1 Zaɗka ɓuru pɔŋ kḭ ɓáy mbii nun, ɓúru kaw ɓil bawda tuo na báyḭi lɛ, ɓuru se ndoy maa tukuɗu mbii Kos. Nzaaruoke ku na ɓuru uru ɓúru se tukuɗu mbii Rode. Úru saa zaɗ nu ku na, ɓuru se puo ká Patara. 2 Lɛɛ, ɓuru ziŋ bawda tuo ká ɗi ká se nun-ɛ ɓa Fenisi, ɓúru hil ɓúru kaw ɗi a ɓúru zɔl. 3 Zaɗka ɓuru ɗo sikɗa maambii na, ɓuru kɔ tukuɗu mbii Sipir ɗo ɓa nduo gel, a ɓúru se nun ɓuru mak ɓa tusiri ká Siri, ɓúru tḭi puo ká Tir. Ɓuru ɗira ká ɗi, ɓay ḭi lɛ, ɓa zaɗ ká i fá̰a soɓari saa ɓil bawda tuo ká ɗi. 4 Ká Tir na ɓuru ziŋ nzoɓ mbika lawri ká ɗi, a ɓúru kaw ziŋ ri nam tɔnɔ say. Lɛɛ, Tem Law Pie suru ri ha ri ɓaa ha̰ Pol ɓay haŋa ni ka se Zuruzalɛm ya. 5 Roo lɛ, zaɗka ɓuru ɗaa nam ɓa tɔnɔ say na báyḭi lɛ, ɓuru uru ɓúru mbi faa, lɛ, ɓari riw bele ɓáy má̰y ɓariri ɓáy vu ɓariri na, i su ɓuru kpṵru ha̰ ɓuru tḭi saa ɓil ŋgɛrɛpuo na. Zaɗka ɓúru kḭri ɓúru tḭi nzaa maambii na báyḭi lɛ, ɓuru huku siri ká nzaa kporo, ɓúru ɗaa nzaa ɓay kere ká ɗi. 6 Falɛ ká ɓuru waɗa kḭ mbḭw mbḭw riw bele na nda̰w rɔɔ, ɓúru pɔŋ kḭ ɓúru hil ɓúru kaw ɓil bawda tuo na. A ɓari na laa lɛ, i yḭ̀i faa puo ɓari.

7 Ɓuru uru ká Tir na, ɓúru se ɓáy bawda tuo ɓa pola kpṵru tḭi Tolemay. Zaɗka ɓuru tḭi ɗi na, ɓuru hii soko ha̰ yṵ ɓururi a ɓúru kaw ziŋ ri nam mbḭw. 8 Nzaaruoke na, ɓuru uru ká zaɗ nu ku ɓúru se kpṵru, ɓúru tḭi ŋgɛrɛpuo ká Sezare. Ɓuru se luo Filiɓ ká ɓa nzoɓ káa Ɓay Kere, ɓúru naa luo-ɛ. Ɓa ɓe ká sakra nzoɓri ká tɔnɔ say ká i nan ri ká Zuruzalɛm na. 9 Ɓe na, ka ɗo ɓáy leɗ má̰y tikɗiri ɓa niŋ ká i ya̰a ɓay saa nzaa Ŋgɛrɛwṵru í ɓaa ha̰ nzoɓri. 10 Ɓuru kaw ɗi kpṵru nam ɓuru maa fe báyḭi lɛ, nzoɓ ya̰aŋa ɓay saa nzaa Ŋgɛrɛwṵru mbḭw, riŋ-ɛ ɓa Agabus uru saa kuɗu zaɗ ká Zude a ví ziŋ ɓuru ká ɗi. 11 Lɛɛ, ka mbi sal ɓil huɔ Pol a síŋke ɓal-ɛri ɓáy nduo-ɛri kḭ sùo-ɛ a ɓaa mii: «Ì kɔ, ɓay ká Tem Law Pie tina máake na ze ɗo key: nzoɓ sal ɓil huɔ key na Ziɓri ká Zuruzalɛm i síŋ ni faa mbḭw munu ká mì siŋ ɓal-iri ɓáy nduo-iri key, í ala ni ɓo nduo nzoɓri ká i tuu Ŋgɛrɛwṵru ya.» 12 Zaɗka ɓuru laa ɓayke munu na báyḭi lɛ, ɓúru kḭri ká ɓuru ɗo zaɗɛ na, ɓuru koɗ Pol ɓay haŋa ni ka se Zuruzalɛm ya. 13 Roo lɛ, Pol yḭiŋra ɓáy ɓay ha̰ ɓuru mii: «Ɓay ḭi nda̰w rɔɔ, ì rɛ-rɛw í ɗaa ha̰ law-i kuŋ mbii gbaɗ mini key lɛ? Ɓay tul riŋ Ŋgɛrɛmbay Zezu na, mì ɗo ɗi ya ɓay haŋa ri siŋ mì siŋ hɔy ya, roo lɛ, huɗ hɔy kara mì ɗo ɗi ya ɓay huka ká Zuruzalɛm.» 14 Munu ká ɓuru ziŋ faa ká ɓay mbaka tul-e ya na, ɓuru pɔŋ nzaa kóɗ ni ɓúru ɓaa mii: «Ndaɗ ɓay haŋa Ŋgɛrɛmbay ka ɗaa munu ká law-ɛ hii.»

15 Fal namri ká kal na ku báyḭi lɛ, ɓuru leke fe ɓururi a ɓúru uru ɓúru zɔl ɓa Zuruzalɛm. 16 Nzoɓ mbika law ha̰nɛri ká Sezare su ɓuru se puo Manaso̰n ká ɓa nzoɓ ká Sipir, a ɓa nzoɓ mbika law ká piɛɗ lew hɔy, a ha̰ ɓuru naa luo-ɛ.

17 Zaɗka ɓuru tḭi Zuruzalɛm na, yṵ ɓururi ká ɗi i mgba ɓuru ɓáy suoriya. 18 Nzaaruoke na báyḭi lɛ, Pol se ziŋ ɓuru se puo Zak, ká *ŋgɛrɛ tul peɗri riw bele ɗo mbṵ́ kḭ ká ɗi. 19 Pol ɗaa soko ha ri, a kḭi fal feri riw bele ká Ŋgɛrɛwṵru ɗaa ká sakra nzoɓri ká i ɓa Ziɓ ya ɓáy nzi-ɛ lɛm lɛm ɓáy faa peɗ ɓe na ha ri laa. 20 Zaɗka i laa ɓayke na báyḭi lɛ, i pisi Ŋgɛrɛwṵru í ɓaa mii: «Yṵ ɓuru, mù kɔ nzoɓri ɓa mina mina ká sakra Ziɓri key ze i ɗaa law-ri ɓo tul Zezu lɛ! Roo lɛ, ɓari riw bele na, i ɓa nzoɓri ká i nduɔ ká tul *bol kusol *Moyze. 21 Ɓari na, i laa ɓay ká se tul-a mii, mù fere Ziɓri riw bele ká i kaw sakra nzoɓri ká i ɓa Ziɓ ya na, ha ri pɔŋ bol kusol Moyze, a mú ɓaa ha ri ɓay haŋa ri kuŋ ŋgori vu ɓariri mbǎa nda̰w, ɓay haŋa ri ɗaa fe sa̰w puo naari mbǎa nda̰w pi. 22 Náa ɗáari mina ro lɛ, ɓay ḭi lɛ, vika ɓo key na, i laa ɓayke ɓa tusuɛ! 23 Munu zu lɛ, mu ɗaa fe ká ɓuru ɓáa ha mù. Ká sakra ɓuru key na, nzoɓri ká i mbi nzaa-ri ha̰ Ŋgɛrɛwṵru na, i ɓa niŋ. 24 Ɓo na, mu se ziŋ ri mú sáŋ sùo-ɔ ziŋ ri, rɔɔ mú puo feri riw bele ká ɓay haŋa ri sṵ́uke tul-ri. Ɓe mini nda̰w rɔɔ, nzoɓri riw bele na, i kɔ́kɔ mù ɓa nzoɓ ká mù ɗo tul fe sa̰w bulu naari mú ɗaa vu mbom ɓo tul bol kusol Moyze ɓaŋguɔ. Ɓe rɔɔ i kɔ́kɔ ɓay ɓáa nzoɓri ká i ɓaa se tul-a na ɓa kúɗ ɓay hɔy ɓáy. 25 A ɓay ká se tul nzoɓri ká i ɓa Ziɓ ya ká í ɗaa law-ri ɓo tul Zezu na, ɓuru mbi nzaa ɓuru pola, ɓúru pie ɓáy mbeɗe ha ri ɓay haŋa ri mgba sùo-ri ká tul náyri ká nzoɓri púoke fe ha̰ wṵru ɓari nda̰w, ká tul sím nda̰w, ká tul nayri ká i piri sol-ri ká símke ndiŋ ɓa ɓaɗi nda̰w, rɔɔ ɓay tul ɗáa nun pie nda̰w na.»

26 Báyḭi lɛ, nzaaruoke na, Pol se ziŋ nzoɓri ká niŋ ku na, í tii sa̰w ɗáa fe sa̰w puo Ziɓri. Falɛ lɛ, ka se ɓil *hul ka̰ni Ŋgɛrɛwṵru ɓay haŋa nzoɓ fe poyri kɔ nam ká i ɔ́rɔke ɗáa fe sa̰w puo na. Ɓa nam ká ɓari nzoɓ fe poyri púoke fe ɓay tul-ri mbḭw mbḭw riw bele.

27 Zaɗka nam ká tɔnɔ say na tɔ̀ŋ deɓ ɓay haŋa ɔ́rɔ ɓie nam sáŋ sùo-ri maa báyḭi lɛ, Ziɓri ká i uru saa kuɗu zaɗ ká Azi na, i kɔ Pol ɗo ɓil *hul ka̰ni Ŋgɛrɛwṵru. Lɛɛ, ɓari na i suru tigba̰a ruɔ nzoɓri riw bele í mgba ni 28 í ɗáake fe ɓeleŋ ɓeleŋ mii: «Nzoɓri ká *Izarayɛl, ì ví sɔ ɓuru! Ì kɔ leɗban ni key, ka se ɓáy zaɗri riw bele a ka-káa ɓay a ǔlake nzoɓri riw bele se tul leɗ Izarayɛlri nda̰w, se tul *bol kusol *Moyze nda̰w, se tul hul ka̰ni ni key nda̰w pi. Ka ɗaa kpṵru ha̰ nzoɓri ká i ɓa Ziɓ ya hɔy kara, i vi ɓil hul ka̰ni Ŋgɛrɛwṵru, í ɓǐɛke zaɗ ká ɗo ɓoɗ ɓa taa ɓe na.»

29 (I ɓaa munu, ɓay ḭi lɛ, ká pola na i kɔ Torofim ká ɓa nzoɓ ká Efɛz na ɗo ziŋ Pol mbḭw hɔy ká ɓil ŋgɛrɛpuo na ku. I ker í ɓaa mii, Pol ha̰ ni rìi a se ɓil hul ka̰ni Ŋgɛrɛwṵru na.) 30 Báyḭi lɛ, nzoɓri ká ɓil ŋgɛrɛpuo ku na riw bele uru gbaw, a í ɗuu ɓáy zaɗri riw bele nzal nzal ɓa tul-e. I mbṵ so tul Pol na í mgba ni í kuɔ ni í tḭ́ike ni saa hul ka̰ni Ŋgɛrɛwṵru na ɓa zaɗ kḭ ŋgereŋ, a í dar faa hulri ɓa vaa hɔy gbukru gbukru ɗo ɗi. 31 Zaɗka i ɗo nzáa faa ɓay ika ni na báyḭi lɛ, ɓay tɔɗɔ ɓo suku ŋgɛrɛnzoɓ yṵm ká Rɔm ká ɗo Zuruzalɛm mii: «Nzoɓri riw bele ká ɓil puo ká Zuruzalɛm na, i se tul kḭ hali hali.» 32 Zaɗɛ ku hɔy lɛ, ka nan nzoɓ yṵmri ɓáy ŋgɛrɛ tul nzoɓ yṵmri zuɔ tul-e a ɗǔuke ɓa luo ruɔ nzoɓri na. Zaɗka ruɔ nzoɓri kɔ ŋgɛrɛ tul nzoɓ yṵmri ɓáy nzoɓ yṵmri na báyḭi lɛ, i pɔŋ nzaa ɓɔ́ɗ Pol na. 33 Báyḭi lɛ, ŋgɛrɛ tul nzoɓ yṵmri soro ɓa lakun-ɛ a mgba ni, a mbi nzi-ɛ ha ri siŋ ni ɓáy sal lari ɓa siɗi. Falɛ lɛ, ka vbi ri mii: «Ka ɓa ve lɛ? Mase fe ḭi ze ka ɗaa lɛ?» 34 Nzoɓ ha̰a ha̰a kara ɗaa fe ɓáy nzi-ɛ ɓeleŋ ɓeleŋ í láake kḭ ya, lɛ, ŋgɛrɛ tul nzoɓ yṵmri mbi nzaa ha ri mgba Pol na í tḭ́ike ni ká sakra ruɔ nzoɓri ɓa zaɗ káw nzoɓ yṵmri ká siya, ɓay ḭi lɛ, ka ziŋ faa ká ɓay láa sa̰w ɓayke ɓa tusuɛ ya ɓay tul nzoɓri ká i se tul kḭ hali hali na. 35 Zaɗka i tḭi ɓáy Pol na kpeɗere ká sa̰w sɔ́lɔ ká ɓay hil ɓa siya na báyḭi lɛ, nzoɓ yṵmri mbi ni zúruru, ɓay ḭi lɛ, ruɔ nzoɓri nzṵu kḭ nziɗ nziɗ. 36 Ruɔ nzoɓri ká tɔŋ bol-ri na, i ɗaa fe ɓeleŋ ɓeleŋ í ɓaa mii: «I ni i kḭ ha̰ ɓuru!»

37 Tɔ̀ŋ ndḭi mini key ká ɓay haŋa Pol se ɓil hul ká siya na báyḭi lɛ, Pol vbi ŋgɛrɛ tul nzoɓ yṵmri na mii: «Lɛɛ, mù ti pɔ́ŋ faa ha̰ mì ɓaa ɓay ɓi key ndḭi ha̰ mù laa ya lɛ?» Lɛɛ, ŋgɛrɛ tul nzoɓ yṵmri na yḭiŋra ɓáy ɓay ha̰ ni mii: «Yee, mù kɔ nzaa gɛrɛk nda̰w zey kɛ́lɛ? 38 Munu lɛ, mù ɓa nzoɓ ká tusiri Eziɓte ká uru ziŋ nzoɓ réke tul puori ká timbɛɗɛ key káʼa ha̰ nzoɓ ika nzoɓri se ɓil law kɔr ɓa isɔɗ duɔ zaɗ niŋ na ya (4.000).» 39 Pol yḭiŋra ɓáy ɓay ha ni mii: «Mì ɓa Ziɓ ká i mboŋ mì ká Tars ká tusiri Silisi. Mì ɓa leɗ ɓil puɔ ká ɓil ŋgɛrɛpuo ká Tars na key kḭ. Mì koɗ mù, mu pɔ́ŋ faa ha̰ mì ɓaa ɓay ha̰ ruɔ nzoɓri key na i laa.» 40 Ŋgɛrɛ tul nzoɓ yṵmri ha̰ Pol ɗo tul sɔ́lɔ ká siya zeleŋ, a laŋ nduo-ɛ ɓa luo ruɔ nzoɓri ha ri ta̰a sěm riw bele. Zaɗka nzaa rɔɗi kuŋ na báyḭi lɛ, Pol mbi ɓay ɓáy nzaa eboro mii: