12
Ɔŋɛ Wankɩ́hɛ́ Atokiehɛ́
Séi á, apíó, ndekléá nɛ́lɛ Ɔŋɛ Wankɩ́hɛ́ atokiehɛ́ asʋ́n amʋ́ asɩ wankláán súná mlɩ.
Mlɩyin ánɩ́ brɛ́á mlɩgyí ɔmátɔ́fɔ á, bosuná mlɩ asunakpan, ɩlɛha mlɩlɔ́yɔ mlɩdɛ́ ɩkpɩá bʋtamatɔ́ɩ́ sum. Mʋ́ sʋ ndekléá mlɩbɩ́ɩ mʋ́á itsú Bulu wá. Ɔhagyíɔha ánɩ́ ɔdɛpʋ Ɔŋɛ Wankɩ́hɛ́ tɔ́ɩ́ mɛ́ɛtalɩ́ lwɩ́ɩ́ anɩ Wíe Yesu. Ɔhá ánɩ́ Ɔŋɛ Wankɩ́hɛ́ dɛ́ mʋ kpa nkʋlɛ ɔbɛ́talɩ́ blɩ́ ɔbɛ́ɛ, “Yesu gyí mɩ́ Wíe.”
Bulu atokiehɛ́ ɔtsan-ɔtsan bʋ ɩnʋ, támɛ Ɔŋɛ Wankɩ́hɛ́ amʋ kɛ́n teye mʋ́ fɛ́ɛ́. Bulusúm agyʋ́má igyi ɔtsan-ɔtsan, támɛ anɩ Wíe amʋ kɛ́n anɩ fɛ́ɛ́ anɩdésum. Ɔkpa ɔtsan-ɔtsansʋ Bulu tɔyɔ́ agyʋ́má tsʋn anɩsʋ, támɛ Bulu ámʋ kɛ́n dɛ́ mʋ́ fɛ́ɛ́ bwɛ tsʋn anɩ fɛ́ɛ́sʋ́. Bulu tɛlɛ́ mʋ Ɔŋɛ́ ámʋ ɔwan tsʋn ɔkpa ɔkʋsʋ anɩtɔ okugyíɔkʋtɔ, mɛ́nɩ abɔ́pʋkpá aba. Ɔŋɛ Wankɩ́hɛ́ tɛhá ɔkʋ tɔpʋ́ nyánsa tɔ́ɩ́ kplá ahá, ɔtɛhá ɔkʋ ɛ́ tɛbɩ́ asʋ́n. Ɔtɛhá ɔkʋ tɛhɩ́ɛ́ hɔ Bulu gyi, ɔtɛhá ɔkʋ ɛ́ tɛtsá ahá ɩlɔ. 10 Ɔŋɛ Wankɩ́hɛ́ amʋ kɛ́n tɛhá ɔkʋ túmi ɔtɔpʋ́bwɛ́ ofúla, ɔtɛhá ɔkʋ ɛ́ tɛblɩ́ asʋ́n ánɩ́ Bulu lɔ́pʋwá mʋ ɔnɔ́. Ɔtɛhá ɔkʋ tɛtálɩ́ bɩ́ ɔŋɛ́á itsú Bulu wá pʋ́ mʋ́á itsú ɔŋɛ laláhɛ wá. Ɔtɛhá ɔkʋ tɛblɩ́ ɔblɩ́ɩ bámbá, ɔkʋ ɛ́ tonú mʋ́ asɩ. 11 Ɔŋɛ Wankɩ́hɛ́ amʋ nkʋlɛ tɔ́bwɛ́ ɩ́nɩ fɛ́ɛ́, oteye atokiehɛ́ ánfɩ há ɔhagyíɔha alɩá odeklé.
Ɔpasua Ámʋ Igyi Nyankpʋsa-oyí Ɔkʋlɛ
12 Nyankpʋsa-oyí ɩwɩ atɔ́ ɩtsɔ, támɛ mʋ́ fɛ́ɛ́ lɔ́bwɛ nyankpʋsa amʋ. Alɩ kɛ́n igyi Kristo ɛ́ nɩ́. Mʋ ɔpasua ámʋ gyí mʋ nyankpʋsa-oyí ámʋ nɩ. 13 Anɩtɔ akʋ anɩgyí Yudafɔ, akʋ Griikifɔ, akʋ nkpábi ntɛ́ɛ adɩ́hɩɛ, támɛ bɔpʋ Ɔŋɛ Wankɩ́hɛ́ amʋ bɔ́ anɩ fɛ́ɛ́ asú wá Kristo ɔyʋlʋ́ʋ kʋlɛ amʋtɔ, Bulu lɔ́pʋ Ɔŋɛ́ ámʋ kɛ́n núná anɩ fɛ́ɛ́.
14 Támɛ mégyí toku kʋlɛ lɔ́bwɛ nyankpʋsa-oyí ámʋ, mboún ɩwɩ atɔ́ ɔtsan-ɔtsan. 15 Nɩ́ yabi ɔblɩ́ ɔbɛ́ɛ, “Mma nyankpʋsa-oyí ámʋ ɩwɩ, tsúfɛ́ megyí ɩbɩ ngyi” á, ilosuná ánɩ́ megyí nyankpʋsa-oyí ámʋ ɩwɩ atɔ́ ogyi? 16 Nɩ́ ɩsʋ ɛ́ ɔblɩ́ ɔbɛ́ɛ, “Mma nyankpʋsa-oyí ámʋ ɩwɩ, tsúfɛ́ megyí nsíbi ngyi” á, ilosuná ánɩ́ megyí nyankpʋsa-oyí ámʋ ɩwɩ atɔ́ ogyi? 17 Nɩ́ nsíbi nkʋlɛ gyí nyankpʋsa-oyí ámʋ fɛ́ɛ́ á, nkálɩ ɔbɔ́bwɛ obónu asʋ́n? Ntɛ́ɛ nɩ́ ɩsʋ nkʋlɛ gyí nyankpʋsa-oyí ámʋ fɛ́ɛ́ á, nkálɩ ɔbɔ́hɔ atɔ́ afú? 18 Támɛ Bulu lɔ́pʋ ɩwɩ atɔ́ tsɔtsɔɔtsɔ bwɛ́ nyankpʋsa-oyí ámʋ, ɔlɔpʋ kugyíkʋ yi ɔtɩ́nɛ́á odeklé. 19 Nɩ́ ɩwɩ ntobí ámʋ igyi toku kʋlɛ a, nkálɩ nyankpʋsa-oyí ámʋ ɩbɔ́bwɛ? 20 Ɩwɩ ntobí ámʋ ɩtsɔ mʋ́, támɛ mʋ́ fɛ́ɛ́ lɔ́bwɛ nyankpʋsa-oyí amʋ nɩ.
21 Mʋ́ sʋ nsíbi mɛ́ɛtalɩ́ bláa ɩbɩ ɔbɛ́ɛ, “Fʋma labi há mɩ́!” ɛkɛkɛɛkɛ. Nwun ɛ́ mɛ́ɛtalɩ́ bláa yabi ɔbɛ́ɛ, “Fʋma labi há mɩ́!” 22 Nɩ́ akɩ a, ɩwɩ atɔ́ ámʋ́ʋ́ anɩdɛ́kɩ́ɩ anɩaa ɩlɔpɔn amʋ ɩwɩ téhían nɩ. 23 Mʋ́ ámʋ́ʋ́ anɩdɛ́kɩ́ɩá obú ɩma mʋ́sʋ́ ámʋ anɩtobú dʋn nɩ. Ɔtɩ́nɛ́ ámʋ́ʋ́ anɩtamakleá ahá bʋwúun amʋ ɛ́ anɩtɔpʋ́ atɔ́ tin nɩ. 24 Támɛ anɩtamapʋ́ atɔ́ tin anɩ ɩwɩ ntobí ámʋ́ʋ́ ɩbʋ akɩ́lɛ amʋ. Bulu lɔ́bwɛ anɩ ɩwɩ atɔ́ ámʋ alɩ, mɛ́nɩ abóbu mʋ́ ámʋ́ʋ́ ɩma numnyam amʋ, kɩ mʋ́sʋ́ wankláán. 25 Fówun ɩkʋlɛbwɛ bétsiá amʋ́tɔ́, mɛ́nɩ gyɔpɩ okpítá bɩna a, bɩna ɛ́ lakpítá gyɔpɩ. 26 Nɩ́ nyankpʋsa-oyí ámʋ ɩwɩ tɔkʋ dɛ́ ɔsɩn wúun a, nyankpʋsa-oyí ámʋ fɛ́ɛ́ towun mʋ́. Nɩ́ bɛkánfʋ́ mʋ́tɔ́ kʋ ɛ́ á, ansɩ́ tegyi nyankpʋsa amʋ.
27 Yoo, ayɔ́ nkpá. Kristo ɔyʋlʋ́ʋ kʋlɛ amʋ mlɩ fɛ́ɛ́ mlɩgyí. Mlɩgyí mʋ ɔpasua ámʋ nɩ. Mlɩtɔ okugyíɔkʋ gyí mʋ nyankpʋsa-oyí ámʋ ɩwɩ tɔkʋ. 28 Bulu lɛ́hɩhɩ́ɛ ɩ́nɩ fɛ́ɛ́ wá mʋ ɔpasua ámʋtɔ. Gyankpapʋ, sumbí ayɔpʋ́. Nyɔɔsɩ, Bulu ɔnɔ́sʋ́ atɔɩ́pʋ́, saasɩ, atɔ́ asunápʋ́. Mʋ́ ɔma a, ofúla abwɛpʋ́. Amʋ́á bʋbʋ ɩlɔtsá túmi, bʋalɛ agyípʋ́, ahandɛ pʋ́ ɔblɩ́ɩ bambá ablɩ́pʋ́. 29 Amʋ́ fɛ́ɛ́ gyí sumbí ayɔpʋ́? Ɛkɛkɛɛkɛ! Amʋ́ fɛ́ɛ́ gyí Bulu ɔnɔ́sʋ́ atɔɩ́pʋ́, ntɛ́ɛ atɔ́ asunápʋ́, ntɛ́ɛ ofúla abwɛpʋ́? Ɩmɛ́ɛba mʋ́tɔ́ alɩ! 30 Amʋ́ fɛ́ɛ́ bʋ ɩlɔtsá atokiehɛ́? Amʋ́ fɛ́ɛ́ tɛ́blɩ́ ɔblɩ́ɩ bambá, ntɛ́ɛ amʋ́ fɛ́ɛ́ tɛtálɩ́ nú ɔblɩ́ɩ bambá ámʋ asɩ? 31 Mlɩbɔ mbɔ́dɩ́ amlɩdunka atokiehɛ́ ámʋtɔ mʋ́á idehián dʋn.
Nɛ́lasúná mlɩ ɔkpa ánɩ́ ɩdʋn ɩ́nɩ tsɩ́a mʋ́tɔ́.