11
Sīquī tūhun cándíja
De jā cándíja ó, suu cúu jā ní ncundaā ndija inī ō jā nīhīn ō ndācá jā ñúhún inī ō, jíín jā jínī vāha ó jā íyó ndija ndācá jāá nduú jínī ō nūū mitan.
De nchivī janahán chi nī jetúhún yā ji sīquī jā súcuán nī ncandíja nīhin ji.
Sīquī jā cándíja ó cúu jā jícūhun inī ō jā ní nsāhá Yāā Dios ñayīví jíín tūhun jā ní ncāhān yā-ni. De jíín poder Yāā Dios jāá nduú jínī ō nūū, nī jēcōo ndācá jā jínī ō nūū.
Nī ncandíja Abel jā sāhá yā jēhē dē, de jā ñúcuán nī nsōcō dē jā váha cā nūū Yāā Dios nsūú cā Caín. De jā ñúcuán nī jetúhún yā jā íyó ndāā dē, chi nī jetáhví yā jā ní nsōcō dē quiti nūū yā. De vísō nī jīhī dē, de cáhān cā historia dē jíín ó jondē mitan, chi tēe nī ncandíja ndāā cúu dē.
Nī ncandíja Enoc jā sāhá yā jēhē dē, de jā ñúcuán nī naquehen yā dē cuāhān dē andiví, de nduú ní jíhī dē. De nduú ní nánihīn nchivī dē, chi nī ndoñúhún dē-ni nī nsāhá yā. De cáchī tutū jā jondē ncháha ca naquehen yā dē de nī ncusiī inī yā jíín ndācá jā ní nsāhá dē.
Sochi tú nduú cándíja ó jā sāhá yā jēhē ō, de nduú nā modo jā cusiī inī Yāā Dios jíín ó. Chi nchivī jā cúnī quīvi ndahá yā, cánuú jā candíja ji jā íyó yā jíín jā cuāha yā tāhvī nūū nchivī jā ndúcú ji candíja ji yā.
De Noé nī ncandíja dē jā sāhá Yāā Dios jēhē dē, tá nī ncachī tūhun yā nūū dē jā coo tūndóhó jāá ncháha ca cunī dē jā coo. De jā ñúcuán nī jetáhví dē nī nsāhá dē barco cāhnú jā nání arca, tácua cācu dē jíín níí vehe dē. De jā súcuán nī ncandíja dē, de nī nenda cuāchi sīquī nchivī jāá nduú ní ncándíja ji yā. De nī sndáhvā yā cuāchi dē sīquī jā ní ncandíja dē jā sāhá yā jēhē dē.
De Abraham nī ncandíja dē jā sāhá yā jēhē dē, de jā ñúcuán nī jetáhví dē tá nī ncāhān yā jíín dē jā quíhīn dē iin lugar nūū cuāha yā jā cuu tāhvī dē. De nī nquee dē cuāhān dē, vísō nduú jínī dē ní cúu nūū quíhīn dē.
Nī ncandíja dē jā sāhá yā jēhē dē, de jā ñúcuán nī ndeē tátū dē nūū ñuhun jā ní nquee yuhú yā jā cuāha yā nūū dē. De nī ndeē dē vehe ñii, de saá-ni sēhe dē Isaac jíín Jacob, chi suni inuú nīhīn táhvī ji jíín dē jā ní nquee yuhú yā.
10 Chi nī ñūhun inī dē jā cundeē dē maá ñuū andiví jā íyó cutú cimiento, de maá Yāā Dios nī jaquīn yā de nī nsāhá yā ñuū ñúcuán.
11 De saá-ni Sara nī ncandíja ña jā sāhá yā jēhē ña, de jā ñúcuán nī nīhīn ña fuerza jā ní jīcūhun sēhe ña. Chi jondē tá nī nchāha ndasí cuīyā ña, de nī ncacu iin sēhe yií ña, chi nī ncandíja ña jā squíncuu Yāā Dios jā ní nquee yuhú yā.
12 De súcuán nī ncuu jā ní ntāhvī cuāhā nchivī nī nsāhá iin-ni Abraham, vísō ja ñáhnú ndasí dē. De tatā dē nī nducuahā ndasí, tá cúu tiūūn andiví, jíín ñūtín yuhú mar, jā má cūú cuitī cahvi ó.
13 De ndācá nchivī jā ní ncandíja ñúcuán, nī jīhī ji. De vísō nduú ní níhīn ndá ji jā ní nquee yuhú yā, sochi nī jinī vāha ji jā súcuán coo, de nī ncusiī inī ndá ji jā nīhīn ji incā vida. De súcuán nī ncāhān ndá ji jā nchivī ñuū jīcá nchivī tátū cúu ji inī ñayīví yáhá.
14 De ndá nchivī jā cáhān súcuán, chi stéhēn cājí ji jā ndúcú ji iin ñuū jā cúu andiví nūū cúu ñuū maá ji.
15 Chi tú ní nácani inī ndá ji sīquī ñuū nūū ní nquee ji, de íyó modo jā ndicó cóo ji de tú cúnī ji nícu.
16 De nduú chi nī ncuu ndasí inī ndá ji jā cundeē ji incā ñuū vāha cā jā cúu ñuū andiví. Jā ñúcuán nduú cúcanoō Yāā Dios jā nání yā Yāā Dios ndá ji, chi ja nī nsāhá tūha yā iin ñuū nūū cundeē ji.
17 Nī ncandíja Abraham jā sāhá yā jēhē dē, de jā ñúcuán nī jēhēn dē jíín Isaac jā sōcō dē ji, tá nī jito túnī yā dē. De nī īyo tūha dē jā sōcō dē sēhe dē jā mátúhún ji-ni nūū dē, vísō nī nīhīn dē tūhun jā ní nquee yuhú yā suha sīquī dē:
18 Isaac cúu tēe jā squíjéhé nī tatā nū quīhīn, cáchī tūhun jā ní nquee yuhú yā.
19 De nī nsāhá dē cuenta jā cuu nastécū Yāā Dios ji. De modo jā súcuán nī ncuu, chi cuu cāhān ō jā modo jā ní jīhī ji de nī natecū ji nūū dē, chi nī jasī yā-ni jā má cáhnī dē ji.
20 Nī ncandíja Isaac jā sāhá yā jēhē dē, de jā ñúcuán nī ncāhān dē jā tāhvī váha nīhīn sēhe dē Jacob jíín Esaú tiempo quiji.
21 De suni súcuán nī ncandíja Jacob, de jā ñúcuán tá ja ñatin cuū dē de nī ncāhān dē jā nīhīn ndúū sēhe yií José tāhvī váha. De yítuu dē garrote dē, de nī nchiñúhún dē Yāā Dios.
22 De suni súcuán nī ncandíja José, de jā ñúcuán tá cuācuñatin cuū dē, de nī ncāhān dē jā ndācá tatā Israel, iin quīvī de quee ji inī nación Egipto. De nī ndacu dē jā chiyuhū ji yiqui dē ñuū nūū quīvi ndá ji.
23 De tá nī ncacu Moisés, de tatá ji naná ji nī ncandíja dē jā sāhá yā jēhē dē, de jā ñúcuán nī jito yuhū dē ji ūnī yōō. Chi nī jinī ndúū dē jā viī cáá ji, de nduú ní nchúhú dē sīquī acta jā ní nsāhá rey jā cuū ndācá sūchí yíí.
24 De suni súcuán nī ncandíja Moisés, de jā ñúcuán tá nī jahnu dē de nduú cā ní jéhe dē tūhun jā cuu dē sēhe ñahan cúu sēhe síhí rey Egipto.
25 Chi sa nī ncuu inī dē jā ndoho dē jíín ndá táhán dē nchivī Yāā Dios, nsūú jā cusiī inī dē jacū-ni tiempo jíín cuāchi.
26 Chi nī nsāhá dē cuenta jā tú cāhān nēhén nchivī sīquī dē jā síquī Cristo, de ñúcuán sāhá jā cucuícá ndasí cā dē ndihi jā ndíso tūhun Yāā Dios nsūú cā jā cucuícá dē ndihi jā íyó nación Egipto. Chi nī ñūhun inī dē jā cuāha yā tāhvī dē.
27 De jā súcuán nī ncandíja dē, de jā ñúcuán nī nquee dē nación Egipto cuāhān dē. De nduú ní nchúhú dē jā quītī inī rey nūū dē. Chi nī īñi nīhin dē sīquī tiñu sáhá dē, chi nī nsāhá dē cuenta jā ja jínī dē nūū Yāā jāá nduú cúu cunī ō nūū mitan.
28 De jā súcuán nī ncandíja dē, de jā ñúcuán nī ncāhān dē jā ná cáhnī nchivī tīcāchí pascua. De nī ndacu dē jā ná cósō ji yúyú nīñī tī viéhé ji, tácua tá quiji ángel jā cahnī yā ndācá sēhe nuú nchivī Egipto, de mā cáhnī yā sēhe nuú nchivī Israel.
29 De sīquī jā ní ncandíja nchivī Israel jā sāhá yā jēhē ji, de nī nchāha ji-ni māhñú Mar Rojo, chi nī nacune yā ndute de nī natūu-ni ñuhun yíchí. De suni súcuán nī ncuu inī ndá tēe Egipto jā yāha dē nícu, de nī ndasī-ni ndute sīquī dē, de nī jīhī ndá dē.
30 Nī ncandíja ndá soldado jā sāhá yā jēhē dē, de jā ñúcuán nī jicó cáva namā jā ní jicó ndúū jā ndásī ñuū Jericó, tá nī jicó ndúū ndá dē ūjā quīvī.
31 De Rahab, vísō ñahan ndiī nī ncuu ña, sochi nī ncandíja ña jā sāhá yā jēhē ña. De nī nchindeé ña ndá tēe Israel jā ní nquindēhé ndéē dē nāsa íyó ñuū ña. De jā ñúcuán nduú ní jíhī ña jíín nchivī ñuū ña jā nīhin inī.
32 ¿De nāsa cāhān cā ni túsaá? Chi nduú cā nā tiempo jā nacani cā ni tūhun Gedeón jíín Barac jíín Sansón jíín Jefté jíín David jíín Samuel jíín ndācá tēe jā ní nacani tūhun yā jondē janahán.
33 Nī ncandíja ndá dē jā sāhá yā jēhē dē, de jā ñúcuán nī ncundeé dē nī natiin dē ndācá ñuū nāhnú, de vāha nī ndacu dē tiñu nūū, de nī nchindeé yā ndá dē tá cúu nūū ní nquee yuhú yā. De nūū sava dē nī jasī Yāā Dios yuhú ndicaha jāá nduú ní nchájī tī dē.
34 De sava dē nduú ní ncáyū dē sāhá ñuhūn jā cáyū xēēn. De sava dē nī ncācu jāá nduú ní jíhī dē jíín espada. De sava dē nī nanihīn inī dē tá nduú cā nā fuerza dē nícu, de ndacuī téyíí nī īyo dē nūū guerra, de nī ncundeé dē sīquī soldado ndācá ñuū jīcá jā jínī ūhvī ji dē.
35 De sava ñahan nī natecū sēhe ña jā ní jīhī ji. De sava cā nchivī cándíja chi sa nī ndoho xēēn ji jondē nī jīhī ji. Chi nduú ní jéhe ndá ji tūhun jā siáā ji tūhun yā de cācu ji, chi nī nchuhun inī ji jā natecū ji de cundeē vāha cā ji jondē andiví.
36 De sava cā ji nī nsāhá catá nchivī nūū ji, de nī ncani nchivī ji, de jondē nī nuhnī ji cadena nī nchīhi ji vecāa.
37 De nī ncuun nchivī yūū xīnī ji, de nī jehndē ji jíín sierra, de nī jito túnī ji jíín tūndóhó, de nī jahnī ji jíín espada. Nī jica nuu ji cháhá chúcuán, de maá-ni ñii tīcāchí ñii ndixúhú nī ñūhun ji. Nī ndoho ndáhví ji, nī jinī ji tūndóhó, nī sndóho nchivī ji.
38 Vāha ndasí cā nchivī nī ncuu ji nsūú cā ndá nchivī ñayīví, de vísō súcuán de nī nsāhá nchivī jā ní jica nuu ji nūū ñuhun tíhá jíín chījin yucu, de nī īyo ji yavī cava jíín yavī ñuhun.
39 De ndācá nchivī yáhá, vísō nī jetúhún Yāā Dios ji jā ní ncandíja nīhin ji jā sāhá yā jēhē ji, de nduú ní níhīn ji jā ní nquee yuhú yā nūū ji.
40 Chi nī nsāhá tūha yā iin tiñu váha cā, de suu cúu jā sáhá Cristo jíín ó, tácua iin cáhnú-ni nīhīn ji iin tāhvī váha cā jíín ó.