19
Te té Pìlatú ní táúchíúⁿ‑dě ní tnɨɨ ñaha cuè sandadú xii Jèsús, te ní caniha‑güedě xii‑gá ndɨhɨ ñɨɨ. Te dɨu‑ni cue tée‑áⁿ nǐ cadúha‑güedé ɨɨⁿ coròná iñu ní chihi‑güedé dɨ́quɨ́‑gǎ, te ní dáquɨ̌u nuu ñaha‑güedě xii‑gá ɨɨⁿ dóó tɨ́cuèhé víhí. Te ní sáháⁿ ndehe yatni‑gá‑güedé núú‑gǎ, te ní xáhaⁿ‑güedě:
—¡Ío càhnu cuu yohó tée yɨ̀ndaha ñaha xii ñáyiu isràél! —càchí‑güedé xǎhaⁿ‑güedě cúdɨ̀quɨ́ ndeé ñáhá‑güedě xii‑gá.
Te ní cani‑güedé déhndé nǔú‑gǎ.
Te ní quee tucu té Pìlatú quehé te ní xáhaⁿ‑dě xii nchaa ñáyiu xǐndecu quehé:
—Te cundehe‑ndo‑dě ná ndéé ñùhu‑í‑dé iha, chi yúhú sǎha‑í cuèndá sá ñà túú cuěchi‑dé —càchí‑dé xǎhaⁿ‑dě xií‑yu.
Te ní ndeñuhu ñaha té Pìlatú xii Jèsús xɨtɨ́ vechìuⁿ‑dé te ñùhu ɨɨⁿ coroná iñu dɨ́quɨ́‑gǎ, te nìhnu‑gá dóó tɨ́cuèhé víhí‑ǎⁿ. Te ní xáhaⁿ tě Pìlatú xií‑yu:
—¡Nái‑dé‑a! —càchí‑dé xǎhaⁿ‑dě xií‑yu.
Te ní xiní ñáhá cuè dútú cúnùu ndɨhɨ cue tée quìde cuendá veñúhu. Te ní cuáá‑güedé, te xǎhaⁿ‑güedě:
—¡Cata caa‑dé! ¡Cata caa‑dé núú cùrúxí! —càchí‑güedé xǎhaⁿ‑güedě xii‑dé.
Te ní xáhaⁿ tě Pìlatú:
—Váha‑gá nǔu candeca mee‑ndo‑dě quɨ́hɨ́ⁿ cata caa‑ndo‑dě núú cùrúxí, chi yúhú cútnùní iní‑í sá ñà túú na cuěchi‑dé —càchí‑dé xǎhaⁿ‑dě xii‑güedé.
Te ní xáhaⁿ cuè tée isràél:
—Lèí ndécú ndɨ̀hɨ nchúhú càchí‑xi sá dài cuú‑dé, chi càchí‑dé sá Děhe Yá Ndiǒxí cúú‑dě —càchí‑güedé xǎhaⁿ‑güedě xii‑dé.
Te sá dúcáⁿ nǐ xáhaⁿ‑güedě xii té Pìlatú, te vàa‑gá ní yùhú‑dé. Núu cuándɨhu tucu‑dé vechìuⁿ‑dé, te ní xáhaⁿ tùcu‑dé xii Jèsús:
—¿Te yòhó ndèé tée cùu‑n‑i? —cachí‑dé xǎhaⁿ‑dě xii‑gá.
Dico Jèsús ñá túú ní cǎháⁿ‑gá.
10 Núu ní xáhaⁿ tě Pìlatú xii‑gá:
—¿Te vá càchí tnúhu‑n nǔu ndèé tée cùu‑n‑u? ¿Náa ñá túú xìní‑n sǎ yǔhú táxí tnùní‑í, te cuu‑ni tauchìuⁿ‑í cata caa ñaha‑güedě xii‑n nǔú cùrúxí cuú‑n, te cuu‑ni dàcácu ñaha‑ǐ xii‑n‑ǎⁿ? —càchí‑dé xǎhaⁿ‑dě xii‑gá.
11 Te ní xáhaⁿ Jèsús:
—Yòhó ñá túú sǎ táxí tnùní ñáhá‑n xìi yúhú ní cùu núu ñá túú Yǎ Ndiǒxí ní cuìní‑gá sá dúcáⁿ cùnduu, te tée ní taxi cuèndá ñáhá xìi‑í núú‑n těe‑áⁿ ǐo‑gá ndècuéchi‑dé dàcúúxí yòhó —càchí‑gá xáhaⁿ‑gǎ xii‑dé.
12 Te òré‑áⁿ nǐ ngüíta té Pìlatú ndúcú‑dě nàcuáa cada‑dé dàcácu‑dé Jèsús ní cùu, dico cue tée isràél ní ngüíta‑güedé ní cuáá‑güedé, te xǎhaⁿ‑güedě:
—Te núu na dàcácu‑n těe‑áⁿ, te ñá dɨ́ú těe tnàhá tnúhu ndɨhɨ té Cèsár cúú‑n. Chi nděda‑ni càa tée na càchí sá cúú‑dě tée yɨ̀ndaha ñaha xii ñáyiu cùu úhú iní‑dé té Cèsár. Te té Jèsús‑áⁿ càchí‑dé sá táxí tnùní‑dé —càchí‑güedé xǎhaⁿ‑güedě xii‑dé.
13 Te sá dúcáⁿ nǐ xáhaⁿ‑güedě xii té Pìlatú nǔu ní quee‑dé ndɨhɨ Jèsús cuáháⁿ ndɨhɨ ñaha‑dě corrèdór núú nǐ quée mee‑ni yǔú vǎha núú ñúhú, te xíáⁿ nání‑xí Gǎbatá tnúhu hèbreú. Te xíáⁿ ndécú xìlé sácǒo nchihi té Pìlatú xèhndé‑dé cuéchi ñáyiu, núu ní nucóo‑dé núú xìlé‑dé òré ní quexìo‑dé ndɨhɨ Jèsús. 14 Te cùu‑xi datná cuádava nduu, nduu vìspré vico pàscuá. Te ní xáhaⁿ tě Pìlatú xii ñáyiu isràél:
—¡Nái tée yɨ̀ndaha ñaha xii‑ndo‑a! —cachí‑dé xǎhaⁿ‑dě xií‑yu.
15 Te ní cuáá‑yu, te xǎhǎⁿ‑yu:
—¡Cahni‑dé! ¡Cahni‑dé! ¡Cata caa‑dé núú cùrúxí! —càchí‑yu xǎhǎⁿ‑yu.
Te ní xáhaⁿ tě Pìlatú:
—¿Te yúhú cata caa‑í tée yɨ̀ndaha ñaha xii‑ndo‑u? —cachí‑dé xǎhaⁿ‑dě xií‑yu.
Te cue dútú cúnùu ní xáhaⁿ‑güedě:
—Nchúhú ñá túú‑gǎ tée yɨ̀ndaha ñaha xii‑ndɨ́, chi ɨɨⁿdìi‑ni té Cèsár yɨ́ndàha ñaha‑dé xii‑ndɨ́ —càchí‑güedé xǎhaⁿ‑güedě xii‑dé.
16 Te té Pìlatú ní xáhaⁿ‑dě ní queheⁿ cuèndá‑güedé Jèsús ndécá ñàha‑güedé cuáháⁿ cata caa ñaha‑güedě núú cùrúxí.
Sàta caa‑güedé Jèsús núú cùrúxí
(Mt. 27:32-44; Mr. 15:21-32; Lc. 23:26-43)
17 Te ní quee Jèsús nchídó‑gǎ cùrúxí cuáháⁿ ɨɨⁿ xichi núú nání Yɨ̀quɨ Dɨ́quɨ́ Ndɨ̌yɨ. Te tnúhu hèbreú quéé‑xí Gǒlgotá. 18 Te yàcáⁿ ní sata caa ñaha‑güedě xii‑gá núú cùrúxí‑áⁿ. Te xio xio dɨ̀ñɨ‑gá ní sata caa‑güedé úú cue tée ndècu ndisa cuéchi‑xi dɨu‑ni núú cùrúxí tucu. 19 Te ní táúchíúⁿ tě Pìlatú ní taxi ndecu‑güedé ɨɨⁿ sá ndèé lètrá núú cùrúxí tá càa‑gá, te duha càchí lètrá‑áⁿ: “Jèsús tée ñuú Nazàrét, tée yɨ̀ndaha ñaha xii ñáyiu isràél”, duha càchí‑xi. 20 Te vài ñáyiu isràél ní xiní‑yu nàcuáa càháⁿ lètrá‑áⁿ, chi yatni‑ni yuhu ñùú ní sata caa ñaha‑güedě xii‑gá núú cùrúxí. Te lètrá‑áⁿ càháⁿ‑xi tnúhu hèbreú, te càháⁿ‑xi tnúhu grìégú, te càháⁿ‑xi tnúhu làtín. 21 Te ní xáhaⁿ cuè dútú cúnùu xii té Pìlatú:
—Vá táúchìuⁿ‑n tee‑güedé lètrá cáháⁿ‑xi “Tée yɨ̀ndaha ñaha xii ñáyiu isràél” ní cùu, váha‑gá tauchìuⁿ‑n tee‑güedé lètrá cáháⁿ‑xi “Tée càchí yɨ́ndàha ñaha xii ñáyiu isràél ní cùu” —cachí‑güedé xǎhaⁿ‑güedě xii‑dé.
22 Te ní xáhaⁿ tě Pìlatú:
—Nàcuáa ní táúchíùⁿ‑í ní tee‑güedé te ducaⁿ quèndóo‑xi —càchí‑dé xǎhaⁿ‑dě xii‑güedé.
23 Te sátá nǐ sata caa ñaha cuè sandadú xii Jèsús núú cùrúxí, te cúmí xichi ní quide‑güedé dóó‑gǎ, te ɨɨⁿ ɨɨⁿ xichi dóó‑gǎ ní cáhñu cue sandàdú‑áⁿ. Te ndècu ɨɨⁿ dóó‑gǎ dóó cání ñà túú ní tɨ̌cu. 24 Te cuèndá dóó‑ǎⁿ nǐ xítnàha cue sandadú‑áⁿ:
—Vá ndátá‑ó dǒó‑a, váha‑gá nǔu na còto ndéé‑ó cuèndá quiní‑ó ndědacàa‑o cuu cuendá‑ó —càchí‑güedé xǐtnàha‑güedé.
Te ducaⁿ nǐ quide‑güedé chi ní quee ndáá‑xi nàcuáa càháⁿ‑xi núú tùtú Yǎ Ndiǒxí núú càchí‑xi: “Tɨtnɨ́ xichi ní cáhñu‑güedé dóò‑í. Te ní xito ndéé‑güedé cuèndá cutnùní iní‑güedé ndědacàa‑güedé níhí‑güedě dóò‑í”, duha càchí‑xi núú tùtú‑gá. Te sá dúcáⁿ càháⁿ‑xi núú tùtú Yǎ Ndiǒxí nǔu xíǎⁿ ducaⁿ nǐ quide cue sandàdú‑áⁿ.
25 Te yatni dɨ̀ñɨ curúxí núú tácàa Jesús nútnɨ̌ɨ nǎná‑gǎ, ndɨhɨ cúhú‑xi, ndɨhɨ tá Màriá ñadɨ̀hɨ́ té Clèofás, ndɨhɨ tá Màriá Magdalèná. 26 Te ní xiní Jèsús nǎná‑gǎ nútnɨ̌ɨ‑aⁿ dɨ̀ñɨ ɨɨⁿ tée ní xica cuu ndɨhɨ‑gá, tée ío cùu iní‑gá, te ní xáhaⁿ‑gǎ xii nǎná‑gǎ:
—Nǎá, tée nùtnɨ́ɨ‑áⁿ nduu‑dé dàtná déhe mee‑n —càchí‑gá xáhaⁿ‑gǎ xii‑aⁿ.
27 Te ní xáhaⁿ‑gǎ xii tée ní xica cuu ndɨhɨ‑gá‑áⁿ:
—Ñaha‑áⁿ nduu‑aⁿ dàtná nǎná méé‑n —càchí‑gá xáhaⁿ‑gǎ xii‑dé.
Núu ndéé dàvá‑áⁿ nǐ nduu nǎná ñáhá těe‑áⁿ xii nǎná‑gǎ.
Ní xíhí Jèsús
(Mt. 27:45-56; Mr. 15:33-41; Lc. 23:44-49)
28 Te ní cutnùní iní Jèsús sá nǐ ndɨhɨ chìuⁿ ní táhú Tǎtá‑gǎ Dútú Ndiǒxí ní quide‑gá nǔu ní cachí‑gá:
—Yìchí‑í ndute —càchí‑gá.
Te duha ní cáháⁿ‑gá chi ní quee ndáá‑xi nàcuáa càháⁿ‑xi núú tùtú Yǎ Ndiǒxí.
29 Te ndècu ɨɨⁿ lítu ñùhu ndudí íá. Te sá dúcáⁿ nǐ cáháⁿ‑gá sá yìchí‑gá ndute, núu xíǎⁿ ní queheⁿ‑güedé cáchí te ní chindóyo‑güedé xɨtɨ́ ndudí íá‑ǎⁿ, te ní chinenu‑güedé dɨ́quɨ́ ɨɨⁿ dité yutnu nàni hisópó, te ní ndocani‑güedé ní chihi‑güedé yuhu‑gá. 30 Te sátá nǐ xihi‑gá ndudí íá‑ǎⁿ, te càchí‑gá:
—Vitna ní dáxǐnu cava‑í nchaa chìuⁿ ní cachí Tǎtà‑í cada‑í —duha ní cachí‑gá.
Te ní xócuǐta dúcúⁿ‑gǎ ndàa núú‑gǎ, te ní xíhí‑ni‑gá.
Ɨɨⁿ sandàdú ní caáⁿ‑dé yɨquɨ naha Jèsús ndɨhɨ ɨɨⁿ pùyá yɨ́hɨ́ càá núú‑xi
31 Te cuèndá sá ndùu vispré vico pàscuá cúú‑xí nǔu ñá ní cuìní cue tée isràél cundecu‑ni yɨquɨ cùñú‑gá núú cùrúxí ndɨhɨ yɨquɨ cùñú cue tée ní sata caa‑güedé dɨ̀ñɨ‑gá, chi cuèndá nduu tněé‑áⁿ cúú‑xí ndùu ndetatú ñáyiu, te ío quìde cahnú‑yu nduu‑ǎⁿ, núu ní xáhaⁿ‑güedě xii té Pìlatú sá táúchìuⁿ‑dé quɨ́hɨ́ⁿ cue tée cáhnú‑güedé dɨ́hɨⁿ Jèsús ndɨhɨ dɨ́hɨⁿ cue tée tàcaa ndɨhɨ‑gá, te xocàni‑güedé yɨquɨ cùñú‑gá ndɨhɨ yɨquɨ cùñú‑güedé yàcáⁿ. 32 Te sátá dúcáⁿ te ní sáháⁿ cue sandàdú ní sáhnú‑güedé dɨ́hɨⁿ cue tée tàcaa xio xio dɨñɨ Jesús. 33 Te òré ní cuyatni‑güedé núú‑gǎ, te ní xiní‑güedé sá sà ní xíhí‑gá nǔu ñá ní sǎhnú‑güedé dɨ́hɨⁿ‑gá.
34 Dico ɨɨⁿ sandàdú‑áⁿ nǐ cúxi‑dé pùyá néhé‑dě ɨɨⁿ xio yɨquɨ naha‑gǎ, te yɨ̀hɨ caá núú‑xi núu ní caáⁿ‑xi yɨquɨ naha‑gǎ ní quee nɨ́ñɨ́ ndɨhɨ ndute cuìí. 35 Te yúhú té Juàá tée ní cadúha tutú‑a ní xiní‑í nàcuáa ní cuu ní xíhí Jèsús, te xíǎⁿ nǔu càháⁿ ndáá‑í cuèndá quɨ́ndáá iní‑ndó. 36 Te ducaⁿ nǐ cuu ñá ní sǎhnú‑güedé dɨ́hɨⁿ Jèsús, chi ní quee ndáá‑xi nàcuáa càháⁿ‑xi núú tùtú Yǎ Ndiǒxí núú càchí‑xi: “Vá càhnú‑güedé ni ɨ̀ɨⁿ yɨquɨ‑gá”, duha càchí‑xi. 37 Te ducaⁿ nǐ quide‑güedé Jèsús ní caáⁿ‑güedé yɨquɨ naha‑gǎ, chi ɨngá xichi núú tùtú Yǎ Ndiǒxí càchí‑xi: “Sáá nduu te quiní‑güedé ɨɨⁿ tée ní dánǐcuèhé‑güedé”, duha càchí‑xi.
Chìndúxi‑güedé Jèsús
(Mt. 27:57-61; Mr. 15:42-47; Lc. 23:50-56)
38 Te sátá dúcáⁿ nǐ cuu, te té Chèé tée ñuú Arimàteá tnàhá‑dé ní sándáá iní‑dé tnúhu Jèsús dico dayuhu, chi ní xóo yùhú‑dé cue tée cùnuu núú ñǎyiu isràél. Te tée‑áⁿ nǐ xáhaⁿ‑dě xii té Pìlatú nǔu vá dáñá‑dě canehe‑dé yɨquɨ cùñú Jèsús quɨ́hɨ́ⁿ chindúxi‑dé, te té Pìlatú ní xáhaⁿ‑dě xii‑dé sá cúú cànehe‑dé yɨquɨ cùñú Jèsús quɨ́hɨ́ⁿ, núu ní sáháⁿ‑dé ní nuu nehe‑dé yɨquɨ cùñú‑gá núú cùrúxí nchídó‑dě cuáháⁿ. 39 Te té Nicòdemú tée ní sáháⁿ niú ní cáháⁿ ndɨhɨ‑dé Jèsús ndéé díhna, tée‑áⁿ néhé‑dě ócó úxí kǐlú yuchi ní cuáha mee‑ni yǔcú sǎ nání mìrrá ndɨhɨ yúcú sǎ nání àloés. Te ío váha tnàmi saháⁿ. 40 Te ní naníhí tnáhá‑dě ndɨhɨ té Chèé, te ní chidúcúⁿnuu‑güedé yɨquɨ cùñú Jèsús mee‑ni dǒó vǎha, te nàcuáa ta dùcuⁿ nuu‑güedé yɨquɨ cùñú‑gá dóó‑ǎⁿ, te ducaⁿ ta chìdo‑güedé yuchi sàháⁿ tnámí‑ǎⁿ nǔú dǒó‑ǎⁿ chi ducaⁿ tnàhí quìde ñáyiu isràél òré chíndǔxi tnàhá‑yu. 41 Te yatni núú nǐ sata caa‑güedé Jèsús cáá ɨ̀ɨⁿ lahuertá. Te xɨtɨ́ lahuèrtá‑áⁿ nchìí ɨɨⁿ yaú cava duha cuáháⁿ ndáá‑xi, te vátá yǒo ɨɨⁿ‑gá nguɨ́ndǔxi xíáⁿ. 42 Te cuèndá sá nǐ cuyatni tnahá nduu ndètatú ñáyiu isràél nǔu xíǎⁿ yaú cava nchìí yatni‑ni xíáⁿ nǐ chihi‑güedé yɨquɨ cùñú Jèsús.