27
Yesu tɛ̃́nyukunɔlɛ Pilati tĩ̀nnɛ
Séngbɔ̃́ púpúlɛ, sárká syínwìlkìpu yõ̀tãm pól ànɛ̂ kwil yèwàhnɩ̀ pól yo sah núkú yõ nɛ Yesu-á yɩ̃nɛ à ko mɔ. Tɛ́ mɛ à tɛ̃ pukubi, tɛ́ kyɩ ǹnɛ kwíltãm yõ̀tɛ̃̀ Pilati gbõ̀ dahbɩ.
Nsyudasɩ kúnɔ́lɛ
Képah sɔkɔ, Nsyudasɩ nɛ̂-á sõ̀ pɩ pè kɔ̃ pè Yesu wɛ tɛ̃, wǎh pɔ ǹ kònmɔnɔ tyɩ́ wɛ kè yĩ tɛ̃, kè à kah fyãh. À mɛ pɔ́ plɔ́ yõgbãm nɔ́pi tɔkɔ kyɩ nɛ pé sárká syínwìlkìpu yõ̀tãm ànɛ̂ kwil yèwàhnɩ̀ kɔ̃. Tɛ́ yo pé tyɩ́ nɛ, páh tyípékè pɩ lékàh kɛ̃́ névi mɔ́nɔ́lɛ kũ sɔkɔ. Ǹtɛ pè mɛ à syah nɛ, pépi tir nɛ̂ se mɛ képah sɔkɔ nɩ? Képah-á mɛ ǹmɔlɛ n yah kɛ̀. Képah sɔkɔ, Nsyudasɩ pɔ́ mɛ̀ milki Liyel ní-ńsah wɔ̀kɔ̀ kètǎr sɔkɔ, tɛ́ wil sɔkɔ à kyɩ ǹ gblɔ̌y gbel. Sárká syínwìlkìpu yõ̀tãm mɛ pɔ́ mɛ̀ tɔkɔ tɛ́ nɛ ńkɛ̃́, kè náh yɩ̃nɛ dáhnmɔnɔlɛ Liyel ní-ńsah gbô pɔ́ sɔkɔ. Névi tṍ-á kɩ n kwɛ n pi ké tyɩ́ sɔkɔ. Képah tɛ̃̀nɛ, pè yo sah núkú yõ, tɛ́ pɔ́ mɛ̀nɛ pní mɔ́-ò dĩ́ yɔ́ swãh dwe à pɩ nɛ́pân lékyɩ̂ yɩ̃́-ńsahlɛ. Képah ye, fɔ́ɔ́ à pɔ syɩ kwɛy mɛ̀ tyɩ́, swãh mɛ̀ mɛ n ye tṍ swãhlɛ. Képah sɔkɔ, Liyel tɛ̃ntõ̀ syínyo-ò Nsyeremi-á lésõ nɛ̂ yo sah, kè wil. À lésõ nɛ ńkɛ̃́: «Pè ye pɔ́ plɔ́ yõgbãm tɔkɔ, Yisrayel no-á nɛ dan nɛ̂-á yɩ̃nɛ kɔ̃́nɔ́lɛ ǹ tyɩ́ sɔkɔ. 10 Tɛ́ kyɩ sélɛ pní mɔ́-ò dĩ́ swãh dwe, à yɩ̃nɛ Tɛ̃̀ ǹgbɛ̃ Liyel-á kè yo sɔ̃́ ń tyɩ́.»* 27.9 Yah n tɛ Nsakari 11.12-13 ànɛ̂ Nsyeremi 18.2-3 ; 19.1-2 ; 32.6-15.
Pilati mɛ Yesulɛ n piki n yah
11 Pǎh Yesu tɛ̃ kyɩ kwíltãm yõ̀tɛ̃̀ dĩ́ Pilati tyɩ́, à mɛ Yesu piki yah nɛ ǹmɔ se Nsyifunɔ yõ̀tɛ̃̀nɛ dĩ́nɛ nɩ? Yesu mɛ yo ǹ tyɩ́ nɛ: «Áwɔ ye yo kélɛ.» 12 Ǹtɛ sárká syínwìlkìpu yõ̀tãm ànɛ̂ kwil yèwàhnɩ̀ sõ̀ mɛ tyilɛ n yo n sah ǹ yõ. Ǹtɛ à náh dahbɩ wilki pé tyɩ́ sépi tyɩ́ sɔkɔ. 13 Képah sɔkɔ, Pilati mɛ yo ǹ tyɩ́ nɛ, pǎh tyi nónó póllɛ n yo n sah ǹ yõ, à kó mɛ sélɛ n nohnɩ nɩ? 14 Ǹtɛ Yesu náh dahbɩ wilki ǹ tyɩ́ póllɛ. Kǎh pɩ sɛ̃́, kè ǹ gbã̀n kah du.
Pilati Yesu kònmɔnɔ wɛ̃̀kɩ̀ kɔ̃
15 Yimɛyí Pakɩ syáh sɔkɔ, kwíltãm yõ̀tɛ̃̀ ńkɛ̃́nɛ wɔ̀kɔ̀npèkè sɔkɔ nɛ́núkù yɔ́ fĩn n mɔ, tɔ́wû-à nɛ̂ yah wilki. 16 Tɛ́ légbĩ́nɛ dĩ́ yɔ́ sõ̀ mɛ wɔ̀kɔ̀npèkè sɔkɔ, nɛ̂ yĩ́npékè-á wil yĩ́ĩ́ náhnáh. Ǹ yĩn ye sõ̀ Barabasɩlɛ. 17 Képah tɛ̃̀nɛ, tɔ́wû nɛ̂-á sõ̀ mɛ tùkènmɔnɔlɛ, kwíltãm yõ̀tɛ̃̀ dĩ́ Pilati mɛ pépi piki yah nɛ, pè se mɛ ké tyɩ́ nɛ pé nɛ̂ fĩn mɔ pè kɔ̃ nɩ? Barabasɩ se, tĩ̂ Yesu nɛ̂-á pè n ye Liyel nɛy yáhntɔkɔnɔlɛ, ǹmɔ se? 18 Yé náh wɛ di, Pilati sõ̀ pɩ̃ nɛ Yesu yĩ́ngbɩ́ wìlnɔ́-á n yɔ pélɛ pè kɔ̃ pè à dahbɩ péwɔ gbõ̀ sɔkɔ. 19 Tɛ́ wǎh mɛ tɛ̃̀nɔ́lɛ tukey tùkè-ǹsah sɔkɔ, ǹ kyɩ tɛ̃ntõ̀ mɔ ǹ tyɩ́ nɛ, lékàh kɛ̃́ dĩ́ mɛ̀ tyɩ́ dlɛ́npêl-á pé kwlɔ kwɛy lékã̂hnɛ. À káh ǹ vyãh dahbɩ ǹ tyɩ́ sɔkɔ dɛ́. 20 Ǹtɛ sárká syínwìlkìpu yõ̀tãm ànɛ̂ kwil yèwàhnɩ̀ mɛ tɔ́wû kurki mɔ nɛ, pè yo Pilati tyɩ́ à Barabasɩ fĩn mɔ, à mó Yesu ko mɔ. 21 Kwíltãm yõ̀tɛ̃̀ dĩ́ Pilati mɛ tɔ̃ pè piki yah nɛ, pè se mɛ ké tyɩ́ nɛ pé nɛ̂ tɛ̃̀ fĩn mɔ pè kɔ̃ nɛ́pĩ̂ nímí nɔ́pi sɔkɔ nɩ? Pè mɛ nɛ Barabasɩ-á. 22 Pilati mɛ nɛ, ǹtɛ Yesu nɛ̂-á pè n ye Liyel nɛy yáhntɔkɔnɔlɛ, pé se kɩ pɩ sɔ̃́ ǹmɔlɛ nɩ? Pé pól mɛ nɛ wǎh yɩ̃nɛ à syɩ dahnɩ yõ. 23 À mɛ pè piki yah nɛ, ǹtɛ tyítúkù nɛ̂ ó se à pɩ nɩ? Ǹtɛ pè tɔ̃ kah yo mɔ wòhòh nɛ, wǎh yɩ̃nɛ à syɩ dahnɩ yõ. 24 Pilati-á pɔ kè pɩ̃ nɛ pé náh mɛ fɛ̃ tir yɔ́lɛ n pɛkɩ ké sɔkɔ, tɛ́ névye-á mó tɔ̃ mɛ n tyah tyah fɛ̃̀kɩ̀nɔ́lɛ, à ni tɔkɔ à ǹ gbã̀n wu tɔ́wû yĩ́ yah tɛ́ nɛ, péwɔ vyãh náh mɛ dĩ́ mɛ̀ kònmɔnɔ tyɩ́ sɔkɔ. Kǎh pé tyɩ́ kɛ̀. 25 No pól mɛ nɛ, ǹ kònmɔnɔ plɔ pɩ pépi ànɛ̂ pé wɛ̃́npì tyɩ́lɛ wɛ́! 26 Képah sɔkɔ, Pilati mɛ Barabasɩ fĩn mɔ pè kɔ̃. Tɛ́ sràsyíbí kɔ̃ pè Yesu ko yèfõhlɛ, tɛ́ ǹ gbàh dɛ mɔ pè kɔ̃ nɛ pè à syɩ dahnɩ yõ.
Sràsyíbí-á kṍlɛ Yesu ko dùkù nɛ̂nɛ
27 Képah tɛ̃̀nɛ, kwíltãm yõ̀tɛ̃̀ dĩ́ Pilati sràsyíbí mɛ Yesu tɛ̃ de tɔ̃́rɩ́ gbô sɔkɔ, tɛ́ pé no sràsyíbí pól ye pɔ à mɔ gbɩ̃. 28 Pè mɛ ǹ flɔ dɛ ǹ wil sɔkɔ, tɛ́ fwɔ̀mɔ̀nsãh ǹgbɛ̃ yɔ́ mɔ à kɔ̃. 29 Tɛ́ pã̀n yõ̀kɔ̃ pɩ dyɩ à kɔ̃ tɔ̃́rɩ́ yṍkúrí swɔ, tɛ́ lépéy yɔ́lɛ à kɔ̃ à tɛ̃ yĩn ǹ gbõ̀yõ̀ sɔkɔ. Tɛ́ gbètukunɔ di ǹ yah sɔkɔ à kṍlɛ ǹnɛ n ko mɛ yo tũ nɛ, Nsyifunɔ yõ̀tɛ̃̀ dĩ́, páh n wɛkɩ ǹ tyɩ́. 30 Tɛ́ n sĩn n mɔ ǹ yõ, tɛ́ lépéy mɛ̀ syi à ǹnɛ n mɩkɩ ǹ yõ sɔkɔ. 31 Pǎh kṍlɛ à ko tɛ, pè fwɔ̀mɔ̀-ǹgbɛ̃ mɛ̀ dɛ ǹ tyɩ́ tɛ́ ǹ flɔ tɔ̃ mɔ à kɔ̃, tɛ́ à tɛ̃ n yuku syɩ́-ńsah dahnɩ yõ.
Yesu syɩ́nɔ́lɛ dahnɩ yõ
32 Pǎh kyɩ n wil kwil sɔkɔ, pè Sirɛnɩ kwil dĩ́ yɔ́ yohnɩ pè n ye Simolɛ. Sràsyíbí mɛ ǹmɔ kyɩ̃ mɔ à kɔ̃ à Yesu syɩ syɩ dahnɩ twah. 33 Pǎh kyɩ yĩni tɛ̃ tyah yɔ́ sɔkɔ, pè n ye Kɔlkotalɛ, nɛ̂ kɔ́r-á Yõ̀gbèkè tyahlɛ, 34 pè wil yɔ́nɔ́ kèkô kwâh yɔ́ fɛ̃kɩ mɔ dìvɛ̃ sɔkɔ Yesu kɔ̃ nɛ à wɔ. Wǎh kè wɔ yah, à kè yahle. 35 Képah náh, pè à syɩ dahnɩ yõ. Pǎh à syɩ tɛ, pè ǹdan mɔ à ǹ flɔ dibi pé wɛ̃ wrɔ́. 36 Tɛ́ mɛ kɔ̃ tɛ̃ nɛ́npɔ́ à ǹnɛ n syɩkɩ nɛ nɛy káh pɔ à pwah mɔ. 37 Yõ nɛ̂ yõ-á pè syɩ ǹnɛ, pè sõ̀ mɛ kè wãrkɩ syɩ sah ǹ yõ̀tah sɔkɔ nɛ ńkɛ̃́: «Yesu ye yɔ̀, nɛ̂-á Nsyifunɔ yõ̀tɛ̃̀nɛ.» 38 Kèlékɛ̃ pɩ́pú nɛ́pĩ̂ nímí yísyɔ́ tɔ sõ̀ mɛ syɩ́nɔ́lɛ dahlɔ yõ ǹ tnɔ̂. Núkú sõ̀ mɛ ǹ gbõ̀yõ̀ sõ̀lɛ, ní-ò mɛ ǹ gbɛ̃̀yɩ̃̀nɛ̀ sõ̀lɛ. 39 Wɛ̃̀kɔbɩ nónó-à kɔ pɔ n sɔkɔ, pě pé ywɔ̃lɛ n mɔ ǹ tɛ́ ǹnɛ n gbyɔ 40 nɛ ńkɛ̃́, ǹmɔ nɛ̂-á sõ̀ nɛ páh kɩ Liyel ní-ńsah wɔ̀kɔ̀ kètǎr sɔ, tɛ́ kɩ fɛ̃ kè tɔ̃ mɔ sèpĩ̀n tɔ̃́nɩ̀ wrɔ́, ńkɛ̃́ Liyel Pídĩ́-à kɩ nɛ̂ ǹnɛ, à ǹ gblɔ̌y pwah mɔ. À tiki n to dahnɩ yõ kɛ̀. 41 Sɛ̃́ ye, sárká syínwìlkìpu yõ̀tãm ànɛ̂ Moyisi tyi kõ̀nsàhnɔ́ kwɔ́pú, ànɛ̂ kwil yèwàhnɩ̀ tɔ sõ̀ mɛ kṍlɛ ǹnɛ n ko mɛ yo tũ nɛ, 42 wǎh túkù pwah mɔ, tɛ́ kɩ tɛ̃ ǹ gblɔ̌y wɔ pwah mɔ kwlɔ nɩ? Yisrayel yõ̀tɛ̃̀ tɛ̃̀-à kɩ nɛ̂ ǹnɛ, à tiki n to dahnɩ yõ núkúnúkú, pé mó sɛ̃ ǹ yõ kɛ̀. 43 À kó ǹ sõnɔ sah Liyel yõ, tɛ́ kè yo ńtɛ̃nɛ nɛ ǹ Pídĩ́-á pélɛ nɩ? Ǹ tyɩ́-à kɩ mɛ nɔ Liyel tyɩ́, à à pwah mɔ núkúnúkú wɛ́. 44 Kèlékɛ̃ pɩ́pú nónó tɔ-á sõ̀ syɩ́nɔ́lɛ ǹ tnɔ̂, pépi tɔ sõ̀ mɛ ǹnɛ n gbyɔ sɛ̃́ntɛ̃̀ ólɛ.
Yesu kúnɔ́lɛ
45 Gbĩ-á mɛ yõ̀tah sírr sɔkɔ, fɛ̃́ntũ̂ mɔ kèkõyṍ pól sɔkɔ, pópó à pɔ nɔ lɛ́rɩ́nɔ́ tɔ̃́nɔ́ tyɩ́. 46 Lɛ́rɩ́nɔ́ tɔ̃́nɔ́ nɔ́pi-á sɔkɔ, Yesu kah yo yĩ́npɔ̃́ ǹgbɛ̃nɛ nɛ: «Yeli, Yeli, lama sabakɩtani?» Nɛ̂ kɔ́r-á: Ńmɔ Liyel, ńmɔ Liyel, kwâh nɛ̂ pɩ tɛ́ á ń fĩn mɔ? 47 Nónó-á sõ̀ mɛ nɛ́npɔ́, pé túkù-á ǹ yónmɔnɔ mɛ̀ noh, pè nɛ ńkɛ̃́, wǎh mɛ Yelilɛ n ye n yah oo! 48 Nɛ́npɔ́ swɔ, pé sɔkɔ yɔ́ to kyɩ sènsúkúrí tɔkɔ fõ yõ̀yõ̀kè ni sɔkɔ, à dyɩ mɔ gbey yɔ́ vyãh tyɩ́, tɛ́ kè nɔ ǹ tyɩ́ nɛ à wɔ. 49 Pé tɛ́lɔ́ mó mɛ yo tũ nɛ ńkɛ̃́, pé ye yĩn sɔ̃́, Yeli mó pɔ à pwah mɔ pé yah ǎtrɛ. 50 Ǹtɛ Yesu mɛ tɔ̃ kah de syi tɛ́ yah kwlɔ. 51 Képah tɛ̃̀nɛ, fwɔ nɛ̂-á dyɩ́nmɔnkàhsàhnɔ́lɛ Liyel ní-ńsah wɔ̀kɔ̀ kètǎr sɔkɔ, kè tɔ tɔ́lɔ́ nínɔ́ à tɔkɔ ké yõ̀tah tyɩ́, à kyɩ dal mɔ ké sètàhkɩ̀ sõ̀ tyɩ́. Tɛ́ sétáh mɛ syah, légbyɔ̃́ gboke, 52 léyã̂l yɩkɩ mɔ, Liyel yõ sɛ̃́pú nónó-á sõ̀ ku sɔkɔ tɛ, pé náhnáh lékyɩ̂ mɛ yilki mɔ. 53 Képah náh, tɛ́ mɛ wil léyã̂l sɔkɔ Yesu lékó yílkínmɔntɛnɔ náh, tɛ́ de Yerusalɛmɩ kwil sɔkɔ Liyel-á képah nɛ̂ yah tɔkɔ. Névye náhnáh yĩ́ tɛ̃ pé yõ. 54 Sràsyíbí yõ̀tɛ̃̀ dĩ́ ànɛ̂ nónó tɔ-á sõ̀ mɛ Yesulɛ n syɩkɩ ǹnɛ, pépi-á sétáh syahrɩ mɛ̀ wɛ à tahlɩ tyi nónó tɔ-á pɩ, tíkí pè kah tɛ̃. Pè mɛ nɛ ńkɛ̃́: «Kègbɩ yõ, dĩ́ mɛ̀nɛ, Liyel Pídĩ́ ye sõ̀ ǹnɛ.» 55 Tɛ́ syɔ́ náhnáh tɔ sõ̀ mɛ yĩn tɛ̃ fɩ̃́ tɛ́ mɛ n yah. Kalile duku sɔkɔ ye kénɛ syɔ́ Yesu sõ̀ tɛ̃, à n yah n dah n mɔ ǹ tyɩ́ sɔkɔ. 56 Makadala kwil Mari sõ̀ mɛ pé sɔkɔ, à tahlɩ Nsyakɩ ànɛ̂ Nsyosɛfu yṹ Mari tyɩ́, ànɛ̂ Nsebede dĩ́npì yṹnɛ.
Yesu lékó yɩ̃́nɔ́lɛ
57 Ńvɩ̃́-á pɔ nɔ, tàh dĩ́ yɔ́ pɔ de, nɛ̂-á sõ̀ n wil Arimatɩ kwil sɔkɔ. Kénɛ dĩ́ yĩn ye Nsyosɛfulɛ. Yesu tõ̀ sã́h-ò ye sõ̀ ǹ tɔlɛ. 58 Ǹmɔ mɛ kyɩ wil Pilati tyɩ́, à Yesu lékó ni ǹ tyɩ́. À mɛ nɛ pè ǹnɛ à kɔ̃. 59 Pǎh ké wɛ̃̀kɩ̀lɛ à kɔ̃, à mɛ ǹ lékó tɔkɔ tɛ́ à plo fwɔ gbró snɔ́lɛ. 60 Nsyosɛfu-á sõ̀ pè kɔ̃ pè diki sã́n nɛ̂ tũ sah ǹ yɛ̃́ngbɛ̃́ tyɩ́lɛ tɛkɩ sɔkɔ, à kyɩ à dah mɔ képah sɔkɔ. Képah sɔkɔ, tɛ́ dáh-ǹgbɛ̃ yɔ́ pil pɔ ké yah vike tɛ́ sɔkɔ. 61 Tɛ́ légbĩ́nɛ, Makadala kwil Mari ànɛ̂ ǹ ní-ò Mari sõ̀ mɛ kɔ̃́ntɛ̃̀nɔ́lɛ nɛ́npɔ́ sɔkɔ diki yah yèsreynɛ.
62 Tɛ́ kénɛ yòh sõnɔ́ ye ńkɛ̃́nɛ pě pélɛ n vi n sah pé mɩ mɩ yòh sõ yĩnnɛ. Ké dĩndallɛ, sárká syínwìlkìpu yõ̀tãm ànɛ̂ Farisi wɛ̃̀kɩ̀ kɔ́pú mɛ wɛ̃ sõ̀ tɛ̃ kyɩ wil Pilati tyɩ́, 63 tɛ́ yo ǹ tyɩ́ nɛ, pé yõ̀tɛ̃̀, pé dyɔ-á to kõ nɛ, kénɛ névye pílkí-ò-á lésõ mɛ kè yo sah ǹ kú-ńkɛ̃̂ sɔkɔ nɛ, pâh pɔ ku, ké sèpĩ̀n tɔ̃́-ò sõlɛ, pé lékó-á kɩ yilki mɔ. 64 Képah yĩnnɛ, ńkɛ̃́ à sràsyíbí kɔ̃ pè diki syɩkɩ pɔ nɔ sèpĩ̀n tɔ̃́nɩ̀ tyɩ́. Képah-à pɩ́-ńkɛ̃̂nɛ, ǹ tõ̀ sã́hpú-á kɩ n syah n pɔ ǹ lékólɛ n yɩ̃ n wilki, tɛ́ kɩ névye syah nɛ ǹ lékó-á yilki mɔ. Képah tɛ̃̀-á kɩ tɔ̃ névye pilki kal gben tɛ̃̀nɛ. 65 Pilati mɛ yo pé tyɩ́ nɛ, tyah syɩ́kɩ́pú-á yɔ̀. Ńkɛ̃́ pè kyɩ diki mɛ̀nɛ n syɩkɩ pǎh mɛ ké tyɩ́ sɔ̃́. 66 Pè mɛ sɔkɔ à kyɩ diki yah dáhkɩ̀ mɛ̀ pɔkɔ mɔ, tɛ́ tyah syɩ́kɩ́pú kɔ̃ pè kélɛ n syɩkɩ.

*27:10 27.9 Yah n tɛ Nsakari 11.12-13 ànɛ̂ Nsyeremi 18.2-3 ; 19.1-2 ; 32.6-15.