4
Máh mɛ nɛ̂nɛ n sõ, kè wɛ yɔ̀: Gbɛ̃̀nyõ-à mɛ wɛ̃́npirlɛ gbĩ́ nɛ̂nɛ, à n nɛ mɛ núkúlɛ yɔ̃̀lɛ ǹ tahrɩ nɛ́tɛ̃̂ fyé yah yõ. Kàh pɩ sɛ̃́, ǹ tɛ̃́nsàhpu ànɛ̂ ǹ tyi yah wàhpu n nɛ n yah n dah n mɔ ǹ tyɩ́ sɔkɔ, pópó ǹ pɔ n nɔ ǹ yah syɩ́kɩ́nɔ́ gbĩ́ tyɩ́, ǹ sú-á nɛ̂ yah tɔkɔ sah. Sɛ̃́ ye, gbĩ́ nɛ̂-á ápi tɔ lésõ mɛ wɛ̃́npì sɔ̃́, á lésõ mɛ kõ kèkõyṍ tyi náh, tɛ́ mɛ pɩ tɛ̃ yɔ̃bɩlɛ sé tyɩ́. Ǹtɛ gbĩ́ nɛ̂-á sõ̀ Liyel syɩkɩ tɛ̃, légbĩ́-á pɔ nɔ, à ǹ Pídĩ́ tɛkɩ mɔ kèkõyṍ. Pídĩ́ mɛ̀ pɔ dubi sê yɔ́ tyɩ́, tɛ́ sõ̀ mɛ Nsyifunɔ tyi kõ̀nsàhnɔ́ wã̀llɛ n kɔ, névye yõ wɛ n dwe n wilki yĩnnɛ Nsyifunɔ tyi kõ̀nsàhnɔ́ wã̀l kɔ́lɔ́ yɔ̃rɩ sɔkɔ, ànɛ̂ á pól wɛ n pɩ yĩnnɛ Liyel wɛ̃́npìlɛ. Ǹtɛ ǹ wɛ̃́npì ye ńtyɩ̃́nɔ yélɛ kɛ̀. Yé náh wɛ à ǹ Pídĩ́ Mirki dah mɔ á pól nnɔ sɔkɔ, nɛ̂-á ńkɛ̃́nɛ á kɔ̃ à n nɛ n yo yĩ́npɔ̃́ ǹgbɛ̃nɛ nɛ: ‹Bɔ̌, ńmɔ Sú!›* 4.6 - Bɔ̌, ńmɔ Sú nɛ̂-á Liyel Mirki á kɔ̃ á n yo ásõ̂ sɔkɔ yɔ̀, á dyɔ ye kè n to n kõ nɛ Liyel-á á Súlɛ. Kǎh pɩ sɛ̃́, yɔ̃bɩ náh tɔ̃ álɛ; Liyel pye ye álɛ. Tɛ́ áyáh pɩ ǹ pyelɛ sɛ̃́, képah ye ápi tɔ kɩ pèpɔrɩ wɛ ǹmɔ tyɩ́.
Pole yáh-ńsah tyɛ́nɔ́lɛ Kalatɩ tãn tyɩ́lɛ
Ǹgbòlɛ, gbĩ́ nɛ̂-á yé náh lésõ mɛ Liyellɛ n pnɛ, yé lésõ mɛ yɔ̃rɩlɛ n pɩ yî yísyɔ́ tyɩ́ sé gbílkínɔ́ sɔkɔ, tɛ́ Liyel náh se mó tɔ̃ sélɛ sé wìl-ǹsah. Ǹtɛ núkúnúkú, yé Liyel pɩ̃. Tɛ́ mé kɩ tɔ̃ fɛ̃ yo nɛ Liyel-á n pnɛ yépilɛ ńkɛ̃́. Yé se tɔ̃ yɩ̃nɛ yè yé syɩ n tɔ̃ n de kénɛ yɔ̃rɩ sɔkɔ, yè kénɛ yõ kɛ̃́ yîlɛ n gbilki sépi nónó-á sohkɩ kɛ̃́nɛ? 10 Yé mɛ sèpĩ̀n, ànɛ̂ ńwɔ̃́lɔ́, ànɛ̂ tyi túkù pɩ gbĩ́, ànɛ̂ ye wɔ túkùlɛ n mɔ n kõ. 11 É! Yé tyɩ́ mɛ ńmɔ yáh-ńsah tyɛ dɛ́. Máh yèvyãhrɩ tõ̀ nɛ̂ pɩ yépi yĩnnɛ, kè náh n pɩ n pi nɔ̀nɔ́lɛ lɛ́?
12 Ńmɔ ń gblɔ̌y pɩ yépi tyɩ́ kɔ̃lɛ. Képah ye ń yṹnpyé, mé yélɛ n ni nɛ, yépi tɔ yé gblɔ̌y pɩ ńmɔ tyɩ́ kɔ̃lɛ. Yé náh pɩ de yah ń tyɩ́ dò. 13 Yépi ńtɛ̃ pɩ̃ nɛ, Nɩ̀vɩ̀nɩ̀ tir yónɔ́ gbennɛ yé tyɩ́, yam gbõ̀ yõ-á mé wɛ yo kélɛ yé tyɩ́. 14 Tɛ́ ń wil gbɛ̃́nsê yam mɛ̀ yáhnɔ́ náh sõ̀ mɛ nɔ. Tɛ́ képah fyé yõ, yé náh fɛ̃ syi ń yilɔ, yé náh ń sohlɩ. Ǹtɛ yé pyě ń tɔ̃ sah tɛ̃ Liyel yĩ̂nyõ tõ̀npɩ yɔ́ sɔ̃́ ńnɛ; á kɩ nɛ Yesu Krista ńtɛ̃ sɔ̃́ ńnɛ. 15 Nɩ̀vɩ̀nɩ̀ lésõ mɛ yĩ́ĩ́ yé sɔkɔ légbĩ́nɛ. Tɛ́ ńyãh mɛ yé mɔ kénɛ nɩ̀vɩ̀nɩ̀nɛ núkúnúkú wɛ́? Mé kélɛ n yo kègbɩ yõ nɛ, kàh sõ̀ mɛ fɛ̃ n pɩ n pi, yáh náhkɩ sõ̀ mɛ yé yɩ̃́ gbahlɩ wilki ń kɔ̃. 16 Ǹtɛ núkúnúkú, ń gbɩ yónɔ́ yĩnnɛ yé tyɩ́, mé kɩ pɩ yé sépɛlɛ lɛ́?
17 Nósyɔ́ mɛ gbah tɛ̃ nɛ páh mɛ yé sõ̀ tɛ̃, ǹtɛ yé tyɩ́ sõnɔ pèplɔ náh mɛ pé sɔkɔ dɛ́. Pè mɛ ké tyɩ́ nɛ pé ńmɔ ànɛ̂ yépi wrɔ́ gbɛkɩ, yépi mó gbah tɛ̃ pépi sõ̀ tɛ̃. 18 Yâh gbah tɛ̃ tyípéplɔ sõ̀ tɛ̃ gbĩ́mɛgbĩ́, tyípépɛ̌y ye kélɛ. Tɛ́ kè náh yɩ̃nɛ kè nɛ n pɩ yâh ńmɔ wɛ gbĩ́ nɛ̂ ólɛ dɛ́. 19 Ń wɛ̃́npì, mé tɔ̃ mɛ n kwlɔ yé tyɩ́ sɔkɔ kúrntɛ̃́sè sɔ̃́, pópó kɩ pɔ nɔ gbĩ́ nɛ̂-á yé pɩ dùkù kɩ vi mɔ pɩ Krista tyɩ́ kɔ̃lɛ. 20 Ǹtɛ ń yáh-ńsah mɛ tyɛ yé tyɩ́lɛ. Képah ye, mé sɔ̃́ náhkɩ ǹ gblɔ̌y wɛ yé wrɔ́ sɔkɔ núkúnúkú ńtɛ̃nɛ, mè tyi nɔ́pi wɛ n yo yé tyɩ́ dùkù yɔ́lɛ.
Gblɔ̌y yõ mɛ́nɔ́ se fṍnfṍ, tĩ̂, yɔ̃rɩ se fṍnfṍ?
21 Yépi nónó-á mɛ n yah n kɔ̃ tɔ̃́nkõ̀-ǹsahlɛ Moyisi tyi kõ̀nsàhnɔ́ náh, yé se kɩ fɛ̃ yo ńmɔ tyɩ́ nɛ kǎh tyi nónó yo, yé náh sè wɛ noh? 22 Kè mɛ wã́rkɩ́nsàhnɔ́lɛ Liyel wɛy sɛ́bɛ́y sɔkɔ nɛ, wɛ̃́npì nɛ́pĩ̂ nímí-á lésõ mɛ Abrahmɩ tyɩ́. Núkúlɛ, yɔ̃̀ pi Akar pídĩ́-á, ní-ò mɛ Sara pídĩ́nɛ, nɛ̂-á yɔ̃̀ náh ǹnɛ. 4.22 - Yah n tɛ Yenɛsɩ 16 ; 17 ; 21. 23 Piri nɛ̂-á pɔ dubi yɔ̃̀ pi Akar tyɩ́, ǹmɔ dubi à yɩ̃nɛ névi yõ̀tàhsyi yáhntɔkɔnɔlɛ. Ǹtɛ piri nɛ̂-á pɔ dubi Sara wɔ tyɩ́, ǹmɔ dubi à yɩ̃nɛ Liyel-á sõ̀ ǹ vyãh kɔ̃ sɔ̃́. 24 Tyi nɔ́pilɛ yɔ̀ kɛ̀; tir yɔ́ ye sè álɛ n wɛ̃kɩ. Syɔ́ nɔ́pi tyi mɛ yégbékè kwrɔ́nmɔnɔ duke nínɔ́lɛ álɛ n wɛ̃kɩ. Akar ye yégbékè kwrɔ́nmɔnɔ gbennɛ, nɛ̂-á wɛ Syinayi yɔ̃lɩ yõ. Yɔ̃bɩ ye ǹmɔ mɛ n dubi n mɔ. 25 Ǹmɔ ye Syinayi yɔ̃lɩlɛ, nɛ̂-á mɛ Arabi yamana sɔkɔ. Á kɩ fɛ̃ à tɔkɔ sãh Yerusalɛmɩ kwillɛ kwɛy mɛ̀ sɔkɔ. Yé náh wɛ di, Yerusalɛmɩ kwil tɔ mɛ yɔ̃rɩ sɔkɔ ànɛ̂ ké névyelɛ. 26 Ǹtɛ Yerusalɛmɩ nɛ̂-á mɛ yĩ̂nyõ, képah náh mɛ yɔ̃rɩ sɔkɔ. Képah ye ápi yṹnɛ. 27 Yé yah, kè mɛ wã́rkɩ́nsàhnɔ́lɛ Liyel wɛy sɛ́bɛ́y sɔkɔ nɛ ńkɛ̃́:
‹Nɛ n mɛ nɩ̀vɩ̀nɩ̀ sɔkɔ píkã́nsè, áwɔ nɛ̂-á á náh sõ̀ mɛ pilɛ n wɛ.
Nɛ n syɔ n wilki n mɔ nɩ̀vɩ̀nɩ̀ tɛ̃̀ tyɩ́, áwɔ nɛ̂-á á náh pi dúbínɔ́ yɔ́nɔ́ pɩ̃.
Yé náh wɛ di, sê yáhlensàhnɔ́ pye kɩ dò kal
pɛ̀tɛ̃̀ tyɩ́lɛ.› 4.27 - Yah n tɛ Yesayi 54.1.
28 Ǹtɛ yépi wɔlɛ, ń yṹnpyé, yé dubi à yɩ̃nɛ Liyel vyãh kɔ̃́nɔ́lɛ, sɔ̃́-á Yisakɩlɛ. 29 Piri nɛ̂-á lésõ dubi à yɩ̃nɛ névi yõ̀tàhsyi yáhntɔkɔnɔlɛ, ǹmɔ lésõ mɛ ǹ ní-òlɛ n fõh, nɛ̂-á dubi Liyel Mirki gbõ̀ yõ. Tɛ́ sɛ̃́ ó ye kélɛ kwɛy mɛ̀ tɔ sɔkɔ. 30 Ǹtɛ sɔ̃́ mɛ Liyel wɛy sɛ́bɛ́y yo wɛ́? Kè nɛ ńkɛ̃́: ‹Yɔ̃̀ pi pídĩ́ náh yɩ̃nɛ gbɛ̃kɩ yṍnɔ́lɛ wɛ̃ tyɩ́ pídĩ́ yɔ́lɛ, nɛ̂ yṹ náh mɛ yɔ̃̀lɛ. Képah ye, yɔ̃̀ pi yĩni ànɛ̂ ǹ pídĩ́ tɔlɛ.›§ 4.30 - Yah n tɛ Yenɛsɩ 21.10. 31 Kǎh pɩ sɛ̃́, ń yṹnpyé, yɔ̃̀ pi pye náh ápilɛ dɛ́. Sê nɛ̂ pye-á ápilɛ, yɔ̃̀ náh ǹnɛ.

*4:6 4.6 - Bɔ̌, ńmɔ Sú nɛ̂-á Liyel Mirki á kɔ̃ á n yo ásõ̂ sɔkɔ yɔ̀, á dyɔ ye kè n to n kõ nɛ Liyel-á á Súlɛ.

4:22 4.22 - Yah n tɛ Yenɛsɩ 16 ; 17 ; 21.

4:27 4.27 - Yah n tɛ Yesayi 54.1.

§4:30 4.30 - Yah n tɛ Yenɛsɩ 21.10.