1 Odkud jsou války a boje mezi vámi? Zdali ne odtud - z vašich rozkoší, které bojují ve vašich údech? 2 Dychtíte, ale nemáte. Vraždíte a žárlíte, ale ničeho nemůžete dosáhnout. Bojujete a válčíte, a nic nemáte, protože nežádáte. 3 Žádáte, a nedostáváte, protože žádáte špatně, abyste to vynaložili na své rozkoše. 4 Cizoložníci a cizoložnice! Nevíte, že přátelství se světem je nepřátelství s Bohem? Kdo tedy chce být přítelem světa, stává se nepřítelem Božím. 5 Či myslíte, že nadarmo praví Písmo: ‘Žárlivě touží Duch, který v nás přebývá’? 6 Ještě větší je však milost, kterou dává. Proto praví: ‘Bůh se staví proti pyšným, ale pokorným dává milost.’ 7 Poddejte se tedy Bohu. Postavte se proti Ďáblu, a uteče od vás. 8 Přibližte se k Bohu, a přiblíží se k vám. Očisťte ruce, hříšníci, a očisťte srdce, lidé dvojí mysli. 9 Pociťte svou ubohost, naříkejte a plačte. Váš smích ať se obrátí v nářek a vaše radost v sklíčenost. 10 Pokořte se před Pánem, a povýší vás. 11 Nemluvte jeden proti druhému, bratři. Kdo mluví proti bratru nebo soudí svého bratra, mluví proti Zákonu a soudí Zákon. Jestliže však soudíš Zákon, nejsi činitelem Zákona, nýbrž soudcem. 12 Jeden je zákonodárce a soudce, ten, který může zachránit i zahubit. Ale kdo jsi ty, jenž soudíš bližního? 13 Nuže nyní vy, kteří říkáte: ‘Dnes nebo zítra půjdeme do toho a toho města a zůstaneme tam rok a budeme obchodovat a vydělávat’ - 14 nevíte, co bude zítra! Co je váš život? Vždyť jste pára, která se na chvilku ukazuje a potom mizí. 15 Místo toho byste měli říkat: “Bude-li Pán chtít, budeme naživu a uděláme to nebo ono.” 16 Vy se však chlubíte ve své chvástavosti. Každé takové chlubení je zlé. 17 Kdo tedy umí činit dobré, ale nečiní, má hřích.