27
Yūcuán na te ni cundijin. Te tāca sútū cácujéhnu jíín táca tée jéhnu jeē cándacu jniñu nuū ñáyuu hebreo, ni casquíjnáhan de jnūhun ndese sáha de jeē cuu Jesús. Te ni cajihni de ya, te cuangoo de jíín yá nuū Poncio Pilato, tēe cúu gobernador.
Jeē ni jíhī Judas
Yūcuán na te Judas, tēe ni nastúu ya un, ní jito de jeē ní cunīhin sɨquɨ̄ yā jeē cúū yā. Te ni jnahuhū ni de, te ni nacuāha de ocō uxī xūhun plata jeē ni níhīn de nuū sutú cácujéhnu jíín núū tāca tée jéhnu. Te ni cahān de jíín:
Cuēchi ni sáha ná jéē ní nastúu ná ɨɨn tēe cuu de, te tú na cuēchi de.
Te máá sútū un ní cacahān de:
¿Vé jitú ni ruhū? Cuēchi máá ró cúu. Achí de.
Te ni scáne Judas xūhún un ini templo. Te ni quenda de cuahān de, te ni scuéhne de máá de.
Te sutū cácujéhnu ni canastútú de xūhún un, te ni cacahān de:
Ma cúu chuhun yó xúhun yáha ini yejnū nuū cásocō ñayuu, chi xūhun jéē ni jéconaā jeē cúū ɨɨn tēe cúu, áchí de.
Yūcuán na te ni casándaā de jeē xūhun yúcuan cuaan de ñuhun jeē naní Lugar Ñuhun Quíxin, návāha yūcuán quindūji ñayuu ñuu jicá. Jeē yúcuan cúu jeē ndé vijna nání ñuhun ún Lugar Ñuhun Nɨñɨ̄. Te súcuan ni squícu jnūhun ni cahān Jeremías, tēe ni nacani jnūhun Yaā Dios nde jenahán: Ni caquihin de ndɨhócó uxī xūhun plata, te súcuan‑ni cúu ɨɨn yāhu jeē ní casáha ñayuu Israel cuenta jeē ndeé yā nuū i. 10 Te jíín xúhun un ní cajeen de ñuhun quíxin, nájnūhun ni ndacu máá Jítoho yō Yaā Dios jniñu nuū rī. Achí Jeremías.
Jeē ní indichi Jesús nuū Pilato
(Mr. 15.2‑5; Lc. 23.3‑5; Jn. 18.33‑38)
11 Te nuū ní jinūcoo de jíín Jesús nuū gobernador, tēe cúu Pilato, te ni cajnūhún de ya:
¿A máá ró cúu Rey ñayuu hebreo? achí de.
Te ni cahān Jesús:
Suu ri cúu, nájnūhun cáhán rō.
12 Te sutū cácujéhnu jíín tée jéhnu cándacu jniñu, ni cacahān de cuēchi sɨquɨ̄ yā. Te tú na vé ni cáhán cuɨtɨ yā. 13 Yūcuán na te ni cahān Pilato jiín yá:
¿A tu jíni ró jéē cácahān de cuehē cuēchi sɨquɨ̄ rō? achí de.
14 Te tu ní cáhán cuɨtɨ yā ni ɨɨn jnūhun jíín de. Te nahán ní naa ni gobernador jeē tú na vé ni cáhán yā jiín de.
Jeē ní cundaā jeē cúū yā
(Mr. 15.6‑20; Lc. 23.13‑25; Jn. 18.38‑19.16)
15 Te íyó costumbre gobernador jeē quɨvɨ̄ víco un siáá de ɨɨn tēe íne vecāa, núu na‑ni tēe cácuni ñayuu. 16 Te suu quɨvɨ̄ un íyó ɨɨn tēe íne vecāa, nání de Barrabás, te je ni jitē núu jnūhun jeē ni sáha de cuēchi xeēn. 17 Te nuū ní candutútú ñayuu, te ni cahān Pilato jiín i:
¿Ndé tée cácuni rō jeē siaá rī vijna: á Barrabás, chí Jesús jeē cúu Cristo, Yaā ní tají Yaā Dios? achí de.
18 Súcuan ni cahān de chi cúní de siáá de Jesús. Chi je ni jecūhun ni de jeē ní cacucuésún ni tāca sútū un cájito de ya, te jeē yúcuan ní quijicoo jíín yá nuū de.
19 Te níní jéē néne Pilato silla nuū sándaā de jniñu, te ñasɨhɨ́ de ni tají ña jnūhun nuū de: Ma quɨ́vɨ nduu rō jiín ñáyuu sɨquɨ̄ tée ndaā jiñā, chi yōhyo ni siūhu jéni ruhū cuni jeē sɨquɨ́ de, áchí ña.
20 Te sutū cácujéhnu jíín táca tée jéhnu, ni cascáhán de ñayuu jeē na cácán i jeē siaá de Barrabás, te na cúū Jesús. 21 Yūcuán na te ni cajnūhún tucu gobernador:
Jeē uú de, ¿ndé ɨɨn de cácuni rō jeē siaá rī? achí de.
Te ni cacahān i:
Siáá ni Barrabás, achí i.
22 Te ni cajnūhún Pilato:
Núu súcuan te ¿ndese cácuni rō jeē sáha ri jiín Jesús, tēe cúu Cristo? achí de.
Te ni cacahān ndɨhɨ i:
Cata caa ní de jicā cruz, na cúū de, áchí i.
23 Yūcuán na te ni cahān Pilato:
¿Na cuēchi ni sáha de núu súcuan? áchí de.
Te ñayuu un ní cacana jee ndasɨ́ i:
Cata caa ní de jicā cruz, na cúū de, áchí i.
24 Te ni jini Pilato jeē tu cúndeyɨ́ de jíín ñáyuu, chi sa víhyá gā cácuvaā i. Te ni ndacu de jniñu jeē na quíji ndute, te ni nandahá de nuū ñáyuu cuehē ún. Te ni cahān de:
Jeē nándahá rí yāha cúu seña jeē tú na cuēchi condee sɨquɨ̄ rī jeē cúū tēe vāha yāhá. Chi sɨquɨ̄ maá ró jijnáhan ró na cóndee. Achí de.
25 Te ni cacahān ndɨhɨ ñayuu:
Suu sɨquɨ̄ maá ná jíín sɨ́quɨ̄ séhe ná na cóndee cuēchi jeē cúū de, áchí i.
26 Yūcuán na te ni siaá de Barrabás. Te ni ndacu de jniñu jeē na cáni tācá soldado un Jesús, jiín jéē cáta caa de ya jicā cruz.
27 Yūcuán na te soldado un cuangoo de jíín Jesús ini palacio. Te ni cacana de ndɨhɨ jnáhan de ni candutútú núū yā. 28 Te ni caquenehen de sahma ya, te ni cachuhun de ya ɨɨn sahma cuehé jeē cúu sahma rey. 29 Te ni casáha de ɨɨn corona iñu, ni cachuhun de xinī yā. Te ni cachihi de ndaha váha ya ɨɨn yujnu jeē nájnūhun bastón. Te ni casácatā de nuū yā, chi ni cajecuɨñɨ̄ yɨtɨ́ de, cásáha de jeē chiñúhún de ya.
Nacā jeē váha rey cúu Rey ñayuu hebreo, achí de.
30 Te ni catesɨ̄hɨ́ de nuū yā. Te ni caquihin de yujnu jeē ní cachihi de ndaha ya, te ni cacani de xinī yā. 31 Te nuū ní cuu ni casácatā de nuū yā, te ni catava de sahma cuehé un, te ni canachuhun de ya sahma máá yá. Te cuangoo de jíín yá jeē cata caa de ya jicā cruz.
Jeē ní cacata caa de ya jicā cruz
(Mr. 15.21‑32; Lc. 23.26‑43; Jn. 19.17‑27)
32 Te nuū ní quendacoo soldado un jíín yá, te ni canajnáhan de jíín ɨɨn tēe ñuu Cirene, naní de Simón. Te ni catejníñu de tēe un jéē cóndiso de cruz yā.
33 Te ni jinūcoo de ɨɨn lugar nuū naní Gólgota, jeē cuní cahān Lugar Yɨquɨ Xíní. 34 Te ni cajēhe de vino jeē ni sácā núu jíín ɨɨn jeē uvuá jeē cóho ya. Te nuū ní jito ndee ya, te tu ní cúní yā coho ya.
35 Te nuū ní cuu ni cacata caa de ya jicā cruz, te ni casáha de sorteo jeē sɨquɨ́ ndese nihīn ɨɨn ɨɨn de sahma ya. Te súcuan ni squícu jnūhun ni tee tēe ni nacani jnūhun Yaā Dios jenahán: Ni casáha de sorteo sɨquɨ̄ ndese nihīn ɨɨn ɨɨn de sahma ri, achi yā, achí tutu. 36 Yūcuán na te ni cacucōo de yūcuan jéē cóto de nde cuu yā. 37 Te ni catee de ɨɨn jnūhun xinī cruz yā jeē cahán na sɨquɨ̄ ni jíhī yā: Yāha cúu Jesús, Rey ñayuu hebreo, achí.
38 Te suni ni cacata caa de uū tēe cuíhná núū uū gā cruz, ɨɨn de lado váha ya, te ɨnga de lado jecó yá. 39 Te ñayuu cáyāha yūcuan cáscuícó i xinī i, te cácahān neé i:
40 Róhó chi cáhán rō jeē cánu rō templo cáhnu, te nuū uní quɨvɨ̄ te nacani ró. Núu súcuan te jnama ró máá ró vijna. Te núu Sēhe Yaā Dios cúu ró, te nuu ró jícā cruz viī, achí i.
41 Te sutū cácujéhnu, jíín tée cástéén tutu ley, jiín tée grupo fariseo, jiín tée jéhnu jíjnáhan de, suni súcuan ni cacahān catá de, te áchí de cácahān maá de:
42 Núu ɨnga ñayuu ni jnama de, ¿te naun tu cúu jnama de máá de vijna? Núu Rey ñayuu Israel cúu de, te na núu de jicā cruz, návāha candíje yó de. 43 Ni candíje de Yaā Dios, te na jnáma ya de vijna te núu cúndáhú ni yā de, chi ni cahān de jeē cúu de Sēhe ya. Achí de jíjnáhan de.
44 Te tēe cuíhná jeē cándita caa xiin ya, suni súcuan ni cacahān neé de.
Jeē ni jíhī Jesús
(Mr. 15.33‑41; Lc. 23.44‑49; Jn. 19.28‑30)
45 Te nuū ní cuu cahuxī uū, te ni cunee nɨɨ́ cáhnu nde cahunī. 46 Te nájnūhun cahunī, te ni cana jee Jesús:
Elí, Elí, ¿lama sabactani? achí yá. Te jnūhun un cúní cahān: Yaā Dios maá ná, Yaā Dios maá ná, ¿naun ni stóo ní sáña?
47 Te sava ñayuu cáhīin yūcuan ní cajini i jnūhun ún, te ni cacahān i:
Tēe yáha cána de xinī Elías, tēe ni nacani jnūhun Yaā Dios jenahán, áchí i.
48 Te ni jinu‑ni ɨɨn tēe, ni jequihin de ɨɨn cachī, te ni chundaji de nuū vinagre iyá. Te ni tee de xinī ɨɨn yujnu, te ni tee de yuhu ya jeē coho ya. 49 Te sava ga de ni cacahān:
Condetu ró, na cóndēhe yó núu quiji Elías jnama de chí tuú, áchí de.
50 Te Jesús ni cana jee ya ɨnga jínu, te ni jihī‑ni ya. 51 Te sahma ndíta caa jeē ndihyú cuarto iī ini templo cáhnu, ni ndatā‑ni sava sava nde xinī te nde nuū jehé. Te ni jnāa, te ni catahū sáva toto. 52 Te ni cananune yaū nuū yɨ́ndūji ndɨ̄yɨ. Te cuehē ndɨ̄yɨ jeē ní cacandíje i Yaā Dios, ni canatecu i. 53 Te nuū ní natecu Jesús, te ni quendacoo i nuū yɨ́ndūji i. Te ni ndɨ̄vɨcoo i ini ñuu iī Jerusalén, te cuehē ñayuu ni cajito nuū i.
54 Te ná ni jihī Jesús, te tēe cúu capitán jiín tée cáhīin jíín de jeē cándito de nde cuu yā, ni cajini de jeē ni jnáa, jíín táca gá jniñu ní cuu. Te yōhyo ni cayūhú de, te ni cacahān de:
Jendaá ndije jeē Séhe Yaā Dios cúu tēe yáha, áchí de.
55 Te yūcuan cáhīin cuehē ñahan, cándēhe jícá ña. Te suu ñahan un ní candiquīn ña Jesús nde Galilea, vējicoo ña cájejníñu ña nuū yā. 56 Te unī ñahan un cácuu María ñuu Magdala, jiín María naná Jacobo jiín José, jiín náná ndɨndúú séhe Zebedeo.
Jeē ní quindūji Jesús
(Mr. 15.42‑47; Lc. 23.50‑56; Jn. 19.38‑42)
57 Te nuū ní ini quɨvɨ̄ ún, te ni quee ɨɨn tēe cúcá, nání de José, te tēe ñuu Arimatea cúu de. Te suni tēe ni scuáha jíín Jesús cúu de. 58 Tēe un ní jehēn de nuū Pilato, te ni jicān de yɨquɨ cúñu Jesús. Te ni ndacu Pilato jniñu jeē na cuáha nuū de. 59 Te José ni quihin de yɨquɨ cúñu yā, te ni chusúcún de ɨɨn sahma cuitá íyó ndoo. 60 Te névāha de ɨɨn yaū jeē ní caan jeé jícā ɨɨn cava, nuū ná tu quindūji ndɨ̄yɨ. Te yūcuan ní chindūji de ya. Te ni jesɨ de ɨɨn yuū cáhnu yuhu yáú un, te cuahān de. 61 Te María ñuu Magdala, jiín ɨnga María, cáyūcú ña ichi núú nuū yɨ́ndūji ya.
Jeē ní cacondito soldado nuū yɨ́ndūji ya
62 Te ni cuu tācá jniñu yáha máá quɨ́vɨ̄ jeē casátūhva ñayuu jeē quiji quɨvɨ̄ ndétātú. Yūcuán na te ni cundijin maá quɨ́vɨ̄ ndétātú. Te sutū cácujéhnu jíín tée grupo fariseo ni jengoo de nuū Pilato. 63 Te ni cacahān de:
Cánucūhun ni na jéē nde na técu tēe stáhú néé un te ni cahān de jeē nátecu de nuū uní quɨvɨ̄. 64 Núu súcuan te ndacu ní jniñu na cóto vāha tācá soldado yuhu yáú un nde núu ni yāha unī quɨvɨ̄. Chi núu tuú te sanaa te quijicoo tēe ni cascuáha jíín de, te tava cuīhná de ndɨ̄yɨ ún jecuáā, quingoo de jíín. Yūcuán na te cachi de nuū ñáyuu jeē ní natecu tēe ún. Te cáhú gá cuu jnūhun stáhú yúcuan vēsú jeē xíhna ñúhún. Achí de.
65 Te ni cahān Pilato:
Yāha cáhīyo soldado. Cuángoo jíín de, te sácutú váha ró yuhu yáú un, te coto vāha ró, núu ndese vāha ga cuu sáha ró. Achí de.
66 Te cuangoo de, te ni casácutú de yuū jeē ndihyú yuhu yáú nuū yɨ́ndūji ya, te ni castɨ́ɨn nīhin de. Te ni castóo de tācá soldado un cándito.
Jeē ní natecu Jesús
(Mr. 16.1‑8; Lc. 24.1‑12; Jn. 20.1‑10)