11
Mlɩkasɩ mɩ́ tsiátɔ́, fɛ́ alɩá mɩ́ ɛ́ nɛkasɩ́ Kristo klɛ́.
Alɩá Atsɩ Bɔ́pʋtsíá Ɔpasuatɔ
Mɩ́ apíó, ntɛkánfʋ́ mlɩ, tsúfɛ́ mlɩ ansɩ́ dɩn mɩ́sʋ́. Mlɩdɛ́bwɛ dɩ́nká Kristo atosunáhɛ́ amʋ́ʋ́ nɔpʋhá mlɩ ámʋ sʋ. Támɛ ndekléá mlɩnúu mʋ́ asɩ ánɩ́ oyingyíoyin bʋ Kristo asɩ, ɔtsɩgyíɔtsɩ bʋ oyin asɩ, fɛ́ alɩá Kristo ɛ́ bʋ Bulu asɩ. Ɩ́nɩ sʋ oyingyíoyin ánɩ́ obun atɔ́ nwun asa ɔdɛ mpáɩ bɔ ntɛ́ɛ ɔdɛ asʋ́n ánɩ́ Bulu lapʋ́wá mʋ́ ɔnɔ́ blɩ́ mɛ́dɛ́ Kristo bu. Támɛ ɔtsɩgyíɔtsɩá ɔmɛklɩ́ nwun asa ɔdɛ mpáɩ bɔ ntɛ́ɛ ɔdɛ asʋ́n ánɩ́ Bulu lapʋ́wá mʋ ɔnɔ́ blɩ́ ɛ́ mɛ́dɛ́ mʋ kulu bu. Igyi fɛ́ alakpá nwun. Nɩ́ ɔmɔ́ɔpʋ atɔ́ klɩ́ nwun á, mʋ́mʋ́ ɔkpáa mʋ́. Támɛ nɩ́ ɔtsɩ ɔkpá nwun, ɩbʋ mʋ pɛ́lɩ a, ɔpʋ́ʋ atɔ́ klɩ́ mʋ́sʋ́. Bulu lɔ́bwɛ oyin fɛ́ mʋ ɩwɩ, pʋ́wá mʋ ɩwɩ numnyam. Mʋ́ sʋ mehián ánɩ́ ɔbɔ́pʋ atɔ́ bun nwun asa obósum Bulu. Támɛ ɔtsɩ mʋ́ á, Bulu lɔ́bwɛ mʋ pʋ́wá oyin numnyam. Tsúfɛ́ oyin mɛ́dalɩ tsu ɔtsɩtɔ, ɔtsɩ mboún lɛ́dalɩ tsú oyintɔ. Megyí ɔtsɩ sʋ́ Bulu lɔ́pwɛ oyin, mboún oyin sʋ́ ɔlɔpwɛ ɔtsɩ. 10 Ɩ́nɩ sʋ ilehián ánɩ́ ɔtsɩ ɔbɛ́klɩ́ nwun, pʋ́súná ánɩ́ ɔbʋ túmi asɩ, tsúfɛ́ Bulu-abɔpʋ bʋdɛ mʋ kɩ́ɩ. 11 Ɩ́nɩá anɩa Kristonyɔ anɩlabwɛ́ kʋlɛ sʋ á, ɔtsɩ léhián oyin, oyin ɛ́ léhián ɔtsɩ. 12 Tsúfɛ́ alɩ ámʋ́ʋ́ ɔtsɩ gyankpapʋ lɛ́dalɩ tsu oyintɔ ámʋ a, alɩ kɛ́n ɔtsɩ ɛ́ lɔ́kwɩɩ́ oyin nɩ́. Támɛ Bulu lɔ́bwɛ tógyítɔ́.
13 Mlɩ onutó mlɩyɔ asʋ́n ánfɩtɔ amlɩkɩ. Ɩbʋ alɛ́á ɔtsɩ mɛ́ɛklɩ́ nwun asa ɔbɔ́bɔ mpáɩ há Bulu? 14 Fɛ́ alɩá Bulu lɛ́lɛ ɔyɩ́tɔ́ á, ɩma alɛ́á oyin obési mʋ imi ɩbɔ́wa ɩswɩ́ fɛ́ ɔtsɩ klɛ́. 15 Imi tɩ́ntɩ́n igyi numnyam há ɔtsɩ, tsúfɛ́ Bulu lɔ́pʋ mʋ́ há mʋ fɛ́ nwun-abúntɔ. 16 Támɛ nɩ́ ɔkʋ dɛ́ mʋ́ ɩwɩ nwɛ́ɛn gyí a, asʋ́n ánɩ́ mbʋ blɩ́ gyí, mmotsulá dɩ́nká kʋkʋsʋ dʋn ɩ́nɩ. Alɩ kɛ́n Bulu ɔpasua atráhɛ fɛ́ɛ́ bʋmotsulá dɩ́nká mʋ́sʋ́ nɩ́.
Ɔpʋ́nʋ́asɩyɔ
(Mateo 26:26-29; Marko 14:22-25; Luka 22:14-20)
17 Mmɛ́ɛkanfʋ́ mlɩ asʋ́n ánfɩ nɛbá bɛbláa mlɩ ánfɩ mʋ́tɔ́. Tsúfɛ́ yilé kʋkʋ tamadálɩ tsu mlɩ ifíatɔ. Lalahɛ kóún ɩtɛtɩ́ há mlɩ. 18 Gyankpapʋ a, babláa mɩ bɛɛ mlɩtamabwɛ́ kʋlɛ nɩ́ ɔpasua ámʋ befia. Nahogyi ánɩ́ asʋ́n ánfɩ kʋ bʋ mʋ́tɔ́. 19 Lɛ́lɛ́ mʋ́ á, ilehián ánɩ́ nwɛ́ɛngyí bétsiá mlɩtɔ, mɛ́nɩ mlówun ɔnɔkwalɩá ɩbʋ mʋ́tɔ́. 20 Támɛ bɛblɩ́ bɛɛ, nɩ́ mlefia a, megyí ɔpʋ́nʋ́asɩyɔ sʋ mlɩtefia. 21 Tsúfɛ́ mlɩtamagyo aba. Akʋ bʋtegyi amʋ́ atɔ́, bʋtamahá aba. Mʋ́ sʋ akʋ bʋtonu bʋ, akʋ ɛ́ bʋtsie akʋ́n. 22 Mlɩ onutó mlɩmá wóyíá mlɩtegyi atɔ́, nu ntá mʋ́tɔ́? Ntɛ́ɛ mlɩdékléá mlɔ́sʋpáa Bulu ɔpasua ámʋ, amlɩwa ahiánfɔ ámʋ pɛ́lɩtɔ? Amansʋ mblɩ́ tsu ɩ́nɩ ɩwɩ? Nkánfʋ mlɩ? Ɩ́nɩtɔ mʋ́ á, ɛkɛkɛɛkɛ, mmɛ́ɛkanfʋ́ mlɩ!
23 Tsúfɛ́ tɔ́á nosuán tsu anɩ Wíe wá kɛ́n ndɛ mlɩ bláa a. Anɩ Wíe Yesu lɛ́lɛ bodobodo ipín onyé ámʋ́ʋ́ bɛlɛ mʋ há ámʋ, 24 ɔlɛda Bulu ɩpán, bíábía mʋ́tɔ́, blɩ́ ɔbɛ́ɛ, “Mɩ́ ɔyʋlʋ́á ndɛpʋhá mlɩ nɩ́. Mlɩtsia bwɛ ɩ́nɩ pʋkaɩn mɩ́sʋ́.” 25 Alɩ kɛ́n atogyihɛ amʋ ɔma a, olotsu ntá-ɛwɛ ámʋ, blɩ́ ɔbɛ́ɛ, “Ntá-ɛwɛ ánfɩ gyí mɩ́ obugya ánɩ́ Bulu dɛ́pʋsí ntam pɔpwɛ amʋ́ʋ́ ɩbʋ mlɩa mʋnyɔ nsɩnɛ́ ámʋsʋ nɩ́. Brégyíbrɛ́á mlónu mʋ́ á, mlɩnu mʋ́ pʋkaɩn mɩ́sʋ́.”
26 Tsúfɛ́ brégyíbrɛ́á mlɩdɛ́ bodobodo anfɩ gyí, nu ntá tsú ɛwɛ ánfɩtɔ á, mlɩdɛ́ anɩ Wíe lowu ámʋ ɔkan da kpɛ́fʋn brɛ́á obéyinkí bá. 27 Mʋ́ sʋ ɔhá ánɩ́ obégyi alɩ bodobodo anfɩ, nu ntá tsú anɩ Wíe ɛwɛ ánfɩtɔ mábú ɔkpasʋ á, alagyi anɩ Wíe ɔyʋlʋ́ʋ pʋ́ mʋ obugya amʋ ɩwɩ pɔ́n. 28 Ɩ́nɩ sʋ ilehián ánɩ́ mlɔ́yɔ mlɩ nwuntɔ wankláán, asa mlégyi bodobodo anfɩ, nu ntá-ɛwɛ ánfɩtɔ. 29 Tsúfɛ́ nɩ́ mlɩmóbu anɩ Wíe Kristo ɔyʋlʋ́ʋ, mlɩlégyí bodobodo amʋ, nu ntá ámʋ ɛ́ dɩ́nká ifinsʋ á, Bulu ɔbɛ́ha mlɩ ɩpɔ́n mʋ́ sʋ. 30 Mʋ́ sʋ́ mlɩtɔ ahá tsɔtsɔɔtsɔ bapɔn, akʋ bʋdɛlɔ, akʋ mʋ́ kʋ́ráá bawú nɩ́. 31 Nɩ́ anɩtɔyɔ́ anɩ nwuntɔ wankláán asa a, tɛkɩ Bulu mɛ́ɛha anɩ pɔ́n. 32 Támɛ nɩ́ anɩ Wíe ɔlɛ́ anɩ ɩlá, bɩ́tɩ́ anɩ ɩsʋ á, ɔmɛ́ɛha anɩa ɔyɩ́tɔ́ ahá fɛ́ɛ́ ɩpɔ́n kʋlɛ.
33 Ɩ́nɩ sʋ mɩ́ apíó, nɩ́ mleyéfia ɔpʋ́nʋ́ ámʋ asɩ á, mlɩtsia gyo aba. 34 Nɩ́ akʋ́n dɛ ɔkʋ á, ogyíi atɔ́ tsu wóyítɔ́ asa ɔba, mɛ́nɩ mlɩ ifía amʋ ɩmɛ́ɛtɩ ɩsʋbɩtɩ́ há mlɩ. Mɩ́ onutó nɛ́ba bɛbláa mlɩ tɔ́á mlɩbwɛ́ɛ tsu asʋn tráhɛ amʋ ɩwɩ.