8
Índrí Uletere rĩ ꞌbá ní ídri sẽ nĩ
Nóni ꞌbá Kúrísítõ Yẹ́sụ̃ ri ẹ̃ꞌyị̃ꞌbá gí rĩ pi, ícókí tã lịị́ kộpi drị̃gé ku, ãꞌdiãtãsĩyã Índrí Uletere ũkpõ be ídri íngápi Kúrísítõ Yẹ́sụ̃ vúgá rĩ sẽépi ĩmi ní rĩ, ọyụ ĩmi ĩfũú ũkpõ ũnjĩkãnyã riípi ĩmi jịị́pi fiípi drã agá rĩ sị́gé sĩ gí. Tãị́mbị́ Mósẽ vé rĩ ícó ꞌbá ní ídri sẽé ku, ãꞌdiãtãsĩyã ũnjĩkãnyã riípi ꞌbâ drị̃ ọ́rụ́pi ꞌdĩri sẽ ꞌbá ícákí kuú ũkpõ ãkó. ꞌBo Múngú ĩpẽ ívé Mvá, ímụ́kí ĩri tịị́ ꞌbá áda rú, sụ̃ ꞌbá vũ drị̃gé nõgó ũnjĩkãnyã be rĩ tị́nị, adi ꞌi sẽé drãá ꞌbávé ũnjĩkãnyã tị gé. Múngú sẽ Kúrísítõ ri drãá tã lịzú ũnjĩkãnyã drị̃gé. Múngú ꞌo tã ꞌdĩri ꞌdíni, ꞌbâ ꞌokí rí tã pịrị sụ̃ tãị́mbị́ Mósẽ vé rĩ ní lẽé rĩ tị́nị, ꞌbâ ꞌbãkí rí ẹ́sị́ tã ũnjí rụ́ꞌbá nõri ní lẽé rĩ pi drị̃gé ku, ꞌbâ ꞌdụkí rí tã Índrí Uletere rĩ ní lẽé rĩ pi ngaá áyu.
ꞌBá ẹ́sị́ ꞌbãꞌbée ũnjĩkãnyã rụ́ꞌbá nõri vé rĩ drị̃gé rĩ pi, kộpi ri ẹ́sị́ ꞌbã céré tã rụ́ꞌbá nõri vé rĩ drị̃gé. ꞌBo ꞌbá ẹ́sị́ ꞌbãꞌbée Índrí Uletere rĩ drị̃gé rĩ pi, kộpi ri ẹ́sị́ ꞌbã céré tã Índrí Uletere rĩ ní lẽé ã ꞌokí rĩ drị̃gé. ꞌBá ẹ́sị́ ꞌbãápi kú céré ũnjĩkãnyã drị̃gé rĩ, ĩrivé ụ̃dụ̃ drãngárá. ꞌBo ꞌbá ẹ́sị́ ꞌbãápi tã Índrí Uletere rĩ ní lẽé ã ꞌokí rĩ drị̃gé rĩ, ĩri ídri ꞌdániꞌdáni rĩ ị́sụ́ rá, ãzini ĩri tãkíri ị́sụ́ rá. ꞌBá ẹ́sị́ ꞌbãápi kú ũnjĩkãnyã drị̃gé rĩ, ĩri ãríꞌbá Múngú vé ni. ꞌBá sụ̃ ꞌdĩri tị́nị ꞌdĩri, gã tãị́mbị́ Múngú vé rĩ sĩ, ícó tãị́mbị́ rĩ ngaá ku. ꞌBá ẹ́sị́ ꞌbãꞌbée ũnjĩkãnyã rụ́ꞌbá nõri vé rĩ drị̃gé rĩ pi, sẽ Múngú ní ãyĩkõ ku.
Nóni ũnjĩkãnyã ícó ĩmî drị̃ ọ́rụ́ ku. ꞌBo Índrí Múngú vé rĩ dõ ĩmî ẹ́sị́ agá anigé, ĩri ĩmî drị̃ ko nĩ. Índrí Kúrísítõ vé rĩ dõ ꞌbá rĩ ẽ ẹ́sị́ agá ꞌdãáyo, ꞌbá ꞌdĩri adri Kúrísítõ vé ni ku. 10 Kúrísítõ ri dõ ĩmî ẹ́sị́ agá anigé, ĩmivé rụ́ꞌbá ri dõ ícó drã rá ĩmi ní ũnjĩkãnyã ꞌoó rĩ sĩ drãáãsĩyã, ĩmivé índrí ri áwí adri ídri rú, ãꞌdiãtãsĩyã Yẹ́sụ̃ sẽ ĩmi ícákí pịrị Múngú ẹndrẹtị gé gí. 11 Múngú Yẹ́sụ̃ ri ingaápi gõó ídri rú drãngárá gálésĩ rĩ, ĩrivé Índrí dõ ĩmî ẹ́sị́ agá anigé, ĩri ívé Índrí Uletere ĩmî ẹ́sị́ agá rĩ áyú ĩmivé rụ́ꞌbá drãápi gí rĩ újá ícá gõ ídri rú.
12 Má ẹ́drị́pị́ị má ọ́mvụ́pị́ị má ní lẽélẽ rĩ pi, lẽ ꞌbâ ꞌokí tã múké, lẽ ꞌbâ rikí ũnjĩkãnyã rụ́ꞌbá nõri ní lẽé rĩ ꞌoó ku. 13 Ĩmi áwíkí dõ rií ũnjĩkãnyã rụ́ꞌbá nõri ní lẽé rĩ ꞌoó, ĩmivé ụ̃dụ̃ ri adri drãngárá. ꞌBo Índrí Uletere rĩ dõ ĩmî ẹ́sị́ agá anigé, ĩri ĩmi ĩzã ko ĩmi ugazú, ĩmi gõkí rí ũnjĩkãnyã ꞌoó dị̃ị́ ku, Índrí Uletere rĩ kúru ĩmi ní ídri ꞌdániꞌdáni rĩ sẽ. 14 ꞌBá Índrí Uletere Múngú vé rĩ ní rií kộpi ẽ drị̃ koó rĩ pi, kộpi anji Múngú vé ni. 15 Índrí Múngú vé rĩ sẽ ĩmi adrikí tụ́gẹ̃rị̃ ụ̃rị́ rú ni pi kuyé, ĩmi ị́sụ́kí Índrí Múngú vé rĩ gí, ĩmi nóni anji Múngú vé ni. Índrí Múngú vé rĩ sẽ ꞌbâ ri Múngú ri zị “Ábã, ꞌBá Ẹ́tẹ́pị.” 16 Índrí Múngú vé rĩ, ĩri sẽ ꞌbâ nị̃ ámá uletere ꞌyozú kínĩ, ꞌbâ anji Múngú vé ni. 17 Nóni ꞌbá ní adrií anji Múngú vé ni rĩ sĩ, ꞌbâ drị̃lé múké ĩri ní sẽé Kúrísítõ ní rĩ ị́sụ́ rá, ꞌBá nyakí dõ ĩzãngã sụ̃ Kúrísítõ ní nyaá rĩ tị́nị, Múngú ri kpá ímụ́ ꞌbâ íngú sụ̃ ĩri ní Kúrísítõ ri íngú rĩ tị́nị.
ꞌBá Múngú vé rĩ pi úmvúlésĩ tã múké ị́sụ́ rá
18 Á nị̃ ámá múké, ĩzãngã ꞌbá ní nyaá ãndrũ nõri, ĩri anigé, ꞌbo íngúngárá úmvúlésĩ Múngú ní ímụ́zú ꞌbâ íngúzú rĩ, tã ni aga rá. 19 Ngá ãrẽvú céré Múngú ní gbií vũ drị̃gé nõgó rĩ pi, kộpi ri ẹ́sị́ ꞌbã rizú ụ́ꞌdụ́ Múngú ní úmvúlésĩ ꞌbá adriꞌbée anji ívé ni pi rú rĩ iꞌdazú rĩ ũtẽzú. 20 Ngá Múngú ní gbií rĩ pi ẽ drị̃ ábákí céré, adri ꞌyozú kínĩ, kộpi lẽkí nĩ yã ꞌdíni ku, Múngú lẽ tã rĩ ã ꞌo ꞌi ꞌdíni nĩ. Ngá ĩ ní údé rĩ pi ímụ́ ẹ́sị́ ꞌbã ꞌyozú kínĩ, 21 ĩ ímụ́ ĩ pa drã sị́lé gá sĩ rá, ãzini ĩ ícókí ŋmaá ku, ĩ ímụ́ drị̃wãlã ị́sụ́ fizú anji Múngú vé dị̃ngárá pọ̃wụ̃pọ̃wụ̃ rĩ ị́sụ́ꞌbá rĩ pi ãsámvú gé rá.
22 Ngá ãrẽvú céré vũ drị̃gé nõgó rĩ pi, kộpi ri drị̃ cị ambamba cĩmgbá lókí ãndrũ rĩ gé, sụ̃ ũkú riípi mvá tĩípi rĩ ní rií drị̃ cịị́ rĩ tị́nị. 23 Adri ꞌyéŋá ngá ꞌdĩꞌbée ri drị̃ cị nĩ kuyé, ꞌbâ Yẹ́sụ̃ ri ẹ̃ꞌyị̃ꞌbá gí nõꞌbée, ꞌbâ kpá ri drị̃ cị ĩndĩ, tã ꞌbá ní rií ụ́ꞌdụ́ Múngú ní ímụ́zú ꞌbâ ãꞌyĩzú adrizú anji ívé ni rú rĩ ũtẽzú rĩ sĩ, Índrí Uletere rĩ sẽ ꞌbá nị̃kí tã ꞌbá ní rií ũtẽé rĩ gí, ãzini sẽ ꞌbá nị̃kí tã Múngú ní ímụ́zú ꞌbâ rụ́ꞌbá újázú ícázú úꞌdí, ꞌbâ rụ́ꞌbá ní gõzú drãzú dị̃ị́ ku rĩ gí. 24 Tã ꞌbá ní ẹ́sị́ ꞌbãzú drị̃ ni gé rĩ, ĩri ꞌbâ pa nĩ. Nóni ꞌbâ ri ẹ́sị́ ꞌbã drị̃wãlã ĩ ní ímụ́ sẽé ꞌbá ní rĩ ũtẽzú, ꞌbo ꞌbá ị́sụ́kí drĩ kuyé. ꞌBá ãzi ícó ẹ́sị́ ꞌbãá ngá ꞌí ní ị́sụ́ gí rĩ ã tã ụ̃sụ̃zú ku. 25 ꞌBo ꞌbâ dõ ri ẹ́sị́ ꞌbã ngá ꞌbá ní drĩ ị́sụ́ kuyé rĩ drị̃gé, lẽ ꞌbâ ꞌbãkí ẹ́sị́ mãdã rizú ũtẽzú.
26 ꞌBá ní adrií tã be múké kuyé rĩ sĩ, Índrí Uletere rĩ ꞌbâ ĩzã ko nĩ. Ãꞌdiãtãsĩyã ꞌbá nị̃kí ngá ꞌbá ní lẽé ẹ́ꞌyị́ Múngú vúgá rĩ zịbe ku, Índrí Uletere rĩ ꞌbá ní Múngú ri zị ĩzãngã be ãmbúgú ꞌí ẹ́sị́ agá, ꞌbá ãzi ícó tã ni átá bã ku. 27 Múngú riípi ꞌbâ ẹ́sị́ ndreépi rĩ nị̃ úmĩ Índrí Uletere rĩ vé rĩ rá, ãꞌdiãtãsĩyã Índrí Uletere rĩ ri Múngú ri zị ꞌbá ẹ̃ꞌyị̃ꞌbá gí rĩ pi ní, sụ̃ Múngú ní lẽé rĩ tị́nị.
Tã ãzi ꞌbâ gụ̃ụ́pi ãmvé Múngú vé lẽngárá agásĩ ni ꞌdãáyo
28 ꞌBá nị̃kí kpá rá ꞌyozú kínĩ, tã riꞌbá ꞌbâ ị́sụ́ꞌbée rĩ pi agásĩ, Múngú ri tã múké ꞌo ꞌbá ꞌi lẽꞌbá lẽlẽ rĩ pi ní nĩ, tã ni íbí íngá ẹ́sị́ ni agá, ũpẽ îngá ꞌbá ꞌdĩꞌbée nĩ. 29 Múngú nị̃ ꞌbá ꞌdĩꞌbée ị́nọ́gọ́sị́, ũpẽ kộpi ímụ́ adrií sụ̃ ꞌî Mvọ́pị tị́nị, Yẹ́sụ̃ ri kộpi ní Mvá kãyú Múngú vé anji kárákará rĩ pi ãsámvú gé. 30 Múngú ãꞌyĩ ꞌbá ꞌí ní ũpẽé ꞌdĩꞌbée nĩ, zị kpá ꞌbá ꞌdĩꞌbée nĩ, kộpi ẽ ímụ́kí rí adrií ꞌbá ívé ni, ꞌbã kộpi adrií ꞌbá pịrị ꞌí ẹndrẹtị gé, zị kộpi, ẽ ímụ́kí rí kộpi íngú sụ̃ ĩ ní ꞌi íngú rĩ tị́nị.
31 Tã ꞌdĩꞌbée ã tã sĩ, ꞌbâ átákí rí íngóni? Múngú ri dõ ꞌbá be trụ́, ꞌbá ãzi ri nyo ícó ꞌbâ ꞌo ũnjí rá? 32 Múngú uga ívé Mvá ꞌbâ tã sĩ kuyé, ĩpẽ ĩri ꞌbá ní rá. Múngú ꞌo dõ tã ꞌbá ní ꞌdĩri tị́nị, ícó nyo ꞌbá ní ngá ãrẽvú sẽé céré píríni ku? 33 Múngú ꞌyo dõ kĩnĩ ꞌbá ívé ꞌí ní ũpẽé ꞌdĩꞌbée anji ívé ni, ãzini ꞌbã kộpi adri ꞌbá pịrị ꞌí ẹndrẹtị gé gí pírí, ãꞌdi ri ícó tã íjị́ kộpi drị̃gé, kộpi tõzú ꞌyozú kínĩ kộpi ũnjí nĩ? 34 Ãꞌdi ri ícó ꞌyo kộpi ũnjí nĩ? Kúrísítõ Yẹ́sụ̃ drã kộpi ã tã sĩ, ingakí ĩri gõó ídri rú, nóni úrí Múngú vé drị́ ẹ̃ndẹ́pị gé, ĩri ri Múngú ri zị kộpi ní.
35 Ngá ãzi nyo ícópi ꞌbâ ãsámvú acoópi Kúrísítõ be lẽngárá Kúrísítõ ní ꞌbâ lẽzú ꞌdĩri agásĩ ni anigé? Tã ũkpó ũkpó, ĩzãngã, ọ̃cụ̃ngárá, ẹ̃bị́rị́, bõngó ãkõ, tã ũnjí drã íjị́pi ni, tã ĩ ní ũlãá ꞌdĩꞌbée, kộpi nyo ícó ꞌbâ ãsámvú aco Kúrísítõ be rá? 36 Sĩkí Búkũ Múngú vé rĩ agá kínĩ,
“Mî tã sĩ, ụ́ꞌdụ́ ãlu ãlu, ꞌbá rĩ pi lẽkí rií ꞌbâ úꞌdị́,
ꞌbá índrékí sụ̃ kãbĩlõ ĩ ní rií úlị́lị̃ rĩ pi tị́nị.” 8:36 Sãwụ́mã 44:22
37 Tã ãzi ꞌbâ gụ̃ụ́pi ãmvé ni ꞌdãáyo. Tã ũnjí ꞌdĩꞌbée kádõ ꞌbâ ị́sụ́, ꞌbâ ícó pá tu tị́tị́ ũkpõ Kúrísítõ ꞌbâ lẽépi lẽlẽ rĩ vé rĩ sĩ. 38 Má ẹ́pị́ tã ꞌdĩri sĩ múké múké ꞌyozú kínĩ, drãngárá, dõku ídri, dõku mãlãyíkã, dõku índrí ũnjí rĩ pi,* 8:38 Índrí ũnjí rĩ pi: Índrí ũnjí rĩ pi ándúrú mãlãyíkã Múngú vé ni ꞌbụ̃ gé ꞌdãá, kộpi ŋõkí tãị́mbị́ Múngú vé rĩ, Sãtánã ri kộpivé ãmbúgú. Múngú ídró kộpi ꞌbụ̃ gé ꞌdãásĩ vũgá nõó, kộpi gõkí ufuú índrí ũnjí, kộpi ri ꞌbá rĩ pi ní ĩzãngã sẽ vũ drị̃gé nõgó. ꞌÍ lã Iꞌdangárá 12:7-9. dõku tã nóni riꞌbá ꞌi ngaꞌbée rĩ pi, dõku tã úmvúlésĩ ímụ́ꞌbá ĩ ngaꞌbá drị̃drị̃ ꞌdĩlé rĩ pi, dõku ũkpõ ụrụkọꞌbée, ngá ꞌdĩꞌbée ícókí ꞌbâ ãsámvú acoó Múngú ꞌbâ lẽépi lẽlẽ rĩ be ku. 39 Ũkpõ íngáꞌbá ꞌbụ̃ gélésĩ rĩ pi, dõku ũkpõ vũ drị̃gé nõgó ãngũ wị̃lị̃wị́lị́ rú rĩ agá rĩ pi, ngá Múngú ní gbií rĩ pi, ícókí ꞌbâ ãsámvú acoó lẽngárá Múngú ní iꞌdaá ꞌbá ní Kúrísítõ Yẹ́sụ̃ ꞌbávé Úpí ã rụ́ꞌbá gá ꞌdĩri agásĩ ku.

8:36 8:36 Sãwụ́mã 44:22

*8:38 8:38 Índrí ũnjí rĩ pi: Índrí ũnjí rĩ pi ándúrú mãlãyíkã Múngú vé ni ꞌbụ̃ gé ꞌdãá, kộpi ŋõkí tãị́mbị́ Múngú vé rĩ, Sãtánã ri kộpivé ãmbúgú. Múngú ídró kộpi ꞌbụ̃ gé ꞌdãásĩ vũgá nõó, kộpi gõkí ufuú índrí ũnjí, kộpi ri ꞌbá rĩ pi ní ĩzãngã sẽ vũ drị̃gé nõgó. ꞌÍ lã Iꞌdangárá 12:7-9.