15
Pɨ́dhɨ́gó kábilígyà avɨ̀lepi dhɨ nɨ tà dri dhɨ
(À kònò kpà Màtáyò 18:12-14)
Kìtú àlo dhɨ, mèdáyɨ̀ lagɨ́bhá bǐ dhɨ ɨ ɨ̀ndɨ̀ móndɨ́ bǐ adrélé nòle tàkonzɨ̀bhá ro dhɨ ɨ́be dhɨ ɨ̀ adré tá àyɨ kɨ kisí ànyɨ Yésu làga kɨtswálé akódhɨ nɨ kúlí yi. Dɨ Fàrìsáyò ɨ tátrɨ́trɨ́ kúlí tadhábhá ɨ́be dhɨ ɨ̀ dré dhèzo adrélé Yésu nɨ ndrɨ, adrézó tàá dhɨ: «Dhya kòdhɨ adré ɨ́na tàkonzɨ̀bhá kɨ kaꞌì, adrézó ngá nya túmä́ní àyɨ ɨ́be!»
Dɨ Yésu dré pɨ́dhɨ́gó kònɨ̀dhɨ nɨ pɨ̀zo àyɨ dré, tàzoá dhɨ: «Dhya àlo àmɨ kòfalé dhɨ kàdré kábilígyà ɨ́be nyadhɨ-nzi gò, àyɨ kɨ àlo dré avɨ̀zo dhɨ, a nɨ ꞌòá ngɨ́nɨ? A nɨ zakó tsì kábilígyà nyadhɨ-su-drì-mudrí-drì-nzi-drì-su nda kɨ tayɨ́ ngálángbá ꞌá gò, lɨ̀zo akódhɨ avɨ̀lepi nda nɨ ndabe, tsàle lókyá dré dra kisúzóá dhɨ ꞌá. Dɨ kòkisú kábilígyà nda dre dhɨ, a nɨ adóá abhélé ɨ́ kembé, nzɨ̀zo ába ɨ́ bhàna arɨ́ sè. Kòtsa dre dhɨ, a nɨ áyɨ arúpi kɨ azí áyɨ bhàzɨ̌ ɨ́be, tàzoá àyɨ dré dhɨ: ‹Mà kòlenzé túmä́ní àmɨ ɨ́be wà! Àngyá ko, má kisú kábilígyà mána avɨ̀lepi nɨ dre.› Má adré tàá àmɨ dré dhɨ: Kókpà kòdhɨ tɨ́nɨ, arɨ́ adré gàle bhù na bǐ tàkonzɨ̀ líyí àlo áyɨ togó ladzálépi dhɨ nɨ tà sè, arɨ́ móndɨ́ gyǎgya nyadhɨ-su-drì-mudrí-drì-nzi-drì-su avɨ̀bhá ko dhɨ kɨ tà sè dhɨ nɨ lavú.»
Pɨ́dhɨ́gó làfa lòꞌwa avɨ̀lepi dhɨ nɨ tà dri dhɨ
«Kó ngalè, tòkó àlo dhɨ kàdré làfa lòꞌwa ɨ́be mudrí gò àlo nɨ dré avɨ̀zo dhɨ, a nɨ ꞌòá ngɨ́nɨ? A nɨ zakó tsì tálà dhɨ, adrézó áyɨ dzó ꞌálé awá títí adrézó làfa lòꞌwa nda nɨ nda, tsàle lókyá dré dra kisúzóá dhɨ ꞌá. Dɨ kòkisú dre dhɨ, a nɨ áyɨ arúpi kɨ azí áyɨ bhàzɨ̌ ɨ́be, tàzoá àyɨ dré dhɨ: ‹Mà kòlenzé túmä́ní àmɨ ɨ́be wà! Àngyá ko, má kisú làfa lòꞌwa mána avɨ̀lepi nɨ dre.› 10 Má adré tàá àmɨ dré dhɨ: Kókpà kòdhɨ tɨ́nɨ, arɨ́ adré gàle ángéló Gìká àdhya ɨ kòfalé bǐ, tàkonzɨ̀ líyí àlo áyɨ togó ladzálépi dhɨ nɨ tà sè.»
Pɨ́dhɨ́gó mváagó avɨ̀lepi dhɨ nɨ tà dri dhɨ
11 Yésu gò pɨ́dhɨ́gó kònɨ̀dhɨ nɨ pɨ, tàzoá dhɨ: «Agó àlo dhɨ tá ànzɨàgo ɨ́be rì. 12 Gò mvá tùgu ró dhɨ dré tàzoá áyɨ atá dré dhɨ: ‹Tátá, mɨ́ afè má dré ngá má dré kɨtswálé kisúlé ámɨ tàyɨlé ro dhɨ ɨ.› Dɨ akódhɨ nɨ atá dré tàyɨlé nda nɨ lanzɨ́zó àyɨ dré kàyo nɨ be.
13 Gí ko, mvá tùgu nda dré áyɨ ngá títí nda kɨ lagɨ́zó, làfa nɨ nɨ dòzo lɨ̀zo ába làwú làvo na. Kònàle dhɨ, dré ngàzo tatsílé tà swà ꞌobe, làfa ɨ́na nɨ kɨzázó. 14 Kòkɨzá ngá nda akɨ́lé títí dre dhɨ, kàrábhò dré dhèzo bvò nda na gò, ngá dré kɨtswálé nyàle dhɨ dré vélé adrézó yókódhó. 15 Dɨ dré ngàzo lɨ̀le àzí lizí ꞌòle bhàmvá àlo bvò nda lé dhɨ véna. Gò bhàmvá nda dré akódhɨ nɨ mùzo lɨ̀le áyɨ amvú na adrélé áyɨ tɨ̀gá kɨ lɨkɨ́. 16 Mvá tùgu nda tá lovó ɨ́be tò mányàngá tɨ̀gá nda ɨ̀ dré tá adrélé nyàle dhɨ kɨ adózó nyàle. Dɨ, à fè tá drá ngá àlo dré kɨtswálé nyàle dhɨ ko.
17 Tà nda kòfɨ akódhɨ rú dre dhɨ, dré ngàzo kisùá ɨ́ léna dhɨ: ‹Áma atá nɨ àzibhá ángopɨ́ dhɨ ɨ mányàngá ɨ́be bǐ gò, má dré mána adrézó dràle tàbirí dré dhɨ? 18 Má nɨ nga nzɨ̀le áma atá bhàna gò, tàá drá dhɨ: Tátá, má ꞌo tàkonzɨ̀ Gìká rú, ɨ̀ndɨ̀ mɨ́ rú. 19 Kɨtswá vélé mɨ́ dré gòzo adrélé áma zi ámɨ mvá ro dhɨ ko. Mɨ́ kòdo vélé ma ngóró ámɨ àzibhá kɨ àlo tɨ́nɨ.› 20 Gò dré ngàzo láti do nzɨ̀zo áyɨ atá bhàna.
Dré rè dhu adréràꞌa vwàvwà ro bhà rúsè dhɨ ꞌá dhɨ, atá nɨ dré akódhɨ nɨ nòzo, kɨzà dòzo áyɨ togó na akódhɨ nɨ tà sè gò, ràzo dhèle agá akódhɨ nɨ kamú. 21 Gò mvá tùgu nda dré tàzoá drá dhɨ: ‹Tátá, má ꞌo tàkonzɨ̀ Gìká rú, ɨ̀ndɨ̀ mɨ́ rú. Kɨtswá vélé mɨ́ dré gòzo adrélé áma zi ámɨ mvá ro dhɨ ko.› 22 Dɨ, atá nɨ dré ɨ́na tàzoá áyɨ màrábà ɨ dré dhɨ: ‹Mɨ̀ adó kánzò avélépi lavúlé dhɨ asólé akódhɨ rú mbèlè. Mɨ̀ adó tróŋó asólé drɨ́gá, kámókà kɨ adózó kpà tosólé pá. 23 Mɨ̀ asé tí ngbòlò dò ro dhɨ lìle, mà kònyaró gwányá lenzézó lavúlé. 24 Tàko ko, áma mvá kònɨ̀dhɨ drà tá ɨ́na dràdrà gò, dré gòzo adrɨ́lé! Avɨ̀ tá ɨ́na avɨ̀avɨ̀ gò, má dré gòzo kisúá!› Dɨ ɨ̀ dré kɨdhózó adrélé gwányá ꞌo.
25 Lókyá nda sè dhɨ, agó nda nɨ mvá kàyo tá amvú na. Dré tá adréràꞌa anzɨ́lé atsálé ànyɨ bhà làga dhɨ ꞌá dhɨ, dré lärí yìzo longó ɨ́be. 26 Dɨ dré màrábà kɨ àlo azízó gò, lizízóá tíá ngalè kònàle àdho tà ꞌɨ ya dhɨ. 27 Màrábà nda dré logózóá drá dhɨ: ‹Ámɨ adrúpi anzɨ́ nɨ̀ gò, ámɨ atá dré tí ngbòlò dò ro dhɨ nɨ ꞌòzo lìle, dré gòle akódhɨ nɨ kisú lɨ́ná dhɨ sè.› 28 Dɨ mvá kàyo nda nɨ togó dré ngàzo aswálé gò, dré ɨ́na fɨ̀ma dzó na dhɨ nɨ gàzo rè. Atá nɨ kòyi tà nda dre dhɨ, dré apfòzo akódhɨ nɨ ti lizí, kòfɨró be dhɨ bvó. 29 Dɨ, mvá kàyo nda dré ɨ́na logózóá áyɨ atá dré dhɨ: ‹Mɨ́ nò rè ká! Kóná bǐ, má ꞌo àzí mɨ́ dré ámɨ màrábà tɨ́nɨ, ámɨ tòlɨ́ kɨ àlo ŋo àko ró. Dɨ, mɨ́ afè ndɨ̀ndɨ̀ má dré ndrǐ mvá àlo dhɨ, mà kònyaró lenzézó túmä́ní áma arúpi ɨ́be dhɨ ko. 30 Dɨ, ámɨ mváagó ámɨ ngá títí dhɨ kɨ kɨzálépi akɨ́lé tòkó zàràbhù kɨ tà dri kòdhɨ kànzɨ́ dre dhɨ, mɨ́ dré mɨ́na tí ngbòlò dò ro dhɨ nɨ ꞌòzo lìle drá!› 31 Atá nɨ gò tàá drá dhɨ: ‹Áma mvá, àma ngbú túmä́ní mɨ́ be. Ngá títí mána ɨ, mɨ́na ꞌɨ. 32 Dɨ, adré tá lèá dhɨ, mà kòꞌo gwányá lenzézó. Àngyá ko, ámɨ adrúpi kòdhɨ drà tá ɨ́na dràdrà gò, dré gòzo adrɨ́lé! Avɨ̀ tá ɨ́na avɨ̀avɨ̀ gò, mà dré gòzo kisúá!›»