12.32. Tee versículopʉre Jesús “yʉʉre sĩãrã́, curusapʉ páabiatu, néemʉõcoadacua” jĩĩgʉ̃ tiiyígʉ. Judíoa curusapʉ basocáre sĩãrĩ́ tiiríyira; romanuã dícʉ teeré tiiyíra.