1 “Tehdy bude nebeské království podobné deseti pannám, které vzaly své lampy a vyšly naproti ženichovi. 2 Pět z nich bylo rozumných a pět pošetilých. 3 Když ty pošetilé braly své lampy, nevzaly si s sebou olej. 4 Ty rozumné si však se svými lampami vzaly [také] olej v nádobkách. 5 Když pak ženich dlouho nepřicházel, začaly všechny podřimovat a usínat. 6 A o půlnoci nastal křik: ‘Hle, ženich přichází! Vyjděte mu vstříc!’ 7 Všechny panny tedy vstaly a připravily si své lampy. 8 Pošetilé pak řekly těm rozumným: ‘Dejte nám ze svého oleje, protože naše lampy hasnou.’ 9 Ty rozumné jim ale odpověděly: ‘Nebude ho dost pro nás i pro vás. Raději jděte k prodavačům a kupte si.’ 10 A když odešly kupovat [olej], přišel ženich a ty, které byly připravené, s ním vešly na svatbu. A dveře byly zavřeny. 11 Potom ale přišly také ty zbývající panny a říkaly: ‘Pane, pane, otevři nám!’ 12 Ale on jim odpověděl: ‘Amen, říkám vám, [že] vás neznám.’ 13 Bděte tedy, protože neznáte den ani hodinu, ve kterou přijde Syn člověka.” 14 “[Je to] totiž jako když člověk při odchodu na cestu zavolal své služebníky a svěřil jim svůj majetek. 15 Jednomu dal pět hřiven, jinému dvě a jinému jednu, každému podle jeho schopností, a odešel na cestu. 16 Ten, který dostal pět hřiven, ihned šel, nechal je vydělávat a získal jiných pět hřiven. 17 Stejně tak i ten, který [dostal] dvě, získal jiné dvě. 18 Ale ten, který dostal jednu, odešel, zakopal [ji] v zemi a [tak] skryl peníze svého pána. 19 Potom po dlouhé době pán těch služebníků přišel a počítal s nimi účty. 20 Když přistoupil ten, který dostal pět hřiven, přinesl pět dalších hřiven a řekl: ‘Pane, dal jsi mi pět hřiven a podívej se, získal jsem pět dalších.’ 21 Jeho pán mu tedy řekl: ‘Výborně, [můj] dobrý a věrný služebníku. Byl jsi věrný nad málem, [proto] tě ustanovím nad mnohým. Vejdi do radosti svého pána.’ 22 Potom přistoupil ten, který dostal dvě hřivny a řekl: ‘Pane, dal jsi mi dvě hřivny a podívej se, získal jsem další dvě.’ 23 Jeho pán mu řekl: ‘Výborně, [můj] dobrý a věrný služebníku. Byl jsi věrný nad málem, ustanovím tě nad mnohým. Vejdi do radosti svého pána.’ 24 Potom přistoupil i ten, který dostal jednu hřivnu a řekl: ‘Pane, věděl jsem, že jsi přísný člověk, že sklízíš, kde jsi nezasel, a sbíráš, kde jsi nerozsypal. 25 A tak jsem odešel a skryl tvou hřivnu v zemi, protože jsem se bál. Pohleď, [zde] máš, co je tvoje.’ 26 Jeho pán mu však odpověděl: ‘[Ty] zlý a líný služebníku! Věděl jsi, že sklízím, kde jsem nezasel, a sbírám, kde jsem nerozsypal! 27 Měl jsi tedy dát mé peníze směnárníkům a já bych, až přijdu, vzal, co mi patří [i] s úrokem. 28 Vezměte mu tedy tu hřivnu a dejte ji tomu, kdo má deset hřiven. 29 Každému, kdo má, totiž bude dáno a bude mít hojnost, ale tomu, kdo nemá, bude vzato i to, co má. 30 A toho neužitečného služebníka vyhoďte do té zevnější tmy. Tam bude pláč a skřípění zubů.’ ” 31 “Když pak přijde Syn člověka ve své slávě a s ním všichni svatí andělé, tehdy se posadí na trůnu své slávy. 32 Všechny národy budou shromážděny před ním a on je oddělí jedny od druhých, tak jako pastýř odděluje ovce od kozlů. 33 Ovce postaví po své pravici, ale kozly po levici. 34 Potom král řekne těm po své pravici: ‘Pojďte vy, kdo jste požehnaní od mého Otce, přijměte za své dědictví to království, které je pro vás připraveno od založení světa. 35 Neboť jsem hladověl a [vy] jste mi dali najíst, měl jsem žízeň a dali jste mi napít, byl jsem cizincem a přijali jste mě. 36 [Byl jsem] nahý a oblékli jste mě, byl jsem nemocný a navštívili jste mě, byl jsem ve vězení a přišli jste za mnou.’ 37 Tehdy mu ti spravedliví odpoví: ‘Pane, kdy jsme tě viděli hladového a nakrmili [tě], anebo žíznivého a dali jsme [ti] napít? 38 Kdy jsme tě viděli jako cizince a přijali [tě], anebo nahého a oblékli [tě]? 39 Kdy jsme tě viděli nemocného anebo v žaláři a přišli jsme k tobě?’ 40 A král jim odpoví: ‘Amen, říkám vám, [že] cokoli jste udělali nejmenšímu z těchto mých bratrů, to jste udělali mně.’ 41 Potom řekne také těm po levici: ‘Jděte ode mě, vy proklatí, do věčného ohně, který je připraven pro ďábla a jeho anděly, 42 protože jsem hladověl a nedali jste mi najíst, měl jsem žízeň a nedali jste mi napít. 43 Byl jsem cizincem a nepřijali jste mě, nahý a neoblékli jste mě, [byl jsem] nemocný a ve vězení a [vy] jste mě nenavštívili.’ 44 Tehdy mu odpovědí i oni a řeknou: ‘Pane, kdy jsme tě viděli hladového nebo žíznivého nebo jako cizince nebo nahého nebo nemocného nebo ve vězení a neposloužili jsme ti?’ 45 Tehdy jim odpoví: ‘Amen, říkám vám, [že] cokoli jste neudělali nejmenšímu z těchto, to jste neudělali mně!’ 46 A [tak] tito půjdou do věčných muk, ale spravedliví do věčného života.”