Tã âtî-âtî tãndí Yésũ rî tãsĩ Márãkõ drí îgĩlí rî
Márãkõ
Tã ꞌẽꞌá zı̣̃lâ nı̣̃lı̣́ sı̣́sı̣́ rî
Búkũ nô, Yõwánĩ Márãkõ gólâ âꞌdó ꞌbá bê ậcı̣́ tõ ãzí Póõlõ yí kâ ró Bãrãnábã yí bê rî, îgĩ nĩ. Gólâ kpá Pétẽrõ rî lậmû-ãzíyã ꞌî. Nĩ zı̣̂ tã Márãkõ nõ tãsĩ búkũ Tã ꞌẼꞌẽ kâ ꞌá, kápĩtã lâ yî 12-15. Márãkõ kĩ nĩ rî, nõô ãꞌdô rĩꞌá tã âtî-âtî tãndí Yésũ Ôvârí rî mvá ró rî tãsĩ rî ĩꞌdî.
Márãkõ lẽ âꞌdálâ kĩ, Yésũ rĩꞌá mbârâkã bê ngá ãmbá nõ ꞌbá yî drı̣̃ı̣̂ sĩ ndrĩ. Ĩꞌdî gólâ drí ꞌbãzó íꞌdígówá tã lârâkô Yésũ drí ꞌẽlé rî ꞌbá yí kâ bê dũû. ꞌDĩî rî tã lâ ãâꞌdâ ró bê kĩ, Yésũ mbârâkã bê õjílã ngá lãzé bê rî îngázó ngá lãzé ꞌásĩ, gõꞌdá kpá líndrí õnjí ꞌbãlé tã íyíkâ ârílí, gõꞌdá kạ̃gũmạ́ạ̃ ꞌbãlé lı̣̃mvû ândrê bê tã íyíkâ ârílí gõꞌdá ngá nyãnyã fẽlé õjílã gólĩyî lõfó ró rî yî drí, gõꞌdá kpá õjílã gólĩyî ôdrã ꞌbá trá rî yî lîdrílí âgõlé lédrẽ-lédrẽ ró. Gõꞌdá gólâ kpá mbârâkã bê tã õnjí õjílã kâ âyézó. Gólâ âꞌdâ mbârâkã íyíkâ kpá trá lîdrî-lîdrî íyíkâ õdrã ꞌásĩ rî sĩ.
1
Tã gólâ Yõwánĩ bãbãtízĩ ꞌẽ ꞌbá ró rî drí ânĩzó lạ́tı̣̂ êdélé âcâ-âcâ ꞌdíyî pã ꞌbá ãmákâ kâ rî tãsĩ rî
(Mãtáyõ 3.1-12; Lúkạ̃ 3.1-18; Yõwánĩ 1.19-28)
Tã âtî-âtî tãndí Yésũ Krístõ gólâ Ôvârí rî mvá rî tãsĩ rî rĩꞌá nõtí. Tã Yésũ kâ îtõ rû trá õzõ tã ậngũ ꞌbá Ĩsáyã drí îgĩlí trá ạ̃kû ró nã sĩ rî kâtí, Ôvârí âtâ íyî mvá drí kĩ nĩ rî,
“Ní ndrê drẽ, má âꞌdô lãjóꞌbá ámákâ jõꞌá ạ̃tı̣́ ꞌálâ, ãꞌdô ró lạ́tı̣̂ êdélé ní drí ânĩzó.
Mãlákĩ 3.1
Lãjóꞌbá rî gógó ꞌdĩ âꞌdô rĩꞌá õmã ꞌá.
Gólâ âꞌdô tã îyáꞌá ûrû âkĩꞌá nĩ rî,
‘Ãnî õjílã, kúmú ãmákâ ãâꞌdô bí ꞌẽꞌá âcálé.
Ĩtí rî, nĩ êdê lạ́tı̣̂ ãníkâ njãâ gólâ drí.
Nĩ êdê lạ́tı̣̂ rî ꞌdĩ dódó mbı̣̂mbı̣̂ ró, ãꞌdô ró bê gólâ drí ậcı̣́ tõzó drı̣̃ lâ ꞌásĩ.’ ”
Ĩsáyã 40.3
Lãjóꞌbá gólâ Ôvârí drí tã lâ pẽlé ꞌdĩ Yõwánĩ ĩꞌdî. Gólâ rî õmã ꞌá, gõꞌdá drílâ rĩzó õjílã ậzı̣́lı̣́ ânĩlí, yí dã ró lũmvû gólĩyî drı̣̃ı̣̂ bãbãtízĩ ró.* 1.4 Lũmvû dãdã drı̣̃ ꞌá ꞌDĩî rĩꞌá tã âꞌdâ-âꞌdâ ró, ꞌdíyî jĩjĩ tã õnjí ꞌásĩ rî kâ ĩꞌdî. Gólâ âtâ úlı̣́ gólĩyî drí kĩ nĩ rî, “Nĩ âjâ drı̣̃ tã õnjí ꞌásĩ Ôvârí rî rõlé. Õzõ nĩ õꞌê tã ꞌdî ĩꞌdî rî, Ôvârí âꞌdô ãnî âyéꞌá tã õnjí ãníkâ ꞌásĩ. Gõꞌdá nĩ ânĩ má dã ró lũmvû ãnî drı̣̃ı̣̂ bãbãtízĩ ró.”
Nĩngá sĩ, õjílã dũû drí ngãzó nĩlí Yõwánĩ ngálâ õmã ꞌálâ. Õjílã rî ꞌdĩ ꞌbá yî ũrûkậ lâ ânĩ ĩyî Yẽrõsãlémã lésĩ, gõꞌdá ãzâ ꞌbá yî ânĩ ĩyî võ ãzâ ꞌbá yî lésĩ Yũdạ́yạ̃ ꞌá. Nĩngá sĩ, drílĩyî úlı̣́ Yõwánĩ drí pẽlé ꞌdĩ ârízó ĩyî. Vólé drı̣̃ lâ ꞌásĩ rî, drílĩyî ngãzó tã õnjí ĩyíkâ lôfõlé. Gõꞌdá nĩngá sĩ, Yõwánĩ drí ngãzó lũmvû dãlé gólĩyî drı̣̃ı̣̂ lı̣̃mvû áyágá zı̣̃lı̣́ Jõrõdénĩ rî ꞌá bãbãtízĩ ró.
Yõwánĩ rî ꞌdĩ, éêdê ítá gólâkâ trá gámẽlẽ ꞌbí ꞌásĩ. Gásĩ gólâkâ íyî ı̣́pı̣́tı̣́kû ꞌá rî íyíkâ ínyíríkó ꞌásĩ, gõꞌdá ngá nyãnyã gólâkâ rî íyíkâ ômbí ĩꞌdî gbõ ápé õgó kâ bê. Yõwánĩ îyâ tã âtî-âtî tãndí ꞌdĩ kĩ, “Õjílã ãzâ âbí ânĩꞌá má vó, ãmbã gólâkâ gạ̃rạ̃ ámákâ rî drı̣̃ı̣̂ sĩ. Ãmbã ámákâ îcá kô. Má îcá kô ậndı̣̃lı̣́ káꞌbókã gólâkâ ângílí. Mâ rî gógó Yõwánĩ nô ꞌê bãbãtízĩ õjílã drí cé lũmvû sĩ. Gõꞌdá gólâ rî gógó âꞌdô bãbãtízĩ ꞌẽꞌá õjílã drí Líndrí Tãndí Ôvârí kâ rî sĩ.”
Tã Ôvârí drí Yésũ rî êdézó njãâ lôsĩ gólâkâ tãsĩ rî
(Mãtáyõ 3.13–4.11; Lúkạ̃ 3.21-22; 4.1-13)
Nĩngá sĩ, Yésũ drí ngãzó Nãzãrétã gólâ ꞌbạ̃drı̣̃ zı̣̃lı̣́ Gãlĩláyã rî ꞌá rî lésĩ nĩlí Yõwánĩ ngálâ. Nĩngá sĩ, Yõwánĩ drí ngãzó gólâ rî îbábátízãlé áyágá zı̣̃lı̣́ Jõrõdénĩ rî ꞌá. 10 Gõꞌdá nĩngá sĩ, Yésũ õtírĩ rĩî âfõlé lı̣̃mvû ꞌdĩ ꞌásĩ rî, gólâ drí ꞌbũû ndrẽzó rû njı̣̃rı̣̃ ꞌá, gõꞌdá Líndrí Tãndí Ôvârí kâ drí âꞌdézó drı̣̃ lâ õzõ ạ̃túꞌbú kâtí. 11 Gõꞌdá úlı̣́ drí ậꞌúzó ꞌbũû lésĩ Yésũ drí kĩ nĩ rî, “Nî nõ ámâ mvá ífífí má drí lôvó lâ ꞌbãlé kôrô rî ĩꞌdî. Ánî tã sû trá má rú rõô.”
12 Tã ꞌdî vólé drı̣̃ lâ ꞌásĩ, Líndrí Tãndí Ôvârí kâ ꞌdĩ drí Yésũ rî jõzó vólé õmã ꞌálâ. 13 Tólâ õmã ꞌálâ, Yésũ ꞌê kậyı̣̂ rĩꞌá nyâꞌdî-rı̣̃ kõrõnyã õnjí õmã kâ lãfálé. ꞌDĩî Sãtánã íyíkâ rĩꞌá gólâ rî ûjũꞌá kpı̣̃ı̣̂. Gõꞌdá mãlãyíkã Ôvârí kâ rî ꞌbá yí bê, rĩꞌá ĩyî Yésũ rî gógó lôkíꞌá.
Tã Yésũ drí lãjóꞌbá íyíkâ sı̣́sı̣́ rî ꞌbá yî ậzı̣́zó rî
(Mãtáyõ 4.12-22; Lúkạ̃ 4.14-15; 5.1-11)
14 Yõwánĩ gólâ bãbãtízĩ ꞌẽ ꞌbá rî ômbérẽ gạ̃nı̣́mạ̃ ꞌá rî vólé drı̣̃ lâ ꞌásĩ rî, Yésũ drí ngãzó gõlé Gãlĩláyã ꞌálâ. Tólâ gólâ lậmû võ ꞌásĩ nĩlí nĩꞌá tã âtî-âtî Ôvârí kâ pẽ bê. 15 Gólâ kĩ nĩ rî, “Ôvârí njı̣̃ lạ́tı̣̂ trá ãnî drí rĩzó kũmũ íyíkâ zẽlé õjílã íyíkâ ró. Âꞌdô bê trá ĩtí rî, nĩ âjâ drı̣̃ tã õnjí ãníkâ ꞌásĩ, nĩ gõ ró tã lẽlẽ ãníkâ ꞌbãlé tã âtî-âtî tãndí Ôvârí kâ ꞌdĩ ꞌá.”
16 Kậyı̣̂ ãlô sĩ, Yésũ õtírĩ rĩî nĩlí lı̣̃mvû ândrê Gãlĩláyã kâ rî tı̣́ sĩ rî, drílâ nĩzó ı̣̃ꞌbı̣̂ ꞌbẽ ꞌbá ãzâ ꞌbá yî ûsúlı̣́ rı̣̃, Sĩmónã Pétẽrõ gõꞌdá ậdrúpı̣̃ lâ Ãndĩríyã bê. Gólĩyî rĩꞌá îmbá ĩyíkâ ı̣̃ꞌbı̣̂ kâ vũꞌá lı̣̃mvû ꞌá. Sĩmónã yî Ãndĩríyã bê rĩꞌá ĩyî kpạ̃rạ̃tı̣́ ı̣̃ꞌbı̣̂ ꞌbẽ ꞌbá ꞌî. 17 Nĩngá sĩ, Yésũ drí ngãzó tã âtálé gólĩyî drí kĩ nĩ rî, “Nĩ ânĩ ꞌdẽlé má vósĩ, tãlâ má ꞌbã ró ãnî bê õjílã âsé ꞌbá ró má drí, gólĩyî ãꞌdô ró õjílã ámákâ ró, õzõ ãnî drí âꞌdórẽ ı̣̃ꞌbı̣̂ âsé ꞌbá ró sı̣́sı̣́ rî kâtí.” 18 Gõꞌdá nĩngá sĩ, drílĩyî ngãzó ꞌwãâ îmbá ĩyíkâ âyélé ꞌdẽzó Yésũ vósĩ lãjóꞌbá gólâkâ ró. 19 Gõꞌdá drílĩyî ngãzó nĩlí ạ̃tı̣́ ꞌálâ fínyáwá. Nĩngá sĩ, Yésũ drí Zẽbẽdáyõ yî ûsúzó mvá lâ yí bê rı̣̃, rú lâ yî Yãkóbã yî Yõwánĩ bê. ꞌDĩî gólĩyî rĩꞌá kõlóngbõ ꞌá îmbá ĩyíkâ lı̣̃fı̣́ lâ êdéꞌá. 20 Gõꞌdá nĩngá sĩ, Yésũ ndrê gólĩyî bê rî, drílâ ngãzó ꞌwãâ Yãkóbã yî ậzı̣́lı̣́ Yõwánĩ bê âꞌdólé lãjóꞌbá íyíkâ ró. Nĩngá sĩ, drílĩyî ngãzó átá lâ yî âyélé kõlóngbõ ꞌá ꞌdẽzó Yésũ vósĩ lãjóꞌbá gólâkâ ró.
Tã õjílã líndrí õnjí bê rî tãsĩ
(Lúkạ̃ 4.31-37)
21 ꞌDĩî vósĩ, Yésũ yî drí ngãzó nĩlí lãjóꞌbá íyíkâ bê jạ̃rı̣́bạ̃ zı̣̃lı̣́ Kãpẽrãnómã rî ꞌálâ. Kậyı̣̂ rãtáã kâ sĩ rî, Yésũ yî drí ngãzó fĩlí ĩyî jó tã Ôvârí kâ ârî kâ ꞌá. Tólâ Yésũ drí ngãzó rĩꞌá tã Ôvârí kâ îmbálé õjílã drí. 22 Gõꞌdá nĩngá sĩ rî, õjílã ꞌdî ꞌbá yî tı̣̂ lâ yî drí ậꞌdı̣́zó tã Yésũ drí rĩꞌá îmbálâ ꞌdĩ drí sĩ. Tã îmbâ Yésũ kâ rî âꞌdó õzõ lı̣̃fı̣́ îmbá ꞌbá ãzâ ꞌbá yî gólĩyî rĩ ꞌbá rĩlí lãꞌbí Ôvârí kâ âꞌdálé rî ãzâ ꞌbá yí kâtí kô ãlôwálâ, tãlâ Yésũ rî gógó nyãányâ lâ îmbâ tã íyíkâ cú drı̣́-ãcê kúmú kâ rî sĩ.
23 Yésũ õtírĩ rĩî drẽ tã îmbálé rî, ãgô ãzâ bê rĩꞌá líndrí õnjí ạ̃bạ̃bạ̃ Sãtánã kâ rî kâ bê, ômbê gólâ trá vũdrı̣́. Gõꞌdá ạ̃trũ kũꞌdũ ró, ãgô rî ꞌdĩ drí ngãzó rĩꞌá ôtrélé lạ̃zı̣́ zı̣̃zı̣̃ bê úlı̣́ líndrí õnjí yí ꞌá ꞌdĩ ꞌbá yí kâ sĩ kĩ nĩ rî, 24 “Má nı̣̃ nî trá dódó, Yésũ õjílã Nãzãrétã kâ ró. Nî õjílã ndı̣̂ndı̣̂ ꞌî pạ̃tı̣́ı̣̃ Ôvârí kâ rî ĩꞌdî. Ní lẽ ãꞌdô ꞌẽlé má rú yã? Ní ânĩ nô mâ líndrí õnjí ró ãgô nõ ꞌá nõ fũlı̣́ yã?”
25 Gõꞌdá nĩngá sĩ, Yésũ drí tã âtázó líndrí õnjí ạ̃bạ̃bạ̃ kâ ꞌdĩ drí ꞌálé ãdrã sĩ, “Ní rî tı̣́tı̣́, ní âfõ vólé ãgô nõ ꞌásĩ.” 26 Gõꞌdá nĩngá sĩ, líndrí õnjí ạ̃bạ̃bạ̃ kâ rĩ ꞌbá ãgô ꞌdĩ ꞌá ꞌdĩ drí rĩzó ãgô rî ꞌdĩ îyálé kĩíkĩí mbârâkã sĩ, drílâ ãgô ꞌdĩ ꞌbãzó ôtrélé ngbạ́lạ́-ngbạ́lạ́, gõꞌdá drílâ ngãzó drı̣́ înjílí vólé ãgô rî ꞌdĩ rú sĩ.
27 Gõꞌdá nĩngá sĩ, õjílã tı̣̂ drí ậꞌdı̣́zó ndrĩ tã ꞌdî drí sĩ. Nĩngá sĩ, drílĩyî ngãzó rĩꞌá tã îjílí ĩyî võ ꞌásĩ kĩ nĩ rî, “Ngá nõtí nõ ãꞌdô ꞌî? Gólâ rî tã âtálé drı̣́-ãcê Ôvârí kâ rî sĩ, tãlâ líndrí õnjí ꞌdĩ ãârî ró kpá tã gólâ drí rĩꞌá rãlâ rî ꞌbá yî bê.” 28 Nĩngá sĩ, õjílã ꞌdî ꞌbá yî drí ngãzó nĩlí ꞌbã ꞌálâ tã Yésũ drí líndrí õnjí ꞌdĩ drõzó ꞌdĩ âtálé õjílã ãzâ ꞌbá yî drí. Ĩtí, tã ꞌdî ꞌbã Yésũ rî rú âꞌdólé lı̣̂kû-lı̣̂kû ró ꞌbạ̃drı̣̃ Gãlĩláyã kâ rî ꞌásĩ dîrî kạ̃ngbû.
Tã Yésũ drí ngá lãzé ꞌbá îngázó Kãpẽrãnómã ꞌálâ rî
(Mãtáyõ 8.14-17; Lúkạ̃ 4.38-41)
29 ꞌDĩî vósĩ, Yésũ yî drí ngãzó nĩlí vólé jó tã Ôvârí kâ ârî kâ rî ꞌásĩ. Gólĩyî Sĩmónã, Ãndĩríyã, Yãkóbã, gõꞌdá Yõwánĩ yí bê. Gólĩyî nĩ kôrô mbı̣̂ Sĩmónã Pétẽrõ yî drí ꞌbã ꞌálâ ậdrúpı̣̃ lâ Ãndĩríyã bê. 30 Tólâ Sĩmónã rî ãdrá rĩꞌá ậyı̣́ꞌá vũdrı̣́ gbãrãkã drı̣̃ı̣̂ jó ꞌá. Rúꞌbạ́ lâ âmê trá tílí-tílí. Nĩngá sĩ, ꞌwãâ ngá lãzé gólâkâ ꞌdĩ ódrí tã lâ pẽzó Yésũ drí. 31 Yésũ drí ngãzó fĩlí õkó rî ꞌdĩ ngálâ jó ꞌálâ. Nĩngá sĩ, Yésũ drí drı̣́ lâ rũzó sẽlé, tãlâ gólâ õngâ ró bê ûrû. Kôrô ꞌwãâ õkó rî ꞌdĩ rúꞌbạ́ lâ âmé ꞌbá ꞌdĩ drí ậꞌdı̣́zó, gõꞌdá drílâ ngãzó nĩlí ngá nyãnyã lâꞌdílí gólĩyî drí nyãlé.
32 Ị̃tú õtírĩ fĩî rî,* 1.32 Õjílã ânĩ trá ı̣̃tú drí fĩrĩ ꞌá, tãlâ kậyı̣̂ rãtáã kâ gólâ õjílã drí lôvózó ꞌá lâ ꞌdĩ ndẽ rû trá. õjílã drí ngãzó rĩꞌá ngá lãzé ꞌbá gõꞌdá kpá gólĩyî líndrí õnjí Sãtánã kâ drí ômbélé trá rî ꞌbá yí bê âtrõlé âjílí Yésũ ngálâ. 33 Gõꞌdá nĩngá sĩ, õjílã jạ̃rı̣́bạ̃ ꞌdî ꞌásĩ rî drí ĩyî ômózó tı̣́lı̣́lı̣́ ró jó tı̣́lı̣́ jó Yésũ drí rĩzó rĩlí rî tı̣́. 34 Nĩngá sĩ, Yésũ drí ngãzó rĩꞌá õjílã dũû ngá lãzé tı̣̂ lârâkô ngĩíngî bê rî ꞌbá yî pãlé ngá lãzé ĩyíkâ ꞌásĩ. Drílâ kpá líndrí õnjí ꞌdĩ ꞌbá yî lâdrózó vólé õjílã gólĩyî âꞌdó ꞌbá ĩꞌdí bê lâ rî ꞌbá yî ꞌásĩ. Gólâ âyé líndrí õnjí ꞌdĩ ꞌbá yî kô tı̣̂ njı̣̃lı̣́ lãndrâ drı̣̃ı̣̂ sĩ, tãlâ gólĩyî nı̣̃ trá kĩ, gólâ ãꞌdî ĩꞌdî yã. Gõꞌdá ĩtí rî, Yésũ lẽé drẽ kô gólĩyî drí íyî tã ꞌbãlé lậꞌbúlı̣́ ꞌwãâ õjílã drí.
Tã Yésũ drí ngãzó lậvũlı̣́ Kãpẽrãnómã ꞌásĩ rî
(Lúkạ̃ 4.42-44)
35 Cı̣̃ı̣́nó rî ꞌdĩ sĩ, Yésũ drí ngãzó jó ꞌdĩ ꞌásĩ ãkpã võ drẽ pạ̃nı̣̃-pạ̃nı̣̃ nĩlí võ õjílã ãkó rî ꞌá tólâ nĩlí tı̣̂ îrátãlé Ôvârí drí. 36 Gõꞌdá Yésũ bê trá yûꞌdạ́wạ́ rî, Sĩmónã yî íyî ãzí-ãzí yí bê drí ngãzó nĩlí Yésũ rî lôndãlé. 37 Gõꞌdá gólĩyî ûsû Yésũ bê rî, drílĩyî ngãzó tã âtálé drílâ kĩ nĩ rî, “Õjílã ndrĩ ꞌdó rĩꞌá ánî lôndãꞌá, ní ãâgõ ró ĩyî pãlé!” 38 Nĩngá sĩ, Yésũ drí tã-drı̣̃ lôgõzó gólĩyî drí kĩ nĩ rî, “Nĩ ꞌdê, mã nĩ ró võ ãzâ ꞌbá yî âꞌdó ꞌbá ãnyî rî ꞌbá yî ꞌálâ, tãlâ má lẽ kpá úlı̣́ Ôvârí kâ pẽlé õjílã gólĩyî võ ꞌdî ꞌbá yî ꞌá ꞌdĩ yî drí, tãlâ ꞌdĩî ngá ꞌẽꞌẽ má drí ânĩꞌá ꞌẽlâ nõngá rî ĩꞌdî.” 39 Ĩtí ró rî, gólĩyî drí lậmúzó dîrî võ Gãlĩláyã kâ rî ꞌásĩ ndrĩ. Võ rî ꞌdĩ ꞌbá yî ꞌá rî, Yésũ drí nĩzó úlı̣́ Ôvârí kâ pẽ bê õjílã drí jó tã Ôvârí kâ ârî kâ rî ꞌbá yî ꞌásĩ. Gõꞌdá gólâ lâdrô líndrí õnjí kpá õjílã líndrí ꞌdĩ ꞌbá yî drí rĩzó ꞌá lâ yî rî ꞌásĩ.
Tã Yésũ drí ãrí ꞌbá êdézó rî
(Mãtáyõ 8.1-4; Lúkạ̃ 5.12-16)
40 Ị̃tú ãzâ sĩ, ãgô ãzâ ãrí ꞌbá ró drí ânĩzó ꞌãꞌî tı̣̃lı̣́ ı̣̃nyạ́kú drı̣̃ı̣̂ Yésũ ândrá. Drílâ ngãzó rúꞌbạ́ lôꞌbãlé Yésũ drí kĩ nĩ rî, “Õzõ ĩîcâ trá ní lı̣̃fı̣́ ãꞌdô ró bê ámâ êdézó rî, ꞌdõvó ní êdê mâ ngbángbá ngá lãzé ámákâ nõ ꞌásĩ.” 41 Nĩngá sĩ, ãgô rî ꞌdĩ ĩzã lâ drí gãzó Yésũ drí. Gõꞌdá Yésũ drí ngãzó drı̣́ ꞌbãlé gólâ drı̣̃ı̣̂, gõzó tã âtálé kĩ nĩ rî, “Ãwô, má lẽ tã trá ánî pãzó âꞌdólé rúꞌbạ́ bê ngbángbá.” 42 Nĩngá sĩ, kôrô ãrí ꞌdĩ drí rû ndẽzó vólé ãgô ꞌdĩ rúꞌbạ́ lâ ꞌásĩ. Gõꞌdá ãgô rî ꞌdĩ rúꞌbạ́ lâ drí âꞌdózó lúwạ́-lúwạ́. 43-44 Gõꞌdá nĩngá sĩ, Yésũ drí ngãzó ãgô rî ꞌdĩ âtílí ngbílí-ngbílí kĩ nĩ rî, “Ní ârî dódó, ní âtâ tã kô tã rî nõ tãsĩ õjílã ãzãkã drí. Ní ꞌdâ lãꞌbí rúꞌbạ́ drí rû êdézó ãrí ꞌásĩ rî ĩꞌdî. Ní nĩ cú nî, ánî nyãányâ âꞌdálé drı̣̃-ꞌbá lãꞌbí ꞌẽ kâ rî drí, ní gõ ró kõrõnyã lı̣̃lı̣́ ngá fẽfẽ ró Ôvârí drí, õzõ tã âtâ Músạ̃ kâ ꞌbãlé ãrí ꞌbá ãꞌdô ró ngbángbá rî kâtí, tãlâ ní ꞌê ró ãwô-ĩtí ãmbá Ôvârí drí. Õzõ ní õꞌê tã rî ꞌdĩ trá ĩtí rî, õjílã ndrĩ âꞌdô nı̣̃ꞌá lâ ĩyî kĩ nĩ rî, ngá lãzé áníkâ ãrí ró ꞌdĩ õndẽ rû trá ní rú sĩ.” 45 Yésũ âtâ bê tã ꞌdî kpálé ĩtí ãgô rî ꞌdĩ drí rî, ãgô rî ꞌdĩ cí tı̣̂ tã Yésũ drí pẽlé yí drí ꞌdĩ drı̣̃ı̣̂ kô. Gólâ ngâ íyîngá nĩꞌá tã rî ꞌdĩ âtá bê õjílã drí ârílí ndrĩ, gõꞌdá tã rî ꞌdĩ drí lậꞌbúzó fãã võ ꞌásĩ cé tı̣̂tı̣̂. Ĩtí lâ ꞌdĩ drí rî, Yésũ îcá gõꞌdá kô nĩꞌá fĩlí jạ̃rı̣́bạ̃ ãzâ ꞌbá yî ꞌásĩ, õjílã tı̣́lı̣́lı̣́ õzó ĩyî gólâ rî ômó kô rõô. Ĩꞌdî ĩtí, Yésũ lãjóꞌbá íyíkâ rî ꞌbá yí bê drí gõzó rĩlí ĩyî õmã ꞌá. Kpálé Yésũ yî rĩrĩ õmã ꞌá ꞌdĩ sĩ rî, õjílã dũû ĩyíkâ zãâ ânĩꞌá ĩyî gólâ ngálâ võ drı̣̃ ꞌásĩ cé tı̣̂tı̣̂.

*1:4 1.4 Lũmvû dãdã drı̣̃ ꞌá ꞌDĩî rĩꞌá tã âꞌdâ-âꞌdâ ró, ꞌdíyî jĩjĩ tã õnjí ꞌásĩ rî kâ ĩꞌdî.

*1:32 1.32 Õjílã ânĩ trá ı̣̃tú drí fĩrĩ ꞌá, tãlâ kậyı̣̂ rãtáã kâ gólâ õjílã drí lôvózó ꞌá lâ ꞌdĩ ndẽ rû trá.