3
“Morara ahtao otyme kure juteume exiry? Otyme kure roropa aipotapihpyry sahkary?” ãko matose otarãme. Kure ro nase juteume exiry. Ynara exiryke, tõmihpyry tokarose Ritonõpo a juteu tomo a. Toitoine juteu tõ onenetupuhpyra toehse repe. Yrome mokaro sã pyra Ritonõpo mana. Zae exikehpyra mana ipunaka. Ritonõpo zae exikehpyra mana. Imehnõ ajohpe ahtao ro emero porehme zae ro mana. Ynara tymerose Ritonõpo omiryme sero poko,
“Zae oexiry poko utuarõtanohpõko mase õtururuhtao.
Kure rokẽ oehtoh poko zuaro kamexipõko mase imehnomo a ohxiroryhtao,”
me tymerose pake.
Otarãme kyyrypyrykõ poko kuahtao xine ro Ritonõpo kure ehtoh enetupuhnõko imehnõ mana. Otara ãko sytatou morara ahtao? Morara ahtao, “Ritonõpo zae pyra mana kuãnopyrykohtao,” ãko imepỹ mã otarãme repe. Morara katopõpyry totase ya imehnomo a repe. Azahkuru morara kary ipunaka. Ritonõpo zae pyra ahtao, seropõkõ apiakasaromepyra exiry.
“Yrome yyrypyry poko jahtao imehnõ tuarõtanohpõko ase emero motye kuhse Ritonõpo zae ehtoh poko. Morara ahtao oty katohme juãnohnõko nae yyrypyry poko? Naeroro kyyrypyrykõ poko sehtone Ritonõpo rokẽ kure exiry enetohme imehnomo a,” ãko otarãme repe. “Ỹ, morara ãko Pauru,” ãko imehnõ mã repe, ykerekeremananomo, yhxirotohme repe. Mokaro wãnohnõko Ritonõpo mana, zae rokene, toto rypyry epehpyryme.
Kurãkõ nymyry pyra sero nono po
Morarame otarãme ynara ãko matose, “Juteume kuexirykõke kurehxo sytatose, juteutõkara kure hkopyra toh mana,” ãko otarãme matose repe. Arypyra, pake kuuruatose moro poko. Juteu tõ sã juteutõkara mana. Tyyrypyhpyke sytatose oxisamo. Kyyrypyrykõ rumekary waro pyra sytatose. 10 Ynara ãko Ritonõpo omiry moro poko,
“Sero nono po kurãkõ pyra mã ipunaka.
Emero porehme tyyrypyhpyke toehse.
11 Zae ehtoh waro exiketõ pyra roropa mã ipunaka.
Ritonõpo omipona se exiketõ pyra mã ipunaka roropa.
12 Toeramase ropa toto Ritonõpo winoino.
Ritonõpo waro ehxĩpo tyyrypyrykõ poko toehse ropa toto, emero porehme.
Kure toehtohkõ poko pyra toto, emero porehme.
13 Aomirykõ onekunohto mana.
Ajohpe xihpyry aomirykõ mana, opi orihmatõ samo.
Okoi epity sã aomirykõ mana.
14 Imehnõ kerekeremãko mã toto tõmirykõ xihpyry ke.
15 Axĩ imehnõ osanumãko toto.
Axĩ imehnõ etapãko roropa toto.
16 Imeimehnõ ryhmãko toto.
Toto tuarimapõko roropa toto.
17 Kure toexirykõ waro pyra toto imehnõ maro.
18 ‘Ritonõpo, tuisa imehxo mase, yna esemy,’ kara mã toto,”
me tymerose pake Ritonõpo omiryme.
19 Ritonõpo nymeropohpyry omipona se exikety ahtao, mame toiro tyyrypyry poko toehse ropa ahtao, Ritonõpo omipona pyra toehse. Popyra mã ipunaka Ritonõpo a, imehnõ iirypyrymãkõ samo. Ritonõpo ezukuru waro pyra toehse ynororo, tyyrypyhpyke toehse toexiryke. 20 Ekurãkasaromepyra sytatose Ritonõpo nymeropohpyry omipona kuehtohkõme. Ritonõpo nymeropohpyry kutuarõtanohtorỹko rokẽ mana kyyrypyrykõ poko.
Iirypyrymãkõ kurãkary poko Ritonõpo a
21 Yrome seromaroro Ritonõpo a tõsenetupuhtopõpyry tonepose kyya xine iirypyrymãkõ kurãkary poko tyya. Tynymeropohpyry omipona kuexirykõke kukurãkatorỹko Ritonõpo nae? Arypyra ipunaka. Ynara kutuarõtanohtorỹko Moeze nymerohpyry mana, imehnõ urutõkõ nymerotyã roropa, 22 iirypyrymãkõ kurãkãko Ritonõpo mana Jezu Kyrixtu enetuputyryke eya xine. Emero Kyrixtu enetupuhnanõ kurãkãko Ritonõpo mana, oxisã tyyrypyhpyke kuexirykõke emero porehme. 23 Kymarokõ emero tyyrypyhpyke. Osepune pyra sytatose, Ritonõpo kure exiry maro. 24 Yrome Ritonõpo kypyno xine ipunaka. Morara exiryke enetuputyryhtao kyya xine kukurãkatorỹko ropa mana, Jezu Kyrixtu orihtopõpyry ke. Aorikyry ke topekahse sytatose kyhxiropyra xine joroko tamuru ehtohme. 25 Ritonõpo Tumũkuru ekarone aorihtohme, iirypyrymãkõ kurãkatohme tyya, enetuputyryhtao eya xine. Tumũkuru tokarose kure toehtoh poko imehnõ tuarõtanohtohme iirypyrymãkõ kurãkaryhtao eya. Osemazuhme aporo kuãnohpopyra xine aporo Ritonõpo kynexine kyyrypyrykõ poko. 26 Yrome seromaroro kyyrypyrykõ epehmapõko Ritonõpo mana. Emỹpõko mana, zae aehtoh waro imehnõ ehtohme, iirypyrymãkõ kurãkaryhtao eya. Morarame Tumũkuru ekaroryke zae toehtoh poko kutuarõtanohtorỹko Ritonõpo mana. Iirypyrymãkõ kurãkary poko roropa kutuarõtanohtorỹko mana, Jezu enetuputyryke eya xine.
27 Morara ahtao oty poko epyrypãko sytatou? “Ypoe rokẽ kure jenẽko Ritonõpo mana,” ãko sytatou? Arypyra. “Ritonõpo nymeropohpyry omipona jehtopõpyryke kure jenẽko Ritonõpo mana,” ãko roropa sytatou? Arypyra roropa. Aomipona pyra sytatose ipunaka. Enetuputyryke rokẽ kyya xine tukurãkase sytatose. 28 Seromaroro zuaro sytatose. Kukurãkatorỹko Ritonõpo mana Kyrixtu enetuputyryke rokẽ kyya xine, inymeropohpyry omipona kuexirykõke pyra. 29 Juteu tõ rokẽ esẽme Ritonõpo nae? Arypyra, juteu tõ esẽme mana, juteutõkara esẽme. Emero esẽme mana, enara. 30 Toiro Ritonõpo mana. Juteu tõ kurãkãko mana Jezu enetuputyryke eya xine. Morararo juteutõkara kurãkãko Ritonõpo mana tonetuputyryke eya xine roropa. 31 Morara ahtao Kyrixtu enetuputyryke kyya xine Ritonõpo nymeropohpyry rumekãko sytatou? Arypyra, onurumekara sytatose. Jezu enetuputyryhtao kyya xine, inymeropohpyry omipona kuhse sytatose exĩko.