9
Ja̱ ní tájí Jesús uxi̱ uu̱‑de kája'a̱n‑de
1 Te ni̱ na̱stútú‑yá ndɨ́'uxí uu̱ cha̱a‑ún. Te ni̱ ja̱'a‑ya̱ fuerza ini̱‑de ja̱ kúndéé‑de jíín táká tachi̱ kíni jíín já kuánchaa̱‑de ta̱ká kue'e̱.
2 Te ni̱ tájí‑yá‑de kája'a̱n‑de ja̱ ná káni‑de tu̱'un ndasa koo ñuu̱ nuu̱ tá'ú Dios tiñu, te ná násáva̱'a‑de ña̱yɨvɨ káku'u̱.
3 Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín‑de: Ma̱ kúndiso kutɨ‑ro já kúu ichi, ni vara, ni ñunu, ni staa̱, ni xu̱'ún, ni ma̱ kúndiso‑ró úu̱ su'nu̱.
4 Te na̱ni ve'e kúu nú ni̱ kɨ̱vɨ‑ró, te kendo̱o‑ró yúan. Te yúan kenda‑ró kí'i̱n‑ro̱.
5 Te nú ndé nuu̱ tú kákuni̱‑i kuatá'ú‑i róó, te nú ni̱ kenda‑ró ñúu̱ yúan, te skóyo‑ró tɨ́kacha̱ iní ja'a̱‑ro̱. Te súan kani ndaa̱‑ro̱ tú'un nuu̱‑í jíná'an‑i, áchí‑ya̱.
6 Te ni̱ kenda‑de kája'a̱n‑de, ni̱ ka̱jíkó ndúu̱‑de ta̱ká ñuu̱, ni̱ ka̱jani‑de tu̱'un. Te ta̱ká lado ni̱ kana̱sáva̱'a‑de ña̱yɨvɨ káku'u̱.
Ja̱ ní kuñáá ini̱ Herodes
7 Te Herodes, cha̱a tá'ú tíñu, ni̱ jini tu̱'un‑de ta̱ká tiñu ni̱ sá'a‑ya̱, te kúñáá ini̱‑de, chi̱ káka'a̱n sava‑i: Juan, cha̱a ni̱ ji'i̱, ni̱ nachaku̱‑de.
8 Te sava tuku‑i: Ni̱ ndenda Elías. Te sava‑ga̱ tuku‑i: Ɨɨn cha̱a ni̱ jani tu̱'un Dios onde̱ sáá a ni̱ nachaku̱‑de. Achí‑i.
9 Te ni̱ kachi̱ Herodes: Ni̱ janchaa̱‑ri̱ xini̱ Juan. Te ndé cha̱a kúu cha̱a yá'a núsáá, chi̱ jíni tu̱'un‑ri̱ ja̱ sá'a‑de tiñu yá'a, áchí‑de. Te ni̱ kuni̱‑de nde̱'é‑de nuu̱ Jesús.
Ja̱ ní skée‑yá u'u̱n mil ña̱yɨvɨ
10 Te ni̱ nchaa̱ cha̱a káskuá'a‑ún. Te ni̱ ka̱nakani‑de tu̱'un nuu̱‑yá ta̱ká tiñu ni̱ ka̱sá'a‑de. Te ni̱ ki'in‑ya̱‑dé, te kua'a̱n sɨ́ɨn‑ya̱ jíín‑de ɨɨn nuu̱ ñú'un té'é, ñúu̱ nání Betsaida.
11 Te ni̱ kajini̱ ña̱yɨvɨ‑ún. Te ni̱ kandiki̱n‑i‑ya̱, kája'a̱n‑i jíín‑yá. Te ni̱ jatá'ú‑yá‑i, te ni̱ jani‑ya̱ tú'un ndasa koo ñuu̱ nuu̱ tá'ú Dios tiñu. Te ni̱ nasáva̱'a‑ya̱ táká ña̱yɨvɨ káku'u̱.
12 Te a kua̱'ini. Te ni̱ ncha̱koyo ndɨ́'uxí uu̱‑de nuu̱‑yá. Te ni̱ kaka'a̱n‑de jíín‑yá: Tájí‑ní ña̱yɨvɨ kuá'a̱ yá'a ná kíngoyo‑i ta̱ká ñuu̱ jíín táká rancho yani yá'a, te ndúkú‑i ndénu̱ ndo̱o‑i te ni'i̱n‑í staa̱ kée‑í, chi̱ yá'a nuu̱ ñú'un té'é ká'i̱in‑yó, áchí‑de.
13 Te ni̱ kachi̱‑ya̱ jíín‑de: Kua̱'a máá‑ró já ná kée‑í, áchí‑ya̱. Te ni̱ kaka'a̱n‑de: Tú na̱ún káñava̱'a‑ná, chi̱ u'u̱n‑ni sta̱tilá jíín úu̱‑ni ti̱yáká. Te nú túu kikua̱an‑ná staa̱ kée táká ña̱yɨvɨ yá'a, te ma̱ kánda, áchí‑de.
14 Chi̱ íó nátu̱'un u'u̱n mil cha̱a. Yúan‑na te ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín cháa káskuá'a‑ún: Ka'a̱n jíín ñáyɨvɨ ná júngo̱o ɨɨn nuu ɨ́ɨn nuu‑í nátu̱'un uu̱ xiko uxi̱, uu̱ xiko uxi̱ ja̱ ɨ́ɨn ɨɨn, áchí‑ya̱.
15 Te súan ni̱ ka̱sá'a‑de, ni̱ ka̱súngo̱o ndɨ'ɨ‑de‑i.
16 Te ni̱ ki'in‑ya̱ ndɨ́'ú'u̱n sta̱tilá jíín úu̱ ti̱yáká‑ún. Te ni̱ ndakoto‑ya̱ íchi ándɨ́vɨ́ te ni̱ jika̱n ta'u̱‑yá ja'a̱ státilá. Te ni̱ sákuáchí‑yá sta̱tilá‑ún. Te ni̱ ja̱'a‑ya̱ núu̱ cháa káskuá'a jíín‑yá ni̱ ka̱jani‑de nuu̱‑í.
17 Te ndivii‑í ni̱ ka̱yee‑í. Te ni̱ kanda'a̱ chi̱i‑i. Te ni̱ ka̱nastútú‑de uxi̱ uu̱ ji̱ka staa̱ kua̱chí já ní ndendoso.
Tu̱'un ni̱ ka'a̱n ndaa̱ Pedro
18 Te ɨɨn kɨvɨ̱ jikán ta'u̱ máá ɨ́ɨn‑ni Jesús, chi̱ máá‑ni cha̱a káskuá'a‑ún ká'i̱in‑de jíín‑yá. Te ni̱ jika̱ tu̱'ún‑yá‑de: Te ruu̱, na̱ cha̱a kúu‑ri̱, káka'a̱n ña̱yɨvɨ, áchí‑ya̱.
19 Te ni̱ kaka'a̱n‑de: Juan, cha̱a skuánducha, káka'a̱n‑i. Te sava‑i: Elías. Te sava‑ga̱‑i: Ɨɨn cha̱a ni̱ jani tu̱'un Dios onde̱ aná'án, ni̱ nachaku̱‑de, áchí‑de.
20 Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín‑de: Te róó, na̱ cha̱a kúu‑ri̱ káka'a̱n máá‑ró, áchí‑ya̱. Yúan‑na te Simón Pedro, ni̱ ka'a̱n‑de: Máá‑ní kúu Cristo Se̱'e Dios, áchí‑de.
21 Yúan‑na te ni̱ ka'a̱n xaa̱n‑yá jíín‑de, te ni̱ tá'ú‑yá tiñu nuu̱‑dé ja̱ tú ni ɨɨn nuu̱ kachí‑de tu̱'un yá'a.
Jíín kɨvɨ́ ní ka'a̱n Jesús ja̱ kúu̱‑ya̱
22 Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱: Jínu ñú'ún ndó'o xaa̱n máá Sé'e cha̱a, te cha̱a ni̱ ka̱yii jíín táká sutu̱ ñá'nu jíín cháa káchaa tutu̱, ma̱ kuátú'ún‑de‑ya̱, chi̱ ka'ni‑dé‑ya̱. Te nuu̱ uní kɨvɨ̱ te nachaku̱‑ya̱. Achí‑ya̱.
23 Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín ndɨ́'ɨ‑de: Na̱ni cha̱a nú kuní‑de kii‑de yata̱‑rí, te ma̱ chíñú'ún‑de máá‑de te ná kuándéé iní‑de jíín túndó'o kii sɨkɨ̱‑dé ta̱ká kɨvɨ̱, te ná kúndiki̱n‑de ruu̱ kii‑de.
24 Chi cha̱a jítú iní‑de ka̱ku‑de chi̱i tu̱ndó'o kii sɨkɨ̱‑dé, naa‑dé. Te va̱sa ná kúu̱ ɨɨn cha̱a ja̱ sɨkɨ́ rúu̱, ko ka̱ku‑de.
25 Chi na̱ún ní'i̱n cháa, va̱sa ná kúndéé‑de ni'i̱n‑dé nɨ́ɨ́ ñúyɨ́vɨ, te nú xnáa‑dé máá‑de, xí síjíta‑de añú‑de.
26 Chi̱ nú ndé cha̱a kúka nuu̱ iní‑de nuu̱‑rí jíín núu̱ tú'un ká'a̱n‑ri̱, suni súan kuka nuu̱ iní máá Sé'e cha̱a nuu̱ cháa‑ún kɨvɨ̱ ndíi‑ya̱. Te kɨvɨ̱‑ún ñá'nu koto luu‑ya̱ jíín Táa̱‑ya̱, te suni jíín táká ndajá'a̱ ndóo‑ya̱.
27 Te ja̱ndáa̱ ká'a̱n‑ri̱ jíín‑ró, ja̱ íó sava cha̱a ká'i̱in yá'a ja̱ má kúu̱ kutɨ‑dé onde̱ nú tú kuni̱‑de ñuu̱ nuu̱ tá'ú Dios tiñu. Achí‑ya̱.
Sɨkɨ̱ já túku ni̱ nduu‑ya̱
28 Yúan‑na te nátu̱'un nuu̱ uná kɨvɨ̱ já ní ka'a̱n‑ya̱ tú'un yá'a, te ni̱ jaka‑ya̱ Pedro, jíín Juan, jíín Jacobo, ni̱ kaa‑ya̱ kuá'a̱n‑ya̱ jíín‑de ɨɨn yuku, kuákaka̱n ta'u̱‑yá.
29 Te nini jikán ta'u̱‑yá, te nuu̱‑yá, tuku ni̱ nduu. Te sa'ma‑yá ní nduu kɨyi̱ xaa̱n. Te ni̱ ka̱nandii ncháa̱.
30 Te yúan ni̱ kanda̱tu̱'ún úu̱ cha̱a jíín‑yá. Te cha̱a‑ún kákuu Moisés jíín Elías.
31 Te kándii ncháa̱ cha̱a‑ún. Te ni̱ kaka'a̱n‑de tu̱'un ja̱ á yani skíkuu‑ya̱ tíñu‑ya̱ te kuu̱‑ya̱ ñúu̱ Jerusalén.
32 Te Pedro jíín cháa ká'i̱in jíín‑de‑ún káji'i̱ xaa̱n‑dé numa̱'ná te kákixi̱‑de. Te nuu̱ ní ka̱nata'u̱ núu̱‑dé, te ni̱ kajini̱‑de ja̱ ndíi ncháa̱ Jesús, jíín úu̱ cha̱a ká'i̱in jíín‑yá‑ún.
33 Te nuu̱ ní ka̱kuxio cha̱a‑ún nuu̱ Jesús, te ni̱ ka'a̱n Pedro jíín‑yá: Maestro, va̱'a‑ga̱ ná kéndo̱o‑yó yá'a. Te ná sá'a‑ná uni̱ ve'e kuii, ɨɨn kuu máá‑ní, ɨnga̱ kuu Moisés, te ɨnga̱ kuu Elías, áchí‑de. Te tú jiní‑de na̱ún tu̱'un ni̱ ka'a̱n‑de.
34 Te nini ká'a̱n‑de, Te ni̱ chaa̱ ɨɨn viko̱ nu̱'ún ní jasu̱ nɨ́ɨ́ núu̱‑dé jíná'an‑de. Te ni̱ kayu̱'ú xaa̱n‑dé ja̱ ní kɨ̱vɨ koyo‑de chi̱i viko̱ nu̱'ún‑ún.
35 Te chi̱i viko̱ nu̱'ún yúan, ni̱ kenda ɨɨn tu̱'un ja̱ ní ka'a̱n: Ya̱'á kúu Se̱'e‑ri̱, ja̱ kúndá'ú ini̱‑ri̱‑i, te kuni ná'ín‑ró tú'un ká'a̱n‑ya̱, áchí.
36 Yúan‑na te ni̱ jukuiñi̱ tu̱'un‑ún. Te máá ɨ́ɨn‑na̱ Jesús kándii̱‑ya̱ núu̱‑dé. Te máá‑de tú ní káka'a̱n kutɨ‑dé. Te nɨ́ɨ́‑ni kɨvɨ̱‑ún tú ni ɨɨn nuu̱ ní kákachi̱‑de ja̱ súan ni̱ kajini̱‑de.
Sɨkɨ̱ súchí tá'a̱n tachi̱ kíni
37 Te ɨnga̱ kɨvɨ̱ xía̱n‑ún, ni̱ ka̱nuu‑ya̱ yúku‑ún. Te ɨɨn ña̱yɨvɨ kuá'a̱, ni̱ kenda‑i ni̱ ka̱jata'a̱n‑i Jesús.
38 Te nuu̱ ñáyɨvɨ kuá'a̱‑ún ni̱ kenda ɨɨn cha̱a ni̱ kana jaa‑de: Maestro, jikán ta'u̱‑ná nuu̱‑ní ja̱ ndé'é‑ní se̱'e‑ná, chi̱ máá ɨ́ɨn‑i ñáva̱'a‑ná.
39 Chi̱ ɨɨn tachi̱ kíni tɨ́ɨn‑ni‑i. Te sanaa‑ní te kána kó'ó‑i sá'a, te já'ni yí'í‑ni‑i. Te sjáa‑ni ti'iñu̱ yu'u‑í. Te xaa̱n stují‑í. Te xaa̱n ú'u̱ kénda.
40 Te ni̱ ka'a̱n nda̱'ú‑ná jíín cháa káskuá'a jíín‑ní yá'a ja̱ ná kíñi'in‑de ki'i̱n. Te tú ní kákuu sá'a‑de, áchí‑de jíín Jesús.
41 Te ni̱ ka'a̱n Jesús: Ña̱yɨvɨ xáa̱n ní'in ini̱ kákuu‑ró já tú kákandíja‑ró. Na̱saa‑ga̱ kɨvɨ̱ kúnchaa̱‑ri̱ jíín‑ró te ndo'o‑ri̱ jíín‑ró. Kua̱'a se̱'e‑ró ná kíi‑i, áchí‑ya̱.
42 Te nini ni̱ kandita‑i nuu̱‑yá, te tachi̱ kíni ni̱ stúncháa̱‑ni‑i. Te ni̱ ja'ni yí'í xáa̱n‑ní‑i. Ko máá Jesús ni̱ ka'a̱n xaa̱n‑yá nuu̱ tachí kíni‑ún. Te ni̱ nasáva̱'a‑ya̱ súchí‑ún. Te ni̱ nakua̱'a‑ya̱‑í nuu̱ táa̱‑i.
Jíín kɨvɨ́ ní ka'a̱n‑ya̱ já kúu̱‑ya̱
43 Te ndivii ñáyɨvɨ ní ka̱naa iní‑i kánde̱'é‑i ndasa ñá'nu káa Dios. Te ni̱ ka̱kee nuu̱‑í kánde̱'é‑i ta̱ká tiñu ni̱ sá'a Jesús. Te ni̱ ka'a̱n Jesús jíín cháa káskuá'a jíín‑yá:
44 Chu'un tu̱'un yá'a ini̱‑ro̱ jíná'an‑ró. Chi̱ máá Sé'e cha̱a natu̱u‑ya̱ iní nda'a cháa ká'i̱o kua̱chi, áchí‑ya̱.
45 Ko máá‑de, tú ní kájuku̱'un ini̱‑de tu̱'un yá'a. Chi ni̱ ka'a̱n sa̱'í‑ya̱ tú'un yá'a náva̱'a ma̱ júku̱'un ini̱‑de. Te ni̱ kayu̱'ú‑de kaka̱ tu̱'ún‑de‑ya̱ sɨkɨ́ tú'un‑ún.
Ja̱ ní ka̱státá'an‑de ndé cha̱a kúñá'nu‑ga̱
46 Yúan‑na te ni̱ ka̱státá'an‑de nú ndé cha̱a kúñá'nu‑ga̱.
47 Ko Jesús, ni̱ jini̱‑ya̱ já súan kájani ini̱‑de. Te ni̱ ki'in‑ya̱ ɨ́ɨn su̱chí lúlí. Te ni̱ jani‑ya̱‑í xiin‑yá.
48 Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín‑de: Cha̱a ja̱ jíín sɨ́'vɨ́‑rí játá'ú‑de su̱chí yá'a, te ruu̱ játá'ú‑de. Te cha̱a játá'ú rúu̱, játá'ú‑de i̱'a̱ ni̱ tájí rúu̱ va̱i‑ri̱. Te cha̱a súchí‑ga̱ ma̱'ñú róó jíná'an‑ró, cha̱a‑ún kúñá'nu‑de, áchí‑ya̱.
49 Yúan‑na te ni̱ ka'a̱n Juan: Maestro, ni̱ kajini̱‑ná ɨɨn cha̱a ja̱ jíín sɨ́'vɨ́‑ní kíñi'in‑de tachi̱ kíni kája'a̱n, te ni̱ kajasu̱‑ná nuu̱‑dé, chi̱ tú ndikín‑de yóó, áchí‑de.
50 Ko ni̱ ka'a̱n Jesús jíín‑de: Ma̱ kasú‑ro̱ núu̱‑dé jíná'an‑ró, chi cha̱a tú jíto u'u̱ yóó, jíín yóó ndújíín‑de.
Ña̱yɨvɨ ñúu̱ Samaria ni̱ ka̱ské'ichi̱‑i‑ya̱
51 Te ni̱ kuyani jaa̱ kɨvɨ̱ nó'o̱n máá‑yá onde̱ andɨ́vɨ́. Te ni̱ chaa téyíí iní‑ya̱ já kí'i̱n‑ya̱ ñúu̱ Jerusalén.
52 Te ni̱ tájí‑yá cha̱a kua'a̱n jíín tú'un káyo̱xnúú‑de nuu̱‑yá. Te cha̱a‑ún kája'a̱n‑de. Te ni̱ kɨ̱vɨ‑de ɨɨn ñuu̱ Samaria náva̱'a sátu̱'a‑de te vásá jáa̱‑ya̱.
53 Ko ña̱yɨvɨ yúan tú ní kájatá'ú‑i‑ya̱, chi ni̱ kajini̱‑i ja̱ íchi ñúu̱ Jerusalén ki'i̱n‑ya̱ núú.
54 Te Jacobo jíín Juan, cha̱a káskuá'a jíín‑yá, ni̱ kajini̱‑de yu̱án. Te ni̱ kaka'a̱n‑de: Táta̱, á tú kuní‑ní ná tá'ú tíñu‑yó kíi ñu'u̱n ichi ándɨ́vɨ́ te ná xndɨ́'ɨ ña̱yɨvɨ yá'a, nátu̱'un ni̱ sá'a Elías. Achí‑de.
55 Yúan‑na te ni̱ jíó káva Jesús nuu̱‑dé. Te ni̱ ka'a̱n xaa̱n‑yá jíín‑de: Tú kájini̱‑ro̱ ndasa káa ini̱‑ro̱,
56 chi̱ máá Sé'e cha̱a, tú va̱i‑ya̱ já xnáa‑yá añú ña̱yɨvɨ, chi̱ sua nama‑ya̱‑í, áchí‑ya̱. Te kája'a̱n‑ya̱ ɨngá ñuu̱.
Uu̱ cha̱a ndúkú‑de kundiki̱n‑de‑ya̱
57 Te kájika‑ya̱ kuá'a̱n‑ya̱. Te ɨɨn cha̱a ni̱ ka'a̱n‑de jíín‑yá ichi‑ún: Táta̱, kundiki̱n‑ná níí va̱sa ndé onde̱ ki'i̱n‑ní, áchí‑de.
58 Te ni̱ kachi̱ Jesús jíín‑de: Ta̱ká ñu̱kuii, ká'i̱o yau̱ kava káyi̱'i‑tɨ̱, te suni tɨsaa̱ andɨ́vɨ́ ká'i̱o taka̱‑tɨ̱. Ko máá Sé'e cha̱a, tú nuu̱ kusú‑ya̱, áchí‑ya̱.
59 Te ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín ɨngá‑de: Kundiki̱n ruu̱ ná kí'o̱n, áchí‑ya̱. Te máá cháa‑ún ni̱ kachi̱‑de: Táta̱, kua̱'a‑ní tu̱'un ná kíchindu̱ji‑ná táa̱‑ná xna'a̱n‑ga̱, áchí‑de.
60 Te ni̱ ka'a̱n Jesús jíín‑de: Skéndo̱o ta̱ká ndɨ̱yi‑ún ná chíndu̱ji tá'an ndɨ̱yi jíná'an. Te róó kuá'án te kani‑ró tú'un ta̱ká lado, ndasa koo ñuu̱ nuu̱ tá'ú Dios tiñu, áchí‑ya̱.
61 Yúan‑na te suni ni̱ ka'a̱n ɨnga̱‑de: Táta̱, kundiki̱n‑ná níí, ko kua̱'a‑ní tu̱'un ná kíka'a̱n‑ná xna'a̱n‑ga̱ jíín já ká'i̱o ve'e‑ná, áchí‑de.
62 Te Jesús, ni̱ ka'a̱n‑ya̱ jíín‑de: Ɨɨn cha̱a nú jítu‑de jíín latú‑de, te ndé'é‑de ichi yatá‑dé, tú va̱'a cha̱a kúu‑de ja̱ kɨ́vɨ‑de ini̱ ñuu̱ nuu̱ tá'ú Dios tiñu, áchí‑ya̱.