15
Borrego tocoy y jicsye'cti queju
To'møyaj Jesús mumu cobratzøjcoyajpapø'is y cojapa'tyajupø'is va' cyøma'nøyajø. Y cyø'o'nøyajpana'ṉ Jesús fariseo'is y aṉma'yoyajpapø'is aṉgui'mgupit; nømna'ṉ na ñøjayajtøju:
―Yø'ṉis pyøjcøchoṉba cojapa'tyajupø y jetji'ṉ cu'tyajpa.
Entonces Jesusis chajmay historia va'c 'yaṉma'yoya; yøcse nømu:
―Supongamos que tum pø'nis mijtzomda'm ñø'it mosis byorrego y tum tocopya. ¿Ti chøcpa? Pues chacpa noventa y nuevepø jeni tza'momo va'cø maṉ mye'tz tocoyupø hasta que pya'tpa. Y pya'tu'jcam, cyapcøtøjcøpya ñøminba cajsøpya. Y cuando nu'cpa tyøcmø, vyejtu'myajpa tyøvø y tøjcaṉbo'csa ñøjmayajpa: “Cajsøtyam øtzji'n, porque mba'tu'møjtzi ø mborrego oyupø tocojo'ye”. Øtz mi ⁿnøja'mbyøjtzi que jetse cyøcasøyajpa tzajpomda'mbø'is tum cojapa'tupø pøn o'ca qui'psvitu'pa. Tzajpomda'mbø'is más cyøcasøyajpa qui'psvitu'upø'is que menos noventa y nueve vøjta'mbø que ja it pyena va'cø qui'psvitu'yajø.
Tumin tocoyu y jicsye'cti queju
”Y supongamos que tum yomo'is ñø'it majcay tumin y tyocopya tumø. ¿Ti maṉba chøqui? Pues jya'pø'pya no'a y 'yocpetpa tyøc, y tumin mye'tzpa mø'chøqui hasta que pya'tpa. Y cuando pya'tpa, vyejtu'myajpa yomdøvø y tyøjcaṉbo'csata'm y ñøjmayajpa: “Nøcasøtyam øjtzi porque mba'tum ø ndumin oyupø tocojo'ye”. 10 Mi nøjmambyøjtzi que jetsetique't Diosis 'yangeles casøyajpa cuando tum cojapa'tupø pø'nis qui'psvitu'pa.
Yatzipø une maṉ ya'i y jicsye'cti vitu'u
11 Y Jesús nømgue'tu:
―Tum pø'nis ñø'ijtuna'ṉ metzcuy 'yune. 12 Y muquipø'is ñøjmay jyata: “Jatay, tzi' ndø ø ṉguenda junche'nomo maṉbacsye'ṉomo nøndzø'y øjtzi aunque tiyø”. Y jyata'is vye'nayaj 'yuneta'm ti ñø'ijtu. 13 Cøjtu'jcam usy jama, je myuqui'is tyu'mbø' mumu ti chi'tøjuse y tzu'ṉu. Maṉ søṉvit ma viti ya'i cumgu'yomo, y jiṉø myalgastatzøcpø' tyumin va' chøc gyusto. 14 Cuando yajpø'u'jcam tyumin, oy it na'ñchaṉ yu' jicø nasomo, y ischo'tz toya. 15 Y maṉ coyos tumø jic cumgupyønji'ṉ. Y ji'quis cyø'vej tza'momo va' pyø'nøy yoya. 16 Je une osco'ṉbana'ṉ, sungo'nbana'ṉ cyu'tas yoya cu'tcuy, pero ni i'is ni ti ja chi'ø. 17 Entonces qui'psocuy minu y nømu: “Ñø'it ø janda'is vøti yospapø pøn. Je'tis ñø'ityaj vøti cu'tcuy, y øjtzi yø'qui nø osca'comø'nu. 18 Ma'ṉbø tzu'ṉi, ma'ṉbø maṉ ø jandacø'mø, ma'ṉbø ⁿnøjaye: Jatay, øtz cojapa'tø Dioscøsi y mi vi'naṉdøjqui. 19 Como øtz ji'ṉ chøṉ vøjpø pøn, ji'n mus mi ndø nøjay: Ø mi ⁿune. Pero tø pøjcøchoṉ ndøvø como tum coyospa pønse”. 20 Jetse tzu'ṉu je une, maṉ jyatacø'mø.
”Pero cuando ya'itøcna'ṉ ijtu'øc, is jyata'is nø ñu'cupø 'yune; y tyoya'ṉøyu, y popya cyønu'cu, y jyotzcøtøjcøyu, y syu'cu. 21 Y 'yune'is ñøjayu: “Jatay, cojapa'tøjtzi Dioscøsi y mi vi'naṉdøjqui. Como øtz ji'n chøṉ vøjpø pøn, ji'n mus mi ndø nøjay: Ø mi ⁿune”. 22 Pero jyata'is ñøjayaj chøsi: “Nøpujtatyam yøti yøti más vøjpø tucu y yac mestamø. Cojtatyam cyø'aṉune'omo cøcumø. Yac mestam sapato cyoso'omo. 23 Y nømindam tzaṉgapø vacas une y yaj ca'tamø va'cø ndø vi'ctamø, y ma ndø tzøctam søṉ. 24 Porque yøṉ ø ⁿune como si fuera ca'use o tuqui, pero quenbapøte. Tocoyupøna'ṉete pero quejvøjøtzøjcu'am”. Y cyøcasøcho'chaju.
25 ”Y atzipø 'yune yoscuñasomo ijtu, y cuando minu y nu'c tome tyøcmø, myan suñina'ṉ nø vyanømu y nø 'yetznømu. 26 Y atzipø 'yune'is vyejay tumø chøsi y 'yocva'c tiyø nø chøctøju. 27 Y chøsi'is ñøjmayu: “Mijtzø muṉgui minu, y mi janda'is yaj ca' tzaṉgapø vacas une, porque vitu' sa'sapø”. 28 Jicsye'cam 'yatzi qui'syca'u y ni ja syun tyøjcøy tyøjcomo. Por eso put jyata y ñømgo'najo'yu 'yune va'cø tyøjcøyø. 29 Pero je'tis 'yaṉdzoṉu ñøjmay jyata: “Vøti amem mi nøyospamøtzi. Mumu jama ndzøjcøjtzi mitz mi ndø tzajmayuse; ja yoschø'y øtz nunca. Pero mitz nunca ja ndø tzi' ni tum chivo une va'cø ndzøc sø'ṉajcuy ø amigoji'ṉ. 30 Pero yøṉ mi ⁿune minu oyupø'is mi ⁿyajpø'jay mi ndumin møtzi yomocøsi, y mi ⁿyaj ca' jetcøtoya tzaṉgapø vacas une”. 31 Y jyata'is jicye'jcam ñøjmay atzipø 'yune: “'Yune, mitz mumu jama øtzji'ṉ mi ⁿijtu, y mumu ti nø ijtøjtzi, mijtze ne'. 32 Vøjø va'cø tø søṉdzøctamø y tø cajsøtyamø, porque yøṉ mi muṉgui como si fuera ca'use o tuqui, pero quenbati; tocoyupøna'ṉete, y queju'am”.