6
Yesuɛ adídté ndun e mod
(Mat 14.13-21; Mak 6.30-44; Luk 9.10-17)
Ámbīd e ḿmɛ́n mésyə̄ə̄l, Yesuɛ ne ábē bembapɛɛ bênchabé edib é Galilia éche béchəgɛɛ́ bán edib é Tiberia. Ndun e mod ehídéʼáá mɔ́ áyə̄le bényínéʼáá menyáké ḿme ábɛ́léʼáá ngáne áchóóŋtéʼáá bad bé nkole. Hɛ́ɛ Yesuɛ ne ábē bembapɛɛ békíí á ekone-mîn boŋ bédyɛ̄ɛ̄ ásē. Póndé e Ngande e Nnyíme-ámīn e bad bé Israɛl embɛ́ bɛnbɛn. Asad áde Yesuɛ ásádé dǐd annyín ngáne ndun e mod éhúɛʼɛ́ mɔ́ bɛnbɛn. Dɔ́ɔ ásɛdtɛɛ́ Filibɛ aáken, “Hɛ́ɛ dɛ́channé ndyééd echě dɛ́bɛɛ́ ábɛ́n bad âdyɛ́?” Ansɛdéd mɔ́ nɛ̂ âkəg mɔ́ áyə̄le mwěn ammad abíi chǒm éche ábɛnlé. Filibɛ ankwɛntɛ́n aá, “Étēd tómaa ne mbwɔ́kɛl é kábpe ébɛ âchan ndyééd éche ěkwognéd ábɛ́n bad bésyə̄ə̄l adyɛ́ âbɛl boŋ mod tɛ́ɛ́ ádyɛ̂ mwǎtiíd.” Dɔ́ɔ Yesuɛ awě mbapɛɛ ampée, Andreya, Simɔn Petro mwǎnyaŋ áhɔ́bɛɛ́ aá, “Mwǎ kódemod adé hɛ́n awě awánlé eʼwɛle éʼtáan ábe bébɛ́nlé ngun é báli, awánlé-ʼɛ súu ébɛ, boŋ chán enɛ́n ndyééd éhɛlɛɛ́-sɛ ékwɔ̄g enɛ́n ndun e mod?” 10 Dɔ́ɔ Yesuɛ álâŋgɛɛ́ ábe bembapɛɛ aá, “Nyéláa ábê bad, bédyɛɛ ásē.” Nkəə́kəə ambud abɛ́ á pɛd e ádê abwɔ́g a hǒm. Né-ɔɔ́, ábê bad bésyə̄ə̄l bêndyɛɛ́ ásē. Á amute-tê wê, baachóm bébédé dyam eʼkə́lé éʼtáan. 11 Hɛ́ɛ Yesuɛ átédé ábê eʼwɛle, ásāgnān Dyǒb, boŋ ábē bembapɛɛ békabpé bad. Ambɛ̌l melemlem ne échê súu. Mod-tɛ́ɛ́ andyɛ́ ngáne áhɛ́déʼáá. 12 Áde bɔ́ moosyəə́l bémáá akód, Yesuɛ anláá ábē bembapɛɛ aá, “Nyélad ndyééd echě elyəgé ásē. Ndyééd ké pɔ́g eebébéʼ.” 13 Né-ɔɔ́, áde bémáá adyɛ́ bênlǎd ndyééd echě enlyə̌g ásē, enlón eʼlóŋ dyôm ne éʼbɛ. 14 Anyín áde ábē bad bényíné ḿmɛ́n menyáké ḿme Yesuɛ ábɛ́lé bénhɔ̄b bán “Ne mbále, nkal eʼdəə́dəŋ awě bénhɔ̄bpē bán ǎpɛ̄ á nkǒŋsé mɔ́ nɛ́n.” 15 Yesuɛ ambíí aá béhɛde mɔ́ akób ânyáged mɔ́ âbɛ́ kə̂ŋ. Né-ɔɔ́, antǐm ámbīd á ekone-mîn.
Yesuɛ akií á mendíb mîn
(Mat 14.22-33; Mak 6.45-52)
16 Ngukɛ́l, bembapɛɛ ábe Yesuɛ bênkɛ̌ á edib. 17 Bênsɔ́l á bɔ̌lɛ-tê, béchabpé edib, bétimnád á Kapenahum. Ehíntɛ́n êmmǎd apɛ áde Yesuɛ éēpédɛ́ɛ́ wɛ́ɛ bédíí. 18 Enɛ́n póndé epub é ngíne étóméʼáá, épuutád-tɛ mendíb áte. 19 Bɔɔb-pɔɔ́ bembapɛɛ bêmmǎd akɛ ké máyl méláán kéʼɛ méniin, dɔ́ɔ bényíné Yesuɛ akag á mendíb mîn, átimnád bɛnbɛn ne ábab bɔ̌lɛ. Mbwɔ́g ń ngíne ménkōb bɔ́. 20 Boŋ anláá bɔ́ aá, “Mɛ-ɛɛ́ ndé, nyéebááʼ.” 21 Hɛ́ɛ bétédé mɔ́ á bɔ̌lɛ-tê ne menyiŋge, ábwɔ̄g-ábwɔ̄g bépɛ̄ɛ̄n-nɛ bɔ̌lɛ á nkin wɛ́ɛ békágéʼáá.
Yesuɛ mɔ́ adé ewɛle éche ébageʼ aloŋgé
22 Nɛ́ɛ bǐn éʼsáŋgé, ndun e mod echě enlyə̌g á múde mé edib ḿmíníí wɛ́ɛ Yesuɛ ne ábē bembapɛɛ bémbīdtē, bênchem bán, ngukɛ́l echě entóm, bɔ̌lɛ eʼhɔ́g běnpɛn bɔ́ɔ bémbɛ̄ áhed. Bémbīī-ʼɛ bán Yesuɛ enkênsɔ́nlé áwēd-te ne ábē bembapɛɛ. Bémbīī bán ábē bembapɛɛ běnpɛn bɔ́ɔ bênkɛ̌. 23 Myɔ̌lɛ mémpēe ḿme mémbīd á dyad á Tiberia mêmpɛ̌ á nkin mé edib bɛnbɛn ne hǒm áde ene ndun e mod éndyɛ̄ɛ̄ eʼwɛle ámbīd echě Sáŋgwɛ́ɛ́ ámáá Dyǒb aságnɛn. 24 Áde ene ndun e mod ényíné nɛ́n bán, Yesuɛ ne ábē bembapɛɛ béesaá áhed, bénsɔ̄l á myɔ̌lɛ-tê wɛ̂, békɛ̄ á Kapenahum, âkɛ dé ahɛd Yesuɛ.
25 Áde ábê bad bépédé á pɛd e edib eníníí, bényīn Yesuɛ. Bênsɛdéd mɔ́ bán, “A-meléed, póndé ehéé épédé hɛ́n?” 26 Yesuɛ ankwɛntɛ́n bɔ́ aá, “Ne mbále, nlâŋge nyé nɛ́n mɛɛ́, saké menyáké ḿmě ḿbɛ́lé ńkə́ə́ boŋ nyéhɛdé mɛ. Nyêhɛde mɛ áyə̄le eʼwɛle ábe nyédyédé boŋ nyêkód-tɛ. 27 Nyéewág ntǔ áyə̄le ndyééd echě ebɔɔdeʼ, boŋ nyéwâg ntǔ áyə̄le ndyééd echě ebâg abɛ́ ne abɛ́ á aloŋgé áde déemaáʼ, chɔ́-ʼaá ebage aloŋgé áde déemaáʼ. Ene ndyééd chɔ́ɔ Mwǎn-a-Moonyoŋ ábɛɛ́. Mɔ́ɔ Dyǒb Titɛ́ɛ áhédé eʼchem aá ábɛl nɛ̂.” 28 Dɔ́ɔ ábê bad bênsɛdéd Yesuɛ bánken, “Cheé sétə́ŋgɛ́né abɛl, âbɛl boŋ sébɛl mekan ḿme Dyǒb áhɛdɛɛ́ aá, sébɛl?” 29 Yesuɛ ankwɛntɛ́n aá, “Dyam áde Dyǒb áhɛdɛɛ́ aá nyébɛl ádíi âdúbe mɛ awě álómé.” 30 Bêntimtɛ́n Yesuɛ bán, “Menyáké méhéé wɛ́bɛnlé ḿme sɛ́nyīnnē boŋ sêdúbé wɛ. Cheé mmǒn wɛ́koŋgé abɛl? 31 Ábɛ̄d betaa béndyɛ̄ mána á ehyáŋge ngáne éténlédé á kálag e Dyǒb nɛ́n bán, ‘Ambag bɔ́ eʼwɛle ábe éʼbídé ádyōb aá bédyɛ̂.’ ” 32 Yesuɛ anhɔ́b aá, “Ne mbále, nlâŋge nyé nɛ́n mɛɛ́, saké Mosɛɛ mɔ́ɔmbɛ̌ nyé ewɛle éche ehúú ádyōb, boŋ echem Sáŋ mɔ́ɔmbɛ̌ nyé ewɛle éche ehúú ádyōb. 33 Áyə̄le mɛ-ɛɛ́ ndé échê ewɛle éche Dyǒb ábágé, échě éhúú ádyōb, echě ábagɛɛ́ baányoŋ bé nkǒŋsé aloŋgé áde déemaáʼ.”
34 Dɔ́ɔ bélâŋgɛɛ́ Yesuɛ bán, “A-Sáŋ, bagé sé échɛ́n ewɛle póndé ésyə̄ə̄l.” 35 Yesuɛ anláá bɔ́ aá, “Mɛ-ɛɛ́ ndé ewɛle éche ébage aloŋgé áde déemaáʼ. Kénzɛ́ɛ́ awě apedé áwêm, nzaa éekóbpé mɔ́ ámpē. Kénzɛ́ɛ́ awě adúbpé mɛ, píd éekóbpé mɔ́ ámpē. 36 Nláŋgé nyé nɛ́n mɛɛ́ nyênyíné mɛ boŋ nyéedúbpɛɛ́ mɛ. 37 Bad bésyə̄ə̄l ábe echem Sáŋ ábágé mɛ, bɛ́pɛ̌ áwêm. Kénzɛ́ɛ́ awě apedé áwêm, méebáŋgé mɔ́ akob. 38 Áyə̄le meebídɛɛ́ ádyōb âbɛl ngáne ébóŋnédé mɛ. Mpedé âbɛl ngáne ébóŋnédé echem Sáŋ awě alómé mɛ. 39 Boŋ nɛ́n ádíi mewêmtɛn ḿme ane awě alómé mɛ, aá átîntê bad bésyə̄ə̄l ábe ábágé mɛ, meebɔ́dé ké nhɔ́g, boŋ aá ḿpuud bɔ́ moosyəə́l á epun é asóg. 40 Echem Sáŋ ahɛde aá moosyəə́l awě anyíné mwǎn, adúbé-ʼɛ mɔ́, ákud aloŋgé áde déemaáʼ. Mɛ̌puúd-tɛ bɔ́ á epun é asóg.”
41 Ábê bad bé Israɛl bêmbootéd anyoo áte tə̂ŋgɛne Yesuɛ, ahɔ́b áde áhɔ́bé aá, “Mɛɛ́ ndé ewɛle éche ébídé ádyōb.” 42 Hɛ̂ dɔ́ɔ béhɔ́bɛɛ́ bánken, “Saá Yesuɛ, mwǎn awě Josɛbɛ nɛ́n-ɛ? Ngɔ́mē debíí sáá ne nyaŋ? Chán-nɔ̄ áhɛlɛsɛ áhɔ̄bē aá mɔ́bīdē ádyōb?” 43 Yesuɛ anláá bɔ́ aá, “Nyésôg anyoo áte. 44 Modmod éēhɛ̄lɛ̄ɛ̄-sɛ ápɛ áwêm, ésebán Titɛ́ɛ awě alómé mɛ apɛɛ́né mɔ́ áwêm. Mɛ̌puúd-tɛ mɔ́ á epun é asóg. 45 Éténlédé ngáne bekal béʼdəə́dəŋ béhɔ́bé nɛ́n bán ‘Dyǒb dɛ́yə̄gēd bɔ́ moosyəə́l.’ Kénzɛ́ɛ́ awě awógeʼ, áyə̄gkē-ʼɛ wɛ́ɛ Titɛ́ɛ, apag áwêm. 46 Éesaá nɛ́n bán, mod ké nhɔ́g akɛ́nyīn Titɛ́ɛ. Ane awě abídé wɛ́ɛ Dyǒb mwěmpɛn mɔ́ɔ akɛ́nyīn Titɛ́ɛ. 47 Ne mbále, nlâŋge nyé nɛ́n mɛɛ́, kénzɛ́ɛ́ awě adúbpé mɛ ǎkǔd aloŋgé áde déemaáʼ. 48 Mɛ-ɛɛ́ ndé ewɛle éche ébage aloŋgé. 49 Ábɛ̄n betaa béndyɛ̄ mána á ehyáŋge, boŋ ké nɛ̂, bénwɛ̄. 50 Boŋ ewɛle éche ébídé ádyōb édé nyaa echě kénzɛ́ɛ́ awě adyédé chɔ́ éewáá. 51 Mɛ-ɛɛ́ ndé ewɛle éche ébage aloŋgé éche ébídé ádyōb. Kénzɛ́ɛ́ awě adyédé échê ewɛle, ǎbɛ̄ á aloŋgé á ngíndé ne á ngíndé. Échɛ́n ewɛle éche mɛ́bɛɛ́ nyé édíi echem yə̌l echě mɛ́bɛ̌ âbɛl boŋ ńkɔde aloŋgé dé nkǒŋsé.”
52 Áde ábê bad béwógé nɛ̂, bênlǐŋ, běn ne běn bébootéd-tɛ mpentɛn ń ngíne, bésɛdté bánken, “Chán anɛ́n mod áhɛle atéd eche yə̌l, ábɛ syánē aá dédyâg?” 53 Yesuɛ anláá bɔ́ aá, “Ne mbále, nlâŋge nyé nɛ́n mɛɛ́, nzé nyéedyéde yə̌l e Mwǎn-a-Moonyoŋ nyêmwɛ́-ʼɛ ḿmē mekií, nyéekudté aloŋgé áde déemaáʼ. 54 Kénzɛ́ɛ́ awě adyédé echem yə̌l, amwɛ́-ʼɛ ḿmêm mekií, ǎkǔd aloŋgé áde déemaáʼ, mɛ̌puúd-tɛ mɔ́ á epun é asóg. 55 Áyə̄le echem yə̌l chɔ̂ ekǒŋté ndyééd abɛ́, ḿmêm mekií-ʼɛ mékoŋ mmíítéd abɛ́. 56 Kénzɛ́ɛ́ awě adyédé echem yə̌l, amwɛ́-ʼɛ ḿmêm mekií, alyəgé adé ne mɛ, mɛ-ʼɛ nlyəgé ndé ne mɔ́. 57 Titɛ́ɛ awě akəə boŋ bad bébɛ́ á aloŋgé, mɔ́ alómé mɛ, mɔ́ akəə́-ʼɛ boŋ mbɛ́ á aloŋgé. Melemlem nɛ́ɛ kénzɛ́ɛ́ awě adyédé echem yə̌l, mɛ́bɛnlé abɛ́ á aloŋgé. 58 Né-ɔɔ́, mɛ-ɛɛ́ ndé ewɛle eche ébídé ádyōb. Meésaá nɛ̂ŋgáne ewɛle éche ábɛ̄n betaa béndyɛ̄ɛ̄, boŋ ké nɛ̂ béwɛ́. Boŋ kénzɛ́ɛ́ awě ǎdyɛ̄ echem yə̌l ǎbɛ̄ á aloŋgé á ngíndé ne ngíndé.”
59 Yesuɛ anhɔ́b ḿmɛ́n mésyə̄ə̄l áde áyə́gtéʼáá á ndáb e mekáne e bad bé Israɛl á Kapenahum.
Eʼyale ábe Yesuɛ éʼpɛɛneʼ aloŋgé áde déemaáʼ
60 Áde bad híin ábe béhídéʼáá Yesuɛ béwógé ḿmɛ́n mekan bénhɔ̄b bán, “Ádɛ́n ayə́ge álɛ́lé ahíd. Nzɛ́ɛ́ ahɛle ákob ene ndín e dyam?” 61 Yesuɛ ambíí aá, bényoŋge áte áyə̄l echê, né-ɔɔ́ anláá bɔ́ aá, “Nɛ̂ áwag nyé á yə̌l-ɛ? 62 Chán-nɔ̄ nyɛ́hɔ̄bpē áde nyɛ́nyīnnē Mwǎn-a-Moonyoŋ apummeʼ ámbīd ámīn wɛ́ɛ ámbīdtē! 63 Edəə́dəŋ é Dyǒb chɔ́ɔ ébageʼ aloŋgé. Ekob é yə̌l éesaá dyamdyam. Eʼyale ábe ńláŋgé nyé éʼdíi edəə́dəŋ ne aloŋgé. 64 Boŋ ké nɛ̂, nyé doŋge á bad nyéedúbpɛɛ́.” (Bootya á póndé éche Yesuɛ ábóótédé ayə́ged, ambíí bad ábe béedúbé, abíí-ʼɛ mod awě ǎsōm mɔ́.) 65 Ambád ahɔ́b aá, “Nɛ́n dɔ́ɔ ákə́ə́ boŋ nláá nyé mɛɛ́ modmod eéhɛ̄lɛ̄ɛ̄-sɛ ápɛ awêm kə́ə́ŋ né echem Sáŋ abɛlé boŋ ápɛ̄ áwêm.”
66 Bootya enɛ póndé nɛ̂ dênkə̌ŋ bad ábe béhídéʼáá Yesuɛ bésóg mɔ́ ahíd, bétīm-mɛ ámbīd. 67 Hɛ́ɛ Yesuɛ ásɛdtɛɛ́ ábē bembapɛɛ dyôm ne bébɛ aá, “Nyémpē nyêhɛde atim ámbīd-ɛ?” 68 Simɔn Petro ankwɛntɛ́n mɔ́ aá, “A-Sáŋ, wɛ́ɛ nzɛ́ɛ́ sɛ́kɛɛ́? Wɛ-ɛɛ́ ewóó eʼyale ábe éʼkəəʼ boŋ mod ákūd aloŋgé áde déemaáʼ. 69 Sêdúbpé sêbíí-ʼɛ bán, wɛ-ɛɛ́ edé Ane-awě-Asáá awě abídé wɛ́ɛ Dyǒb.” 70 Hɛ́ɛ Yesuɛ ákwɛntanné bɔ́ aá, “Éesaá mbále bán mpwɛdé nyé bad dyôm ne bébɛ-yɛ? Boŋ ké nɛ̂, nyé mod nhɔ́g adíi mod a Satan.” 71 Judasɛ, mwǎn a Simɔn Iskariɔdɛ mɔ́ɔ Yesuɛ áhɔ́béʼáá. Kénɛ́ɛ ámbɛ̄ɛ̄ mbapɛɛ nhɔ́g átîntê e bembapɛɛ dyôm ne bébɛ, mɔ́ ankɛ̌ Yesuɛ ntúrɛ́.