1 A stalo se, že když Ježíš dokončil všechna tato slova, řekl svým učedníkům: 2 “Víte, že za dva dny bude Veliká noc a Syn člověka bude zrazen, aby byl ukřižován.” 3 Tehdy se na dvoře nejvyššího kněze jménem Kaifáš sešli velekněží, zákoníci a starší lidu 4 a radili se spolu, jak by se Ježíše lstí zmocnili a zabili [ho]. 5 Říkali ale: “Ne ve svátek, aby mezi lidem nenastalo pozdvižení.” 6 Když pak byl Ježíš v Betanii, v domě Šimona Malomocného, 7 přistoupila k němu žena s alabastrovou nádobkou velmi drahé masti a vylila ji na jeho hlavu, když byl za stolem. 8 Když to však uviděli jeho učedníci, rozhořčili se a říkali: “K čemu [je] tato ztráta? 9 Vždyť se to mohlo draze prodat a rozdat chudým!” 10 Ježíš [to] však poznal a řekl jim: “Proč tu ženu trápíte? Vždyť pro mě udělala dobrý skutek. 11 Chudé přece máte u sebe vždycky, ale mne vždycky mít nebudete. 12 Když totiž tato [žena] vylila tu mast na mé tělo, udělala [to] pro můj pohřeb. 13 Amen, říkám vám, [že] kdekoli se na celém světě bude kázat toto evangelium, bude se mluvit také o tom, co udělala ona, na její památku.” 14 Tehdy jeden ze dvanácti, jménem Jidáš Iškariotský, šel k velekněžím 15 a řekl jim: “Co jste mi ochotni dát, když vám ho zradím?” A oni mu odpočítali třicet stříbrných. 16 Od té chvíle tedy hledal příležitost, aby ho zradil. 17 Prvního dne [svátku] nekvašených chlebů pak k Ježíši přistoupili učedníci a řekli mu: “Kde chceš, abychom ti připravili k jídlu beránka?” 18 A on jim řekl: “Jděte k jednomu člověku ve městě a řekněte mu: ‘Mistr vzkazuje: Můj čas je blízko. U tebe budu se svými učedníky slavit Hod beránka.’ ” 19 Učedníci tedy udělali, jak jim Ježíš uložil, a připravili beránka. 20 Když pak nastal večer, byl za stolem s dvanácti. 21 A když jedli, řekl: “Amen, říkám vám, že jeden z vás mě zradí.” 22 Oni tedy v nesmírném zármutku začali jeden po druhém říkat: “Snad [to] nejsem já, Pane?” 23 Ale on jim odpověděl: “Zradí mě ten, kdo se mnou namáčí ruku do mísy. 24 Syn člověka jde vskutku tak, jak je o něm napsáno, ale běda člověku, jímž je Syn člověka zrazován. Pro toho člověka by bylo lepší, kdyby se [vůbec] nenarodil.” 25 Nato řekl Jidáš, který ho zrazoval: “Snad [to] nejsem já, Rabbi?” A on mu odpověděl: “Tys [to] řekl.” 26 A když jedli, vzal Ježíš chléb, požehnal, rozlomil a dal [ho] učedníkům se slovy: “Vezměte, jezte, to je mé tělo.” 27 Potom vzal kalich, vzdal díky a podal jim [ho] se slovy: “Pijte z něho všichni, 28 neboť to je má krev nové smlouvy, která se prolévá za mnohé na odpuštění hříchů. 29 A říkám vám, že od této chvíle už nebudu pít z tohoto plodu vinného kmene až do toho dne, kdy ho s vámi budu pít nový v království svého Otce.” 30 A když zazpívali žalm, vyšli na Olivetskou horu. 31 Tehdy jim Ježíš řekl: “Vy všichni ode mne této noci odpadnete. Je přece napsáno: ‘Budu bít pastýře a ovce stáda se rozprchnou.’ 32 Ale až vstanu [z mrtvých], předejdu vás do Galileje.” 33 Petr mu však odpověděl: “I kdyby od tebe všichni odpadli, já neodpadnu nikdy!” 34 Ježíš mu řekl: “Amen, říkám ti, že [ještě] dnes v noci, dříve než se ozve kohout, mě třikrát zapřeš.” 35 [Ale] Petr mu řekl: “I kdybych měl s tebou zemřít, nikdy tě nezapřu!” Podobně mluvili i všichni [ostatní] učedníci. 36 Tehdy Ježíš přišel s učedníky na místo zvané Getsemane a řekl jim: “Posaďte se tu, zatímco se odejdu tamhle modlit.” 37 Vzal s sebou Petra a oba Zebedeovy syny a [tu] se začal rmoutit a mít velikou úzkost. 38 Tehdy jim řekl: “Má duše je smutná až k smrti. Zůstaňte tu a bděte se mnou.” 39 Pak poodešel kousek dál, padl na tvář a modlil se: “Otče můj, jestli je [to] možné, ať mě ten kalich mine! Avšak ne jak chci já, ale jak ty.” 40 Potom přišel k učedníkům a nalezl je, jak spí. Řekl tedy Petrovi: “To jste se mnou nemohli bdít jedinou hodinu? 41 Bděte a modlete se, abyste nevešli do pokušení. Duch je sice připraven, ale tělo [je] slabé.” 42 Potom odešel podruhé a modlil se: “Otče můj, jestliže mě tento kalich nemůže minout, ale musím ho vypít, ať se stane tvá vůle.” 43 A když přišel, znovu je nalezl, jak spí, protože jim ztěžkly oči. 44 Tehdy je nechal, znovu odešel a potřetí se modlil stejná slova. 45 Potom přišel ke svým učedníkům a řekl jim: “[Vy] ještě spíte a odpočíváte? Pohleďte, přiblížila se ta hodina a Syn člověka je vydáván do rukou hříšníků. 46 Vstávejte, pojďme! Hle, můj zrádce už je blízko.” 47 A když ještě mluvil, náhle přišel Jidáš, jeden ze dvanácti, a s ním veliký zástup s meči a holemi, [poslaný] od velekněží a starších z lidu. 48 Ten, který ho zrazoval, si s nimi domluvil znamení: “Je to ten, kterého políbím. Toho se chopte.” 49 Ihned tedy přistoupil k Ježíši a řekl: “Buď zdráv, Rabbi,” a políbil ho. 50 Ježíš mu však řekl: “Příteli, proč jsi přišel?” Tehdy přistoupili, vztáhli na Ježíše ruce a chopili se ho. 51 Jeden z těch, kdo byli s Ježíšem, však náhle mávl rukou, vytasil svůj meč, zasáhl služebníka nejvyššího kněze a usekl mu ucho. 52 Tehdy mu Ježíš řekl: “Vrať svůj meč na jeho místo, protože všichni, kteří berou meč, mečem zahynou. 53 Myslíš si snad, že nemohu požádat svého Otce? [On] by mi hned dal více než dvanáct legií andělů. 54 Jak by se pak ale naplnila Písma [svědčící,] že to musí takhle být?” 55 V tu chvíli řekl Ježíš zástupům: “Vypravili jste se jako na zločince, s meči a holemi, abyste mě zatkli? Každý den jsem s vámi sedával v chrámu a vyučoval a nezatkli jste mě. 56 Ale toto všechno se stalo, aby se naplnila prorocká Písma.” Tehdy ho všichni učedníci opustili a utekli. 57 Ti, kdo Ježíše zatkli, ho tedy odvedli k nejvyššímu knězi Kaifášovi, kde se shromáždili zákoníci a starší. 58 Petr ho ale zpovzdálí následoval až na dvůr nejvyššího kněze. Potom vešel dovnitř a sedl si mezi sluhy, aby viděl konec. 59 Velekněží a starší s celou veleradou pak proti Ježíši hledali falešné svědectví, aby ho mohli vydat na smrt, 60 ale [žádné] nenašli. I když předstupovali mnozí falešní svědkové, nenašli nic. Nakonec ale předstoupili dva falešní svědkové 61 a řekli: “Tento [muž] řekl: ‘Mohu zbořit Boží chrám a za tři dny ho postavit.’ ” 62 Tehdy povstal nejvyšší kněz a řekl mu: “Nic neodpovídáš? Co proti tobě svědčí tito [muži]?” 63 Ale Ježíš mlčel. Nejvyšší kněz mu tedy řekl: “Zapřísahám tě při živém Bohu, abys nám řekl, zda jsi Kristus, ten Boží Syn!” 64 Ježíš mu odpověděl: “Tys [to] řekl. Ale říkám vám, od této chvíle uvidíte Syna člověka sedět po pravici Moci a přicházet na nebeských oblacích.” 65 Tehdy nejvyšší kněz roztrhl svá roucha se slovy: “Rouhal se! K čemu ještě potřebujeme svědky? Hle, právě jste slyšeli jeho rouhání! 66 Co si [o tom] myslíte?” A oni odpověděli: “Je hoden smrti.” 67 Potom mu plivali do obličeje a bili ho pěstmi a jiní ho tloukli holemi 68 a říkali: “Prorokuj nám, Kriste, kdo tě udeřil?” 69 Petr ale seděl venku na dvoře. Jedna služebná k němu přistoupila a řekla: “Ty jsi byl také s tím Ježíšem z Galileje.” 70 Ale on [to] přede všemi zapřel. Řekl: “Nevím, o čem mluvíš!” 71 A vyšel k bráně. Uviděla ho však jiná a řekla těm, kdo tam byli: “Tenhle byl také s [tím] Ježíšem z Nazaretu.” 72 A on [ho] znovu zapřel s přísahou: “Toho člověka neznám!” 73 Po malé chvíli přistoupili kolemstojící a řekli Petrovi: “Jistěže jsi také [jeden] z nich. I tvé nářečí tě prozrazuje!” 74 Tehdy se začal proklínat a přísahat: “Toho člověka neznám!” A vtom zakokrhal kohout 75 a Petr si vzpomněl na slova, která mu Ježíš řekl: “Dříve než se ozve kohout, třikrát mě zapřeš.” A vyšel ven a hořce se rozplakal.