11
Ái Ioanes a gálta Iesu ​ ​ suri ngo ái á Mesaia
Luk 7:18-23
A be para noi tan worwor talas ái Iesu uri narsán kán sángul mai aru i kalik án aratintin, io a aptur ái Iesu tilatung i malar er má ák han uri tan malar iatung i balis erei sang, má ák atintini tan kálámul má ák arbin mul.
Mái Ioanes Tám Arsiu a kis i batbat kalar i pákánbung erei. A alongra tilatung má a longrai arbin sur Mesaia a longoi tan him, máng kálik ngátngát i kán hol. Má ngorer ái Ioanes a artari suri te kalilik án aratintin káián sang suri da alongra singin. Má te kalilik án aratintin káián di hut singin iatung, má ngorer a dos pala di má di han tapam hut narsá Iesu má dik parai singin ngo, “Una para talsai si gim be. Á iáu sár ái koner si Ioanes a parai ngo na hut? Kol ngádáh, gima kis nanai besang i tekes alatung be?”
Má ngorer ái Iesu a parai si di ngo, “Gama kaleng má gamák bit atalsa Ioanes suri tan táit gamáte mákái má gamáte longrai. Ais 35:5-6, 61:1Ngorer tan rau di mákmák kaleng; má tan rung di peu di láklák; tan lepra di sengsegeng; má tan rung a dik i talngá di, di alongra mul; má ái rung dikte mat, di aptur kaleng; má lain arbin a tapam hut singin tan maris mul. Ái koner a mánán tus iau má kápate mikmikwa iau, na kuluk pala. Mái koner kápate mánán tus iau má a hol pala iau, ngádáh na kuluk ngoi?”
Ái Iesu a bitái matananu ​ ​ sur Ioanes Tám Arsiu
Luk 7:24-29
Má tan kalilik án aratintin si Ioanes erei di aptur pas má dik turpasi láklák kaleng uranang i narsán ái Ioanes. Io, namur ái Iesu a turpasi worwor sur Ioanes uri narsán tilik matananu má a parai si di ngoromin,
“I bung er gam han suri longrai arbin si Ioanes iamuni pokon mau, dánih gam han suri gama mákái? Gam han suri mákái táit bia ngorer i aun got a sámtur pagas má kihkih kán tu kihngai suri ák lek uradi ngo uranang? Kápte! Dánih sang gam han suri mákái á gam? Gam han suri mákái kálámul kán mermer a tuan alal? Auh, kápte! Ái rung di lu mermer ngorer, wa di á tan konom sang má di lu kis i rum kán kabisit. Gama parai singing, dánih gam hol on suri gama mákái má? Gam han suri mákái tám worwor tus? Mokol, a támin muswan. Má iau parai si gam ngo gamáte mákái má tám worwor tus, mái koner sang a sorliwi tan tám worwor tus, 10 Mal 3:1; Luk 1:76kabin ngo ái ái koner Buk Tabu a arbin suri ngoromin,
‘Mákái! Ina tarwai kesá kálámul suri tari kak pinpidan.
Ái na táil i iáu, má na eran i matananu suri inan kaiam.’
11 A támin muswan iau parai si gam. Ái Ioanes a pakta sorliwi tan kálámul no dikte káh di, mái sár ái koner a gengen i lolsit tilami bát, ái sang a pakta si diar ái Ioanes Tám Arsiu. 12 Luk 16:16Tangkabin tungu er i pákánbung ái Ioanes Tám Arsiu a arbin mák arsiu ák han pang onin, tan tám ngákngák dikte tohoi suri da tur kári má long sáksáknai lolsit tilami bát. 13 Tangkabin hirá ák han pang i bung ái Ioanes a hut, arbin ákte kis i buk án nagogon si Moses má i buk kán tan tám worwor tus, má worwor er a arbin sur Elaisa na hut táil suri eran i sál suri lolsit tilami bát na hut. 14 Mal 4:5; Mat 17:10-13; Mar 9:11-13Má ngo gama kebeptai kandi arbin má gamá ruruna on, ki ngorer gama mák ilmi ngo ái Ioanes Tám Arsiu ákte hut suri kipi nián ái Elaisa, má ngorer a long arwat pasi worwor taru erei. 15 Ái koner a nem ngo na talas má na mánán, ki na kis án alongra.”
Tohtohpas ngádáh ​ ​ a artálár mam rung onin?
Luk 7:31-35
16 Mái Iesu a sopasun i kán worwor narsán matananu ngoromin,
“Ina toh arwat i ngaul matananu onin mai dánih? Di ngoro tan kalilik di sukis má di hom i lol malar. Kesi risán á kalilik di bin ur singin kesá risán, má dik parai si di ngoromin, 17 ‘Á gim minái gim posri kuduh má gimá saksak suri gama mil, mái sár kápgamte nem suri mil! Io, ki gimá ilang suri táit án tinang, má ngorer gimá saki saksak án mihmih tinang, mái sár kápgamte nem suri tang!’ 18 Má ngaul matananu onin di lu ngorer mam giur ái Ioanes Tám Arsiu. I pákánbung ái Ioanes a hut, kápte a lala namnam má kápte a lu ngin i wain mul, má gamá parai ur on ngo, ‘A ngul ái koner, a kis on gut i sápkin tanián!’ 19 Mat 9:14Má namur Natun Kálámul a hut, má ái a namnam má a ngin, ki gamá parai bul ur on ngo, ‘Mákái! Tám namnam mat má taba kán ngin mul i wain, má a lu araturán mai bos tám kip takis má tan tám sápkin!’ Io, ái Káláu á polon á hol, má kán sál a támin, má ngorer ngo rung di mur on, di inngas tari ngo sál si Káláu a nokwan má a kuluk.”
Tan malar kápdite ruruna i Iesu
Luk 10:13-15
20 Má i tan malar er ái Iesu ákte longoi tan akiláng ái tungu, kápdite ilang alari kándi sápkin, má ngorer ái Iesu a wor uri matananu tilatung mák parai uri di ngoromin,
21 Ais 23; Ese 26-28; Ioe 3:4-8; Amo 1:9-10; Skr 9:2-4“Gama tuan sák á gam tara Korasin má tara Betesaida! Gama tuan sák taladeng sang kabin ái Káláu na nagogon i gam á matananu tilatung suri tan akiláng ngo dikte longoi i katbán i gam má kápgamte kis án sum suri. Má ngo dikte han longoi mul á tan akiláng ngorer hirá sang i aru á malar erei Tair má Sidon, wa matananu tilatung da han te oboi akiláng án mokos, má ngorer da sámri mul i kápán páplun i di mai iahiah suri para apos di ngo dikte hol kaleng. 22 A támin muswan iau parai si gam, i bungun nagogon ái Káláu na tari rangrangas ur Tair má Sidon. Mái sár rangrangas na oboi i gam á matananu Korasin má Betesaida na lala sák taladeng sang.
23 Tgk 19:24‑28; Ais 14:13-15“Mái sár á gam á tara Kapernaum bul, gam ngoi ngo gama rakrakai taladeng má pakta sorliwi boh malar no, be? Wa ái sinih a parai si gam? Kápte sang! Ái Káláu na sápka gam uradi tarang án minat kabin kápgamte hol kaleng alari kamu tan sápkin i pákánbung erei gam mákái tan akiláng dikte longoi i katbán i gam. Ngo dikte han longoi mul á tan akiláng ngorer hirá sang i malar á Sodom, wa matananu tilatung da han te hol kaleng má, má ngorer malar erei kápnate sák, na ekesi kis má pang onin! 24 Mat 10:15; Luk 10:12A támin muswan iau parai si gam, i bungun nagogon ái Káláu na tari rangrangas ur Sodom. Mái sár rangrangas na oboi i gam á matananu Kapernaum na lala sák taladeng sang!”
Ái Iesu a para agas Káláu
Luk 10:21-22
25-26 1Ko 1:26-29I pákánbung erei sang, ái Iesu a parai ngoromin,
“Io, Tata, á iáu Konom u kátlán i naul bát má naul matmatngan pokon no! Minái iau ot kuluk má para agas iáu, Tata, suri sál erei ukte ilwa pasi ngo una mur on, má ngorer ukte para aposoi si rung kápdite lala mánán á táit er ukte punmai si di ái rung di mánán.”
27 Mat 28:18; Ioa 1:18, 3:35, 10:15, 17:2Má namur ái Iesu a parai mul singin matananu ngo,
“Ái Kakang ákte tar noi tan táit singing. Ái Káláu masik a mánán muswan i Natun, mái Natun masik a mánán muswan i Káláu er Kákán. Mái rung a ilwa pas di ái Natun, á di mul di arwat suri da mánán muswan i Káláu er Kákán, ngo ái Natun a inngas tari si di.
28 Ier 31:25“Bos tám mánán uri nagogon dikte taun pápta gam mai marán táit gam lu risgos suri mur on. Gama lákám ur main i narsang má inak pusak pasi kamu kipkip má gamák mangeh. 29 Gama rusan tar gam uri lalin i iau má gamák mánán pasi singing á nemnem si Káláu. Ngo gama longoi ngorer, gamák lain aunges sang, kabin iau lu kuluk mai tan kálámul. 30 1Io 5:3Iau parai ngorer si gam kabin aratintin iau atintin gam mai a malmu, má talar ina tari si gam a tu bánbán sár.”

11:5: Ais 35:5-6, 61:1

11:10: Mal 3:1; Luk 1:76

11:12: Luk 16:16

11:14: Mal 4:5; Mat 17:10-13; Mar 9:11-13

11:19: Mat 9:14

11:21: Ais 23; Ese 26-28; Ioe 3:4-8; Amo 1:9-10; Skr 9:2-4

11:23: Tgk 19:24‑28; Ais 14:13-15

11:24: Mat 10:15; Luk 10:12

11:25-26: 1Ko 1:26-29

11:27: Mat 28:18; Ioa 1:18, 3:35, 10:15, 17:2

11:28: Ier 31:25

11:30: 1Io 5:3