10
Tosaka xine kaneru omomyry sãJezu enetuputyry kyya xine
Mame ynara tykase Jezu,
—Ajohpe pyra ase. Imepỹ mokyro kaneru omõtoh kuroko sã ytõko omato, imepỹ toro tõnuhtohme, moroaõkõ ematonanohtohme tyya. Yrome esẽ nymyry mã omõtoh eutary ae rokẽ omõnõko. Ãpuruhpyry etapuruhmakãko mã erase, esẽ omõtohme. Tosẽkõ omiry etãko kaneru tõ mana, tosetykõ ae tykohmarykohtao tosẽkomo a. Morara exiryke tosẽkõ ekahmãko mã toto. Esẽkõ rokẽ mã toto tũtanohpõko ẽkõ ae tymaro toto ytotohme. Tutũtase toto ahtao, toto esemazupurume mã esẽkõ exĩko mana. Tosẽkõ ekahmãko mã toto, aomiry waro toexirykõke. Ĩkapo toh ytõko mana. Imepỹ onekahmara mã toto. Epãko rokẽ mã toto, aomiry waro pyra toexirykõke.
Typoetory tõ poko morara tykase Jezu, kaneru tõ poko samo, toto amorepatohme. Yrome kaneru poko rokẽ autururu kynexine onenetupuhpyra toto exiryke.
Kuesẽkõme mã kurã Jezu
Morara exiryke ynara tykase ropa Jezu,
—Ajohpe pyra ase. Kaneru omõtoh sã ase. Ypoetory tõ ewome ase. Kaneru tõ omato omiry onetara ehtoh sã ypoetory tõ omato omiry onetara mana. Mokaro sã mã azahkuru amorepatõkõ omipona pyra mã ypoetory tomo. Kaneru omõtoh sã ase. Omõnõko mã toto, kaneru tomo. Toto onyryhmara mã imehnomo. Tũtãko roropa toto otuhse. Morara exiryke moro sã ase õmõtohkõme. Jenetuputyryhtao oya xine opynohtorỹko ase. Oewomatorỹko ase, enara. 10 Omato oehnõko mana morotaõkõ ematonanohse, toto etapase roropa, toto enahkase roropa, enara. Yrome tooehse ywy tarona orihpyra ypoetory tõ ehtohme, isene nymyry toto ehtohme.
11 —Toto esẽ ase kurano. Morara exiryke ypoetory tõ pyno ase. Kaneru esẽ ke mana toky tõ pyno. Mokyro sã ase. Jorikyry se pyra ase repe, yrome ypoetory tõ pynuke jorikyry se ase, toto pyno jexiryke, orihpyra toto ehtohme. 12 Yrome esẽ namoto mã kaneru esẽme nymyry pyra mana. Toto poko erohketyme rokẽ mana tineru apoitohme rokẽ tyya. Yrome kaikuxi oepyry eneryhtao mã epãko mana. Kaikuxi a toto esekapõko mana. Toto onewomara mana. Toto ahpahpõko rokẽ mana. 13 Epãko mã mokyro, toto erasẽpyry, tineru poko rokẽ erohketyme toexiryke, toto pyno nymyry pyra toexiryke. 14-15 Yrome ypoetory tõ esẽ ase kaneru esẽ kurã samo. Papa waro ase. Juaro roropa Papa mana. Moro saaro ypoetory tõ waro ase. Juaro roropa toh mana, Papa waro jehtoh sã ya. Jorikyry se pyra ase repe, yrome ypoetory tõ pynuke jorikyry se ase toto ewome, orihpyra toto ehtohme. 16 Kaneru esẽ imehnõ kaneru nae imepỹ po. Moro saaro imehnõ ypoetoryme roropa mana imepỹ po. Toto enehpory se ase ya, jomiry etatohme toto a, ypoetory tõ morohnõme ehtohme tosẽkõ maro, ymaro toto ehtohme.
17 —Papa kapuaõ mã ypyno, jorikyry se jexiryke aomi poe. Imeĩpo mã jẽsemãkapõko ropa ypyno toexiryke. 18 Jorikyry se pyra jahtao jetapara mã toto. Yrome ynara tykase Ritonõpo ya, “Orihnõko mase. Moromeĩpo oẽsemãkapõko ropa ase,” nase ya. Morara tykase ya Ritonõpo exiryke aomipona ase, tykase Jezu.
19 Morara kary etaryke tyya xine tõsezusezuhse toto, juteu tomo, Jezu omiry etaryke tyya xine.
20 —Jorokohpe nase mose. Otarãme rowohpe nase roropa. Oty katoh aomiry etãko matou? tykase toto, imoihmãkomo.
21 Yrome ynara tykase imehnomo,
—Jorokohpã omiry mose omiry sã pyra exiry, tyoro. Jorokohpã tonurãkara onukurãkara ropa exiry. Morara pyra nase mosero. Tonurãkara enutanohpõko ropa nase, tykase toto mokaro a.
Tosẽkõme Jezu se pyra juteu tõ kynexine
22 Morarame otuhtoh konõto tyrise ropa eya xine Jerusarẽ po, Ritonõpo maro oturutoh kurikatopõpyry poko wenikehpyra toehtohkõme. 23 Ikonoporyae kynexine. Mame Jezu toytose tuisa Saromão namohpyry takuroko, Ritonõpo maro oturutoh tao. 24 Juteu tõ esã tõximõse moro taka. Ynara tykase toto Jezu a,
—Oty katoh yna onurupyra mexiase? Morara exiryke zae yna zuruko rahkene. Kyrixtu nymyry mahno? Ritonõpo nymenekahpyry mahno? Ynaneraximahpyry mahno? tykase toto eya tõturupose.
25 Ynara tykase Jezu,
—Pake kuuruatose repe. Yrome jomiry onetara mexiatose jenetupuhpyra oexirykõke. Otuarõtanohpotohkõ nae ase yjamitunuru Papa poe. 26 Yrome jenetupuhpyra mexiatose, ypoetoryme pyra oexirykõke. 27 Ypoetory tõ rokẽ waro ase. Jomiry etãko mã toto. Jomipona roropa mã toto. 28 Orihpỹme toto ripõko ase, jũme orihpyra toto ehtohme. Imepỹ mã toto onupuxihkara ywinoino. 29 Jenetupuhponeme mã Papa ypoetory tomo a. Emero motye Papa mana. Imehnõ mã ypoetory tõ onupuxihkara Papa winoino. 30 Papa ime exiry ime jexiry samo. Oxisã ynanase.
31 Morara kary etaryke tyya xine topu tanỹse toto a Jezu pona ematohme. 32 Ynara tykase Jezu eya xine,
—Tuhke toerohse ywy. Yjamitunuru enepoase oya xine Papa omi poe. Oty pokoino jetapary se matou? tykase Jezu eya xine.
33 Ynara tykase juteu tomo,
—Ajamitunuru enepory pokoino pyra oetapary se ynanase. Ritonõpo ime exiry ime oexiry sã pyra mana. Ahnome rokẽ mase. Yrome Ritonõpome osekarõko mase, epyrypãko rokẽ mase, tykase toto eya.
34 Ynara tykase Jezu,
—Sero nase Ritonõpo nymeropohpyry tõmiryme Moeze a, “Ynymenekatyã matose ypoe urutõme,” katoh sero ahno tomo a, Ritonõpo a tymenekase toto exiryke. 35 Zae rokẽ Ritonõpo omiry, tyotyorõtara mana. Zae aexiry waro sytatose. Moroaero imehnõ tokarose Ritonõpo a tynymenekatyãme. “Ynymenekatyãme matose,” tykase tõmiry etananomo a. 36 Ywy ase, Papa kapuaõ nymenekahpyry. Inenehpohpyry roropa ase sero nono pona. Morara exiryke, “Ritonõpo mũkurume ase,” karyhtao ya epyrypara ase Ritonõpo poko. Morara exiryke, “Ritonõpo poko epyrypãko mase,” kara ehtoko ya. 37 Ritonõpo omipona pyra jahtao jenetupuhpyra ehtoko. 38 Yrome aomipona ase. Jenetuputyry se pyra awahtao xine yjamitunuru rokẽ enetupuhtoko, ymaro Papa exiry waro oehtohkõme, Papa maro jexiry waro roropa oehtohkõme, otuarõtatohkõme ypoko, tykase Jezu toto a.
39 Mame Jezu apoiry se toh kynexine repe. Yrome kỹtone ropa ynororo toto maro ehxĩpo.
40 Joatão mõpozakoxi kỹtone ahno ẽpurihkatopõpyry pona João a. Moroto ke ehse rahkene. 41 Morarame tuhke toh toytose eya. Ynara tykase toto,
—João kynexine tyjamitunuke pyra. Yrome aomiry kynexine zae mosero poko, tykase toto, juteu tomo, oxime rokene. 42 Morarame Jezu tonetupuhse morotõkomo a tosẽkõme.