5
Yesuɛ achǒŋté epɛd é mod
Ámbīd e ḿmɛ́n mésyə̄ə̄l, Yesuɛ ankɛ̌ á Jerusalɛm á ngande e bad bé Israɛl. Á Jerusalɛm wɛ̂, bɛnbɛn ne Nsəl mé Eʼkɛ́ mé Ńdyɔŋ ḿ mbód, etoŋ ébédé áhed. Échɛ́n etoŋ béchə́géʼáá chɔ́ á ehɔ́b é bad bé Israɛl bán Bɛtzata. Énwōŋ mebepé métáan. Á mebepé-te wɛ̂, bad bé nkole bénkūmɛ̄n áhed, ábe békwédé ndím, ábe bédé eʼpɛd éʼ bad ne ábe béwédé epɛd.* Mod nhɔ́g abédé áhed awě akékolé á etûn é móom mé mwɛ̌ méláán ne mwɛ̌ waam. Áde Yesuɛ ápédé áhed annyín ngáne ane mod ánáŋgé ásē, abíí-ʼɛ aá nkole ḿbémé mɔ́ á yə̌l. Dɔ́ɔ ásɛ́dté mɔ́ aáken, “Edəə́ bwâm adyɛɛ-yɛ?” Ane mod antimtɛ́n mɔ́ aá, “A-sáŋ, meewóoʼɛ́ mod awe ǎsɔ̄lēd mɛ á etoŋ-tê nzé mendíb mépúútédé áte. Nlédte ahɔ́b mɛɛ́ ńsɔ̂l, né mod ampée amaá asɔ́l.” Dɔ́ɔ Yesuɛ álâŋgɛɛ́ mɔ́ aá, “Syəə́ ásē, étêd échoŋ ebúm, ékag.” Ábwɔ̄g-ábwɔ̄g ane mod andyɛ̌ bwâm, ányə̄g échē ebúm áte, ábootéd-tɛ akɛ.
Epun éche nɛ́n dêmbɛnlédté ébédɛ́ɛ á mbwɛ-mé-nkɔ́me-áte. 10 Né-ɔɔ́, anyín áde bad bémbáá bé Israɛl bényíné ane mod awě Yesuɛ ândidté bwâm, bênsɛdéd mɔ́ bánken, “Chii ádé mbwɛ-mé-nkɔ́me-áte, nzé dehídé-ʼɛ mbéndé echɛ̂d, weetə̂ŋgɛnɛɛ́ ebúm apém se ébwāgneʼ.” 11 Boŋ ankwɛntɛ́n aá, “Mod awě adidé mɛ bwâm anláá mɛ aá, ‘Téd échoŋ ebúm, ékag?’ ” 12 Hɛ́ɛ bésɛdtɛɛ́ mɔ́ bán, “Nzɛ́ adé ane mod awě áláŋgé wɛ aá, étêd échoŋ ebúm ékag?” 13 Boŋ ane mod mwěn enkênkoŋgé Yesuɛ abíi, ngáne Yesuɛ âmmadté asɔ́l á amute-tê áde démbɛ̄ áhed. 14 Ámbīd enɛ̂ Yesuɛ annyín ane mod á Ndáb-e-Dyǒb. Áde ányíné mɔ́, anláá mɔ́ aá, “Nɔnéʼ, emaá bwâm adyɛɛ. Weébɛ̄lē mbéb ámpē ésebɛ́ nɛ̂, né wɛ̌tōm atag ngáne étágéʼáá nɛ̂.” 15 Hɛ̂ dɔ́ɔ ane mod áhídté, boŋ ákɛ álāŋgē bad bémbáá bé Israɛl aá Yesuɛ mɔ́ɔ adidé mɔ́ bwâm. 16 Né-ɔɔ́, bad bémbáá bé Israɛl bêmbootéd Yesuɛ mekuu ahíd áyə̄le achǒŋté mod á mbwɛ-mé-nkɔ́me-áte. 17 Yesuɛ antimtɛ́n bɔ́ aá, “Echem Sáŋ ayɔ̌gké nsɔ́n abɛl, mɛ-ʼɛ ámpē ntə́ŋgɛ́né nsɔ́n abɛl.” 18 Enɛ́n pɔ́le echě Yesuɛ ánhɔ̄bpē, embɛ̌l yə̌l ennabé bad bé Israɛl atod áte âwúu mɔ́, áyə̄le saké mbéndé e mbwɛ-mé-nkɔ́me-áte, chěmpɛn ábóó boŋ achəgé Dyǒb aá Sáá, nɛ́dē alûmteʼ aá bɔ́ Dyǒb bétə́ə́.
Ngíne e Mwǎn a Dyǒb ehúú ne Dyǒb
19 Né-ɔɔ́, Yesuɛ antimtɛ́n ábê bad bémbáá bé Israɛl aá, “Á mbále, nlâŋge nyé nɛ́n mɛɛ́, Mwǎn a Dyǒb eébɛ̄lɛ̄ɛ̄ dyam ké ahɔ́g ne mɔ́ mwěn. Mekan ḿme ányínɛɛ́ Sáá abɛleʼ mɔ́ɔ mɔ́mpē ábɛlɛɛ́. Kéchéé éche Sáá ábɛlɛɛ́ chɔ́ɔ mɔ́mpē ábɛlɛɛ́. 20 Ngáne édíí nɛ́n bán Sáá adəə́ Mwǎn, alûmte mɔ́ chǒm tɛ́ɛ́ éche ábɛlɛɛ́. Ǎlūmēd-tɛ mɔ́ ndəle é mekan éche étómé ḿmɛ́n, âbɛl ékɔ́med nyé yə̌l áte. 21 Ngáne Sáá ápuudtɛɛ́ bad boŋ ábagé-ʼɛ bɔ́ aloŋgé, melemlem nɛ̂ dɔ́ɔ Mwǎn mɔ́mpē ábagɛɛ́ aloŋgé wɛ́ɛ kénzɛ́ɛ́ awě ádə́ə́ aloŋgé abɛ. 22 Melemlem-ʼaá Sáá éēkāādtɛ̄ɛ̄ modmod. Abagé Mwǎn ngíne esyəə́l âkáad bad. 23 Abɛlé nɛ̂ âbɛl boŋ bébage Mwǎn edúbé melemlem ngáne bébagɛɛ́ Sáá. Kénzɛ́ɛ́ awě eébage Mwǎn edúbé, né eébagɛɛ́ ké Sáá awě alómé Mwǎn edúbé. 24 Ne mbále, nlâŋge nyé nɛ́n mɛɛ́, kénzɛ́ɛ́ awě awógé ábêm eʼyale boŋ adúbé mod awě alómé mɛ, akudé aloŋgé áde déemaáʼ, béekáád-taá mɔ́. Amaá atóm á kwééd, asɔ́lé á aloŋgé. 25 Ne mbále, nlâŋge nyé mɛɛ́, póndé ehúɛʼ, emaá-ʼɛ apɛ, echě bad ábe béwédé bɛ́wōgkē ehɔ́b e Mwǎn a Dyǒb, bad ábe bɛ́wōg-kɛ chɔ́ bɛ́bē á aloŋgé. 26 Ngáne aloŋgé áhúú ne Sáá, melemlem nɛ̂ dɔ́ɔ ábɛ́lé aá aloŋgé áhúu ne Mwǎn ámpē. 27 Abagé-ʼɛ Mwǎn ngíne âkáad bad áyə̄le Mwǎn adíi ane awě béchəgɛɛ́ bán Mwǎn-a-Moonyoŋ. 28 Nɛ́n déēkɔ̄mtē nyé yə̌l áte; póndé ehúɛʼ echě bad bésyə̄ə̄l ábe béwédé bɛ́wɔ̄gkē échē ehɔ́b, 29 bébíd-tɛ á soŋ-tê: Bad ábe bébɛ́lé mboŋ, bɛ́puú âbɛ́ á aloŋgé, ábe bɔ́-ʼɛ bébɛ́lé mbéb bɛ́puú békud nkɔ́gsɛn.
Mbóŋ áyə̄l wɛ́ɛ Yesuɛ
30 “Dyamdyam déesaá áde ńhɛle ḿbɛ̄l ne mměn. Ngáne echem Sáŋ áláŋgé mɛ aá ńkáad nɛ̂ dɔ́ɔ ńkáadtɛɛ́, né-ɔɔ́ mbakú echêm etyéémé. Etyéémé áyə̄le meekáádtɛ́ɛ́ ngáne mměn ńdə́ə́, boŋ nkáadteʼ ngáne mod awě alómé mɛ áhɛdɛɛ́.
31 “Nzé mbídé echem yə̌l mbóŋ né ene mbóŋ echě ḿbídɛɛ́ eékobnedɛɛ́. 32 Boŋ mod ampée adé awě abíde mɛ mbóŋ, mbíí-ʼɛ nɛ́n mɛɛ́, mbóŋ echě ábídɛɛ́ mɛ ekǒbnédé. 33 Nyênlóm bad wɛ́ɛ Jɔnɛ, mɔ́-aá abídé mbóŋ tə̂ŋgɛne mbále. 34 Éesaá nɛ́n bán, moonyoŋ atə́ŋgɛ́né mɛ mbóŋ abíd. Boŋ nláŋgé nyé tə̂ŋgɛne mbóŋ eche Jɔnɛ, âbɛl nyédúbe mɛ, nyékud eʼsoósoŋ. 35 Jɔnɛ abédɛ́ɛ nɛ́ɛ etrúkáŋ éche échodneʼ, épɛnté-ʼɛ ekíde. Nyêmbɛ́ menyiŋge âhíd ábɛ̂ eʼnyínɛn bé ekíde áyə̄le esóŋ é póndé. 36 Boŋ nwóó mbóŋ echě etómé ké mbóŋ echě Jɔnɛ ámbīdtē. Nsɔ́n ḿme echem Sáŋ ábágé mɛ aá ḿbɛl ḿmad, mměn ḿbíde mbóŋ nɛ́n bán echem Sáŋ mɔ́ɔ alómé mɛ. 37 Echem Sáŋ awě alómé mɛ mwěn ámpē abíde mɛ mbóŋ. Nyéēwógɛ́ɛ́ mɔ́ ehɔ́b, nyéēnyíné-ʼaá mɔ́ mbêd. 38 Nyéedúbpɛɛ́ ane awě álómé, né-ɔɔ́ nyéēmwagké bán échē eyale édyɛɛ nyé á nlém-tê. 39 Nyêkídteʼ Eyale é Dyǒb ahɛd áte áyə̄le nyêwêmtan bán nyɛ́ɛ̄kǔd aloŋgé áde déemaáʼ áwēd-te. Échɛ́n Eyale chěn-ɛ́ɛ éhɔ́be áyə̄l echêm. 40 Ké nɛ̂, nyéēhɛ̄dɛ̄ɛ̄ apɛ áwêm âbɛl boŋ nyékud aloŋgé áde déemaáʼ.
41 “Saké edúbé é baányoŋ ńhɛdɛɛ́. 42 Boŋ mbíí nyaa é bad éche nyédíí, mbíí-ʼɛ mɛɛ́ nyéewôŋnɛɛ́ Dyǒb edəŋge á nlém-tê. 43 Mpedé á dǐn áde echem Sáŋ, nyéēkobɛɛ́ mɛ, boŋ nzé mod ampée apedé á dǐn ádē děn, nyɛ́ɛ̄kob mɔ́. 44 Nzé nyêkɛneʼ nhɔ́g ne aníníí, nyéwōgē bwâm, boŋ nyéēbɛ̄lɛ̄ɛ̄ ngáne Dyǒb děn dɛ́kɛnné nyé. Chán-nɔ̄ nyɛ́dūbɛ̄ɛ̄ mɛ? 45 Ké nɛ́ɛ nyéekobɛɛ́ mɛ, nyéewémtán bán, mɛ-ɛɛ́ mɛ̌lāā echem Sáŋ mɛɛ́ nyéēkobɛɛ́ mɛ. Mosɛɛ awě nyélyə́gé nlém áwē mwěn-nɛɛ́ akǒŋté ane abɛ́ awě ǎhɔ̄b aá, nyêbɛlé mbéb. 46 Nzé nyênkǒŋ Mosɛɛ adúbe né nyêdúbpé mɛ, áyə̄le nɛ́n, áyə̄l echêm dɔ́ɔ ântenlé mam ḿme átélé. 47 Boŋ nɛ́ɛ nyéedúbpɛɛ́ mekan ḿme átélé, chán nyɛ́dūbɛ̄ɛ̄ ábêm eʼyale?”
* 5:3 Doŋge á kálag ábádé nchoo 3b-4: Ábê bad bé nkole bémbɛ̄ áhed âsin bán mendíb mépuuted áte. 4 Ébédé nɛ́n bán, póndé-tɛ́ ángɛl eche Sáŋgwɛ́ɛ́ ehyagáá asud á etoŋ-tê wɛ̂ épuutéd chɔ́ áte. Nzé êmbɛnléd-tɛ nɛ̂, mod a nkole ké ahéé awě ansébé asɔ́l áwēd-te nkole ḿmááʼáá mɔ́.