1 Za dva dny byla Veliká noc a [svátek] nekvašených chlebů a velekněží se zákoníky hledali [způsob], jak by se ho lstí zmocnili a zabili [ho]. 2 Říkali ale: “Ne ve svátek, aby snad nebylo pozdvižení lidu.” 3 Když pak byl v Betanii a stoloval v domě Šimona Malomocného, přišla žena s alabastrovou nádobkou velmi drahé masti z pravého nardu. A když tu nádobku rozbila a vylila na jeho hlavu, 4 hněvali se někteří mezi sebou a říkali: “K čemu je ta ztráta této masti? 5 Vždyť se to mohlo prodat za více než tři sta denárů a dát chudým!” A hubovali ji. 6 Ale Ježíš řekl: “Nechte ji. Proč ji trápíte? Udělala pro mě dobrý skutek. 7 Chudé přece máte u sebe vždycky, a kdykoli chcete, můžete pro ně konat dobro, ale mne vždycky mít nebudete. 8 Tato [žena] udělala, co mohla. Předem pomazala mé tělo k pohřbu. 9 Amen, říkám vám, [že] kdekoli se na celém světě bude kázat toto evangelium, bude se mluvit také o tom, co udělala ona, na její památku.” 10 Tehdy jeden ze dvanácti, Jidáš Iškariotský, odešel k velekněžím, aby jim ho zradil. 11 Když to uslyšeli, zaradovali se a slíbili, že mu dají peníze. Začal tedy hledat příležitost, jak by ho zradil. 12 Prvního dne [svátku] nekvašených chlebů, když býval obětován velikonoční beránek, mu jeho učedníci řekli: “Kam chceš, abychom šli a připravili ti k jídlu beránka?” 13 Tehdy poslal dva ze svých učedníků a řekl jim: “Jděte do města a potká vás člověk, který ponese džbán vody. Jděte za ním. 14 A [tam], kam vejde, řekněte hospodáři: ‘Mistr říká: Kde je místnost, v níž bych se svými učedníky pojedl beránka?’ 15 On vám ukáže velikou horní místnost, prostřenou a připravenou. Tam nám připravte [večeři].” 16 Učedníci tedy odešli, a když přišli do města, našli [všechno] tak, jak jim řekl, a připravili beránka. 17 Když pak nastal večer, přišel [Ježíš] se dvanácti. 18 A když byli za stolem a jedli, Ježíš řekl: “Amen, říkám vám, že jeden z vás, kdo jí se mnou, mě zradí.” 19 Začali se tedy rmoutit a jeden po druhém mu říkali: “Snad ne já?” A jiný: “Snad ne já?” 20 Ale on jim odpověděl: “[Je to] jeden ze dvanácti, ten, který se mnou namáčí [ruku] do mísy. 21 Syn člověka jde vskutku tak, jak je o něm napsáno, ale běda člověku, jímž je Syn člověka zrazován. Pro toho člověka by bylo lepší, kdyby se [vůbec] nenarodil.” 22 A když jedli, vzal Ježíš chléb, požehnal, rozlomil a dal jim [ho] se slovy: “Vezměte, jezte, to je mé tělo.” 23 Potom vzal kalich, vzdal díky a podal jim [ho]. A pili z něho všichni. 24 Tehdy jim řekl: “Toto je má krev nové smlouvy, která se prolévá za mnohé. 25 Amen, říkám vám, že už nebudu pít z plodu vinného kmene až do toho dne, kdy ho budu pít nový v Božím království.” 26 A když zazpívali žalm, vyšli na Olivetskou horu. 27 Tehdy jim Ježíš řekl: “Všichni ode mne této noci odpadnete. Je přece napsáno: ‘Budu bít pastýře a ovce se rozprchnou.’ 28 Ale až vstanu [z mrtvých], předejdu vás do Galileje.” 29 Tehdy mu Petr řekl: “I kdyby všichni odpadli, já nikdy!” 30 Ježíš mu řekl: “Amen, říkám ti, že [ještě] dnes v noci, dříve než se dvakrát ozve kohout, mě třikrát zapřeš.” 31 Ale on tvrdil mnohem více: “I kdybych měl s tebou zemřít, nikdy tě nezapřu!” A podobně mluvili i všichni [ostatní]. 32 Tehdy přišli na místo zvané Getsemane. Tehdy řekl svým učedníkům: “Posaďte se tu, než se pomodlím.” 33 Vzal s sebou Petra, Jakuba a Jana a [tu] se začal děsit a mít velikou úzkost. 34 Tehdy jim řekl: “Má duše je smutná až k smrti. Zůstaňte tu a bděte.” 35 Pak poodešel kousek dál, padl na zem a modlil se, aby, jestli je [to] možné, od něj ta hodina odešla. 36 Tehdy řekl: “Abba, Otče, pro tebe je možné všechno. Odejmi ode mě tento kalich! Avšak ne, co já chci, ale co [chceš] ty.” 37 Potom přišel a nalezl je, jak spí. Řekl tedy Petrovi: “Šimone, [ty] spíš? Nemohl jsi bdít jedinou hodinu? 38 Bděte a modlete se, abyste nevešli do pokušení. Duch je sice připraven, ale tělo [je] slabé.” 39 Potom opět odešel a modlil se týmiž slovy. 40 A když se vrátil, znovu je nalezl, jak spí, protože jim ztěžkly oči. Nevěděli tedy, co by mu odpověděli. 41 A když přišel potřetí, řekl jim: “[Vy] ještě spíte a odpočíváte? Dost [už]! Pohleďte, přišla ta hodina a Syn člověka je vydáván do rukou hříšníků. 42 Vstávejte, pojďme! Hle, můj zrádce už je blízko.” 43 A když ještě mluvil, náhle přišel Jidáš, jeden ze dvanácti, a s ním veliký zástup s meči a holemi, [poslaný] od velekněží, zákoníků a starších. 44 A jeho zrádce s nimi měl smluvené znamení. Řekl: “Je to ten, kterého políbím. Chopte se ho a veďte [ho] opatrně.” 45 A když přišel, ihned přistoupil k němu a řekl: “Rabbi, Rabbi,” a políbil ho. 46 Tehdy na něj vztáhli ruce a chopili se ho. 47 Jeden z těch, kdo stáli kolem [něj], však vytasil meč, zasáhl otroka nejvyššího kněze a usekl mu ucho. 48 Tehdy jim Ježíš odpověděl a řekl: “Vypravili jste se jako na zločince, s meči a holemi, abyste mě zatkli? 49 Každý den jsem byl s vámi, vyučoval jsem v chrámu a nezatkli jste mě. Ale ať se naplní Písma!” 50 Tehdy ho všichni opustili a utekli. 51 Ale jeden mladík šel za ním oblečen do lněného plátna na nahém [těle. A] když ho mládenci chytili, 52 nechal tam to plátno a utekl nahý. 53 Ježíše pak odvedli k nejvyššímu knězi, u něhož se sešli všichni velekněží i starší a zákoníci. 54 Petr ho ale zpovzdálí následoval až dovnitř, na dvůr nejvyššího kněze a [tam] si sedl mezi sluhy a ohříval se u ohně. 55 Velekněží s celou veleradou pak proti Ježíši hledali svědectví, aby ho vydali na smrt, ale [žádné] nenalézali. 56 Mnozí totiž proti němu křivě svědčili, ale jejich svědectví se neshodovala. 57 Potom někteří povstali a křivě proti němu svědčili: 58 “My jsme ho slyšeli, jak řekl: ‘Já zbořím tento chrám udělaný rukama a za tři dny postavím jiný, neudělaný rukama.’ ” 59 Ale ani tak se jejich svědectví neshodovala. 60 Tehdy povstal uprostřed nejvyšší kněz a zeptal se Ježíše: “Nic neodpovídáš? Co proti tobě svědčí tito [muži]?” 61 Ale on mlčel a nic neodpověděl. Nejvyšší kněz se ho [tedy] ptal znovu a řekl mu: “Jsi ty Kristus, ten Syn Požehnaného?” 62 Ježíš řekl: “Já jsem. A [vy] uvidíte Syna člověka sedět po pravici Moci a přicházet s nebeskými oblaky.” 63 Tehdy nejvyšší kněz roztrhl své roucho a řekl: “K čemu ještě potřebujeme svědky? 64 Slyšeli jste rouhání! Co si [o tom] myslíte?” A všichni ho odsoudili, že je hoden smrti. 65 A někteří po něm začali plivat a zahalovat mu tvář a bít ho pěstmi a říkat mu: “Prorokuj!” A sluhové ho tloukli holemi. 66 A zatímco byl Petr dole na dvoře, přišla [tam] jedna ze služek nejvyššího kněze, 67 a když si všimla Petra, jak se ohřívá, podívala se na něj a řekla: “Ty jsi byl také s tím Ježíšem z Nazaretu.” 68 Ale on [to] zapřel. Řekl: “Nevím, ani nerozumím, o čem mluvíš!” A vyšel ven před dvůr. A [tehdy] zakokrhal kohout. 69 Potom ho ta služebná uviděla znovu a začala říkat těm, kdo stáli kolem: “Tohle je [jeden] z nich!” 70 On [to] však znovu zapíral. Po malé chvíli říkali zase ti kolemstojící Petrovi: “Jistěže jsi [jeden] z nich, vždyť jsi Galilejec. I tvé nářečí [to] dokazuje!” 71 On se ale začal proklínat a přísahat: “Toho člověka, o kterém mluvíte, neznám!” 72 A vtom zakokrhal kohout podruhé a Petr si vzpomněl na slova, která mu Ježíš řekl: “Dříve než se dvakrát ozve kohout, třikrát mě zapřeš.” A když na to pomyslel, rozplakal se.