7
Kadmḛḛ lə njèkun dɔ kutɨ asgar-je kɨ́ ɓu
Mat 8:5-13; Ja̰ 4:46-54
Lokɨ Jeju pa ta-je kin lay adɨ dow-je ngá lé, ḛ təl ɔw ɓebo Kapɛrnayim-tɨ.
Ɓe-é-tɨ kinlé njèkun dɔ kutɨ asgar-je kɨ́ ɓu ɔw kɨ̀ ngonnjèkullə liə káre kɨ́ rɔ-é to-é adɨ tò ta koy-tɨ, ə to ngonnjèkullə liə kɨ́ ḛ ndigɨ-é n̰a̰. Beɓa lokɨ njèkun dɔ kutɨ asgar-je oo poy Jeju lé, ḛ ulə ꞌngatɔ́gɨ-je lə jipɨ-je kadɨ dꞌɔw ꞌra ndoo ta-é-tɨ kadɨ-é ree ajɨ ngonnjèkullə lə nꞌḛ̀ lé. ꞌNgatɔ́gɨ-je lé, dꞌɔtɨ dꞌɔw rɔ Jeju-tɨ ə ꞌnɔ̰ ta-é-tɨ n̰a̰ ꞌpanè: Ḛ lé, tuwə kadɨ ꞌra né kɨ́ dəjɨ-i kinlé adɨ-é ya! Kdɔtalə ḛ ndigɨ gin dow-je lə-ji rəm, ɓá ḛ ya ində kəykəwna̰ lə-ji adɨ-ji rəm tin. Beɓa Jeju ɔtɨ ɔw sə-dé, ə lokɨ ꞌtḛḛ ngɔsi kɨ̀ kəy liə ya rəmə, njèkun dɔ asgar-je kɨ́ ɓu lé ulə nam-é-je adɨ dꞌidə Jeju ꞌpanè: «ꞌƁaɓe, ꞌadɨ rɔ-i kɔ̰̀ n̰a̰ bè al, kdɔ ma̰ lé mꞌtuwə kadɨ ꞌree mḛḛ kəy-tɨ lə-m al.» Gin-é kin ya ɓá mꞌa ya mꞌoo kɨ́ mꞌtuwə kɔw-né rɔ-i-tɨ al tɔ. Ngà i ꞌpa ta káre-rè ya par ə ngonnjèkullə lə-m lé à kingə lapiya. Kdɔtalə ma̰ kɨ̀ dɔ-m mꞌisɨ gin tɔ́gɨ-tɨ lə dow-je kɨ́ dɔ-m-tɨ rəm, mꞌɔw kɨ̀ asgar-je gin tɔ́gɨ-tɨ lə-m rəm. Adɨ kinə mꞌidə ḛ kɨ́ káre mꞌpanè: «ꞌƆw!» ə ɔtɨ ɔw. Ə kinə mꞌidə ḛ kɨ́ rangɨ mꞌpanè: «ꞌRee!» ə ɔtɨ ree. Ə kinə mꞌidə ngonnjèkullə lə-m mꞌpanè: «ꞌRa né kin» ə ɔtɨ ra né-é. Lokɨ Jeju oo ta-je kɨ́ ḛ pa kin bè lé, pitɨ-é ə təl kəm-é kɨ rɔ kosɨ dow-je-tɨ kɨ́ dꞌun go-é ɓá idə-dé panè: Mꞌidə-si mꞌadɨ ooi; dɔnangɨ israyel-tɨ ya kàrè mꞌingə ko kadmḛḛ kɨ́ tana̰ bè kin nja káre al ɓəy! 10 Lokɨ dḛ kɨ́ njèkun dɔ asgar-je ulə-dé lé, ꞌtəl ꞌree kəy gogɨ rəmə, ngonnjèkullə kɨ́ rɔ-é to-é lé, dḛ dꞌingə-é isɨ kɨ̀ lapiya kare ngá.
Jeju adɨ basa kɨ́ ɓebo Nayin-tɨ tɔsɨ ndəl
11 Go-tɨ, Jeju ɔtɨ ɔw kɨ mḛḛ ɓebo-tɨ káre kɨ́ ꞌɓa-é Nayin. Njéndó né-je liə rəm, kosɨ dow-je kɨ́ ꞌtò nduy-nduy ya dꞌuwə siə rəbɨ. 12 Lokɨ Jeju ree tḛḛ ngɔsi kɨ̀ tarəbɨ kɔw mḛḛ ɓebo-tɨ ya rəmə, dow-je dꞌun nin dꞌisɨ dꞌɔw-né kɨ ɓada. To nin ngon kàl lə dené kɨ́ njèngɔwkoy káre bè. Kosɨ dow-je kɨ́ mḛḛ ɓebo-tɨ kɨ́ ꞌtò nduy-nduy ya ꞌdan dené lé bul-bul. 13 Beɓa lokɨ ꞌƁaɓe Jeju oo dené lé rəmə, ta ɔ̰̀ mḛḛ-é kdɔ ta liə adɨ idə-é panè: ꞌNɔ̰ al ngá! 14 Go-tɨ, Jeju ɔtɨ kɨ kete ɔdɨ rɔ kɛsɨ yo lé, ə dḛ kɨ́ dꞌun kɛsɨ lé ꞌtəl dꞌa̰ nangɨ ə Jeju panè: Basa, mꞌun ndu mꞌadɨ-i, ꞌḭ taá. 15 Lokɨ ḛ pa bè rəmə, dow kɨ́ oy lé, ḭ isɨ taá ə pa ta. Go-tɨ, Jeju ulə-é ji kɔ̰-é-tɨ. 16 Dow-je lay ya ɓəl ində bandɨ-dé gangɨ adɨ dꞌɔsɨ gajɨ Lubə ꞌpanè: Dow kɨ́ boy kɨ́ to njèpata kɨ́ ta Lubə-tɨ ya tḛḛ kɔy dan-ji-tɨ nè rəm, Lubə ree ilə kəm-é dɔ dow-je-tɨ liə rəm tɔ. 17 Ta kɨ́ dow-je ꞌpa dɔ Jeju-tɨ kinlé taa lo kɨ́ dɔnangɨ Jude-tɨ lay rəm, ɓá taa lo-je lay kɨ́ gəə dɔ dɔnangɨ Jude rəm tɔ.
Ja̰ kɨ́ njèra dow-je batḛm ulə kullə dəjɨ ta Jeju
Mat 11:2-19
18 Njéndó né-je lə Ja̰ kɨ́ njèra dow-je batḛm dꞌɔr poy né-je kinlé, dꞌadɨ Ja̰ oo. 19 Beɓa ḛ ɓa dow-je joo dan njéndó né-je-tɨ liə ulə-dé rɔ ꞌƁaɓe-tɨ kadɨ ꞌdəjɨ-é ꞌpanè: I ya ɓá ꞌto dow kɨ́ tò kadɨ à ree lé əse tò kadɨ jꞌngəbɨ dow kɨ́ rangɨ ɓəy wa?
20 Dingəm-je kinlé ꞌree ꞌtḛḛ rɔ Jeju-tɨ ə dꞌidə-é ꞌpanè: Ja̰ kɨ́ njèra dow-je batḛm ɓá ulə-ji rɔ-i-tɨ kadɨ jꞌdəjɨ-i jꞌoo sé i ya ɓá ꞌto dow kɨ́ tò kadɨ à ree lé əse tò kadɨ jꞌngəbɨ dow kɨ́ rangɨ ɓəy wa? 21 Lokɨ dꞌa̰ rɔ Jeju-tɨ lé, njémɔ̰y-je, kɨ̀ njémətɨ-je n̰a̰ ya Jeju adɨ-dé lapiya rəm, tubə ndil-je kɨ́ majɨ al dɔ dow-je-tɨ rəm, ɓá njékəmtɔ-je kàrè adɨ kəm-dé oo lo rəm tɔ 22 Beɓa dow-je kɨ́ Ja̰ ulə-dé lé, Jeju ilə-dé-tɨ panè: Né-je kɨ́ ooi kɨ̀ kəm-si, kɨ̀ ta-je kɨ́ ooi kɨ̀ mbi-si lé, ɔwi ɔri poy-é adi Ja̰ lé tokɨ njékəmtɔ-je dꞌoo lo rəm, njémətɨ-je ꞌnjiyə majɨ rəm, njébanjɨ-je kàrè banjɨ lə-dé ur adɨ dꞌaa njay rəm, njémbitɔ-je dꞌoo ta rəm, dow-je kɨ́ dꞌoy kàrè ꞌtɔsɨ ꞌndəl rəm, ɓá njéndoo-je kàrè mbḛ Poyta kɨ́ Majɨ usɨ mbi-dé-tɨ rəm tɔ. 23 Dow kɨ́ mꞌtəl gin kusɨ liə al ɓá to njènékumə̰!
24 Lokɨ dow-je kɨ́ Ja̰ ulə-dé ꞌtəl dꞌɔw rəmə, Jeju pa ta kɨ́ dɔ Ja̰-tɨ adɨ kosɨ dow-je panè: To ri ɓá ɔwi diləlo-tɨ ooi wa? To tuwətɔ́gɨ kɨ́ yə́l isɨ ɔw siə yó-je kɨ nè-je kin ɓá ɔwi ooi wa? 25 Kinə bè al, ngà to ri ya ɓá ɔwi ooi wa? To dow kɨ́ tulə kubɨ-je kɨ́ kurə́-kurə́ rɔ-é-tɨ ɓá ɔwi ooi-é wa? Ngà, lé to ḛ kàrè, dḛ kɨ́ ꞌtulə kubɨ-je kɨ́ là-é n̰a̰-n̰a̰ kɨ̀ dḛ kɨ́ dꞌisɨ dan nékingə-je-tɨ mburukɨ-mburukɨ bè kinlé, dꞌisɨ mḛḛ kəy-tɨ lə ngar-je yó rəm. 26 Ngà se to ri ya dana̰ ɓá ɔwi ooi wa? To njèpata kɨ́ ta Lubə-tɨ ɓá ɔwi ooi-é wa? Tɔgrɔ-tɨ, mꞌa kidə-si, to dow kɨ́ itə njèpata kɨ́ ta Lubə-tɨ sa̰y ɓəy. 27 Kdɔ to Ja̰ kin ɓá ndɔkɨ ꞌndàngɨ ta kɨ́ dɔ-é-tɨ ꞌpanè:
Yən, ma̰ Lubə mꞌulə njèkilə mbḛ lə-m nɔ̰̀-i-tɨ kete,
kdɔ kadɨ ɔw ra rəbɨ lə-i adɨ-i.
28 Jeju ilə dɔ-tɨ panè: Mꞌa kidə-si; dan dow-je-tɨ lay kɨ́ dené-je dꞌojɨ-dé lé, ḛ kɨ́ to dow kɨ́ boy itə Ja̰ ya goto. Bè ya kàrè, dow kɨ́ ndḛ bè mḛḛ kɔ̰ɓe-tɨ lə Lubə lé, boy itə-é. 29  7:29 Mat 21:32; Luk 3:12Njétaalambo-je, kɨ̀ dow-je lay kɨ́ dꞌoo ta ndó lə Ja̰, ɓá ꞌree dꞌadɨ ra-dé batḛm lé, ꞌgə kɨ́ Lubə to njèra né kɨ́ njururu.
30 Ngà Parisi-je, kɨ̀ njéndó dow-je ndukun-je ꞌmbatɨ kɔjɨ ra-je lə Lubə kɨ́ tò kdɔ ta lə-dé, adɨ dꞌadɨ Ja̰ ra-dé batḛm al.
31 Ná̰ ɓá mꞌa kun-é kɔjɨ-né dow-je kɨ́ ngɔsnè kan wa? Dḛ titɨ-na̰ kɨ̀ ná̰-je ə́n wa? 32 Dḛ ꞌtitɨ-na̰ kɨ̀ ngan-je kɨ́ dꞌisɨ pandangɨ lo-tɨ ɓá ꞌɓa-na̰ ə ꞌpa-na̰ ta ꞌpanè:
«Jꞌkɔl nal kàrè ꞌndami-né al rəm, ɓá jꞌusɨ pa nɔ̰ yo kàrè ꞌnɔ̰i-né al rəm.»
33 Jeju təl ilə dɔ-tɨ panè: Mꞌpa bè kdɔ lokɨ Ja̰ kɨ́ njèra dow-je batḛm ree, ɓá uso né al rəm, a̰y yibɨ al rəm lé, sə̰i ꞌpai-nè: «To dow kɨ́ ndil kɨ́ majɨ al ra-é.» 34 Ngà Ngon lə dow ree ɓá uso-je, a̰y-je rəmə, sə̰i ꞌpai-nè: Ḛ kanlé uso né bore ngay rəm, to njèka̰y né rəm, ɓá to nam njétaalambo-je, kɨ̀ njéramajal-je rəm. 35 Ngà dow-je lay kɨ́ njétəl rɔ-dé go ta-tɨ lə Lubə lé, ꞌgə kɨ́ gosɨ lə Lubə to gosɨ kɨ́ tɔgrɔ-tɨ ya.
Ta kɨ́ sɔbɨ dɔ Jeju kɨ̀ dené kɨ́ njèramajal
Mat 26:6-13; Mar 14:3-9; Ja̰ 12:1-8
36 Parisi káre bè kɨ́ ri-é lə Simɔ̰, ɓa Jeju kadɨ ɔw uso né. Beɓa ḛ ɔtɨ ɔw ɓe lə Parisi lé ə isɨ ta nékuso-tɨ. 37  7:37 Mat 26:7; Mar 14:3; Ja̰ 12:3Rəmə dené káre kɨ́ to njèramajal isɨ mḛḛ ɓebo-tɨ kin nɔ̰ɔ̰. Lokɨ dené lé, oo kɨ́ Jeju isɨ uso né ɓe lə Parisi kinlé nɔ̰ɔ̰ rəmə, ḛ un ku kɨ́ ubɨ kɨ́ ətɨ majɨ rusɨ mḛḛ-é, kɨ́ to ku kɨ́ ꞌra kɨ́ ər kɨ́ ꞌɓa-é «albatrə», 38 ree isɨ-né nangɨ nja Jeju-tɨ go-é-tɨ gogɨ. Ḛ nɔ̰ adɨ man kəm-é ndogɨ nja Jeju sukɨ-sukɨ ə uwə bəl dɔ-é bɔr-né ə tɔ̰n nja-é lé rəm, ɓá ur ubɨ kɨ́ ətɨ majɨ lé titɨ rəm tɔ. 39 Lokɨ Parisi kɨ́ njèɓa Jeju lé, oo né kin bè rəmə pa mḛḛ-é-tɨ panè: Kinə dingəm kin to njèpata kɨ́ ta Lubə-tɨ ya lé, ḛ à gə dené kɨ́ isɨ ɔdɨ rɔ-é kinlé rəm, ɓá à gə kɨ́ dené kinlé to njèramajal rəm tɔ. 40 Beɓa Jeju un ta panè: Simɔ̰, mꞌɔw kɨ̀ ta nè kadɨ mꞌidə-i. Simɔ̰ ilə-é-tɨ panè: Njèndó dow-je né, ꞌpa. 41 Beɓa Jeju panè: Dingəm káre bè kɨ́ to njèkində là tunə̰-tɨ, ɔw kɨ̀ kurə liə dɔ dow-je-tɨ joo. Ḛ kɨ́ káre, kurə tò dɔ-é-tɨ asɨ kəm là kullə kɨ́ dow ra ndɔ ɓumḭ ə ḛ kɨ́ káre, kurə tò dɔ-é-tɨ asɨ kəm là kullə kɨ́ dow ra ndɔ kɔrmḭ tɔ. 42 Lokɨ dḛ dꞌɔw kɨ̀ né kɨ́ kadɨ dꞌugə-né al lé, ḛ ra sə-dé majɨ adɨ ɔr kurə lé kɔgɨ dɔ-dé-tɨ joo lay. Ná̰ dan-dé-tɨ ɓá à ndigɨ njèkində là tunə̰-tɨ lé tɔy madɨ-é wa? 43 Simɔ̰ ilə-é-tɨ panè: Ḛ kɨ́ njèkində là tunə̰-tɨ ɔr kurə kɨ́ n̰a̰ dɔ-é-tɨ kɔgɨ kinlé, mꞌgɨr kɨ́ à to ḛ ɓá à ndigɨ njèkində là tunə̰-tɨ lé n̰a̰. Beɓa Jeju panè: Ḛ ya ə́ ꞌpa majɨ tin! 44 Go-tɨ, Jeju təl kəm-é kɨ rɔ dené-tɨ lé ngá ɓá idə Simɔ̰ lé panè: ꞌOo dené kinlé majɨ! Mꞌree kəy lə-i ya ə́ adɨ-m man mꞌtogɨ-né nja-m al. Ngà dené kinlé, man kəm-é ndogɨ nja-m sukɨ-sukɨ ɓá təl bɔr kɨ̀ bəl dɔ-é. 45 I uwə-m kɨ kàdɨ̀-i-tɨ al, ngà dené kinlé, kɨ́ low nṵ kɨ́ mꞌree kəy kin ya, ḛ isɨ ká tɔ̰n nja-m-tɨ ya par-par ə́n. 46 I ur ubɨ dɔ-m-tɨ ꞌun-né ta-m al, ngà dené kinlé, ḛ ur ubɨ kɨ́ ətɨ majɨ ya nja-m-tɨ un-né ta-m. 47 Gin-é kin ɓá mꞌidə-i, majal-je liə kɨ́ n̰a̰ kɨ́ tokɨ kin̰ə go-é kɔgɨ kadɨ-é kin ɓá, ḛ ndigɨ-m-né n̰a̰ tin. Ngà dow kɨ́ majal-je liə tokɨ kin̰ə go-é kɔgɨ n̰a̰ al lé, ḛ ndigɨ-m n̰a̰ al ya tɔ. 48 Go-tɨ, Jeju idə dené lé panè: Majal-je lə-i tokɨ kin̰ə go-é kɔgɨ! 49 Rəmə dḛ kɨ́ dꞌisɨ ta nékuso-tɨ natɨ kɨ̀ Jeju lé ꞌpa ta mḛḛ-dé-tɨ ꞌpanè: Ḛ kanlé to dow kɨ́ ban ya ɓá ɔw mbing ya oo rɔ-é kɨ njèkin̰ə go majal-je lə dow-je kɔgɨ ɓəy tin wa? 50 Ngà Jeju idə dené lé panè: Kadmḛḛ lə-i ajɨ-i, ꞌɔw kɨ̀ lapiya!

7:29 7:29 Mat 21:32; Luk 3:12

7:37 7:37 Mat 26:7; Mar 14:3; Ja̰ 12:3