6
A tas ix aj yoch oval d'a Jericó
A spuertail Jericó te vach' yaj smacchaji yujto xiv eb' d'a eb' israel. Yuj chi' malaj junoc mach syal yelta, ma tz'och d'a yol chon̈ab' chi'. Ix yalan Jehová d'a vin̈aj Josué chi' icha tic: A in ol vac'och jun chon̈ab' tic d'a yol a c'ab' yed' vin̈ sreyal yed' eb' vin̈ soldado. E masanil ex soldado israel ex tic, junjun c'u ol ex ec' oyoyoc juneloc d'a spatictac jun chon̈ab' tic, vaque' c'ual ol e c'ulej icha chi'. Ucvan̈ eb' vin̈ sacerdote sb'ab'laj d'a yichan̈ te' scaxail trato, junjun eb' yed'nac junjun sch'aac, b'ob'il d'a sch'ac noc' calnel. Axo d'a yuquil c'ual jun, uquel ol ex ec' oyoyoc d'a spatictac jun chon̈ab' chi', ol spu'ann̈ej noc' ch'aac chi' eb' vin̈. Axo yic tzeyab'ani to sb'atcan numan sjaj noc' sch'ac eb' vin̈ chi' spu'ani, te chaan̈ tzex avaji, axo yem lan̈naj smuroal chi'. Slajvi chi', junjun ex tzex b'at d'a eyichan̈ yic tzex och d'a yol chon̈ab' chi', xchi Jehová chi'.
Ix yavtancot eb' vin̈ sacerdote vin̈aj Josué chi', ix yalan vin̈ d'a eb' vin̈ icha tic: Ol eyic'b'at te' scaxail strato Jehová. Tzex b'ab'laj ucvan̈oc ex d'a yichan̈ te', tzeyic'anb'at junjunoc noc' e ch'aac, xchi vin̈. Ix yalanpax vin̈ d'a eb' anima chi' icha tic: Ol b'at ex ec' oyoyoc juneloc d'a spatic jun chon̈ab' tic. B'ab'elocab' sb'at eb' vin̈ soldado d'a yichan̈ te' scaxail strato Jehová, xchi vin̈.
8-9 Ix sc'anab'ajan eb' masanil tas ix yal vin̈aj Josué chi': B'ab'el sb'at jun macan̈ eb' vin̈ soldado yed' syamc'ab'. Slajvi chi' tzac'an ucvan̈ eb' vin̈ sacerdote van spu'ann̈ej sch'aac. Tzac'anpax eb' vin̈ sacerdote b'achjinac te' scaxail strato Jehová. Axo d'a spatic eb' vin̈ tzac'an junxo macan̈ eb' vin̈ soldado. 10 Ix yalan vin̈aj Josué chi' d'a eb' vin̈ soldado chi' to malaj junoc eb' vin̈ tz'el yav, ma sloloni, masanto a vin̈ ol alanoc, ichato chi' te chaan̈ ol el yav eb' smasanil.
Ix em lan̈naj chon̈ab' Jericó
11 Ix yalan vin̈aj Josué chi' to tz'ec' oyoyoc eb' yed' te' caxa chi' juneloc d'a spatictac chon̈ab' chi'. Ix lajvi chi' ix meltzaj vin̈ yed' masanil eb' anima d'a campamento. Ata' ix ec' ac'val yuj eb'. 12-13 Axo d'a junxo c'u, te ac'valto ix q'ue vaan vin̈aj Josué chi', ix b'at ec'xi oyoyoc eb' vin̈ d'a spatictac jun chon̈ab' chi'. B'ab'el sb'at jun macan̈ eb' vin̈ soldado yed' syamc'ab'. Tzac'anpax ucvan̈ eb' vin̈ sacerdote spu'an noc' ch'aac, max och vaan eb' vin̈ spu'an noc'. Tzac'anpax eb' vin̈ sacerdote b'achjinac te' scaxail strato Jehová. Axo d'a spatic eb' vin̈ tzac'an junxo macan̈ eb' vin̈ soldado. 14 A d'a schab'il c'ual chi' an̈eja' junel ix ec' oyoyoc eb' vin̈ d'a spatic jun chon̈ab' chi'. Ix lajvi chi', ix meltzajpax eb' vin̈ d'a scampamento, ichan̈ej chi' ix sc'ulej eb' vin̈ d'a vaque' c'ual.
15 Axo d'a yuquil c'ual, te ac'valto ix q'ue vaan eb' vin̈, ix b'atxi eb' vin̈ junelxo. Uquel ix ec' oyoyoc eb' vin̈ d'a jun c'u chi'. 16 Axo d'a yuquelal, ayic toxo ol spu sch'ac eb' vin̈ sacerdote chi', ix yalan vin̈aj Josué chi' d'a masanil eb' vin̈ soldado: Ayic ol eyab'an sb'atcan numan sjaj noc' sch'ac eb' vin̈ sacerdote tic, chaan̈ tzex avaji, yujto toxo ix yac'och jun chon̈ab' tic Jehová d'a yol co c'ab'. 17 Masanil jun chon̈ab' tic yed' masanil eb' anima ayec' d'a yol chi', toxo ix yal Jehová to masanil eb' ol sateloc, an̈ej ix Rahab, ix ajmul ix, man̈ ol satel-laj ix yed' masanil mach ayec' yed' ix d'a yol spat, yujto a ix, ix c'ub'anel eb' vin̈ ix ulec' yil jun chon̈ab' tic cuuj. 18 Scham eyab'ani, ayta val junoc tas ay d'a jun chon̈ab' tic tzeyama', ma tzeyic'b'ati, yujto toxo ix yal Jehová to masanil satjieli. Tato ay tas ol eyama', ol cot yoval sc'ol Jehová chi' d'a quib'an̈ co masanil, ol on̈ lajvoquel yuuj. 19 An̈ej q'uen oro, q'uen plata, q'uen bronce yed' q'uen hierro, a juntzan̈ chi' tz'ochcan yicoc Jehová, scan b'aj sic'chaj tas tz'ac'ji d'ay, xchi vin̈aj Josué chi'.
20 A val d'a jun rato chi' ix spu'an noc' sch'aac eb' vin̈ sacerdote chi', ix b'atcan numan sjaj noc'. Ayic ix yab'an eb' vin̈ soldado chi', te chaan̈ ix el yav eb' vin̈ smasanil, yuj chi' ix em lan̈naj smuroal jun chon̈ab' chi'. Elan̈chamel, junjun soldado ix b'at d'a yichan̈ b'aj ayec' eb' chi', ix och eb' vin̈ d'a jun chon̈ab' chi'. 21 Ix laj smilancham masanil anima eb' ay d'a jun chon̈ab' chi'. Eb' vin̈ vinac, eb' ix ix, vach'chom ichamtac anima, ma unin, noc' vacax, noc' calnel yed' noc' b'uru, masanil ix satel eb'.
22 Yalnacxo vin̈aj Josué d'a eb' vin̈ chavan̈ xid'naquec' yil jun chon̈ab' chi' d'a sb'ab'elal to sb'at yiq'uelta ix ajmul ix chi' eb' vin̈ yed' eb' ayec' yed' ix d'a spat, icha aj yalannaccan eb' vin̈ d'a ix. 23 Yuj chi' elan̈chamel ix b'at eb' vin̈. Ix b'at yic'anelta ix eb' vin̈ d'a yol spat chi' yed' smam snun, eb' snulej ix yed' masanil eb' ayto yuj sb'a ix yed'oc yed' masanil tastac ay d'a eb'. Ix ic'jib'at eb' d'a jun lugar d'a spatiquel campamento. 24 Ix lajvi chi' ix yac'anoch sc'ac'al jun chon̈ab' chi' eb', ix tz'ab'at masanil tastac. An̈ej tastac b'ob'il d'a q'uen plata, q'uen oro, q'uen bronce, ma q'uen hierro ix yic'b'at eb', ix sic'anb'at eb' b'aj sic'chaj tas tz'ac'chaj d'a Jehová. 25 An̈ej ix Rahab yed' smam snun yed' eb' ayto yuj sb'a yed'oc maj satel-laj yuj vin̈aj Josué chi', yujto colvajnac ix d'a eb' vin̈ xid'naquec' yil jun chon̈ab' chi' d'a sb'ab'elal. Atax ta' ix can ix yed' yin̈tilal d'a scal eb' chon̈ab' israel.
26 Ix lajvi chi', ix yalan jun lolonel tic vin̈aj Josué: Catab'ajocab' yuj Jehová mach sb'oanxiq'ue jun chon̈ab' tic d'a schaelal, chamocab' sb'ab'el unin ayic tz'em yich, chamocab'pax stzac'an unin ayic tz'och spuertail, xchi vin̈.
27 Ix colvaj val Jehová yed' vin̈aj Josué chi', te nivan ix aj sb'inaj vin̈ d'a masanil juntzan̈ lugar chi'.