12
Jā ná cúnuū ō nūū mátúhún-ni Jesús
Túsaá de íyó cuāhā ndasí nchivī ñúcuán jā ní ncandíja nīhin ji jā sāhá yā jēhē ji, de modo jā ní jicó ndúū ji yóhó, de stéhēn cā ji nūū ō jondē mitan jā suni súcuán ná cándíja ó. Túsaá de saá-ni maá ó, ná sáhá jíyo ó ndācá jā sátéñú jíín cuāchi jā ní ncāan ó jíín. De ná cuándeé inī ō cunu ó jíín carrera jā ní jēhe yā jā cunu ó.
De ná cúnuū vāha ó nūū Jesús, Yāā jā ní scándíja yóhó de sáhá yā jā cuja vāha ó jíín tūhun cándíja ó. Chi maá yā nī jendeé inī yā jā ní ndoho yā yīcā cruz. De vísō tūhun canoō cúu jā súcuán cuū yā, de nduú ní nsáhá yā cuenta. Chi nī ñūhun inī yā jā cusiī ndasí inī yā tá jīnu jā ndoho yā. Sá de nī jēcundeē yā lado cuáhá mesa nūū tátúnī Yāā Dios.
De nacani inī ndá nú nāsa nī jendeé inī yā nī ndoho yā jā ní nsāhá nāvāha nchivī íyó cuāchi jíín yā. De súcuán de mā cuítá nú de ni mā nūú inī nū jíín tūndóhó.
Chi juni ncháha ca ndoho nú jā jondē cuū nū jā ndúcú ndéé nú snáā nū cuāchi.
De sanaā de ja nī naā inī ndá nú jā cáhān tutū īī, jā sndíhvī inī Yāā Dios ndá nú jā cúu nú sēhe yā:
Séhē, mā quítī inī nū jā jéhe Jētohō ō castigo ndóhó,
de ni mā cúcuécá inī nū tú cāhān yā nūū nū.
Chi Jētohō ō jáhnū yā nchivī jā mānī yā jíín,
de jéhe yā castigo ndācá jā náquehen yā cuu sēhe yā.
Cáchī tutū.
Túsaá de cuandeé inī ndá nú jā jéhe Yāā Dios castigo ndóhó, chi sáhá yā jíín nú tá cúu nūū sáhá tatá jíín sēhe dē. Chi nduú nā sēhe íyó jāá nduú jéhe tatá ji castigo.
De tú mā cuáha yā castigo ndóhó, tá cúu nūū ndóho ndācá sēhe, túsaá de tá cúu sēhe ndáhví cúu nú, de nsūú sēhe ndija yā cúu nú.
De tatá ó ñayīví yáhá, suni nī jēhe dē castigo yóhó, de nī īyo yíñúhún ó nūū dē. De nā oncā cúu jā má cuétáhví ó nūū maá Tatá ó andiví jā jéhe yā castigo yóhó, de cutecū ō níí cání.
10 De ndāā chi maá dē nī jēhe dē castigo yóhó jacū-ni quīvī, nāsa nī ncuu inī maá dē. Sochi Yāā Dios chi jéhe yā castigo yóhó iin modo vāha cā jā quéndōo vāha cā ō, chi jíín ñúcuán de sáhá ndoo yā yóhó tá cúu nūū íyó ndoo maá yā.
11 De ndāā chi nduú cúsiī inī ō maá hora jā ndóho ó castigo, chi sa cúcuécá inī ō. Sochi cúcuéé cā de cunī ō jā jíín castigo jā ní ndoho ó de nī ncutūha ó jā caca ndaā ō de coo ndeé coo siī inī ō.
Sīquī nchivī jā squéne yichī ji tūhun jā cáhān Yāā Dios
12 Túsaá de mā cōó ndá nú tá cúu tēe jā ní ncuitá īī ndahá, de quísi xīnī jítī, chi sa ndacuī sāhá nú maá nú nūū tūndóhó.
13 De caca ndaā nū ichi ndoó, tácua nduvāha ndá ndóhó jāá nduú nā fuerza inī, jā cúu nú tá cúu tēe tiácuá jāá nduú cúu caca vāha.
14 De cundihvī inī nū jā cundeē mānī nū jíín ndācá nchivī, jíín jā coo ndoo coo iī nū nūū yā. Chi mā cūú cunī ni iin nchivī nūū maá Jētohō ō de tú nduú íyó ndoo ji.
15 De coto má caca yátá ni iin nú de siáā nū tūhun jā sáhá Yāā Dios jā váha ndóhó, tácua mā cūú nú tá cúu iin yūcū úguā jā stíví de sáhá daño jíín ndá nchivī.
16 De ni iin nú mā cācá ndiī. De ni mā cúyichī inī nū nūū ndá jā jéhe Yāā Dios, tá cúu nūū ní ncuu Esaú. Chi sīquī iin-ni cōhō ndeyu jā ní jīcān dē nūū ñanī dē, de nī nsama dē jíín derecho jā nīhīn dē jā cúu dē sūchí núú, de súcuán nī yīcó dē derecho dē.
17 De jínī ndá nú jā cúcuéé cā de nī ncuu inī dē jā cāhān tatá dē jā nīhīn dē tāhvī dē jā cúu dē sūchí núú. De nduú ní ncúu, chi nduú cā ní ntánuú Yāā Dios dē. Chi nduú ní níhīn tīñú cā jā ní nacani inī dē, vísō nī nducú ndéé dē jondē nī jacu dē.
18 De ndá ndóhó chi nduú ní nquénda nú nūū īyo cúu, tá cúu nūū īyo nī ncuu maá yucu nūū ní jēhe yā ley yā nūū nchivī Israel. Chi nī ncāyū ñuhūn yucu Sinaí, de neē de tuún ndasí, de yíhí tāchī níhin.
19 De nī ntivī nīhin trompeta, de nī ncāhān Yāā Dios. De nchivī jā ní jini jā cáhān yā, nī ncāhān ndāhví ji jā má cáhān cā yā jíín ji.
20 Chi nduú ní ncúndéé ji jíín tūhun jā ní ndacu yā tiñu nūū ji, chi nī ncāhān yā: Vísō iin quiti-ni tú quīvi tī yucu yáhá, de jíni ñúhún jā cuū tī jíín yūū á jíín lanza, ncachī yā.
21 De sīquī jā īyo ndasí cúu ndá jā ní jinī ji, de jondē Moisés suni nī ncāhān dē: Quísi nduhū jā yúhú nī, ncachī dē.
22 De mitan de ndá máá nú jā cándíja, chi nduú ní nquénda nú nūū yucu ñúcuán. Chi sa nūū maá yucu Sión, jíín nūū maá ñuū Yāā Dios, Yāā técū, nī nquenda nú. De ñuū ñúcuán cúu Jerusalén jā íyó andiví, nūū íyó tútú cuāhā ndasí mil ángel jā chíñúhún Yāā Dios.
23 De nī nquīvi ndá nú nūū ndéē tūtú nchivī cándíja jā cúu sēhe Yāā Dios, jā íyó lista ji andiví. De nī nquīvi nú nūū Yāā Dios, Yāā jā sáhá ndāā tiñu ndihi nchivī, jíín nūū íyó ánō nchivī vāha jā ja nī squéndōo ndāā yā ji.
24 De suni nūū maá Jesús, Yāā jā ndíso tíñú sīquī contrato jeé, nī nquīvi ndá nú. De yāhvi ndasí cā tiñu sáhá nīñī yā jā ní jati jā sndáhvā cuāchi ó, nsūú cā nīñī Abel jā ní ncāhān cuāchi.
25 Túsaá de coto má squéne yichī nū tūhun jā cáhān yā jíín ndá nú. Chi nchivī jāá nduú ní jétáhví tá nī ncāhān yā jíín ji ñayīví yáhá, nduú ní ncácu ji. De xēēn cā ndoho yóhó de tú mā cuétáhví ó nūū yā jā cáhān yā jondē andiví túsaá.
26 De tá nī ncāhān yā jondē saá, de nī nquisi ñayīví. De mitan chi cáhān yā: Iin-ni cā vuelta quisi nī ñayīví, de nsūú maá-ni ñayīví, chi saá-ni ndācá jā íyó andiví, ncachī yā.
27 De tūhun yáhá jā cáhān, iin-ni cā vuelta, chi cáchī jā sāhá jíyo yā ndācá jāá nduú íyó cutú, suu jā ní ncuvāha, tácua ná quéndōo jā coo cutú níí cání.
28 Túsaá de cuāha Yāā Dios iin ñuū nūū ō jā coo cutú níí cání. De jā ñúcuán ná nácuetáhví ó nūū yā, de ná chíñúhún ó yā, de ná cóo yíñúhún ó, tácua cusiī inī yā jíín ó.
29 Chi Yāā Dios maá ó cúu modo iin ñuhūn jā snáā ndihi jā nēhén.