40
Kəsom ka kəcəmbər k'aŋgbancan ŋɛbəpɛnɛ kɔ kəsɔkəs ka ŋi teta yɛbəc ya dəKanu
1 Kɔ MARIKI oloku Musa: 2 «Tataka tɔcɔkɔ-cɔkɔ ta ŋof ŋɔcɔkɔ-cɔkɔ, məcəmbər dəkiyi dosoku, aŋgbancan ŋɛbəpɛnɛ kɔ Kanu. 3 Məbɛrsɛ di kaŋkəra nkɛ kəyɔ walakɛ nwɛ wementər danapa dem kɔ aka Yisrayel mɔ, məkəŋkɛ kaŋkəra kaŋkɔ kəloto ta afum ŋacnəŋk ki. 4 Məkɛrɛ amɛsa məcəmbər ŋi kəroŋ yosumpər-sumpər tɔkɔ pəmar mɔ. Məkɛrɛ pɛdɛtɛ səlamp məcəmbər, mədɛt pi səlamp. 5 Məkɔ məcəmbər tetek toloŋnɛ pa kɛma mpɛ ande paccɔf suray nsɛ səmbɔt ambɔnc mɔ, tekiriŋ ta kaŋkəra nkɛ kəmentər danapa da MARIKI mɔ. Kɔ telip-ɛ, mədɛt kəloto kəŋɛrɛ nde kusuŋka ka dəkiyi dosoku. 6 Məcəmbər tetek toloŋnɛ yɔcɔl yɔcɔf nde dəkəbɛrɛ da dəkiyi dosoku, ndɛ dɔyɔnɛ aŋgbancan ŋɛbəpɛnɛ kɔ Kanu. 7 Məcəmbər kəsamp aŋgbip kɔ tetek toloŋnɛ dacɔ, palas ki domun. 8 Məcəmbər saŋka haŋ mənɔŋkər, mədɛt kəloto kəŋɛrɛ dəkusuŋka da si.»
9 «Məlɛk moro mɔbɔy məsop mi dəkiyi dosoku kɔ yosumpər-sumpər ya di fəp. Məpus di kɔ yosumpər-sumpər ya di ntɛ tɔŋsɔŋɛ ca cacɔkɔ fəp nde dəkiyi dosoku kɔ disrɛ yɔyɔnɛ yopus fɔr ya MARIKI kiriŋ. 10 Məbɔy tetek toloŋnɛ mpɛ ancɔfɛ MARIKI yɔcɔl mɔ, kɔ yosumpər-sumpər ya pi, məpusɛ MARIKI tetek toloŋnɛ, tɔsɔŋɛ pi oŋ kəyɔnɛ posoku pɛs fɔr yem kiriŋ. 11 Məbɔy kəsamp kɔ pɛcəmɛnɛ pa ki, məpusɛ yi sɔ MARIKI.»
12 «Məcɔŋɛnɛ Aruna kɔ awut ɔn arkun nde kusuŋka ka aŋgbancan ŋɛbəpɛnɛ kɔ Kanu, məbikɛ ŋa domun. 13 Məbɛr Aruna yamos yɔn ya dəKanu, məbɔy kɔ moro ma dəKanu, tɛm tatɔkɔ məsɔkəs kɔ pəbəc'em oŋ yɛbəc ya wəloŋnɛ. 14 Məcɔŋɛnɛ sɔ awut ɔn məbɛrəs ŋa duma dedisrɛ daŋan. 15 Məbɔy ŋa moro ma dəKanu pəmɔ tɔkɔ məmbɔy mi kas kəŋan mɔ. Ŋa sɔ ŋade ŋabəc'em pəmɔ aloŋnɛ. Kəbɔy ka moro ma dəKanu kaŋkɔ kəndesɔŋɛ ŋa kətɔmpər yɛbəc ya kəloŋnɛ kem doru o doru.» 16 Kɔ Musa ɔyɔ tɔkɔ MARIKI ɛnasom kɔ mɔ fəp.
Musa osom kəcəmbər ka aŋgbancan
17 Tataka tɔcɔkɔ-cɔkɔ ta ŋof ŋɔcɔkɔ-cɔkɔ ŋa teren ta mɛrəŋ, k'ancəmbər dəkiyi dosoku.
18 Kɔ Musa ɛncəmbər dəkiyi dosoku kɔ yɛcəmɛnɛ ya di, k'ɛncəmbər fərɛm, k'emperi cəgbo, k'ɛncəmbər mogbu. 19 Ntɛ elip mɔ, k'emperi kəloto kəkumpɛ dəkiyi dosoku, k'oluksərnɛ k'ɛŋgbəpər kəloto ka mɛrəŋ takəroŋ, pəmɔ tɔkɔ MARIKI ɛnasom kɔ ti mɔ.
20 Kɔ Musa ɛlɛk walakɛ nwɛ wementər danapa da MARIKI kɔ aka Yisrayel wɔkɔ anacicəs mɔ, k'ɛmbɛr kaŋkəra disrɛ, k'osor cəgbo cəlɛkɛ ca kaŋkəra kaŋkɔ, k'ɛlɛk afɛŋk ŋɔsɔksɛ kiciya k'ɛŋgbəpər ki takəroŋ. 21 K'ɛlɛk kaŋkəra k'eŋkekərɛ ki nde dəkiyi dosoku disrɛ. K'ɛndɛt kəloto kəkəŋkɛ nkɛ kəyi tekiriŋ ta kaŋkəra nkɛ kəmentər danapa da MARIKI kɔ aka Yisrayel mɔ, pəmɔ tɔkɔ MARIKI ɛnasom ti Musa mɔ.
22 Kɔ Musa ɛncəmbər amɛsa aŋgbancan ŋɛbəpɛnɛ kɔ Kanu disrɛ, ntende kəca kəmeriya ka dəkiyi dosoku. 23 K'ɛncəmbər-cəmbər cəcom fɔr ya MARIKI kiriŋ, pəmɔ tɔkɔ nkɔn MARIKI ɛnasom ti Musa mɔ.
24 K'ɛncəmbər pɛdɛtɛ səlamp aŋgbancan ŋɛbəpɛnɛ kɔ Kanu disrɛ, pɛtɛfərɛnɛ kɔ amɛsa, ntende kəca kətɔt ka dəkiyi dosoku. 25 K'ɛncəmbər səlamp MARIKI fɔr kiriŋ, pəmɔ tɔkɔ nkɔn MARIKI ɛnasom ti nkɔn Musa mɔ.
26 Kɔ Musa ɛncəmbər tetek pa kɛma nde aŋgbancan ŋɛbəpɛnɛ disrɛ kəloto kəkəŋkɛ tekiriŋ. 27 K'ɔncɔf suray səbotu ambɔnc, pəmɔ tɔkɔ MARIKI ɛnasom kɔ ti mɔ.
28 K'ɛndɛt kəloto kəŋɛrɛ nde kusuŋka da dəkiyi dosoku. 29 Kɔ Musa ɛncəmbər tetek toloŋnɛ yɔcɔl yɔcɔfɛ MARIKI nde kusuŋka ka dəkiyi dosoku, ndɛ dɔyɔnɛ aŋgbancan ŋɛbəpɛnɛ kɔ Kanu mɔ, k'oloŋnɛ di pɔcɔl pɔcɔf, kɔ kəloŋnɛ ka mɛŋgbɛn, pəmɔ tɔkɔ MARIKI ɛnasom ti nkɔn Musa mɔ.
30 Kɔ Musa ɛncəmbər kəsamp aŋgbancan ŋɛbəpɛnɛ kɔ tetek toloŋnɛ dacɔ, k'ambɛr ki domun dɔsɔkəsnɛnɛ. 31 Kəlɛk nkɔn Musa kəbəp ka Aruna haŋ awut ɔn arkun kɔ ŋambikɛnɛ waca kɔ wɛcək teta kəsɔkəsnɛ. 32 Kɔ ŋande kəcbɛrɛ aŋgbancan ŋɛbəpɛnɛ kɔ Kanu disrɛ ŋackɔ kəlɔtərnɛ tetek toloŋnɛ-ɛ, mɛnɛ ŋambikɛnɛ teta kəsɔkəsnɛ pəmɔ tɔkɔ MARIKI ɛnasom ti Musa mɔ.
33 Kɔ Musa ɛncəmbər saŋka k'ɔnɔŋkər dəkiyi dosoku kɔ tetek toloŋnɛ, k'ɛndɛt kəloto kəŋɛrɛ nde kusuŋka ka saŋka. Tatɔkɔ tɔ Musa ɛnaləpəs yɛbəc nyɛ MARIKI ɛnasom kɔ mɔ.
Nɔrɔ da debeki da MARIKI dɛlas aŋgbancan
34 Ntɛ yɛbəc nyɛ yelip mɔ, kɔ kəp kənder kəgbəpərnɛ aŋgbancan ŋɛbəpɛnɛ kɔ Kanu, kɔ nɔrɔ da debeki da MARIKI dender dɛlas dəkiyi dosoku. 35 Tɛnasɔŋɛ ta Musa ɛntam kəbɛrɛ daŋgbancan ŋɛbəpɛnɛ-ɛ, bawo kəp kənayi ŋi kəroŋ kɔ nɔrɔ da debeki da MARIKI dɛnalas dəkiyi dosoku.
36 Tɛm ntɛ aka Yisrayel ŋaccepɛ-cepɛ mɔ, ŋacyɛfɛ fɛ kəlɛk dɔpɔ mɛnɛ kəp kənuŋkɛnɛ kəyɛfɛ dəkiyi dosoku kəroŋ. 37 Kɔ kəp kəntɔyɛfɛ-ɛ, aka Yisrayel ŋafɔcepɛ haŋ dɔsɔk ndɛ kəŋyɛfɛ mɔ. 38 Dɔsɔk disrɛ, kəp ka MARIKI kəncyi dəkiyi dosoku kəroŋ, kɔ pəmbiyɛ-ɛ nɛnc dencyi sɔ dəkiyi dosoku kəroŋ, tatɔkɔ tɛnayi fɔr ya aka Yisrayel fəp kiriŋ, tɛm ntɛ ŋanayi kəcepɛ-cepɛ kəŋan disrɛ fəp mɔ.