18
Úngó Dãwụ́dị̃ ꞌbã ãꞌdị́ ndẽjó rĩ
1 Álẽ mi rá Úpí, mi ũkpó mádrị̂ ꞌi.
2 Úpí ĩꞌdi ꞌbá áma tãmbalépi rĩ, ĩꞌdi bõrõ ũkpó mání sĩ áma zị̃jó ala gá rĩ ãzíla ꞌbá áma unzelépi rĩ ꞌi,
Ãdróŋá mádrị̂ ĩꞌdi áma tãmba, ma áma zị̃ ĩꞌdi agá,
Ĩꞌdi áma atrị cécé gọ́bẹ́rẹ́ ãꞌdị́ drị̂ áni; ĩꞌdi ꞌbá ũkpõ trũ áma palépi rĩ rĩ ꞌi.
3 Má umve Úpí ꞌi, pa ma mẹ́rọ́ꞌbá kí drị́ gá rá.
Ị́cụ́ ĩꞌdi rụ́.
4 Ímbá drã drị̂ ce má rị́;
ãvẹ̃vị̃ lị́kị̃ drị̂ la dị áma drị̃ gâsĩ ị̃yị́ amụ́lépi amụ́ amụ̂ rĩ áni.
5 Ímbá ị̃nádrị̃ drị̂ ce ma rị́,
ãzíla úꞌbe ímbá drã drị̂ mání gẹ̃rị̃ gá cí.
6 Cãndí mádrị̂ agá má umve Úpí ꞌi;
Má umve Ãdróŋá mádrị̂ sĩ áma ãzã kolé.
Are áma ụ́ꞌdụ́kọ́ angájó jó ĩꞌdidrị̂ agâlé rá;
are áma áwáŋá ãzãkoma drị́ rĩ rá.
7 ꞌDã ꞌbã ũngúkú gá, vũ ũyã-ũyã ãzíla umvú umvû;
ꞌbé ꞌbã ị̃ndụ́ aco kí ru ãzíla yã kí yã yã,
ãꞌdusĩku Ãdróŋá uꞌá ũmbã sĩ.
8 Ãcíkã ãfũ ũmvu la gâsĩ tụjó ụrụgá;
ãcí ãfũlépi tị la gá rĩ ivé ãngũ rá,
ãcíkúlú akó kí dó sĩ velé.
9 Nzị̃ ꞌbụ̃ kí ãzíla asị́ dó sĩ vụ̃rụ́,
ụ̃rụ́ꞌbụ̃ ịnịbịrịcịcị la ĩꞌdi pá ị̃ndụ́lé gá cí.
10 Tụ ãnãkpá ụ́pị́pị́ trũ umvelé kẹ̃rụ́bị̃ rĩ drị̃ gá ãzíla nga dó sĩ;
ri ungalé ãlụ́kụ́kụ̃ sĩ.
11 Idé ĩꞌdiní ãngũ ịnị la sĩ ru zị̃jó,
ụ̃rụ́ꞌbụ̃ ãnzị uzogó drị̂ ce andre la cí.
12 Dị̃zã ĩꞌdi ꞌbã drị̃lẹ́ gá rĩ sĩ,
sí zõ kí ãcíkúlú be ụ̃rụ́ꞌbụ̃ ị̃nị̃bị̃rị̃cị̃cị̃ rĩ agâ sĩ.
13 Úpí kpẹ̃ ãvi áni ꞌbụ̃ gâlé;
ꞌbá ụrụgá ãndânĩ rĩ za ụ́ꞌdụ́kọ́ sĩ,
sí zõ kí ãcíkúlú be uzogó áni.
14 Gbẹ ꞌé ĩꞌdidrị̂ kí ãzíla iré sĩ mẹ́rọ́ꞌbá ĩꞌdidrị̂ kí rá;
ãvi ꞌbã ũnĩŋá fẽ ĩꞌbaní apálé ụ́ngụ́lẹ́ sĩ.
15 Ị̃yị́ mĩrĩ drị̂ ꞌbã ị̃ndụ́ indré kí tọndọlọ,
Ãzíla vũ ꞌbã ị̃ndụ́ sĩ ĩꞌdi sịjó rĩ indré tọndọlọ
Úpí míní uzájó mẹ́rọ́ꞌbá mídrị̂ kí drị̃ gá,
ãzíla míní ụ̃kpẹ̃jó kí drị̃ gá ũmbã sĩ rĩ sĩ.
16 Úpí ĩjũ drị́ angájó ꞌbụ̃ gâlé ãzíla ꞌdụ ma rá;
anzé ma ị̃yị́ mgbi rĩ agâlé ãmvé.
17 Apá ma mẹ́rọ́ꞌbá mádrị́ ũkpó rĩ kí drị́lẹ́ gá,
angájó ꞌbá áma ngụ̃lépi ũnzí ãzíla mání ũkpõ sĩ ãndânĩ rĩ kí drị́lẹ́ gá.
18 Mání adrujó cãndí agá rĩ sĩ, amụ́ kí ãꞌdị́ ꞌdịlé má be,
wó Úpí ãtị̃ ma rá.
19 Ũfũ ma rá, ufí vâ ma ãngũ ãmbógó la agá
pa ma rá ãꞌdusĩku uꞌá mâsĩ ãyĩkõ sĩ.
20 Úpí ũfẽ ma rá ãꞌdusĩku má ídé ị́jọ́ pịrị rĩ;
wi mání sụ̃sụ́ ãꞌdusĩku ma ị́jọ́ kọ́lị.
21 Ámba ãzị́táŋá Úpí drị̂ kí tã rá;
má uja drĩ ma gẹ̃rị̃ Ãdróŋá mádrị̂ drị̂ agá ꞌdâ rĩ sĩ bụ́lụ́ gá ku.
22 Ámba ãzị́táŋá ĩꞌdidrị̂ kí tã pírí rá;
má aꞌbe drĩ ãzị́táŋá ĩꞌdidrị̂ kí ku.
23 Ma ị́jọ́ kọ́lị Úpí drị̃lẹ́ gá,
ámba áma tã rá, má idé dó sĩ ị́jọ́ ũnzí ku.
24 Úpí fẽ mání ũyá mání ị́jọ́ pịrị ngajó rĩ sĩ;
ãꞌdusĩku nị̃ rá ma ị́jọ́ ũnzí kóru.
25 ꞌBá ãꞌị̃táŋá trũ rĩ ní Úpími adru ãꞌị̃táŋá trũ;
ꞌbá pịrị rĩ ní Úpími vâ adru pịrị.
26 ꞌBá ãlá rĩ ní mi adru ãlá rú,
ꞌbá ásị́ ũnzí rĩ ní ími ásị́ la vâ adru ũnzí.
27 Mi ꞌbá ru irilépi vũ rụ́ ri kí pa rá,
wó mi ꞌbá ãfó ru rĩ kí ịsị́ vũ gá.
28 Úpí tárã mádrị̂ la dị̃dị̃;
Ãdróŋá mádrị̂ uja ị́nị́ mádrị̂ dị̃zã rú.
29 Ãzãkoma mídrị̂ sĩ ma ãꞌdị́ ꞌdị mẹ́rọ́ꞌbá mádrị̂ kí abe rá,
Ũkpó mídrị̂ sĩ ma mvu mére kí drị̃ gâsĩ rá.
30 Ị́jọ́ Ãdróŋá ꞌdĩ drị̂ kí pịrị!
Ála ásị́ tị ị́jọ́ ĩꞌdidrị̂ kí drị̃ gá rá!
Ĩꞌdi cécé gọ́bẹ́rẹ́ ãꞌdị́ drị̂ áni
ꞌbá pírí tãmbaŋá ndrụ̃lépi rĩ ꞌbanî.
31 Úpî lú Ãdróŋá rú áꞌdụ̂sĩ;
Ãdróŋá ĩꞌdi lú mére ãmadrị̂ rú nĩ.
32 Ĩꞌdi Ãdróŋá áma ꞌbãlépi ũkpó ru rĩ,
gẹ̃rị̃ mádrị̂ ꞌbãlépi múké rĩ.
33 ꞌBã áma pá gá ụ́ngụ́lẹ́ cécé yéré drị̂ áni,
mba áma tã ꞌbé sị́ gâlé múké.
34 Imbá ma ãꞌdị́ ꞌdịjó,
ma dó sĩ ụ́sụ ũkpó rĩ gbẹ áyụ.
35 Úpí, mi áma tãmba ãzíla áma pa mi ꞌi;
míní áma tãmbajó rĩ fẽ má acá ãmbógó ru,
ãzíla ũkpó mídrị̂ mba áma tã múké.
36 Ímba áma tã rá, úrụ drĩ vâ sĩ ma ku,
ãzíla mẹ́rọ́ꞌbá ndẽ kí drĩ vâ sĩ ma ku.
37 Má adro mẹ́rọ́ꞌbá mádrị̂ kí ãzíla árụ kí rá,
átu pá ku kpere mání kí ị̃lị̃kị̃ agâ.
38 Má ịꞌị́ kí vụ̃rụ́ ãzíla icó kí angálé ku;
uꞌde kí áma pálé gá.
39 Ífẽ mání ũkpó sĩ ãꞌdị́ ꞌdịjó,
ãzíla sĩ mẹ́rọ́ꞌbá mádrị̂ kí ndẽjó.
40 Ífẽ mẹ́rọ́ꞌbá mádrị̂ uja kí ũngúkú sĩ apájó má sĩ rá,
Má ị̃lị̃kị̃ ꞌbá áma ngụ̃lépi ũnzí rĩ kí rá.
41 Awá kí sĩ ãzãkoma aꞌị́jó, wó ꞌbá ãzí kí palépi la yụ,
umve kí Úpí ꞌi, wó Úpí umvi kí ku.
42 Má ịꞌị́ kí rá, acá kí dó sĩ pụ́trụ́ ãlụ́kụ́kụ̃ ꞌbã vulé rĩ áni,
Má ũsũ kí vũ gá cécé ũdrí ũsũjó gẹ̃rị̃ agá rĩ áni.
43 Ípa ma ꞌbá ãꞌdị́ ꞌdịlépi má be rĩ kí drị́ gá rá,
ífẽ ma adrulé úpí ru sụ́rụ́ kí drị̃lẹ́ gá;
ꞌbá mání nị̃lé ku rĩ acá kí ꞌbá ãzị́ ngalépi mání rĩ kî.
44 ꞌBá ãmị́yọ́ŋá ru rĩ kí mụ ị́jọ́ arelé áma drị̃ gá ꞌbo, gbõgbõ fẽ kí mání ãrútáŋá;
amụ́ kí ãja tị̃lé ụ̃rị̃ sĩ áma drị̃lẹ́ gá cénĩ.
45 Ãmị́yọ́ŋá kí ásị́ mvu rá,
ãfũ kí ãngũ ĩꞌbã kí sĩ ru zị̃jó rĩ agâlé ụrụꞌbá yãŋá trũ.
46 Úpî ꞌbãngá ídri! Ícụ́ Ãdróŋá áma palépi rĩ ịcụ́ ịcụ̂!
Înga Ãdróŋá áma palépi rĩ ụrụgá!
47 Ũfẽ áma ãrígọ́tị mẹ́rọ́ꞌbá áma idélépi ũnzí rĩ ꞌbarụ́ rá;
ꞌbã sụ́rụ́ ndú ndú kí áma pálé gá,
48 ãzíla pa ma mẹ́rọ́ꞌbá kí drị́ gá rá.
Fẽ mání mẹ́rọ́ꞌbá mádrị̂ kí ndẽlé rá
ãzíla pa ma ꞌbá ũmbã ũnzí rĩ ꞌbadrị́ rá.
49 Ị́jọ́ ꞌdĩ sĩ, Úpí ma ími ịcụ́ sụ́rụ́ kí drĩdríŋĩ gá;
ma úngó sĩ ími rụ́ ịcụ́jó rĩ kí ngo.
50 Ãdróŋá fẽ úpí ĩꞌdidrị̂ ní ãꞌdị́ ãmbógó la ndẽlé;
iꞌda lẽtáŋá ukólépi ku rĩ ꞌbá ĩꞌdi ꞌbã ãꞌdu ũsũjó drị̃ la gá rĩ ní,
Úpí Dãwụ́dị̃ ní ãzíla anzị ĩꞌdidrị́ mụlé tịlé drị̃lẹ́ gâlé rĩ kí abe jãꞌdâ.