25
Adada Jierúsalẹmu
(2Iphe 36:13-21; Jier 39:1-10; 52:3-11)
Tọbudu iya bụ; o be l'apha, kwe Zedekaya apha tete, ọ watarụ abụru eze; l'abalị k'iri l'ọnwa iri; eze ndu Bábilọnu, bụ Nebukadineza chịta ikpoto ndu ojọgu iya; ẹphe byatashịa Jierúsalẹmu. Ẹphe nọ-phee ya mgburugburu. Ẹphe kepheta mkpụkpu ono; bvuphee ya ose-ọgu mgburugburu. Ẹphe kepheta mkpụkpu ono jeye l'apha, kwe eze, bụ Zedekaya apha iri lẹ nanụ; e -shi teke ọ watarụ abụru eze. O rwua abalị kẹ tete l'ọnwa ẹno; ẹgu-ememe, dụ lẹ mkpụkpu ono kabaa njọ; k'ọphu ndu bu iya nụ te nwehẹdu nri, ẹphe e-ri. O rwua mbọku ono; e tsukpọo igbulọ mkpụkpu ono. O be l'ẹnyashi iya; onye eze, bụ Zedekaya yẹle ndu ojọgu l'ophu tsukahụ gbala. Ẹka ẹphe shiru gbalaa bụ l'ọnu ọguzo ono, dụ lẹ mgbaka igbulọ labọ ono, dụ lẹ mgboru mgbabu eze. Teke ono bẹ ndu ojọgu ndu Bábilọnu kepheru mkpụkpu ono mgburugburu. Ọ bụru ẹka ẹphe shiru bụ ụzo nsụda Araba. Ọle ndu ojọgu ndu Bábilọnu chịpyaberu eze, bụ Zedekaya je egude iya lẹ baswaa alị, dụ lẹ Jieriko. Ndu ojọgu iya buhaa ya tsukashịhu. Ẹphe kpụa eze, bụ Zedekaya lẹ ndzụ; kpụru iya kpụ-pfu eze ndu Bábilọnu lẹ mkpụkpu Ribula, bụ ẹka ọ nọ nmaa ya ikpe. Ẹphe gbushia ụnwu Zedekaya; ọ nọdu ele phẹ ẹnya; a nọdu egbushi phẹ. E mechaa bya aswọshia yẹbedua akpụru-ẹnya; gude ẹgbirigba, e meru l'onyirubvu tụa iya mkpọro kpụta lashịa Bábilọnu.
Eemebyishi Jierúsalẹmu; mẹ eze-ụlo Chipfu
(Jier 52:12-23)
Ọ bya erwua g'ọnwa ise dụ l'abalị ẹsaa; l'apha, kwe Nebukadineza apha iri lẹ tete, e -shi teke ọ watarụ abụru eze ndu Bábilọnu; Nebuzaradanu, bụ onye-ishi ndu ojọgu, eche Nebukadineza nche; mbụ onye-ozi eze ndu Bábilọnu ono jeshia Jierúsalẹmu. O je atụa ọku l'eze-ụlo Chipfu; mẹ l'ụlo-eze; me l'ụlo, dụkota lẹ Jierúsalẹmu; mbụ l'ụlo ndu oke amadụ bẹ ọ tụkotaru ọku. 10 Ndu ojọgu, onye-ishi ojọgu ono, echeje eze nche chịtaru je l'ẹka ono; bẹ tsukpọshiru igbulọ, e gude kpụ-pheta Jierúsalẹmu mgburugburu. 11 Nebuzaradanu, bụ onye-ishi ndu ojọgu, echeje eze nche ono bya atụko iphe, bụ ndu ọphu phọduru lẹ mkpụkpu ono rwukọo lashịa Bábilọnu; ẹphe lẹ ndu lapfuru eze ndu Bábilọnu alapfu; mẹkpoo ndu phọduru nụ g'ẹphe ha. 12 Onye-ishi ndu ojọgu ono bẹ ndu ọphu ọ harụ haa bụ ndu ọphu kachakpọo abụru ndu ụkpa l'alị ono; g'ẹphe jeje ozi l'opfu-vayịnu; mẹ l'opfu.
13 Itso onyirubvu, dụ l'eze-ụlo Chipfu; mẹ ọgba-kperekpere; mẹ iphe ono, e shi eyeje mini ono, e gude onyirubvu kpụa, dụ iya nụ; bẹ ndu Bábilọnu kụpyashichaaru akụpyashi; vuta onyirubvu ono lashịa alị Bábilọnu. 14 Ẹphe vutakwarụpho ite; mẹ iphe, eegudeje ekpo ntụ; mẹ iphe, apajẹ oghu orọku; mẹ gbamụgbamu; waa iphe, bụkpoo iphe, a kpụru l'onyirubvu, eegudeje eje ozi l'eze-ụlo Chipfu; 15 mẹ iphe, aagụje ọku; mẹ gbamụgbamu; waa iphemiphe, e mekọtaru lẹ mkpọla-ododo; mẹ lẹ mkpọla-ọchaa bẹ onye-ishi ndu ojọgu ono vutakọtaru.
16 Onyirubvu, lakọtaru l'itso labọ ono; mẹ l'iphe ono, e shi eyeje mini ono; mẹ l'ọgba-kperekpere ono, bụchaa iphe, Sólomọnu meshiru dobe l'eze-ụlo Chipfu; bẹ ẹrwa, dụ iya nụ dakiri atụ ọnu iya. 17 Itso ono bẹ eli iya dụgbaa nkwo-ẹka iri l'ẹsato l'ẹhu l'ẹhu. Ọ bụru onyirubvu bẹ e gude kpụa nchị-itso tụ-kobe l'eli itso ono ẹphenebo. Nchị-itso ono dụ nkwo-ẹka ẹto ẹto l'eli; bya enwegbaaru iphe, dụ g'ụgbu; waa iphe, dụ g'itorokuma, a kpụchaaru l'onyirubvu, nọ-pheru iya mgburugburu. Itso k'ẹbo; yẹe iphe ono, dụ g'ụgbu, dụ iya nụ ono bẹ bụ iphe lanụ yẹe ọphuu.
A kpụru ndu-ishi ndu Jiuda lẹ ndzụ
(Jier 52:24-27)
18 Noo ya; onye-ishi ndu ojọgu ono, bụ ndu anọduje eche eze nche ono bya akpụta Seraya, bụ onye-ishi ndu-uke Chileke lẹ ndzụ; kpụta Zefanaya, bụ onye-uke, etsota Sereya; mẹ ụmadzu ẹto, echeje nche l'ọnu-abata eze-ụlo Chipfu. 19 A bya abya lẹ ndu ọphu nọkwadu lẹ mkpụkpu; ọ bya akpụta onye-ishi ndu ojọgu; mẹ ụmadzu ise, shi agbazijeru eze idzu; kpụta onye edejeru onye-ishi ndu ojọgu ẹkwo, bụ iya bụ onye-ishi ndu akpụtaje ndu ẹka ono mee phẹ ẹphe abụru ndu ojọgu; mẹ ụkporo ụmadzu ẹto, bụ unwoke alị ono, a hụmaru lẹ mkpụkpu ono. 20 Nebuzaradanu, bụ onye-ishi ndu ojọgu, anọduje eche eze nche ono tụko g'ẹphe ha kpụta kpụ-pfuta eze ndu Bábilọnu lẹ mkpụkpu Ribula. 21 Ọ bụru lẹ Ribula l'ẹka ono, dụ l'alị Hamatu bẹ eze ndu Bábilọnu nọ gbushia phẹ. Noo g'e shi kpụa ndu Jiuda lẹ ndzụ l'alị phẹ laa alị ọzo bụ ono.
Teke Gedalaya bụ ọchi-ọha ndu Ízurẹlu
(Jier 40:1—41:15)
22 Nebukadineza, bụ eze ndu Bábilọnu bya ahọta Gedalaya, bụ nwa Ahikamu nwa Shafanu g'ọ bụru ọchi-ọha; bụru onye-ishi ndu ọphu phọduru nụ l'alị Jiuda. 23 O be gẹ ndu-ishi ndu ojọgu ndu Jiuda g'ẹphe ha; ẹphe lẹ ndu nkephẹ nụmaru l'eze ndu Bábilọnu họfutawaru Gedalaya g'ọ bụru ọchi-ọha; ẹphe wụ-pfuta Gedalaya lẹ mkpụkpu Mizupa. Ndu byaru nụ bụ Ishimẹlu nwa Netanaya; yẹe Jiohananu nwa Kareya; waa Seraya nwa Tanuhumetu, bụ onye Netofa; mẹ Jiazanaya, bụ nwa onye Maka; ẹphe lẹ ndu nkephẹ. 24 Gedalaya bya eribuaru ẹphe lẹ ndu nkephẹ ono nte sụ: “Unu ta tsụshi ndu-ishi ndu Bábilọnu ebvu. Unu nọdukpoepho l'alị ono jeeru eze ndu Bábilọnu ozi g'ọ dụru unu lẹ ree.”
25 No iya; o be l'ọnwa k'ẹsaa l'apha ono; Ishimẹlu, bụ nwa Netanaya, bụ nwa Elishama; mbụ onye shi l'unuphu ndu eze; chịta ụmadzu iri jeshia mkpụkpu Mizupa je egbua Gedalaya; mẹ ndu Jiu; mẹ ndu Bábilọnu ono, ẹphe l'iya nọkota lẹ mkpụkpu Mizupa ono. 26 Iphe ono mee; ndu Jiuda l'ophu; ndu upfu mẹ ndu nta; je akpaa lẹ ndu-ishi ndu ojọgu phẹ; ẹphe gude ntsụ-mebvu ndu Bábilọnu gbaru lashịa alị ndu Ijiputu.
A tụfutaru Jiehoyakinu l'ụlo-mkpọro
(Jier 52:31-34)
27 O rwua l'apha, kwe Jiehoyakinu, bụ eze ndu Jiuda ụkporo apha l'apha iri l'ẹsaa, e -shi teke a kpụru iya lẹ ndzụ; Evilu-Merodaku, bata l'aba-eze ndu Bábilọnu. Ọ bụru g'ọnwa iri l'ẹbo dụ l'ụkporo abalị l'abalị ẹsaa; bẹ ọ tụfutaru Jiehoyakinu, bụ eze ndu Jiuda ono l'ụlo-mkpọro. 28 O pfuru opfu ọma yeru Jiehoyakinu; bya edobe iya l'ọnodu, kakọta kẹ ndu eze ọzo shi, a tụkoru yẹle ẹphe kpụa lẹ ndzụ laa alị Bábilọnu. 29 Ọ bụru iya bụ lẹ Jiehoyakinu eyefu uwe mkpọro iya; bya awata eri nri lẹ teburu eze gbiriri jasụ g'ọ nọ-beru. 30 Mbọkumboku bẹ eze anụje iya okpoga, oo-gudeje eme mkpa iya jeye g'ọ nọ-beru.