78
1 Le yenle, ḻe'e, benne' chia' ka', da' žsedla'.
Le wzé nag binlo da' ẕchaḻja'.
2 Wkonla' žin diža' ka' kan ẕchaḻjgak benne' žejní'il ka',
na' wsá' ḻáža'a ḻe'e da' goken bagáche'ze ža ni'te,
3 da' ka' benlžo, na' da' nnezlžo,
da' ka' bzéngekle x̱a x̱to'žo ka' žo'o.
4 Bi wkáche'žo da' ka' ḻawgak ẕi'nžo ka'.
Wzénkzelžo ẕi'nžo ka' ka nak yeḻa' ẕen che X̱anžon',
yeḻa' wak chien', na' da' ẕen ka' da' bene'.
5 Bchi'le' benne' Israel ka' da' žon byenen góngake',
na' naken da' žaḻa' gongak ẕa'só Jakob ka'.
Bchi'le' x̱a x̱to'žo wdé ka',
wzéngekle' ẕí'ngake' ka' ka nak da' wnnakze' Ḻe',
6 nich nnézgekle x̱kwide' ka' za' gáljgakbe' kan naken,
na' wzéngeklbe' ẕí'ngakbe' ka' da' ẕchi'le' ḻégakbe',
7 nich wx̱én ḻáže'gakbe' Dios,
na' bi gaḻ ḻáže'gakbe' da' ka' ben Dios,
na' nich góngakbe' da' ka' bchi'le' ḻégakbe',
8 na' bi gákgakbe' kan gokgak x̱a x̱tó'gakbe' ka',
benne' ka' bi béngake' da' bchi'le' ḻégake',
na' bží'igake' chie' Ḻe',
na' bi bx̱en ḻáže'gake' Dios dot ḻáže'gake'.
Ḻo be' da' zej nakkze' bi gókgake' ḻi ḻaže' ḻaw Dios.
9 Benne' ẕa'só Efraín ka', benne' zej noe'e da' ẕkóngekle' žin ḻo wdiḻe
bẕónnjgake' gan žak wdiḻe.
10 Bi béngake' kan ẕnna diža' da' benḻen Dios ḻégake',
na' bi béngake' dan' bchi'le' ḻégake'.
11 Goḻ ḻáže'gake' da' ka' ben Dios,
na' yeḻa' ẕen da' bḻoe'ele' ḻégake'.
12 Bene' yeḻa' wak ẕen ka' ḻawgak x̱a x̱tó'gake' ka'
ḻo yežlyó Egipto, na' ḻo yežlyó Soán.
13 Bsaljwe' nez ḻo nisdo' gan wdegak benne' ka'.
Bene' nisdon' ka ya'ado' ka' cheḻa'a weje.
14 Te ža bḻoe'ele' benne' ka' nez ḻen to bejw gasj da' bnáwgake',
na' žel ḻen to bejw da' bsa'nín'.
15 Wḻé'e yej ka' gan nak yo biž,
na' bye'je' benne' ka' nis da' bžojen ḻe'egak yej ka' ka to yegw nis.
16 Bene' ga bžoj to yegw nis ḻe'e yej na',
na' goken to yegw ẕen,
17 san béngakže' doḻa' ḻaw Dios ḻo latje dach,
na' bží'igake' che Dios, Bennen' nape' dot yeḻa' wak.
18 Ni'a che da' wdán ḻáže'gake' béngake' ga bža'a Dios.
Wnnábgekle' Ḻe' da' gáwgake' ka wdán ḻáže'zegake'.
19 Wnnégake' che Dios, na' wnnágake':
“¿Wak gonn Dios da' gawžo ladjw yix̱e' nga?
20 Da' likze wlé'e yej na', na' bžoj nisen', dan' goken ka to yegw ẕen,
san, ¿wak gonne' chežo yet,
na' gonne' beḻa' da' gawžo?”
21 Che ḻen bža'a X̱anžon' kate' benle' da' ni,
na' bseḻe'e to yi' da' bzeyen baḻ benne' chie' ka',
na' bgole yeḻa' ẕža'a chie' ḻen benne' Israel ka',
22 dan' bi bejḻé'gake' che Dios,
na' bi bx̱en ḻáže'gake' Ḻe' yeslé' ḻégake',
23 san Dios bseḻe'e bejw ẕan ya'abá,
na' bsaljwe' gan ẕžoj da' žseḻe'e zaka' ya'abá,
24 na' bene' ga bex̱jw yet maná kan žak yejw,
dan' bdawgak benne' chie' ka'.
Bneẕjwe' ḻégake' da' naken ka ẕoa' che ya'abá.
25 Bdáwgake' da' žawgak wbás che ya'abá ka'.
Bséḻa'ḻi'e da' bdáwgake', na' béljgekle'.
26 Bene' ga gok to be' da' zan' cheḻa'ale gan ẕḻa' wbíž,
na' ḻen yeḻa' wak chie' bene' ga gok be' dan' zan' cheḻa'ale gan ẕde wbíž byo' zag ka',
27 na' ka bix̱te yo bseḻe'e beḻa' da' gáwgake',
biado' ka' zej zoa x̱ílgakba', da' zanže ka yož da' žen' žoa'a to yegw ẕen.
28 Bene' ga béx̱jwgakba' gan zej nnita' benne' ka',
na' do ẕente gan zej da' yo'o yid chégake' ka'.
29 Bdáwgake'-ba', na' béljgekle'.
Dios benne' chégake' da' wdán ḻáže'gake',
30 san kate' bi na' yéljgekle', na' ne žáwgake'-ba',
31 na' bža'a Dios benne' ka'
na' bete' benne' Israel ka' zej nakže' benne' waḻe,
na' benne' ka' zej nakže' benne' wak.
32 Ḻa'kze bene' ki, na' béngakže' doḻa',
na' ḻa'kze bḻé'egekle' yeḻa' wak ka' da' bene',
bi bx̱en ḻáže'gake' Ḻe'.
33 Che ḻen bene' nbabze ža chegak benne' ka',
na' gókgaken ka to be' da' žeka'ažo,
na' ka zej nak yiz da' wnníta'gake' bdie' ḻégake' ḻo da' wẕáka'gake'.
34 Kate' bete' baḻ benne' ka', na' yezíka'že' beyákgake' che Dios.
Beyát ḻáže'gake', na' dot ḻáže'gake' bḻížgake' Ḻe'.
35 Bejsá' ḻáže'gake' nak Dios Benne' žape chi'e ḻégake'
na' nape Dios dot yeḻa' ẕen. Ḻekze' beya'we' ḻégake',
36 san bi gok ḻi ḻaže' da' wnnábgekle',
dan' ben ḻáže'gake' ḻaw Dios.
37 Bi gok ḻi ḻáže'gake' ḻen Ḻe',
na' bi béngake' dot ḻáže'gake' ka nak x̱tiže'e dan' bénḻene' žo'o.
38 San Dios beyache' ḻáže'le' chegak benne' ka',
na' benít ḻawe' x̱tóḻa'gake', na' bi bžia yi'e ḻégake'.
Zan chi'i beké'e yeḻa' ẕža'a chie',
na' bi bže'e ḻégake' dot kan bsa' ḻaže'e.
39 Bejsá' ḻaže'e zej nakze' beḻa' žen.
Zej nake' ka to be' da' ẕden, na' bi yežinen.
40 Zan chi'i bží'igake' chie' Ḻe' ḻo latje dachen',
na' zan chi'i béngake' ga gok nyache' ḻaže'e Ḻe'.
41 Zan chi'i béngake' da' bi de chawe' Dios,
na' béngake' ga bža'a Dios la'y chegak benne' Israel ka'.
42 Goḻ ḻáže'gake' ka nak yeḻa' wak ẕen chie',
na' ka bene' ḻo ža ka' kate' beya'we' ḻégake' ḻo da' wẕáka'gake',
43 kate' bene' yeḻa' wak ẕen ka' ḻo yežlyó Egipto,
na' bḻoe'ele' da' ka' da' žóngaken ga žebanlžo, da' ka' bene' ḻo yežlyó Soán.
44 Bene' ga beyák yegw chegak benne' Egipto ka' žen,
na' biž gok yé'jgake' nisen'.
45 Bseḻe'e bi'a ka' ladjw benne' ka', bia ka' bsáka'gakba' ḻégake'.
Bseḻe'e blož ka' nich bchínnjgakba' yežlyó chégake'.
46 Bseḻe'e biche' zo ka' nich bdáwgakba' linne chégake',
na' bžia yí'gakba' da' zej den ḻo yežlyó chégake'.
47 Bseḻe'e yej nis ẕen da' bchinnjen lba uba chégake' ka',
na' bseḻe'e da' zag dan' besbižen yag higo chégake' ka'.
48 Bseḻe'e yej nis ẕen da' beten bia yix̱e' chégake' ka',
na' bseḻe'e yes wzió' da' beten ẕila' chégake' ka'.
49 Bene' ga wẕáka'ḻe'egak benne' Egipto ka', dan' bžá'aḻi'e ḻégake',
na' bseḻe'e da' ka' gókgaken ka wbás zan che ya'abá nich wsaka' zí'gake' ḻégake'.
50 Bi bsane' yeḻa' ẕža'a chie',
na' bi benít ḻawe' chégake' nich bi gátgake',
san bete' zángake' ḻen to yižwé' ẕen.
51 Bete' bi' byo nežw ka' chegak benne' ka',
bi' byo nežw ka' chegak benne' Egipto ka'.
52 Naž bchi'e benne' chie' ka' ka to benne' ẕchi'e ẕila' ka',
na' bchi'e ḻégake' ḻe'e latje dach.
53 Bchi'e ḻégake' dot chawe', na' bi be bžébegake',
san benne' Egipto ka', benne' bi bḻé'egekle' ḻégake' chawe',
bete' ḻégake' ḻo nisdo'.
54 Bchi'e benách chie' ka' ḻo yežlyó la'y chie',
gan zej nnita' ya'a ka' wleje' Ḻekze' ḻo na'gak benne' ka' wnníta'gake' nga.
55 Blage' ḻégake' ḻo yežlyón' ḻawgak benách chie' ka'.
Bdise' yežlyó chégaken' ládjwgak benne' Israel ka'.
Bnnite'e ḻégake' ližgak benne' ka' bebeje' ga na',
56 san da' yoble béngake' da' bi de chawe' Dios,
na' bža'a Dios, Bennen' nape' dot yeḻa' ẕen.
Bi béngake' da' bchi'le' ḻégake'.
57 Da yoble bží'igake' che Dios kan bengak x̱a x̱tó'gake' ka'.
Gókgake' ka to yag ntóche'do' dan' bi zejen to wḻize.
58 Béngake' ga bže'e Ḻe' ḻen bkog ka' gan bka'n ẕéngake' lo'a ka',
na' ni'a che lo'a chégake' ka' bžá'aḻe'e Dios.
59 Bža'a Dios kate' bḻe'ele' da' ki,
na' bi bḻe'ele' benne' chie' ka' chawe', benne' Israel ka'.
60 Bsan ḻaže'e yo'o yid la'y chie' dan' wzóan yež Silo,
yo'o yiden' gan wzoakze' Ḻe' ladjw benne' ka'.
61 Bi'e latje bkwasgak benne' ka' bi bḻé'egekle' žo'o chawe' kaj la'y chien',
dan' ẕḻoe'e ḻawn yeḻa' wak, na' yeḻa' ẕen chie'.
62 Bže'e benne' chie' ka', na' bdie' ḻégake' ḻo na'gak benne' ka' bétgake' zángake'.
63 X̱kwide' byo ka' chégake' gótgakbe' ḻo wdiḻe,
na' bi bga'n no benne' byo kwide', benne' wchág ná'ḻenbe' no'le kwide' ka'.
64 Ḻezka' gotgak bx̱oz ka' chégake' ḻo wdiḻen',
na' no'le wzebe ka' chegak bx̱oz ka' bi wžeže nyáche'gake' ni'a chégake'.
65 Naž gok X̱anžon' ka to benne' žebane' ḻo bichgale.
Goke' ka to benne' waḻe ẕbéžeyi'e kate' ba ne'je' x̱is uba waḻ.
66 Blage' benne' ka' bi bḻé'egekle' ḻégake' chawe',
na' bka'ne' ḻégake' ka'ze to chi'ize.
67 Bzoe' cheḻa'ale ẕa'só José ka',
na' bi wžíe' ẕa'só Efraín ka',
68 san wžíe' ẕa'só Judá ka',
na' Ya'a Sión, dan' nží'iḻe'ele'.
69 Ḻaw ya'a na' bene' yodo' la'y chie', dan' goken ka nak yodo' dan' zoan ya'abá.
Bzoa chochen' to chi'ize, ka nakkze yežlyó nga.
70 Wžíe' Dabí, benne' wen žin chie'.
Bebeje' ḻe' gan zej nnita' ẕila' ka'.
71 Bkwase' ḻe' gan zoe' žape chi'e ẕila' ka',
nich gake' benne' wnná bia',
benne' gape chi'e benách chie' ka', ẕa'só Jakob ka',
benne' ka' zej nake' benne' Israel ka'.
72 Dabín' ḻo yeḻa' gax̱jw ḻaže' chie' wdape chi'e benne' ka' zej nake' benne' ka' che Dios.
Wdape chi'e ḻégake' ḻen yeḻa' wak chie' ḻo yeḻa' dot ḻi ḻaže' chie'.