8
1 Sáũlã ãꞌyĩ Sẽtẽfánõ ri sẽé úvị́ drãá nĩ.
Ọ̃cụ̃kí ꞌbá kãnísã vé rĩ pi, írékí kộpi kpélékpélé
Lókí ꞌdãri gé, ọ̃cụ̃kí ꞌbá kãnísã vé Yẹ̃rụ́sãlémã gá ꞌdãlé rĩ pi ũnjí ũnjí, sẽ kộpi írékí ĩ mụụ́ adrií ãngũ Yụ̃dáyã vé rĩ agásĩ, ãzini ãngũ Sãmãríyã vé rĩ agásĩ. ꞌYéŋá Yẹ́sụ̃ vé ꞌbá áyúãyũ rĩ pi áwíkí adrií Yẹ̃rụ́sãlémã gá ꞌdãá nĩ. 2 ꞌBá Múngú ri ị̃njị̃ꞌbá ị̃njị̃njị̃ rĩ pi sị̃kí Sẽtẽfánõ vé ãvũ nĩ. Kộpi ngokí ĩri ĩzãngã be ambamba. 3 ꞌBo Sáũlã ní íꞌdózú ꞌbá kãnísã vé rĩ pi ọ̃cụ̃zú ũnjí ũnjí. Ri ẹ́cị́ mụzú jó rĩ pi tị gé sĩ ꞌbá kãnísã vé rĩ pi urụụ́ mụzú. Urụ ãgõ rĩ pi ũkú rĩ pi be jịị́ mụụ́ úꞌbé jó ãngũ ũꞌyĩzú rĩ agá.
Pĩlípũ ũlũ ụ́ꞌdụ́kọ́ múké rĩ Sãmãríyã gá
4 Úpí vé ꞌbá ĩ ní íré kpélékpélé ꞌdĩꞌbée rikí ụ́ꞌdụ́kọ́ múké Múngú vé rĩ ũlũú mụzú ãngũ kộpi ní mụzú rĩ pi agásĩ céré. 5 Pĩlípũ*8:5 Pĩlípũ: Pĩlípũ ꞌdĩri adri Yẹ́sụ̃ vé ꞌbá áyúãyũ ni kuyé. Ĩri ꞌbá ẹ́zị̂rị̃ ĩ ní ũpẽé ngá awaá ọ̃wụ́zị́ rĩ pi ní rĩ vé ãzi. ꞌÍ lã Ẹ̃zị́ 6:1-6. ní ꞌdezú mụzú kụ̃rụ́ Sãmãríyã vé rĩ gé ꞌdãá, ĩri ní tã Kúrísítõ vé rĩ ũlũzú ꞌbá rĩ pi ní. 6 ꞌBá bị́trị́ká rĩ pi kâ tã Pĩlípũ ní átá rĩ yịị́, ãzini tã ĩri ní ꞌoó ãyãzú ãyãyã ꞌdĩꞌbée ndreé, kộpi ꞌbãkí úvá rizú tã rĩ yịzú. 7 ꞌBá kárákará índrí ũnjí be rĩ pi, índrí ũnjí rĩ pi ũfũkí kộpi drị̃gé sĩ útréngárá be, ꞌbá kárákará pá be ꞌbẽléꞌbéle rĩ pi ọ̃gọ̃rọ̃vụ̃ rú rĩ pi be, ídríkí kộpi rá. 8 Tã ꞌi ngaápi ꞌdĩri, sẽ ãyĩkõ fụ ꞌbá rĩ pi kụ̃rụ́ agá ꞌdãá ambamba.
Sị̃mọ́nã adriípi újógú rú rĩ
9 Ágó ãzi rụ́ ni Sị̃mọ́nã ꞌi, ri adrií kụ̃rụ́ Sãmãríyã vé rĩ agá, nga ẹ̃zị́ ũjõgũ vé ni caá lókí be ãco, sẽ ꞌbá adriꞌbá kụ̃rụ́ Sãmãríyã vé rĩ agá rĩ pi ní ãyãngárá. Ri ꞌi íngú kĩnĩ ꞌi ũkpõ be. 10 ꞌBá kụ̃rụ́ Sãmãríyã vé rĩ agá rĩ pi ãrẽvú céré, íꞌdózú ꞌbá ngá ãkó rĩ pi vúgá cazú ꞌbá ngá be rĩ pi vúgá, kộpi rikí ꞌyoó kínĩ, “Ágó ꞌdĩri ũkpõ be ãmbúgú, ũkpõ ꞌdĩri Múngú vé ni.” 11 Sị̃mọ́nã nga ẹ̃zị́ ũjõgũ vé rĩ caá lókí be ãco, sẽ ꞌbá rĩ pi ní ãyãngárá, sẽ ꞌbá rĩ pi céré ri mụ vú ni gé ꞌdãá. 12 ꞌBo Pĩlípũ kã ꞌbá mụꞌbá Sị̃mọ́nã vúgá rĩ pi ní ụ́ꞌdụ́kọ́ múké mãlũngã Múngú vé rĩ ã tã ũlũú, ãzini Yẹ́sụ̃ Kúrísítõ vé rĩ ã tã ũlũú, kộpi ẹ̃ꞌyị̃kí rá. Sẽ ãgõ rĩ pi ũkú rĩ pi be, sẽkí kộpi ní bãtízĩmũ rá. 13 Sị̃mọ́nã ẹ̃ꞌyị̃ kpá rá, sẽkí ĩri ní bãtízĩmũ rá. Vũrã Pĩlípũ ní rizú ẹ́cị́zú rĩ agásĩ céré, Sị̃mọ́nã ri ẹ́cị́ vú ni gé sĩ ĩndĩ, tã Pĩlípũ ní ꞌoó ꞌdĩꞌbée sẽ ĩri ní ãyãngárá.
14 Yẹ́sụ̃ vé ꞌbá áyúãyũ Yẹ̃rụ́sãlémã gá ꞌdãlé rĩ pi kâ yịị́ kínĩ, ꞌbá Sãmãríyã gá rĩ pi ẹ̃ꞌyị̃kí ụ́ꞌdụ́kọ́ Múngú vé rĩ gí, kộpi pẽkí Pétẽró pi Yũwánĩ be mụụ́ Sãmãríyã gá ꞌdãlé. 15 Yẹ́sụ̃ vé ꞌbá áyúãyũ ị̃rị̃ ꞌdĩꞌbée kâ caá, kộpi ní Múngú ri zịzú ꞌbá drĩ Yẹ́sụ̃ ri ẹ̃ꞌyị̃ꞌbá úꞌdí rú rĩ pi ní, Índrí Uletere rĩ ã ású rí kộpi bẽsĩnĩ, 16 ãꞌdiãtãsĩyã Índrí Uletere rĩ ícá drĩ ímụ́ kộpi ású kuyé, sẽkí kộpi ní bãtízĩmũ rĩ ꞌyéŋá Úpí Yẹ́sụ̃ ã rụ́ sĩ. 17 Pétẽró pi Yũwánĩ be tị̃kí drị́ mụzú ꞌbá Yẹ́sụ̃ ri ẹ̃ꞌyị̃ꞌbá gí rĩ pi drị̃gé sĩ ãlu ãlu céré, Índrí Uletere rĩ ní ꞌbá ꞌdĩꞌbée ásúzú.
18 Sị̃mọ́nã kã ndreé ꞌbá áyúãyũ Pétẽró pi Yũwánĩ be, tị̃kí drị́ ꞌbá rĩ pi drị̃gé, Índrí Uletere rĩ ású kộpi gí, Sị̃mọ́nã íꞌdụ́ mũfẽngã, lẽ ũkpõ Múngú vé ꞌdĩri jeé ãní. 19 Ĩri ní ꞌyozú kĩnĩ, “Ĩmi sẽkí má ní ũkpõ ꞌdĩri ĩndĩ, á tị̃ dõ drị́ ꞌbá rĩ pi drị̃gé, Índrí Uletere rĩ ã ású rí kpá kộpi bẽnĩ.”
20 ꞌBo Pétẽró ní újázú ĩri ní kĩnĩ, “ꞌÍ drã mívé mũfẽngã rĩ be ꞌdĩísĩ rá, ãꞌdiãtãsĩyã ꞌí lẽ ũkpõ Múngú vé rĩ jeé mũfẽngã sĩ. 21 Mí ícó ẹ̃zị́ Múngú vé nõri ãlẽé ngaá ꞌbá be trụ́ ku, ãꞌdiãtãsĩyã mí adri ꞌbá pịrị ku Múngú ẹndrẹtị gé. 22 Lẽ mî újá ẹ́sị́ ũnjĩkãnyã agásĩ rá, ꞌí zị Úpí ri, ĩri ícó mi trũ yị̃kị̂ ũnjí mí ní ụ̃sụ̃ụ́ ꞌdĩri agásĩ rá. 23 Á nị̃ rá, mî ẹ́sị́ ũká ũká, mi tụ́gẹ̃rị̃ ũnjĩkãnyã vé ni.”
24 Sị̃mọ́nã ní ꞌyozú kĩnĩ, “Ĩmi zịkí má ní Úpí ri, tã ĩmi ní átá ꞌdĩri ã rụ rí ma ũnjí ku!”
25 Pétẽró pi Yũwánĩ be kâ ụ́ꞌdụ́kọ́ Úpí vé rĩ ũlũú, kộpi ní ĩ újázú gõzú Yẹ̃rụ́sãlémã gá ꞌdãlé ũzi, kộpi kâ rií mụụ́ lẹ́tị gé ꞌdĩgé, kộpi ũlũkí ụ́ꞌdụ́kọ́ múké rĩ mụzú gụ́rụ́ kárákará Sãmãríyã vé rĩ pi agásĩ.
Pĩlípũ pi vé tã Ẽtĩyópĩyãgú rĩ be rĩ
26 Úpí vé mãlãyíkã ní ꞌyozú Pĩlípũ ní kĩnĩ, “ꞌÍ nga, ꞌi ꞌdụ lẹ́tị mụụ́pi ándrélé rú, íngápi Yẹ̃rụ́sãlémã gá, ẹlịị́pi ãngũ ãꞌwí cínyáfã rú rĩ agásĩ, mụụ́pi Gázã gá rĩ.” 27 Pĩlípũ ní koro ngazú mụzú. Ĩri ní ũgalaku ãmbúgú Ẽtĩyópĩyã vé ni ị́sụ́zú. Ágó rĩ ꞌbáŋá†8:27 ꞌBáŋá: ꞌBáŋá vé ífífí, ꞌbá ĩ ní ĩrivé rụ́ꞌbá ágó vé rĩ ã fí unjeé gí ni. Kộpi ri ẹ̃zị́ nga ꞌbãgú rĩ vé ꞌbẹ̃tị́ ãsámvú gé, ũkú ꞌbãgú rĩ vé rĩ pi ãsámvú gé. rú, ĩrivé ẹ̃zị́ rií ngaá rĩ, ĩri ri ũkú drị̃koma rú Ẽtĩyópĩyãzị́ ĩ ní zịị́ Kãndásĩ rĩ vé ngá rĩ pi ũtẽ nĩ. Ágó ꞌdĩri íbí íngá Múngú ri zịngárá gá Yẹ̃rụ́sãlémã gá ꞌdãá, 28 ĩri ri mvií mụzú ꞌbẹ̃tị́, úrí ívé ãrãbíyã ĩ ní rií seése rĩ agá, ri búkũ nẹ́bị̃ Ĩsáyã ní sĩí rĩ lãá.
29 Índrí Uletere rĩ ní ꞌyozú Pĩlípũ ní kĩnĩ, “ꞌÍ mụ adrií ĩnyiŋá ãrãbíyã ꞌdãri ã gãrã gá.” 30 Pĩlípũ ní njuzú cazú ãrãbíyã rĩ ã gãrã gá ꞌdãá, yị ũgalaku rĩ ri búkũ nẹ́bị̃ Ĩsáyã ní sĩí rĩ lã. Pĩlípũ ní ágó rĩ zịzú kĩnĩ, “ꞌÍ nị̃ tã mí ní rií lãá ꞌdĩri vé ífífí rá?”
31 Ágó rĩ ní újázú Pĩlípũ ní kĩnĩ, “ꞌBá ãzi ũlũ dõ má ní ífífí ni kuyé, ma ícó nị̃ íngóni?” Ágó rĩ ní kúru Pĩlípũ ri ãꞌyĩzú tụzú ꞌí vúgá ãrãbíyã agá ꞌdãá.
32 Tã ũgalaku rĩ ní rií lãá Búkũ Múngú vé rĩ agá rĩ ĩri ꞌdíni,
“Jịkí ĩri mụụ́ sụ̃ kãbĩlõ ĩ ní lẽé lịị́lị rĩ tị́nị,
újí kú kíri sụ̃ kãbĩlõ mvá ĩ ní rií ꞌbí ni rẽé rĩ tị́nị,
zị̃ ꞌî tị átángá átázú kuyé.
33 Idekí ĩri, ꞌbá ãzi ĩrivé tã lịị́pi pịrị ni ꞌdãáyo.
Ĩri ícó anji tị ngóni,
ꞌdịkí dõ ĩri drãá vũ drị̃gé nõgó gí?”8:33 Ĩsáyã 53:7-8
34 Ũgalaku rĩ ní Pĩlípũ ri zịzú kĩnĩ, “ꞌÍ lũ má ní, tã nẹ́bị̃ ní átá ꞌdĩri, átá tã ꞌí rụ́ꞌbá gá ni yã, dõku átá tã ꞌbá ãzi rụ́ꞌbá gá ni?” 35 Pĩlípũ íꞌdó vũrã ágó rĩ ní lãá Búkũ Múngú vé rĩ agá ꞌdãá rĩ vé tã ũlũú ágó rĩ ní, ũlũ ĩri ní ụ́ꞌdụ́kọ́ múké Yẹ́sụ̃ vé rĩ.
36 Kộpi kâ rií mụụ́ lẹ́tị gé ꞌdĩgé, kộpi cakí mụụ́ yị̃ị́ ị́sụ́, ũgalaku rĩ ní ꞌyozú Pĩlípũ ní kĩnĩ, “ꞌÍ ndre drĩ ká! Yị̃ị́ nõ! ꞌÍ sẽ má ní bãtízĩmũ ku ãꞌdiãtãsĩ?”
37 Pĩlípũ ní ꞌyozú ĩri ní kĩnĩ, “Mí ẹ̃ꞌyị̃ dõ ẹ́sị́ be céré, ma ícó mí ní bãtízĩmũ sẽ rá.”
Ũgalaku rĩ ní újázú ĩri ní kĩnĩ, “Má ẹ̃ꞌyị̃ rá ꞌyozú kínĩ, Yẹ́sụ̃ Kúrísítõ ri Mvá Múngú vé ni.”‡8:37 Átángá vẹ́rẹ̃sị̃ 37 agá ꞌdĩri, búkũ Ẹ̃zị́ vé ĩ ní sĩí Gị̃rị́kị̃ tị sĩ drị̃drị̃ rĩ agá ꞌdãáyo, ꞌbo gõkí sĩí búkũ Ẹ̃zị́ vé vúlé rĩ agá rá. 38 Ũgalaku rĩ ní ꞌyozú ívé ꞌbá ãrãbíyã ĩ ní rií seése rĩ jịị́pi rĩ ní, ã uga ãrãbíyã rĩ ã tu pá. Kộpi ní ísị́zú Pĩlípũ be ị̃rị̃trọ́, kộpi ní fizú mụzú yị̃ị́ agá ꞌdãá, Pĩlípũ ní kúru ĩri ní bãtízĩmũ sẽzú.
39 Kộpi kâ ĩfũú yị̃ị́ rĩ agásĩ ãmvé nõó, koro Índrí Úpí vé rĩ ní Pĩlípũ ri jịzú ꞌdĩísĩ rá, ũgalaku rĩ gõ ĩri ndreé dị̃ị́ kuyé, ũgalaku rĩ ní kúru ꞌdezú mụzú ãyĩkõ be ãmbúgú.
40 Vụ́drị̃ ni gé, Pĩlípũ nị̃ ámá nóni ꞌí ca kụ̃rụ́ ĩ ní zịị́ Ãzótõsĩ agá gí. Pĩlípũ ri ẹ́cị́ mụzú kụ̃rụ́ rĩ pi agásĩ, ĩri ní cazú kụ̃rụ́ Sĩzérĩyã vé rĩ gé, ri ụ́ꞌdụ́kọ́ múké Yẹ́sụ̃ vé rĩ ũlũú mụzú ꞌbá rĩ pi ní kụ̃rụ́ ꞌdĩꞌbée agásĩ céré.
*8:5 8:5 Pĩlípũ: Pĩlípũ ꞌdĩri adri Yẹ́sụ̃ vé ꞌbá áyúãyũ ni kuyé. Ĩri ꞌbá ẹ́zị̂rị̃ ĩ ní ũpẽé ngá awaá ọ̃wụ́zị́ rĩ pi ní rĩ vé ãzi. ꞌÍ lã Ẹ̃zị́ 6:1-6.
†8:27 8:27 ꞌBáŋá: ꞌBáŋá vé ífífí, ꞌbá ĩ ní ĩrivé rụ́ꞌbá ágó vé rĩ ã fí unjeé gí ni. Kộpi ri ẹ̃zị́ nga ꞌbãgú rĩ vé ꞌbẹ̃tị́ ãsámvú gé, ũkú ꞌbãgú rĩ vé rĩ pi ãsámvú gé.
8:33 8:33 Ĩsáyã 53:7-8
‡8:37 8:37 Átángá vẹ́rẹ̃sị̃ 37 agá ꞌdĩri, búkũ Ẹ̃zị́ vé ĩ ní sĩí Gị̃rị́kị̃ tị sĩ drị̃drị̃ rĩ agá ꞌdãáyo, ꞌbo gõkí sĩí búkũ Ẹ̃zị́ vé vúlé rĩ agá rá.