10
Bratři, touhou mého srdce a prosbou k Bohu za ně je, aby byli zachráněni. Neboť jim vydávám svědectví, že mají horlivost pro Boha, ale ne podle pravého poznání. Protože neznají Boží spravedlnost, a místo toho usilují postavit svou vlastní spravedlnost, nepodřídili se spravedlnosti Boží. Vždyť Kristus je konec Zákona k spravedlnosti pro každého, kdo věří. Mojžíš píše o spravedlnosti, která je založena na Zákonu: ‘Člověk, který je bude činit, bude v nich živ.’ Avšak spravedlnost založená na víře mluví takto: ‘Neříkej si ve svém srdci: kdo vystoupí do nebe?’ - to je jako přivést Krista dolů - nebo: ‘kdo sestoupí do propasti?’ - to je jako vyvést Krista z mrtvých. Ale co praví? ‘Blízko tebe je to slovo, v tvých ústech a ve tvém srdci;’ je to slovo víry, které hlásáme: Vyznáš-li svými ústy Pána Ježíše a uvěříš-li ve svém srdci, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš zachráněn. 10 Srdcem se věří k spravedlnosti a ústy se vyznává k záchraně, 11 neboť Písmo praví: ‘Každý, kdo v něho věří, nebude zahanben.’ 12 Není rozdílu mezi Židem a Řekem: Vždyť nade všemi je týž Pán, štědrý ke všem, kdo ho vzývají, 13 neboť ‘každý, kdo by vzýval Pánovo jméno, bude zachráněn.’ 14 Ale jak mohou vzývat toho, v něhož neuvěřili? A jak mohou uvěřit v toho, o kom neslyšeli? A jak mohou slyšet bez toho, kdo hlásá? 15 A jak mohou hlásat, nebyli-li posláni? Jak je napsáno: ‘Jak jsou krásné nohy těch, kteří zvěstují pokoj, těch, kteří zvěstují dobré věci.’ 16 Ale ne všichni uposlechli evangelium. Neboť Izaiáš praví: ‘Pane, kdo uvěřil naší zvěsti?’ 17 Víra je tedy ze slyšení zvěsti a zvěst skrze výrok Kristův. 18 Já však pravím: Což neslyšeli? Ovšemže slyšeli! ‘Do celé země pronikl jejich hlas, do nejzazších končin obydleného světa jejich výroky.’ 19 Ptám se však: Což to Izrael nepochopil? Už Mojžíš praví: ‘Vzbudím ve vás žárlivost na národ, který není národem, proti národu nerozumnému vás popudím k hněvu.’ 20 A Izaiáš odvážně říká: ‘Dal jsem se nalézt těm, kteří mě nehledali, dal jsem se poznat těm, kteří se po mně neptali.’ 21 O Izraeli však říká: ‘Po celý den jsem vztahoval své ruce k lidu neposlušnému a odmlouvajícímu.’