7
Imehnõ onekaropyra ehtoko popyra
(Ruk 6.37-38,41-42)
—Imehnõ onykerekeremara ehtoko okerekeremara xine roropa Ritonõpo ehtohme. Ynara exiryke imehnõ pokõnopyryhtao oya xine, opokõnohtorỹko roropa Ritonõpo mana, imehnõ pokõnopyry sã oya xine. Kure imehnõ riryhtao oya xine, kure oritorỹko roropa Ritonõpo mana. Yrome popyra toto riryhtao oya xine, popyra oritorỹko roropa Ritonõpo mana. Otarãme imepỹ mã iirypyryme pitiko rokẽ repe. Wewe akumuru pitiko enuru ao exikety sã mana. Yrome oorypyrykõ pitiko rokẽ pyra mana, wewe konõto onu ao exikety sã mana. Morara awahtao xine imehnõ rypyry enẽko rokẽ matose. Yrome oorypyrykõ onenepyra amarokomo. Imehnõ kerekeremaryhtao oya xine otarãme ynara ãko matose eya xine, “Wewe akumuru pitiko moro oenuru ao. Ouxi,” ãko matose repe. Yrome oenurukõ ao roropa wewe konõto exiry waro pyra matose. Onekunohto rokẽ matose. Osemazuhme aporo wewe konõto toutoko oenurukõ ae. Moromeĩpo kure osenuhmãko matose. Imepỹ enuru ae wewe akumuru oũko ropa matose kure õsenuhmarykõke. Moro saaro osemazuhme oorypyrykõ irumekatoko. Moromeĩpo kurehxo imehnõ akorehmãko matose, iirypyrykõ rumekapory poko. Enara.
—Ritonõpo nekarohpyry kurã onekaropyra ehtoko etary se pyra exiketomo a. Kaikuxi sã rokẽ mã toto. Naeroro eya xine onekaropyra ehtoko ozehno xine toto exiryino, ooryhmarykõino roropa eya xine. Poinokoimo sã roropa mã toto. Kasuru kurã onekaropyra sytatose poinokoimo a. Tokarose eya xine ahtao onenahpyra mã toto itũtũmãko rokẽ mã toto ise pyra toexirykõke. Morararo Ritonõpo omiry ekaroryhtao ise pyra exiketomo a ahnikatohme rokẽ mã apoĩko toto. Naeroro ise pyra exiketomo a otuhparo pyra ehtoko toiparo rokẽ ãkĩtarykõino.
Ekaropotoko, zupitoko, ikohmatoko
(Ruk 11.9-13)
—Oturukehpyra ehtoko Ritonõpo a. Ekaropotoko eya. Mame onekaropohpyrykõ ekarõko mã oya xine. Axĩ pyra onekaropohpyrykõ ekaroryhtao penekehpyra ehtoko. Otyro zupine sã oturukehpyra ehtoko. Moromeĩpo kurãkõ ekarõko Ritonõpo mã oya xine. Etapuruhmakapone sã ehtoko. Moromeĩpo etapuruhmakãko mana. Ynara exiryke kurãkõ ekaroporyhtao Ritonõpo a ekarõko oya xine mana. Ise oehtohkõ zupiryhtao oya xine ekarõko oya xine mana. Ãpuruhpyry etapuruhmakaporyhtao oya xine etapuruhmakãko roropa mana. Typoenõkamo, etatoko pahne. Opoenõkomo a, “Wyi se ase,” karyhtao oya xine topu onekaropyra matose eya xine. 10 “Papa, omise ase,” karyhtao oya xine, okoi onekaropyra matose eya xine. 11 Iirypyryme matose repe, yrome kurãkõ ekarory waro matose opoenõkomo a. Kure kuhse mã Papa kapuaono. Naeroro otyro kurã ekarõko oya xine mana ekaroporyhtao eya.
12 —Imehnomo a kure orirykõ se matose. Naeroro imehnõ roropa kure tyritoko kure orirykõ se oehtohkõ samo. Morara awahtao xine Moeze omihpyry omipona roropa matose. Ritonõpo poe urutõkõ omihpyry omipona roropa matose.
Omõtoh pitiko
(Ruk 13.24)
13 —Asakoro osema sã kuosenetupuhtohkõ mana. Ritonõpo omipona ehtoh osema pitiko ae ytotoh sã mana, tupimã ae ytotoh samo. Yrome moro ae rokẽ ytotoko. Ynara exiryke Ritonõpo osenetuputyry ae pyra awahtao xine tyoro ae ytoketõ sã matose, zumo ae ytoketõ samo. Moro ae ytoketõ mã etuarimaketõ esaka ytõko. Tuhke roropa moro ae ytoketõ mana. 14 Yrome zumõkara ae ytoketõ orihpỹme exĩko mã toto. Tuhke hkopyra moro ae ytoketõ mana.
Epery zoko kure ehtoh waro sytatose epery eneryke kyya xine
(Ruk 6.43-44)
15 —Tomeseke ehtoko ajoajohpãkõ poko. Oenekunopyrykõ se mã toto Ritonõpo esaka omõpyra oehtohkõme.
“Urutõme ase Ritonõpo poe,” ãko toh mã repe. Yrome ajohpe rokẽ mã toto. Toto eneryke kaneru sã kure toto ekarõko matose repe. Yrome ikurohtao xine kaikuxi tamuru sã imehnõ ryhmary se mã toto. Imehnõ mõkomory apoiry se roropa mã toto. 16 Ajohpe toto exiry waro exĩko matose toto rypyry eneryke oya xine. Otyro sã mã toto. Omoxino zoko mamaome eperytara mana. Morararo ãtaryka zoko mã parurume eperytara mana. Toperyme rokẽ eperytãko mana. 17 Kure otyro zoko ahtao kure eperytãko mana. Mãpyra popyra zoko ahtao, popyra eperytãko roropa mana. 18 Otyro zoko kure ahtao popỹ ke eperytara mana. Morararo otyro zoko popyra ahtao kurã ke eperytara mana. 19 Mame otyro zoko popyra ahtao akohnõko mã toto popyra eperytaryke. Apoto htaka ipahnõko mã toto. 20 Morohne saaro mã ajohpe exiketomo. Ajohpe toto exiry waro exĩko matose toto rypyry eneryke oya xine.
“Awaro xine exipitopyra ase,” kary poko
(Ruk 13.25-27)
21 —“Jesẽme mase Jezu,” kananõ mã ypoetoryme exĩko Papa kapuaõ omipona toto ahtao. Yrome, “Yna esẽme mase, yna esẽme mase,” kananõ mã ypoetoryme pyra mã toto Papa kapuaõ omipona pyra toto ahtao. Ritonõpo esaka ytopyra aomipona pyra exiketõ mana. 22 Mame sero nonopõkõ apiakatoh toehse ahtao tuhke ynara ãko ya mã toto, “Tamuxi Jezu, yna esẽme mase. Õmi poe Ritonõpo omiry ynanekaroase imehnomo a. Õmi poe roropa joroko tõ ynanutũtanohpoase imehnõ ae. Kurãkõkara ynanukurãkase roropa õmi poe,” ãko toh mã repe ya. 23 Mame ynara ãko ase eya xine, “Awaro xine pyra ase ipunaka. Ytotoko taroino. Oorypyrykõ poko rokẽ matose,” ãko ase eya xine.
Tapyi rihpõkõ asakoro mana
(Ruk 6.47-49)
24 —Morara exiryke jomiry etaryhtao oya xine, jomipona awahtao xine roropa, tuaro exĩko matose. Imepỹ tuaro exikety sã matose. Tuaro exikety a tytapyĩ tamose tũporemã po. 25 Mame konopo toehse itamurume. Tuna tukumase. Mame tyryrykane konõto tooehse, jamihme tapyi pokona tooehse. Yrome tapyi onemara, kure tyrise exiryke tũporẽ po.
26 —Yrome jomiry etananõ jomipona pyra toehse ahtao tuenikaro sã exĩko toh mana. Imepỹ tuaro pyra exikety sã roropa exĩko toh mana. Tytapyĩ tyrise eya isawã po repe. 27 Mame konopo tooehse itamurume. Tuna tukumase roropa. Mame itapyĩ tomase tyryrykane a nakuaka. Tuna a tarose tapyi, tykase Jezu eya xine.
Orẽpyra Jezu ehtopõpyry
28 Morarame tõturukehse Jezu ahtao tõsenuruhkase toto tamorepatopõpyrykõ poko Jezu a. 29 Moeze omihpyry poko amorepatõkõ sã pyra Jezu namorepatoh kynexine, tuaro toexiryke.