16
Jesus kurâem itondobyry
(Mt 28.1-8; Lc 24.1-12; Jo 20.1-10)
Tâzekobyzegueho iguampygueduo Maria Magdala donro, Salomé, Maria (Tiago ise) warâ idâlymo uriza tyânrângueim sanâse, Jesus eguepybyry onwa tientomoem, tâzewenrymo ara. Kopaelâgâem, pealâ idâlymo Jesus eguepybyry etadâdobyryam. Ânwa oze tâtâday myani âjigue xunâgumo:
— Pekodo modo lelâ kurâ. Ânguyka ise tuhu imâsedo tâtagueim enahun-hombyry etyim? — kelymo.
Tuhu imâsedo awylygue arâ aguelymo. Iwaguepa saintybyem olâ tâtagueim enahun-hobyry tuhu imâsedo ejikeybyem nhedylymo. Aituo myani Jesus eguepybyry etadâdobyryram âwândylymo. Tâwântaymo, salokuzenomo ekadyby iwaguelâ tahoru eynynâ nhedylymo. Âtâ tapekeingue âzetydâdybyem awyly. Tientuo, pekodo modo toenzepa âseanedyly. Mâkâ olâ myani aguely:
— Tâseanezeba itaungâ. Tutuze urâ, Jesus Nazaré donro mâwinlymo awyly, kruz onwa sakâjiby. Tarâpa olâ mâkâ. Ipa, kurâem nitondai! Etaungârâ etadâdobyryam. Ânguy lâpeba tarâ. Idâwâtaungâ, Pedro domodoram egatuze: “Waunroenlâ ise Galileiaram idâly. Târâ ise âwânwândylymo, mâendylymo warâ aguehobyry aralâ” myguelymo ise eyanmo — kely.
Aituo pekodo modo egasely. Inepa kehoem Jesus eguepybyry etadâdobyry nhodokelymo. Âseguâdâdylymo, toenzepa kehoem adapânilymo, tâseaneduo. Xidadâram todopâdylymo ume ânguyram negatubamo tientyby modo, tindatyby modo warâ. Toenzepa lelâlâ ekuâgumo.
Jesus Maria Magdala donroram âepanâguehobyry
(Mt 28.9-10; Jo 20.11-18)
[Domingo pealâ, Jesus kurâem itombygueduo, Maria Magdala donro waunroem kuru eni. Iweâpa xirâ modo aidyly iraynâ, Jesus mâkâ pekodo odano sete lelâ kadopâ tyânkyze myani. 10 Jesus kurâem itondybyem awyly tientuo, idâly eataen-ho modoram Jesus kurâem itondybyem awyly egatuze. Toenzepa myani itynrumo, eogunrumo warâ. 11 Eyanmo saintybyem, Maria Magdala donro aguely:
— Jesus kurâem nitondai! Urâ lelâlâ setai — kely.
Agueduo neinwâmpyramo.
Jesus azagâ tâinwânniram âepanâguehobyry
(Lc 24.13-35)
12 Ilâpyryem azagâ Jesus einwânni modo idâly eagonro âtâ anaxi. Ânwa oze awylymo ume, Jesus âepanâguely eyanmo. Saguhoem tientobyry arapa tiendyly awylygue myani ânguy nutuba mâkâlâ awyly. 13 Jesus lelâlâ mâkâ awyly tiuntuduomo, Jerusalémram odopâdylymo tagonro modoram, Jesus tientobyry egatuze. Akaemo azagâ aguely neinwâmpyramo lâpylâ.
Jesus onze tynynonro modoram âepanâguehobyry
(Mt 28.16-20; Lc 24.36-49; Jo 20.19-23; At 1.6-8)
14 Kopae onze lelâ uguondo modo Jesus eynynonro âjigue âwinduadylymo ume, Jesus âepanâguely eyanmo. Aituo aguely:
— “Jesus kurâem nitondai. Xina netai kurâem itondyby” kehonduolâ mâinwâmpyra lâgâlâ âmaemo. Tâegane kehoem âmaemo, mâindatybymo mâinwântomoem — kely.
15 Adâkebygueduo, agueondyly:
— Idâwâtaungâ tâinkâ lelâba Deus itaumbyry idânârâ kurâdoram agueze. 16 Warâ aguewâtaungâ: “Jesus mâinwântuomo, Jesus einwânniem mawylymo mâenehon-homoem batiza âiehowâdaungâ, Deus imakezemo, aunloenlâ eagâ mitomoem. Jesus mâinwâmpyra âmaemo watay, Deus eydâ atoram aintaymba ise âmaemo.” Warâ idânârâam aguewâtaunda. 17 Yeinwântaynrim modoram won-honru xuduze urâ, adyesenry modo kehoem anhetomoem. Won-honrugue kurâdo odaypa kadopâ nhânkyze âmaemo. Won-honrugue tâjitanru âdykâ tydasenry agueze âmaemo. 18 Âgâu manwâdylymo, venenu mâenylymo warâ watay, âda mitaymba ise âmaemo. Won-honrugue tâwânuneim modo kua iese âmaemo, imarymogue MÂʼ mânhetuomo — kely Jesus.
Jesus Deus eydâ atoram âkuhobyry
(Lc 24.50-53; At 1.9-11)
19 Tynynonro modo agâ aguepygueduo, Kywymâry Jesus adaholy Deus eydâ atoam. Deus ahoru eynynâ ekadybyem awyly, eagâ pymâem tâitoem. 20 Jesus Deusram idâpygueduo myani eynynonro modo Deus itaumbyry egatuze idâlymo. Idânârâ âtâ anakâ tâtâhobyrydâ mykâinane aguelymo Jesus wâgâ. Jesuslâ eon-honrumo xuduim; tywâgâ unâ iwâkuru nhegatudaymo, mâkâlâ eon-honrumo xudunri adyesenry modo anhetomoem. Mârâ anhetuomo, kurâ domodo tutuze âkealâ aguelymo awyly.]
Alâ kulâ.
Marcos